Když mě příjde, že prostě začne s tahem okamžitě, jen co vykročím, že tam není ani ta vteřina bez tahu, zkoušela jsem i změnu směru, prostě začne táhnout jinam, tak budu muset mít asi trochu víc trpělivosti.

Ahoj, jsem tu nová. Mám 5 měsíční štěně křížence labradora a na vodítku mi strašně tahá. Můžu říct, že ten okamžik, než to vodítko plně napne už mám vychytaný, taky tak 5 sekund netahá a pak už to zkouší znova. Vím, že to je mimino, ale jednou se to přece musí naučit...

Spíš by to chtělo víc iniciativy - zatím je na straně psa - a rychlejší reakce.

Mně se osvědčil přístup "taháš - nikam nejdeme", žádné škubání, ale jakmile mi štěňula napne vodítko, prostě se zastavím a dokud ho nepovolí, dál se nejde. Čuba velice brzo zjistila, že k vytouženému cíli se dostane, jen když nebude tahat.

Jo tohle jsem tu jednou někomu navrhovala taky (taky jsem to s Elí úspěšně praktikovala) a bylo mi řečeno, že to neni příliš efektivní metoda - tak možná to funguje jen u labíků ? Ale Gabrielle má křížence, tak třeba...?
My se v krajním případě otočili i zpět, jako že teda s takovým tahacím psem nikam nejdu a vracíme se domů. A viděla jsem to používat i profi trenéry při walk-upu (psi jdou v řadě a postupně se posílají pro aporty), když nějaký pes byl příliš nadržený a tahal, předbíhal, případně kňučel. Prostě tzv. negativní trest - u retrívrů to většinou funguje výborně a není třeba je nějak masit, vycukávat a pod.

To zastavení mi nepřipadá jako špatnej nápad, hned zítra to zkusíme...něco na něj platit musí...

Zita: jo, ústup používám někdy taky - dokud je vodítko napnuté, tak couvám v opačném směru, než příšera táhne. Pro nezasvěcené kolemjdoucí asi vypadáme hrozně srandovně
Škubání nám nefungovalo nikdy, příšerka velice brzo zjistila, že škubnutí pomine a zase se jde tam, kam chce ona...

Já zkoušela i to zastavení, ale to jsme neušli ani metr, prostě v okamžiku vykročení opět tah. Tak já zase stop a ona se zastaví a jakmile vykročím, zas vpřed. Připadala jsem si jak mimoň a tiše záviděla každému okolo volně procházejícímu se páníčkovi s ukázněným psem (zajímavé, že kolem chodí jenom ukáznění inteligentní pejsci...ti ostatní asi stojí před těma vratama)

gabrielle18:

Dost pomáhá i to, že v momentě, kdy jde dobře, psa nadšeně pochválíš a dáš pamlsek. Já za tím účelem nosím u pasu kapsář na pamlsky, abych se nezdržovala hledáním někde po kapsách. A chválím průběžně, i když jde pěkně delší dobu, tak ji v nepravidelných intervalech prokrmuju dobrotama (výborné jsou nakrájené sušené plíce, čuba je miluje a netloustne po nich )

Vaši psi mají holt větší výdrž než vy i když uznávám že v tomhle počasí není nic moc půl hodiny stát jako pako a čekat až to psovi dojde... Ale o odholdání člověka je to hodně.
Za sebe - naučila bych přesnou chůzi u nohy pod povelem a PAK (= až už to bude spolehlivě umět) v okamžiku kdy pes zatáhne dám povel k noze, projdem takhle třeba 10 metrů, dám volno - nijak jásavé, prostě dobře, volno, nemusíš být nalepený na noze. Zatáhne podruhé, zas povelem k noze - pokud ti to dělá až kousek před domem, tak holt domů dojdem u nohy. Pokud by si zvykl po uvolnění vystřelit, dám místo volna třeba lehni a až pak volno,...

Petro, tak u nás je "stupnice obtížnosti" přesně naopak - u nohy mi příšerka zatím vydrží jít tak deset metrů maximálně, kdežto netahání už máme vcelku solidně zvládnuté na daleko delší úseky, i stovky metrů. Navíc z tvého postupu mám trošku pocit, že používáš chůzi u nohy jako "trest" za tahání...

Hmmm, k noze, to taky ještě neumíme, jen když jí tam přitáhnu na vodítku, tak toho máme ještě hodně a hodně před sebou. Jen tu trpělivost budu muset asi trénovat, nejlépe na dětech,(ty taky občas prudí)

Díky za tip, asi si taky začnu tahat kapsář...

popravdě - bíglouše jsem hned od štěníka naučila absolutní netahání - přehnala jsem to tak, že dodneška má problém jít na flexině, nezatáhne za ni. No a absolutně tahacího choďáka jsem to v jeho čtyřech letech rychle odnaučila, až na to že nevím jak - a pak jsem jej naučila spolehlivou ovladatelnost bez vodítka a po roce bez vodítka jsem zjistila že zase táhne jak kůň. Chůzi u nohy bych použila jako řešení ewwwy - fakt chápu že se jí teď nechce se psem přetahovat ani dlouze stát, tak prostě když neumíš jít volně, tak půjdeš u nohy a ono ti to buď dojde nebo časem přijdu na to jak ti to vysvětlit. Navíc jí to dělá jen v konkrétní situaci, netáhne celou procházku. A jako u všeho platí - utahaný pes = hodný pes!
PS: nechcete mi své tahače postupně půjčit na dogtreky? Barouš už není nejmladší, tak bych mu klidně dopřála dovolenou a věřte tomu že vaše psy by tahání nejpozději na padesátém kilometru přešlo

Asi tak. Já to mám stejně. Teď musím oba učit znova chodit na vodítku. I když nám stačí ho využívat pouze když jdeme k veterináři nebo na free a podobné akce. Ale stejně to musíme a chceme spolehlivě umět!

Ahojte ja mam 7 mesicniho NO a ten taky taha. Resime to trpelivostí a skubnutim nez napne voditko. Kdyz vidi treba meho pritele tak tahne a chce se k nemu hned dostat to resime tim ze se zastavim klidne i pet metru od nej reknu sedni a pockame nez se trochu zklidni. Me to s nim de celkem dobre, ale mam problem s rodici,ja vodim ven NO samotneho(mame totiz problemy se strachem a nesamostatnosti) ale doma mame jeste 12leteho jezevcika a dyz rodice je vedou spolem tak se mlady muze zblaznit porad starouse kouse a skace jako smyslu zbaveny. Rodice to vyresili tim ze mu dali ostnac...Me rekli ze az jim prestane tahat na voditku daji mu obycejny jaky pouzivam ja. Chtela bych radu jak to vyresit aby byl v klidu i dyz se de ven se starym.

S takovou bych vůbec nenechala rodiče, aby psa venčili . Stejně - co to je za "venčení", akorát rvát štěněti kůži na krku ostnáčem a nebýt schopný se s ním normálně dohodnout?! Z toho ten pes nic nemá a akorát mu to ublíží.
S jezevčíkem to můžeš řešit tak, že půjdeš s nima, oni povedou jezevce a ty NO a budeš prostě trvat na tom, aby šel slušně a normálně jako vždycky - co je na tom?

To bude problem. Resp. Stene se casem sklidni a nebude tolik akcni a chtit si hrat s jezevcikem. Ale! Rodicum s jejich pristupem neprestane tahat asi nikdy. Mimochodem, jak urcite sama vis, ostnac neni reseni (nemluve o tom, ze proste z duce nesnasim stahovak, ostnac a pod. na stenatech (na vsech, ale na stenatech extra), ktere maji akorat jediny problem - jsou plne energie a radosti)
Kdyz skace jak smyslu zbaveny tak bych ho klidnym hlasem a vlacnymi pohyby sklidnila - rika se tomu i uhladit do klidu. Zakazat mu otravovani jezevcika - prevest na jinou aktivitu, nebo hracku, tebe..
Idealne, pokud by jsi je taky obcas vencila spolu, aby si stene zvyklo, ze i kdyz ma kamarada vedle sebe, tak si s nim hrat nebude. Mozna tenhle zvyk pak prenese i pokud bude obsazeni na druhem konci voditka jine.

Díky moc, jeste zkusim reseni ze pritel vezme jezevcika a ja NO a ukazu mu ze ma byt v klidu aj dyz dou spolu. Ono je problem kdyz ja sem ctyri dny v praci mamka je vezme oba a nema respekt ani u jednoho takze oni si vlastne delaji co chteji. No a pak dojedu ja a najednou je drezura. Spatne se to u pejska uci kdyz to nekdo druhy hned popre.

Proč myslíš že si radši beru psa do práce? A to naši dělali mnohem menší chyby a na ostnáč mají stejný názor jako já!

To ja bych taky rada ale asi tezko ho muzu nechat v hotelu kde ctyri dny delam 18 hodin denne. Navic nedojizdim, prespavam tam. Kez by to slo si ho bravat do prace

Tos to nevěděla když sis štěně pořizovala? Proč si bereš štěně když víš že z něj půl týdne neuvidíš ani chlup?

Tohle ale přece vůbec nesouvisí s taháním... Co takhle pouvažovat o jiném bydleni s někým, kdo by o psa stál a choval se k němu líp než rodiče? Nebo ho dávat na hlídání někomu takovému? Ukazovala jsi rodičům, jak mají psa na vodítku pacifikovat? Vysvětlovat, argumentovat, přesvědčovat... Vím že je to těžký, ale ostnáč na štěně už je regulérní týrání zvířat, je na to i paragraf (kdysi jsem tu i vkládala citaci...)
Tchánovci se ke psům z mýho pohledu taky nechovaj nejvhodnějc - ne že by je vědomě trápili - ale třeba to tahání jsme díky jejich ignoranci odnaučovali asi 2 měsíce. Povedlo se, ale jen nám - je psisko tahá furt stejně i po 4 letech, nepoučily je ani 2 poměrně nepříjemný výrony kotníku, když je někam zatáhla...

Rodice se k nemu nechovaji hnusne, to bych nikdy nerekla, jenom nemaji tu trpelivost, ale nikdy by na pejska nevztahli ruku. A zkusim to tak aby videli ze to de se psem i na obycejnem obojku. Meli jsme velkeho NO a ten byl na nej zvykly ze nikdy netahal, jenomze nas maly neni zadny klidas, proto si neuvedomuji ze jemu by to ublizit mohlo. A nebudu tady rozebirat neco o me praci a o mem bydleni. Prosila sem vas o rady ne o vycitky. Ale dekuji mockrat za vsechny prispevky Zkusime vencit spolu a uvidime jestli bude maly potom klidnejsi a dam vedet

Vtip je v tom, že pokud máš na psa vliv 3 dny v týdnu, moc toho nezmůžeš a málokterý pes takovéhle střídání zvládá. Šlo by to - kdyby jste měli všichni stejný přístup, ale takhle psovi děláte akorát guláš v hlavě. Nejde o to nevztáhnout na psa ruku, ale chovat se k němu všichni stejně a srozumitelně. Ty něco vyžaduješ, nějak se k němu chováš, něco dovolíš. Pak odjedeš a rázem je vyžadováno a dovoleno něco úplně jiného, úplně jinak. Pes, a obzvlášť štěně, potřebuje jednoho pána, který mu poskytne potřebné jistoty, určí mu ten "správný směr životem", nastaví mantinely. Pak se psovi může, za dodržení pokud možno co nejvíce stejného nastavení, věnovat i někdo další. Váš styl by těžko nesl i dospělák, co to udělá se štěníkem...
Je to v tématu o tahání, ale opět platí že všechno souvisí se vším - štěně je nevybouřené, potřebuje vylítat, s rodiči to nemá, tak táhne, chce si hrát s druhým psem, místo toho vyfasuje ostnáč... ale on tu energii někde vypustit musí - lítat aportovat, cvičit, hrát si s jinými psy, s páníkem. Pokud ho rodiče vezmou jen vyvenčit, a jen tak aby stíhal starý jezevčík, tak tahat nepřestane, nebo pokud to v něm nějak násilím (myslíš si snad že ostnáč není násilí?) potlačí, přenese se ta energie jinam, nemůže vyšumět...

Jenomže jedna věc je ideální stav věcí a druhá věc je reálná situace.
V situaci, jaká je, mi přijde jako nejlepší řešení brát rodiče a psy na procházky společně, naučit je s tvým psem líp pracovat, ukázat jim, jak ho unavit, prostě pomoct jim vybudovat vztah a nějaký porozumění. Děláš to i pro ně, když to se psem budou umět, bude to snazší a příjemnější pro všechny.
Ze zkušenosti vím, že pes, i štěně, takovou schizofrenní výchovu zvládá. Velmi snadno se naučí rozlišovat, kdo hraje podle jakých pravidel (nebo třeba i jakým jazykem mluví:-), a podle toho se zařídí. Hlavní je nevyrábět si ve vlastní hlavě problémy tam, kde nejsou - protože tam pak brzy opravdu budou - a přistupovat k věcem tak jak jsou.

Jak řešíte opačný problém, pes brzdí a chce jít čumákem u nohou. Já vycukávám a snažím se ho intonačně popohnat.

armanny a ty chceš aby šel kde? To jako při klasické chůzi u nohy je moc vzadu? Špatná motivace a dlouhé úseky. Nebo se courá za tebou při normální procházce?

Vycukání je k čemu? Maximálně k tomu, aby šel pes ještě víc za tebou. Jak psala Petra - proč a jak chceš, aby pes šel?

Cukání je trest a brzda, proč ho škubeš, když ho chceš zrychlit?

škubání určitě ne. Jen dvěma prsty slabě zacukat vodítkem a intonačně ho navedu.

Jestli učíš chůzi u nohy a pes se ti courá vzadu, je nejspíš nejistý nebo znuděný - neví přesně, co se po něm chce, a tím míň ho to baví. Cukáním (=korekce, případně trest, záleží, jak je prováděno - síla, načasování...) to nevylepšíš - naopak. Začarovaný kruh.
Štěně musí chůze u nohy bavit, musí se u toho stále něco dít, musí být zvědavé, co páníček vytáhne, co drží v ruce, odhodit míček, změny směru, změny rychlosti, zastavování, pamlsky. Cvičit kratinké úseky - nebo ani ne úseky, spíš takový taneček na malém prostoru do různých směrů - a jen dokud ho to baví, dokud vrtí ocáskem. Nemá cenu cukat ho u nohy třeba i jen 20 metrů, když je na něm vidět, že by nejradši dělal něco jiného.

Pokud jde o chůzi u nohy, na to je tu samostatné téma dole.

Vím, že je to hodně individuální, ale bylo by možné dát něktéré postupy jak ukončit nežádoucí tah.
V klidném prostředí stačí potáhnout a psa si v klidu srovnat. Jak ale postupovat pokud jsme v rušivém prostředí davu lidí, nebo v hloučku psů.
1. slovní napomenutí, 2. trhnutí (přitáhnutí) 3. sjednání respektu dle situace. Co použijete nejčastěji v bodě 3 a jak pak postupujete pokud se nedostavil výsledek? Jaké donucení u vás funguje..

Já postupuju v rušivém prostředí úplně stejně jak v klidném - tzn. trhnutí vodítkem, zastavení, srovnání psa a jde se dál, pořád do kolečka jako na začátku. Nevím, proč bych měla dělat cokoli dalšího - respekt buď mám nebo nemám a nebudu na psa řvát jen kvůli tomu, že je v nezvyklé situaci a je to pro něj větší nápor na nervy a na soustředění. Jen je mu třeba důsledně připomenout, že i za těchto podmínek má dělat to a to a že to už přece umí.

Proč mluvíš o donucení? Hlavně zůstanu v klidu a s nadhledem a dám ho psovi k dispozici, aby se měl o co opřít. Pokud tahá proto, že je v nervech a neví, kudy kam, podržím ho, povzbudím, dodám mu sebejistotu a chci dosáhnout toho, aby byl v klidu a nic neřešil. Pokud je jeho tahání projevem Já chci!, dám mu najevo, že já nechci a on mi do toho kecat nebude. V každé situaci a pes od psa jednám jinak.

Objevila jsem u barona tohle vodítko: Klapací protitahací vodítko

Co myslíte, je účinné proti tahání na vodítku? Tak si říkám, jestli si na to klapání pes časem nezvykne a pak tím pádem bude opět tahat?!

Podľa mňa pre spolupracujúcich a chápavých psov, ako píšu v opise, je zbytočné, tam úplne stačí obyčajné vodítko. Pre "buldozéra" bude zbytočné tiež, tomu bude nejaké klapanie ukradnuté. Dôležité je to, čo robia ruky, ktoré vodítko držia.

Přišla jsem na jeden "zlepšovák" a chtěla bych více názorů, co vy na to. Mám teď trochu problém s občasným taháním u Šivy, jak jsme nově na vsi, je tu o moc víc zajímavých pachů a tak se nějak roztahala. Ne silně, ale štve mě to, a musíme se naladit na správnou vlnu, děláme blbosti obě. Nosí mezi ostatní psy náhubek. Tak jsem na ten náhubek připnula ze strany lehké vodítko, a princip je asi podobný jako halti, akorát jí to nestáhne čelist, ale jen stočí hlavu. Jde na tom jako beránek, hned jsme to v neděli otestovali na voříškiádě, kde bylo mnoho psů a když se na nějakého psa začala ksichtit, stačilo lehce cuknout a šla zas v klidu dál. Na normálním vodítku jsem jí musela třeba štípnout do zadku, aby se soustředila jinam.

Už jsem to taky použila, ale považuju to za nouzovku. Přijde mi to totiž vůči psu trošku brutální Když už je potřeba takhle psa ovládnout, raději nasadím haltinu, je příjemnější pro psa i pro mě a funguje.

Občas jsem to použila u nějakého psa jako nouzovku, ale vždy jsem jistila i připnutím vodítka k obojku (ne jednou si ten košík pes stáhnul).

Dobrý den,
Máme doma štěně BO tervuerena pejska od osmi týdnů,nyní 3měs. a 10dnů.Vše je zatím i díky studiu a používání rad z teto poradny víceméně OK.
Mám jen problém s taháním na vodítku,ale jen když jdeme u hlavní silnice a jezdí velký auta,tak Andy táhne jakoby ze strachu (ať už to mám za sebou).
Jinak třeba na polní cestě na couračce je v pohodě a pěkně si mně hlídá.Jelikož to je štěně,tak s ním nechci nějak víc škubat a dávat mu třeba sedni při každém přejezdu auta,to taky nevidím jako řešení.Vím,že na tervíky se musí se vším pomaleji (měsíc mi trvalo,než jsem ho zvykl na auto),ale zas nechci nic zanedbat,protože jinak máme spolu zatím parádní vztah.Až na ty poňafaný ruce,ale vybral jsem si nejakčnější štěně z vrhu,tak musím něco vydržet.Tak jestli někdo může poradit jak to tahání vyřešit,bez použití nějakého násilí.
Předem děkuji za případné rady.Lada.

Já nosím s sebou míček na šnůrce dost dlouhé, aby mohl pohodlně na vodítku capat a nést si v hubě míček.

Jestli tahá ze strachu, řešila bych příčinu. Šla bych se projít mezi náklaďáky na parkovišti u benzínky, klidně jako slalom mezi těmi auty. Pokud zatáhne, zastavit, dřepnout, přivolat. Ty pak dojdeš k tomu autu, opřeš se o něj, sáhneš na něj...., pak budete chodit blíž k jedoucím autům. Ze začátku tak, abys byla mezi ním a autem, zvykat, neutěšovat, zachovat klid. Jestli má rád ten balonek, pomož si s ním.

Díky za odpověď.Míček na šňurce už mám shodou okolností objednaný na aport s pohráním.
Asi to ale bude na "delší dobu",protože Andy už začíná tahat i když jdeme kolem štěkajícich
"záploťáků".Máme po cestě k lesu hned tři takový rafany za plotem,co asi nikdy nebyli moc
venku,tak se můžou strhat.Ajka tady ve foru o halti ohlávce psala "jinak netahání na vodítku je opravdu u takhle malýho štěníka hračka a lze to vyvsvětlit během jedné dvou procházek ",tak by mne zajímalo jak na to.Zatím na ty psy neštěká,ale chce jít prostě až k tomu plotu.Mám ho nechat,nebo mu to nedovolit i za cenu toho tahání.Nebo už používat to vycukání na vodítku,když už má štěnda 12 kg.Když totiž ty rafani začnou,tak už je Andy v transu a na povely mi nereaguje.Jinak je to mazel,a když mně půl dne nevidí,tak mně pak "celýho umeje" ,až na to tahání na vodítku.
Předem díky za odpovědi.Lada.

osoně bych si ho přitáhla k sobě a převedla pozornost na sebe i u štěníka ale jak bych to udělala se takhle blbě popisuje.