web online:

 

 nová cesta pomoci
 všem zvířátkům 

Mikroazyl - psi čekající na své nové domovy


Žádný ze psů, který se ke mně dostal, si za to nemůže sám. Každý pes byl na počátku naprosto nevinným štěnětem, kterému se jeho osud nějakým způsobem zamotal, ale vždy vinou člověka.

Můj mikroazyl není útulkem, jen rekreačním střediskem s převýchovným pobytem pro psy od problémových majitelů.

 Se všemi psy osobně pracuji, aby se vyznali v tom, co se po nich chce, což je především mít rád své pány a být jim dobrým společníkem. Pomáhají mi s nimi také přátelé, kteří mne o víkendech navštěvují a učí tak zdejší psy, že mí přátelé jsou i jejich přátelé. Nejedná se o klasický výcvik, ale především o výchovu, převýchovu a resocializaci.




(Většina fotografií je mnohem větší, můžete si je otevřít samostatně v novém okně prohlížeče)




 Torry   je možná ani ne tříletý, krásný a milý hovawart statné postavy. K lidem je milý a kamarádský. Je veselý a hravý, zvyklý na velká zvířata. Potřebuje pořádně přibrat, naučit se správně česky a vůbec v mém mikroazylu být nemusí, jelikož jeho výuku zvládne i solidně proškolené odrostlé dítě









 Rony   je asi pětiletý NO. Zpočátku je hodně nedůvěřivý, ale přes misku se žrádlem si ho snadno získáte. Přestože se první den tvářil jako vlkodlak, po týdnu se uklidnil a začal být přátelský. Navíc má moc krásné dobrácké oči a bude z něho bezva parťák nejen na hlídání.








 Aron    je roční SAO, tedy středoasiat. Bývalá panička přecenila své schopnosti, pes se jí vymkl kontrole a začal být nepříjemný na členy rodiny. Aron je mládě, s typickou, vyrovnanou povahou samce středoasiata. Je učenlivý, snadno ovladatelný, uznává autoritu. K fenkám i většině psů je přátelský, malé psy neřeší, ani když ho provokují, je zvyklý na hospodářská zvířata.













 Agar   je statný pes jemné povahy, plemene malaklisi aksaray (malakli), tedy turecký mastif. Agara si pořídil člověk, který se mylně domníval, že psi se na zahradě vychovávají sami. V důsledku toho se teď Agar bál i vlastního stínu. To jsem spravil resocializací a výchovou. Je to roční pes, tak to šloe docela snadno. Už ráno, den po jeho příchodu bylo vidět, že se lepší. Teď je u mne, učí se žít beze strachu a docela mu to jde. Zatím se jeví jako dobrý rodinný pes, který zvládne žít i s rozumnými psy. Vyžaduje opravdu velký prostor, malá zahrádka mu stačit nebude.











 a další psi 

Všechny psy zde nemám zveřejněné. Jsou to většinou nováčci, nebo psi v převýchovném programu. Pokud byste měli odvahu a chuť si sami převychovat takovéhoto psa a měli na to, samozřejmě se nebráním tomu, abyste se některému zdejšímu psu věnovali, případně si některého odvezli. Ovšem u těchto psů neplatí pravidla běžného umístění. Znamená to individuálné péči a mnohá přísná pravidla.

Každý ze zdejších psů je řádně odčerven, očkován kombinovanými vakcínami a samozřejmě vám poradím s jejich další adaptací v novém domově. Prozradím vám co mají za sebou, zda se k vám jednotliví psi hodí nebo ne a do detailů vás naučím s nimi zacházet.

Máte-li zájem o nějakého psa, volejte mi kdykoli.




•  Neumístitelní a ostatní psi na dožití:


 Altay Cega ram    je středoasijský pastevecký pes s PP nar. 12/2009. Je dost submisivní, ale oddaný a dobře ovladatelný. Přivezl jsem ho od bývalých majitelů z Moravy, kde si díky své rozmazlenosti nechtěl nechat ani nandat obojek a pokus o nandání náhubku končil napadením vlastního pána. Nakonec se ho po zásahu veterináře podařilo naložit do auta bez zbytečného stresu. Koš si sundal doma hned, jak jsem ho vyndal z auta, tudíž odpadla počáteční seznamka s mými fenkami a šel rovnou do kotce. Tedy dostal jsem ho tam jedním z mých taktických triků, protože kotec nesnášel ani doma, natož někde v cizím prostředí. Je sice submisivní, ale hlídat umí jako každý správný středoasiat. Momentálně má na starost hlídání výběhu vlka Macka.

Děkuji všem, kteří se rozhodli, nebo se teprve rozhodnou Altaye podporovat.






  Brit z Klešických rovin   je rotvajler nar.:1.4.2011.

Brit se sem dostal po tom, co byli majitelé nuceni se ho vzdát kvůli peticím sousedů, jenž nechtěli ve své blízkosti psa, který kousl člověka, přestože kousnutý byl jeho majitel. Bývalý majitelé Brita získali od méně přizpůsobivého občana, který na něho nebyl zrovna milý a zlomil jeho důvěru k lidem. Tady se zabydlel v podstatě okamžitě, protože poznal, že mu zde nic zlého nehrozí a že mu rozumím i on mně. Po dohodě s jeho bývalými majiteli zde zůstane na dožití.

Děkuji všem, kteří se rozhodli, nebo se teprve rozhodnou Brita podporovat.




  Dan   je středoasijský pastevecký pes nar.:19.2.2009.

Dan sem přišel jako bytový pes, byl agresivní vůči lidem i psům. Naučil jsem ho chovat se slušně i kmým přátelum, v mé smečce se může pohybovat naprosto volně. V současné době se mi stará o veliký výběh s ovečkami jako správný pastevecký pes a hlídá největší část psince.

Děkuji všem, kteří se rozhodli, nebo se teprve rozhodnou Dana podporovat.




  Jašta Borojo   je fenka středoasijského pasteveckého psa nar.:25.2.2006.

Jašta se u bývalých majitelů chovala agresivně, proto skončila u mne. První tři dny se tvářila opravdu velice zle, potom však změnila názor a od té doby je z ní v podstatě závislák na mně a mazel mých přátel.

Děkuji všem, kteří se rozhodli, nebo se teprve rozhodnou Jaštu podporovat.




•  Psi jenž zde spokojeně dožili:





 Vendy  byla fenka bernského salašnického psa menšího vzrůstu, nar. 15.10.2007. Kvůli agresivnímu chování vůči majitelům se dostala do mého mikroazylu, kde se hledala varianta umístění bez dětí k lidem, kteří by si s její vrtošivou povahou poradili. Jelikož se nikdo za dva roky nenašel, v osmi letech jsem ji vyřadil z nabídky. Vzhledem k věku a tomu odpovídajícímu zdravotnímu stavu zůstala na Vlčárech na dožití. 4.2.2016 jsem musel s Vendy odjet na poslední cestu na veterinu a zkrátit jí utrpení po tom, co se jí úplně rozpadly kyčelní klouby. Do posledního dne si spokojeně žila ve výběhu společně s kamarádem rotvíkem Britem.

Děkuji všem, kteří Vendy podporovali.








 Amígo   starší bernský salašnický pes s PP. Pořád bývalým majitelům utíkal za fenkami, potom u něho veterinář zaexperimentoval s hormonální kastrací, která tento problém spíše velice zhoršila a nechala trvalé následky, kdy byl sice impotentní, ale choval se hypersexuálně. Se psy vycházel dobře, ale všechny by pořád nakrýval. Přestože byl velice lidumilný, nakrýval všechno a každého, proto jsem ho tu nechal na dožití.











Poslední měsíc byl Amigo ochrnutý a vyžadoval zcela individuální celodenní péči. Přes veškerou snahu zlepšit jeho stav, kdy se mu dobře hojily proleženiny, vždy se přidala další komplikace. Nakonec dostal zápal plic, kdy jsme se spolu s veterináři shodli na tom, že bude lepší Amíčka dál netrápit a nechat odejít za duhový most. Do posledního dne žil spokojeně mezi svými přáteli, ať už psími, tak i těmi dvounohými.

Děkuji všem, kteří Amíga podporovali, zvláště v době jeho hendykepu.
Zvláštní dík patří Kátě, která se o něho starala do jeho posledních dnů.





 Jack   byl kavkazský pastevecký pes bez PP nar.:10.9.2005.

Jack se do mého azylu dostal jako poslední jeho šance po tom, co mu umřel pán a pozůstalí bydleli v bytě, přičemž k němu nemohli vejít ani do výběhu, aniž by riskovali jeho okamžitý útok. Nikdo jiný než jeho pán s ním nikdy nepřišel do přímého kontaktu. Byl naprosto agresivní vůči všem lidem i psům, nebyl na nikoho a nic zvyklý. Většinou se choval slušně i kmým přátelům, jen mu nikdo nesměl vejít do kotce. Poslední rok dostal svůj vlastní výběh. Až do jeho posledních dní jsem byl jediný, s kým se opravdu kamarádí a neměl jsem s ním žádný problém, proto jsem ho tu nechal dožít.
Začátkem listopadu r.2013 si utrhl kolenní vaz a stal se velice nebezpečným, kdy odmítl jakoukoli manipulaci. Nevím, jak si to udělal, protože kvůli ochrnutí Amíga nebylo příliš času na všechny psy, zvláště pak ne na ty na dožití. Prostě ležel, odmítal žrát, když jsem mu tam pustil jeho oblíbené psí kámošky, vůbec ho nezajímaly. Jakmile jsem mu chtěl dát vodítko a koš, že pojedeme na veterinu, velice hrubě se vyjádřil, že ani náhodou, proto ho přijeli vyřešit veterináři uspávačkou sem. Rád bych mu býval pomohl, ale on o to nestál, z toho důvodu jsem ho raději nechal odejít za duhový most.

Děkuji všem, kteří Jacka podporovali.




 Sorbon   byl československý vlčák bez PP nar.:1.6.2006.

Byl temperamentní, přátelský jenom s muži a to si ještě vybíral ty, kteří se ho nebáli. Rozhodně to nebyl pes pro každého. Měl za sebou ne příliš růžovou minulost, kdy byl za "bouďáka" u restaurace jako atrakce "vlka", pak pobýval v útulku, když ho vyhodili z domova, kde překážel. V útulku si s ním však nevěděli ošetřovatelky rady, každý se ho tam bál, tak se dostal až sem. Tady s ním problémy nebyly, jen neměl rád dámy, nebo jen výjimečně některé. Sorbon neodpouštěl, žil v realitě skutečného světa, o kterém si už udělal svůj obrázek z předchozích zkušeností. Přestože byl pro mnohé velice nebezpečným psem, dokázal být s vybranými lidmi přátelský, dokonce až vtíravý, byl pořád veselý a raduje se ze života.
Jeho umístění bylo nereálné a dobře se mnou i některými mými přáteli spolupracoval, rozhodl jsem se ho tu nechat na dožití, aby se nestalo, že u někoho něco provede a bude tak odsouzen ke kolování z ruky do ruky. V tom lepším případě.
1.10.2013 prohrál svůj boj se souborem svých nemocí. Od léta začal hubnout a přesto, že dostával kvalitní krmení dvakrát denně, hubl pořád. Před časem se u něho začaly objevovat záněty, ty se postupně zhoršovaly a přešly k odumírání tkání a selhávání orgánů. Po posledním vyšetření byla prognóza jeho uzdravení menší než malá, proto jsme se rozhodli, že ho nebudeme dále trápit a necháme ho jít.

Děkuji všem, kteří Sorbona podporovali.




  Bára   byla kříženka německého ovčáka nar.:21.3.2002.

Bára byla naprostý mazel. Přišla z psího hotelu, kam musela kvůli hospitalizací paničky, která se však už ze špitálu nevrátila. Bára se tady zabydlela perfektně, se psy vycházela výborně a milovala lidi. V srpnu 2012 po vážné nemoci odešla na cestu věčného klidu.

Děkuji všem, kteří Báru podporovali.




  Fil   byl rotwajler bez PP nar.:21.5.2005.

Byl temperamentní, přátelský, avšak po neblahých životních zkušenostech spíše jenom s muži, navíc si ještě vybíral ty odvážné a především férové. Už byl několikrát umístěn, přesto se jeho noví majitelé nedrželi pravidel, které tu slíbili a podcenili jeho osobní charakter, o kterém samozřejmě věděli.

 Fil se ke mně poprvé dostal, když mu byly necelé dva roky a v pěti letech se sem zase vrátil, jelikož nezvládl značné životní změny svojí nové majitelky a začal dělat problémy. Osud mu moc nepřál. Dokonce zlomil rekord v počtu vrácení novými osvojiteli, proto jsem se rozhodl, že ho už dál k umístění nebudu nabízet. Také by to ani nemusel zvládnout. Tady na Vlčárech byl spokojený, slušně ovladatelný a nedělal zásadní problémy. Do rodiny se nehodil, pro security službu hledají psy poněkud mladší a na hlídání nějakého autobazaru bez komunikace s lidmi, kde by jen postupně chátral,by ho byla škoda. Když se vrátil naposledy, měl značné psychické i zdravotní problémy, ze kterých jsem ho tu opět během několika dní dostal a stal se tak na mně závislým. Jeho upovídanost dosti zlým vrčením tady nikoho, kdo se mu věnoval, nijak nerozházela. Z těchto důvodů jsem ho zařadil mezi psy, kterým jsem dal možnost na Vlčárech dožít spokojený život beze strachu, jehož zažil za svůj život více než moc.


Filův život byl od začátku hodně komplikovaný. Poprvé se ke mně dostal ještě na Ovčárech, když mu byl pouhý rok a půl, pak byl několik let šťastně umístěný, ale po rozchodu jeho majitelů se mu svět začal hroutit jako domeček z karet, to mu bylo už pět. Několikrát byl umístěn, osvojitelé byli nadšeni z něho a Fil z nich, ale osud mu nepřál a hodně ho to zlomilo, proto jsem se rozhodl po jeho posledním, asi už pátém návratu nechat ho tady dožít. Když ho na konci skolila zákeřná nemoc, pomáhal jsem mu, jak jsem jen mohl, protože to byl fajn pes a zasloužil si to.

Filovi selhaly ledviny a postupně všechny orgány látkové výměny, nakonec se dostavila anémie. Přestože Fil bojoval opravdu statečně a už to vypadalo, že je z nejhoršího venku, svůj boj o život 14.5.2012 prohrál.

Děkuji všem, kteří Fila podporovali




 Ben   byl kříženec německého ovčáka a československého vlčáka nar.:23.6.1998.

Původně byl z útulku, vzali si ho jako štěně postarší lidé, kteří na něho vůbec nestačili. V sedmi letech se dostal ke mně, abych mu pomohl před utracením. Přivezli ho v narkóze, protože byl skutečně problematický a velice agresivní. Ještě po půl roce pobytu u mne neměl problém s tím si kousnout kvůli něčemu, co považoval za důležité. Rok jsem ho měl v nabídce a inzeroval. Jelikož se však Béňa rozhodl, že bude na všechny lidi nepříjemný a se mnou začal vycházet o to lépe, rozhodl jsem se v jeho osmi letech, že u mne zůstane a dožije si svůj psí důchod. Měl svůj vlastní menší výběh, který jsem mu v rámci možností zvětšoval, aby měl na stará kolena slušné pohodlí. Přátelé mu také udělali novou boudu, kterou už nutně potřeboval.

Koncem roku 2010 to Béňa vzhledem k věku necelých 13ti let vzdal a vydal se do psího nebe

Děkuji všem, kteří Béňu podporovali.




 Koral   byl čistokrevný bílý švýcarský ovčák s PP nar.:6.4.2004.

 Byl to poněkud problematický pes, kterého čtyři roky jeho bývalá panička rozmazlovala anarchistickým stylem "výchovy". Po tom, co pokousal lidi se dostal na seznam vyvrhelů. Po nějakém čase stráveným u mne se umístil k lidem, kteří  věděli co je zač a garantovali, že se o něho postarají i přesto, jaký je. Po čase, přesně na své páté narozeniny, se dostal složitou cestou zpátky ke mně. Zjistil jsem, že má vážnou oční vadu, když jsem rozdával psům sáčky s piškotami a on jich několik nenašel. Tato oční vada byla pravděpodobnou příčinou jeho nestability v chování a lekavosti, nezvládal ani číst moje gesta, proto jsem se rozhodl ho stáhnout z nabídky k umístění a vybudovat mu samostatný výběh, kde by dožil, dokud by mu tato vada nebránila v dalším spokojeném životě. K tomu se přidala cukrovka, srdeční porucha a další neduhy, které mu komplikovali život.
Dne 4.7.2010 to Korál po dlouhé nemoci vzdal a vydal se do psího nebe

Děkuji všem, kteří Korála podporovali.




 Smečka 20ti týraných psů z obce Krupá na Rakovnicku, která byla odebrána z hrůzných podmínek za pomoci Ligy na ochranu zvířat Teplice a dalších dobrovolníků, kterým nebyl jejich osud lhostejný. Zhruba po roce resocializace se umístil poslední z těchto psů.  


Krupáčci při resocializaci za kolektivní pomoci našich přátel



z natáčení pořadu "Chcete mě"



Jsem autorem tří knižních publikací z mé praxe

 První kniha mi vyšla v roce 2008, druhá v r. 2010, třetí vydali v r. 2011

v r.2009 jsem vydal DVD a doplnil první knihu o praktické ukázky

V těchto knihách najdete mnohé detailní odpovědi vašich otázek ohledně správné komunikace se svými psy.
Knihy na sebe navazují, detektivky také nečtete od prostředku.


hledáte něco speciálního pro vašeho miláčka?
najdete to právě zde

nákupem po kliknutí na tuto ikonku

nám přispějete na naše pejsky


Prozdravi.cz

Odtud mám bylinky pro sebe a své psy



Na Vlčárech krmíme těmito krmivy


Jelikož jsem se kvůli studiím psychologie a řeči vlků i psů praxí a především práci s těmi nešťastnými psy vzdal většiny výhod  civilizovaných lidí, mají mě mnozí za blázna, na což jsem ovšem hrdý.

 Jen málokdo totiž ví, jaký je to skvělý život, sice v boudě na kolečkách, ale přímo uvnitř smečky psů, koní a s vlkem, kde nejsem bohatý penězi, ale o spoustu příhod a zcela upřímnou radost bez zlých vlastností, jež naši civilizaci čím dál tím více ovládají.

více se o mně dozvíte zde


 Napsal jsem
 3 knihy
 a vydal DVD 


 Chcete-li přijet, zavolejte,
 mezi 9. a 10. hodinou
 dopoledne ve všední
 dny, abych si na vás
 mohl udělat čas

 čtěte pozorně !