Rudolf Desenský - psycholog psů
Profesionální psí poradna
Právě je úte 19. bře. 2024 06:51
99% VEŠKERÝCH VAŠICH OTÁZEK JE ZDE ZODPOVĚZENO.
Pro nedostatek času na textové odpovědi jsem nové registrace do poradny dočasně zastavil.
Ke čtení důležitých příspěvků registraci nepotřebujete.
Raději pracuji se psy než s klávesnicí. Chcete-li mé odpovědi na své dotazy, zavolejte, nebo přijeďte na Freesobotu.
Děkuji všem, kteří podporují náš spolek Mikroazyl Vlčáry z.s. - azyl pro velké psy s nestandardním chováním.

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 518 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 11  Další
  Předchozí téma | Následující téma 
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Nechce být sám
PříspěvekNapsal: stř 25. říj. 2006 19:51 
Dobry den,asi se budu v mem problemu opakovat, ale jeste jsem nikde nenasla odpoved, ktera by mi aspon trochu pomohla a uklidnila me. Mam 7 mesicni stene voriska stredniho vzrustu.Brala jsem si ho ve 2 mesicich primo z rodiny od feny, takze v tom by problem byt nemel. Nechce byt doma sam! Strasne vyvadi, knuci, klepe se, leze mi mezi nohama, kdyz ho chci zavrit, tak se mi snazi proklouznout mezi dvermi...Je to kazde rano stejne (a do prace musim)! Kaudy,koho jsem se ptala na zkusenosti mi rikal,ze to prejde,ze tyden,dva tydny, mesic...Jenze u nas to jsou uz 4 mesice a lepsi to neni ani o malinko. BYdlime v rodinnem domku,takze jsem uz vyzkousela vsechno,zavrit ho na zahrade,v byte,vsechno vyjde na stejne.Zavreny neni dlouho,protoze tak za 2-3hodiny mu otevre babicka,se kterou je pak celou dobu,nez se vratim ja (nebo pritel) z prace. Zkousela jsem uz plno veci:radio,hracky ma,kosticky,jidlo.Ale jeho v tu dobu nic nezjima!Jinak je to celkove dost ufnukany pejsek(sice vsechno snasi v pohode,niceho se nijak zvlast neboji),ale chce byt porad se mnou a chodi za mnou vsude. Kdyz zrovna nema co delat,tak si poknikava a chce ode mne,abych s nim neco delala.Pritom chodime na prochazky,hrajeme si,chodime do psi skolky.... Ale nikdo nam nedokaze poradit:-( Budu se snazit udelat cokoliv,protoze bych to chtela jetse co nejvice zvratit jeste ted v jeho stenecim veku.Poradite mi nekdo,prosim,nejakou konkretni odpoved na nas pripad?Mockrat dekuji za vae odpovedi.Lucka


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: čtv 26. říj. 2006 15:17 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 03. črc. 2006 07:37
Příspěvky: 9
Bydliště: Plzen
Určitě vám poradí zkušení.

Aby mě příp. zase někdo opravil (předem děkuji) napíšu co bych dělala já na Vašem místě. 1. bych zabránila, aby za mnou pes všude chodil. I já mám nárok být chvilku sama. Může se to zdát kruté, ale když se chci v klidu najíst, prostě psy zavřu. Nebo když vařím nechám otevřené dveře, ale dám mezi ně dětskou ohrádku. Psíci na mě vidí, fyzicky určitě mají na to aby ohrádku přeskočili, ale ví, že nesmí. Začala bych někdy o víkendu a psejka každech 5 minut někde na pár minutek zavřela, aby se za mnou nedostal. Pak bych se vrátila (nejlépe ve chvíli, kdy nebude ječet) a dělala jakoby nic. To, že odcházím je přece úplně normální. Tak to opakovala tak dlouho, až psa otráví řvát. Nevěřím, že by pes byl vytrvalejší než já :). Někdy taky musí spát ne? :)))
Postupně (až by se zklidnil) bych intervaly odloučení produžovala. Pokud by byl v pohodě, při návratu bych ho pochválila, aby si můj příchod spojil s něčím příjemným.
Další variantou je psa potrestat, když ho přistihnete jak ječí. Volal jsi mě, tak uvidíš, že ti to nepřinese nic pěknýho mizero! Když jsem na lovu tj. pryč a ty budeš vyřvávat, nic neulovím a umřeme hlady...
Psa bych nezasypávala hračkami (stačí větev) - psi si stejně většinou někam zalezou a spí, na hračky kašlajíce. Zkusila bych mu dát třeba morkovou kost. Na pár hodin ho zabaví a přijde na jiné myšlenky.

Na každýho psa v tomhle platí něco jinýho. Někteří moji psíci ani žádný učení samostatnosti nepotřebovali, jiný jsem to musela trochu učit. Těším se na rady zkušených a příp. opravení postupu, který bych aplikovala já osobně

_________________
Milovat znamená nalézt a dovršit sebe sama v něčem mimo sebe...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: čtv 26. říj. 2006 20:41 
Dekuji vam za odpoved. Je mi to vsechno jasne,mate pravdu. Snazim se ho obcas takhle zavirat(pravda,ze ne treba nekolikrat denne),ale musim zacit dusledneji.A jeste k tomu spani,prijde mi,ze pres den prave vubec neumi usnout tvrde,chvilkama samozrejme spi,ale je stale ve strehu a hlida kazdy muj pohyb.JAkmile se hnu,zvedne se a jde za mnou...Podle me usne poradne tvrde az na noc,to vi,ze neodejdu(aspon jediny muj uspech je,ze chape,ze nesmi do postele a spi mi u postele nebo ve svem kresle).Vim,ze jsem chybu udelala hned na zacatku,kdyz jsem si ho rpivezla,porad knikal a me ho bylo lito,porad za mnou behal a tak to bohuzel zustalo:-(Nedokazala jsem si po par dnech,kdy si doma zvykl,rict konec...Takze doufam,ze casem dosahneme aspon nejakeho pokroku.Jeste jednou vam dekuji za odpoved.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: čtv 26. říj. 2006 22:21 
Offline
Oprávněný poradce
Uživatelský avatar

Registrován: sob 10. čer. 2006 17:39
Příspěvky: 216
Bydliště: Brno
Určitě bych pejska naučila odeslání na místo, nebo pryč. Také se velice hodí povely "sedni", "čekej", "zůstaň". Jsou o tom, že pes musí setrvat v nějaké pozici a vy máte prostor pro dělání čehokoliv aniž by vám do toho pes kecal.
Provádění povelů je třeba vykonávat důsledně! Ne, že jeden povel ho donutím splnit dokonale a jindy nad nesprávným splněním mávnou rukou.

Bacha na lítost, něco jako "on je ještě mališkej","chudáček, musí být sám". Pejsek to vycítí a bude dělat chudáčka ještě většího. Jděte si prostě pevně za svým a pejskovi to dejte znát.

Jestli ho budeš na ty chvilky zavírat, umožni mu, aby nemyslel jen na to, že tě musí donutit za ním přijít. Pejsci jsou vynalézaví - může kňučet, drápat dveře, cupovat polštáře atd. Je lepší tomu předejít nabídnutím třeba té morkové kosti.

Při zavírání psa - nediskutuj s ním o tom. Postačí povel "sedni", dát mu kostičku a odkvačit. No a při pouštění psa - nedávej najevo radost nad tím, že jste zase spolu. Je to prostě věc normální.

_________________
Andělé vrtí ocáskem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: čtv 26. říj. 2006 23:04 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 12. čer. 2006 10:23
Příspěvky: 2716
Bydliště: Praha - Kobylisy
Jajulo, malá technická poznámečka - povel sedni by měl pes plnit dokud ho nezruším jiným povelem, čili teoreticky by měl sedět dokud mu neotevřu a nařeknu pojď nebo tak něco. Takže pro tyto účely se lépe hodí "buď tady" a podobné povely-nepovely. To jen aby se LH za rok nedivila že když dá psovi sedni, pes se po půlminutě zvedne a jde si po svém.

_________________
Bardovy stránky


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pát 27. říj. 2006 11:52 
Dekuji vam za nazory a odpovedi,problem je v tom,ze on umi povely sedni,lehni,misto,zustan.V 98% to bezne udela.kdyz to neudela,donutim ho k tomu. Jenze kdyz odchazim(oblekam se,beru si veci atd.tak je jakoby v nejakem amoku a proste nevnima.Nereaguje.na miste zustane maximalne do te doby,nez se otocim(normalne na miste zustane dokud mne vidi).Proste kdyz odchazim,tak se za kazdou cenu snazi odkudkoliv vysapat za mnou a pripojit se ke mne.V tom je ten problem.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pát 27. říj. 2006 17:27 
Offline
Oprávněný poradce
Uživatelský avatar

Registrován: sob 10. čer. 2006 17:39
Příspěvky: 216
Bydliště: Brno
No mně ani nenapadlo, že bych řekla psovi "sedni", zavřela ho a nechala ho tam sedět. Tyto povely jsem myslela použít v případě, že páneček je na stejném místě, plete se pod nohy a vymáhá si pozornost.

LH - pokud tvoje povely nezabírají vždycky, je třeba je psa naučit provádět bez vyjímky v každém případě.
Já osobně bych nejvíc procvičovala povel "místo" a pokud by pejsek nezareagoval tak, jak má, tak bych použila výhrůžné signály - tj. ještě jeden povel silným nazlobeným hlasem, nasupila bych se a mračila bych se jak noc. Žádné jiné řeči bych kolem toho nevedla. Pokud by ani tak nereagoval správně, ručně bych pejska donutila místo zaujmout. Dala bych mu chvilku (5vteřin), aby si uvědomil závažnost situace a pak bych ho pochválila. Potom bych odešla.

Jak dáváš svýmu hafíkovi najevo, že to, co dělá je špatně a dělat to nemá? Jsi důsledná ve splnění povelu? Máš dostatečnou autoritu na to, aby pejsek po tvém naštvání měl potřebu ti vyhovět?

_________________
Andělé vrtí ocáskem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pát 27. říj. 2006 19:06 
Mne je to jasne. Tak to take delam, kdyz je to kdykoliv jindy(naz pri odchodu),treba kdyz varim nebo tak a on kolem me obchazi,tak mu prikazu "misto" a bud jde hned sam,nebo to jeste jendou zopakuji a ukazu na pelech a on jde.To je v pohode,ale kdyz odchazim,tak uz je z te situace cely vzruseny a proste nereaguje.Jen knici a klepe se a je na me nalepeny(nebo jak to vysvetlit:-)Snazim se,co to jde(pri tech odchodech),od zacatku az doted porad stejne,ale neni v tom znat proste ani minimum zlepseni. Jako ze by treba aspon chvili vydrzel na miste nebo ze by se aspon neklepal,neknicel,proste neco.Je to proste uplne normalni,celkem poslusny pes,ale jak prijde na odchod,tak se z nej stane uplne nekdo jiny.Nevim,jak to jinak vysvetlit.

A jak davam najevo,ze neco dela spatne...Podle toho co.Kdyz po nem neco chci a on to neudela,ak mu pomohu(zatlacim na zadek,aby sednul,odnesu nebo postrcim na misto),kdyz neco ukradne,co nesmi zvysim hlas,reknu to ne,posadim ho a ukazu mu prstem pred ocima,ze ne.Normalne to vsechno chape(az na ty odchody).Dusledna myslim jsem,vsechno co mu reknu,tak udela(bud sam nebo mu pomuzu).Autoritu nevim,ale myslim,ze si se mnou nedela,co chce.

Opravdu si nevymyslim,kdyz odchazim,tak do nej neco vjede a nic nefunguje.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pát 03. lis. 2006 16:23 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 03. črc. 2006 07:37
Příspěvky: 9
Bydliště: Plzen
... a jak se chová když ho zavřete dejme tomu v kuchyni a jdete do obýváku? Vydrží sám a potichu? Jestli ne, začala bych nejdřív tímhle. Zkuste ho zabavit jinak než ničením omítky (větve, mork. kosti).
Uvidíte co vám kdo poradí. Tohle zabralo u nás.

_________________
Milovat znamená nalézt a dovršit sebe sama v něčem mimo sebe...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: ned 05. lis. 2006 11:27 
My jsme asi beznadejny pripad.Zkousela jsem morkovou kost i klacek,jak jste mi radili... Ale bez uspechu jako vsechno.Kdyz vi,ze se obelakm,beru veci a odchazim,tak je jako pominuty a niceho jineho si nevsima(tedy ani klacek,ani kost ho nezajima).Kdyz se vratim,tak si s radosti hraje s cimkoliv,ale abych ho tim zabavila pri odchodu,to u nas bohuzel nezabira.
Mozna,ze nejaky minimalni pokrok je u nas videt,ale to jen v tom,ze se tolik netrese,ze uz chape,ze to tak bude,je,ale to je vsechno.Stale utika a nechce se nechat zavrit,stale nereaguje na povely(na ktere jinak reaguje),stale knuci a steka. A trva to tak zhruba pul hodiny az hodinu(podle babicky,ktera bydli po nami).


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: ned 05. lis. 2006 11:57 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: sob 16. zář. 2006 09:35
Příspěvky: 45
Bydliště: pm
Baron taky vyvaděl,když řve doga je to slyšet ale něgdo mi poradil,ať mu dam špinavý triko,my mu dali ponožky jedny moje a jedny přítelovo a on nas cejtil z uzenejch fuseklí a je klid.zkuste to...

_________________
Nelidští mohou být jen lidé...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: ned 05. lis. 2006 19:46 
Offline
Oprávněný poradce
Uživatelský avatar

Registrován: sob 10. čer. 2006 17:39
Příspěvky: 216
Bydliště: Brno
LH píše:
...Stale utika a nechce se nechat zavrit,stale nereaguje na povely(na ktere jinak reaguje),stale knuci a steka...

Já vidím úspěch jen v bezvadném secvičení povelu "Místo" nebo takový, který běžně používáte.

Určitě bych takové situace vyvolávala uměle, oblékala bych se, začne-li kňučet, odešlu pejska na místo. Nepůjde-li křiknu povel důrazně a přísně ještě jednou. Nepůjde-li, odvedu pejska osobně na místo a když ho donutím si tam lehnout, zopakuju mu povel (aby opravdu věděl, že tohle jsem po něm chtěla). Chviličku posečkám a pochválím ho, že je tam, kde jsem ho chtěla mít (dám dobrotu), potom od něj poodstoupím, chviličku posečkám a pokud je pejsek v klidu, tak se k němu vrátím a moc ho pochválím (i dobrůtku bych dala). Potom poodstoupím o kousek dál a situaci opakuju. Pokud by se ke mně pejsek chtěl vrátit, udělala bych protipohyb proti němu a donutila ho na místo znovu dolehnout. Pak budu pokračovat, tak jako dříve. Ze začátku bych zkoušela tak tři, čtyři poodstoupení od jeho místa - ne moc daleko, aby to nebylo hned natvrdo. Druhý den bych poodstoupila o větší kus (třeba zase na několikrát), vždycky když by pejsek vydržel vklidu tu dobu, co po něm chci, tak bych nešetřila chválou a pamlsky. Po několika úspěšných nácvicích bych zkusila odejít na maličkou chviličku za dveře (třeba jen 5 sekund) a pokud bude pejsek v klidu - opět pochvaly. Atd. Prodlužování doby odloučení.

LH píše:
...A trva to tak zhruba pul hodiny az hodinu(podle babicky,ktera bydli po nami)....

Takže se vždycky doštěká babičky? Tzn., že se pejskovi vyhoví?! :? To je hloupý, ale chápu, že tak dlouhé štěkání sotvakdo vydrží dlouho. Spásu vidím jen v tom nácviku.

_________________
Andělé vrtí ocáskem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pon 06. lis. 2006 15:54 
Dekuji za rady.Do pelechu mu davam teplaky,ktere jeste rano mam na sobe, v tom to taky neni:-(
To ne,ze by se babicky dostekal!Ona dost nekde rano trajda,takze mu otvira,az se vrati,az vi,ze bude doma(aby nemela problemy se zaviranim). On pry rve treba pul hodiny nebo hodinu,pak je treba hodinu klid(asi na chvilku usne),pak zase chvili rve atd.
Budeme muset neustale trenovat,jak rika Jajula.Vsechny vase ozkousene triky u nas proste nezabiraji:-(To, kdyz jsem v mistnosti,poslu ho na misto a z te mistnosti odjedu(v domacim obleceni) na par vterin za dvere uz zvladame,takze timhle zpusobem asi po troskach pridavat a melo by se to aspon trochu zlepsit,snad...Chce to asi trpelivost.Budu vas informovat,jake delame pokroky(jestli nejake budou:-)Dekuji zatim vsem za rady!


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte 26. pro. 2006 15:22 
Dobry den,zdravim vsechny pejskare a take preji krasne Vanoce a vse nejlepsi do noveho roku!
Slibila jsem,ze se ozvu,jak to pokracuje s "nasim" vyvadenim pri odchodech... Zlepsilo se jen to,ze pejsek nevyvadi,kdyz se chystam odejit.Lezi nebo chodi za mnou,ale necha me vice mene v klidu obleci a zbalit se a dokonce i vetsinou vydrzi na miste,nez odejdu a zavru za nim dvere.Ovsem jen co ty dvere zavru a udelam asi 3kroky od nich,tak nastane velky rev,stekot,plac,vsechno dohromady...To je porad stejne!Nejakou dobu(pul hodiny-hodinu)rev,pak chvilku klid,pak zase rev...Nepomaha vubec nic na zabaveni(klacek,morkova kost,jine psi pochotky atd.)cokoliv mu dam pred odchodem(i kdyz to miluje sebevic),tak to najdu nedotcene.Teprve, kdyz se vratim domu se do toho s chuti pusti!Ale jsem rada,ze udelal aspon nejaky pokrok s tim odchodem,ze uz se spolu aspon nepereme a ja muzu v klidu odejit.
Kdyz u nas nastane zase nejaka zmena,dam vam vsem,kdeo jste pro me vymysleli vselijake "finty",zase vedet,co se u nas deje.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř 27. pro. 2006 09:48 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: čtv 15. čer. 2006 12:13
Příspěvky: 56
Bydliště: Bratislava
LH,

este nam prezradte ako sa sprava pes, ked pridete domov a ako sa vtedy spravate vy. Jednoducho aky je u vas vitaci ceremonial.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: čtv 28. pro. 2006 14:36 
Knuci,steka-takove radostne,snazi se skakat,to mu zakazujeme,takze se ho snazime uklidnit(aby si sedl,aby sel na sve misto,podle toho,kde je)pak ho pohladime,on nas olize...Pak reknu staci.Myslim,ze to netrva nejak dlouhou dobu.Bud se uklidni nebo si vezme nejakou hracku a s ni zacne dovadet,zase spis podle situace.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Stálé vytí a destrukce v době nepřítomnosti páníčka
PříspěvekNapsal: stř 23. kvě. 2007 11:42 
Moc prosím o radu na to stále stejné téma.
Mám křížence jezevčíka, fenku, z útulku, staří asi cca 2-3 roky. Doma ji mám asi 1 rok a 3/4. Fenečka je přítulná, milá, ledacos se už naučila, ale stále vyhledává naši společnost. Sama se zabaví pouze chvíli...nejhorší je náš odchod do práce. Sousedi si stěžují, že vyje, ale přesně neurčí, zda hodinu denně nebo celý den :( Sami víme, že po odchodu určitě a pak asi v poledne....je to dost pronikavé brečení...když ji necháme doma třeba hodinu, dvě...vždycky něco rozkouše, je jí jedno jestli je to i vysoko na stole apod....jako by naschvál...hračky má, klacky na kousání také...už nevíme co s tím...je to velmi psychicky náročné. Nedokázali bychom ji dát pryč, ale bohužel nám hrozí změna bydliště na to původní místo, kde už nás jednou vyhodili a máme strach co bude dále...neexistuje třeba i nějaké hooodně morbidní a neetické řešení...třeba operace hlasivek...???? :evil: děkuji za každou radu...


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: Stálé vytí a destrukce v době nepřítomnosti páníčka
PříspěvekNapsal: stř 23. kvě. 2007 11:50 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úte 04. črc. 2006 14:55
Příspěvky: 5609
Bydliště: kraslice/ praha
[quote="...neexistuje třeba i nějaké hooodně morbidní a neetické řešení...třeba operace hlasivek...???? :evil: děkuji za každou radu...[/quote]

prosimtě jenom to ne- už jste zkoušeli ji na samotu navykat postupně? odejít na pár minut a podobně? prostě všecky ty rady co tu jsou- je to zdlouhavé na naučení ale většinou to pomuže

_________________
Zeptáš-li se, budeš 5 minut vypadat jako blbec.Nezeptáš-li se,budeš blbcem po celý život


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Stálé vytí a destrukce v době nepřítomnosti páníčka
PříspěvekNapsal: stř 23. kvě. 2007 11:57 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: stř 28. bře. 2007 13:47
Příspěvky: 124
Bydliště: Žiar nad Hronom, SR
Mariska píše:
Moc prosím o radu na to stále stejné téma.
Mám křížence jezevčíka, fenku, z útulku, staří asi cca 2-3 roky. Doma ji mám asi 1 rok a 3/4. Fenečka je přítulná, milá, ledacos se už naučila, ale stále vyhledává naši společnost. Sama se zabaví pouze chvíli...nejhorší je náš odchod do práce. Sousedi si stěžují, že vyje, ale přesně neurčí, zda hodinu denně nebo celý den :( Sami víme, že po odchodu určitě a pak asi v poledne....je to dost pronikavé brečení...když ji necháme doma třeba hodinu, dvě...vždycky něco rozkouše, je jí jedno jestli je to i vysoko na stole apod....jako by naschvál...hračky má, klacky na kousání také...už nevíme co s tím...je to velmi psychicky náročné. Nedokázali bychom ji dát pryč, ale bohužel nám hrozí změna bydliště na to původní místo, kde už nás jednou vyhodili a máme strach co bude dále...neexistuje třeba i nějaké hooodně morbidní a neetické řešení...třeba operace hlasivek...???? :evil: děkuji za každou radu...

Mám to šťastie, že si môžem jazvečicu Ellu nosiť do práce a dnes mi dokonca šéf navrhol, že by jej sem kúpil nejaký kôš na spanie.....druhú psinku mávam cez deň u babky aj keď by pokojne doma vydržala. Tá je úplne v pohode. Zo začiatku Ella bezo mňa nespravila ani krok, išla so mnou dokonca aj na WC...snažila som ju nechať vždy keď sa dalo na pár minút samú, pomalinky som to naťahovala...občas vyla, vtedy som ju ignorovala, keď bola tichúčko, tak odmenou bolo, že sme sa chvílu hrali....dnes sme v štádiu, kedy tri- štyri hodinky dokáže byť sama a budeme to pomaly naťahovať koľko bude treba.....určite som Ti veľmi nepomohla, ja len že sa borím s podobným problémom, len Ella nedemoluje, to robievala Tara :oops:

_________________
Sáša


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř 23. kvě. 2007 12:03 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 26. čer. 2006 09:43
Příspěvky: 1367
Bydliště: Praha
Marisko, moje fenka je taky hlučná a abychom se vyhnuli potížím se sousedy, v první řadě jsme nechali odhlučit dveře, nechávám jí hrát rádio, ale je fakt, že Mařena nevyje steskem, ale když slyší z chodby někoho cizího, nebo sousedovic psa. Prostě jsem udělala zábranu, aby z venku něco slyšela, zároveň ji přes ranní prochajdu zkoušim co nejvíc unavit, pak jí dám něco žvejkacího a hbitě mizim bez rozloučení do práce. Na kousání bych jí určo něco dala, aby se tím mohla bavit v době vaší nepřítomnosti....


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř 23. kvě. 2007 14:06 
Zkoušeli jsme i krátké odmlky...dokonce jsme si brávali půl dne dovolené, pak jsme přes oběd chodili domů, vyvenčit a pak zase do práce...ale nic nepomohlo...vím, že nevyje celý den, ale sousedi ji slyší právě i přes pokoj, takže odhlučnění dveří je zbytečné...stížnosti jsou od sousedů z horního patra a bytu vedle...navíc jsou to lidé, kteří jsou celé dny doma, takže to bohužel opradu slyší....na druhou stranu, existuje i ochrana majitele psa, když můj pes sice vyje, ale určitě ne tak, aby překročoval nějaké limity hlučnosti a to jenom ve dne, v noci ani omylem?????? to mi taky příjde nespravedlivé...jak se mohu bránit, když mě sousedi napadají ????
jak říkám, dle všeho, když pominu to její kousání, občas si asi vzpomene, že je tam sama, tak vyje...ale určitě to není v kuse...na to asi není lék, co? :(


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř 23. kvě. 2007 14:33 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: úte 04. črc. 2006 14:55
Příspěvky: 5609
Bydliště: kraslice/ praha
mariska a co zkusit nechat puštěné ejn to rádio a zamezit přístup do pokoju- nechat jí v nepřítomnosti jen na chodbě?

_________________
Zeptáš-li se, budeš 5 minut vypadat jako blbec.Nezeptáš-li se,budeš blbcem po celý život


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř 23. kvě. 2007 14:46 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pon 26. čer. 2006 09:43
Příspěvky: 1367
Bydliště: Praha
Já právě Máňu taky nechávám jen v jednom pokoji s kousacíma srandičkama, miskama vody a puštěným rádiem. Marisko, pokud jsou ti lidi celý den doma, je fakt, že do bytů nad se to nese líp, nebaví je možná poslouchat časté vytí. Asi kdyby to nebylo tak hodně slyšet, nestěžovali by si. Zkusila jsi dát psa do části bytu, která není přímo pod místnostma, které obývají sousedi? Já totiž Máňu zavírám do ložnice na druhé straně bytu a obýváky jsou jinde, takže sousedi jí slyší o mnoho míň, než by slšeli, pokud by štěkala přímo pod nima..... Možná můžeš zkusit i nějakou zvukovou izolaci na strop....


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: čtv 24. kvě. 2007 06:37 
Bydlím v 1+1, takže zavírání do jiných místností jaksi nejde...byla zavřená v kuchyni, takže neměla přímo přístup ke vchodových dveřím, ale to vyřešila tak, že začala vykusovat části pokojových dveří...neuvěřitelným způsobem...takže do nich vyhlodala díru...sousedi ji ale slyší i tak...
dokonce bych řekla, že pokud má přístup do všech místností, trochu se možná zklidn (u rodičů), jako že není úplně zavřená v jedné místnosti bez úniku, ale i tak to není nic platné...a na rádio nereaguje...to je jako by ho ani neslyšela a nevnímala...vnímá jenom přítomnost někoho z lidí...asi by bylo jedno koho, ale hlavně, že tam není sama... :(


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: sob 02. čer. 2007 13:33 
Offline
Oprávněný poradce
Uživatelský avatar

Registrován: sob 26. srp. 2006 09:07
Příspěvky: 344
Bydliště: Banska Bystrica
ok, a co takto davat ju cez den do psieho hotela??? problem, s vytim to sice nevyriesi, ale aspon sa nebudu stazovat susedia. a mozno sa tam skludni

_________________
Toto motto nesúvisí s obsahom môjho príspevku. Je to môj obľúbený výrok A.Einsteina tak ho prosím neberte osobne: "Dve veci na svete sú nekonečné, vesmír a ľudská hlúposť. Len tým vesmírom si nie som taký istý."


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: ned 17. čer. 2007 20:12 
Ahoj, mám tu čest se účastnit seminářů o psychologii psů v zahraničí, kde mají vše řádně propracované a např. psí škola psychologie funguje už 16 rokem... Kdy to přijde do Čech, že??
Pokud pes štěká, vyje, likviduje nebo se jakkoli jinak projevuje po odchodu majitele, praktikuje se tu několik "napravení":
1. (finančně náročnější) psu se koupí obojek, na kterém je sprej (v ČR už také dostupný), který je na dálkové ovládaní a majitel má spouštěč v ruce. Pes je po odchodu majitele sledován kamerou (v horším příp. oknem) a jakmile např. skočí na stůl-stříkne sprej vodu, začně hrabat - stříknu, začně něco kousat - stříknu. Důležité je nečekat a psa stříknutím (rušivý element zvuku spojený s vodou vykolejí psa) "zbavit" té myšlenky. Důležité je reagovat okamžitě v první sekundě a NEČEKAT. Psa to většinou natolik vykolejí, že si lehne na své BEZPEČNÉ MÍSTO a v klidu čeká..
2. metoda: pokud pes štěká nebo vyje po odchodu majitele, musí se pán vrátit, PSA ABSOLUTNĚ IGNOROVAT, tzn. ignorovat jeho zuřivé vítání, zkrátka psa úplně přehlížet, dojít třeba do kuchyně, napít se vody, nebo jen tak projít bytem, něco si vzít a bez jediného pohledu na psa zase odejít a zavřít dveře. To celé zopakovat třeba 5x. Po různých intervalech a na psa ANI NEZAŠILHAT. Výsledkem je, že psovi dojde, že pán si může odejít a přijít kdy chce a ne, když TO PES ZROVNA VYŽADUJE.
Doporučuji nahrát chování psa na video, protože jeho udivené oči, "co si to ta panička dovoluje"a celkem brzské lehnutí na místo, stojí za to vidět na vlastní oči.
Pak je ještě několik metod, ale na ty by mi asi tyhle stránky nestačili. Držím pěstě.. Vl.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: ned 17. čer. 2007 22:36 
Offline
psycholog psů
Uživatelský avatar

Registrován: pon 27. úno. 2006 20:53
Příspěvky: 6751
Bydliště: Vlčáry
Je od tebe hezké, že nám sem svůj příspěvek kopíruješ třikrát zcela stejný, ale:
1. lidé, kteří mne nebo tuto poradnu vyhledávají kvůli tomuto problému bydlí obvykle v bytě ve vyšším patře, kde nemohou sledovat psa oknem
2. tito lidé také obvykle nemají na kameru nebo jiný bezpečnostní systém sledování svého psa
3. pokud psa sleduješ psa kamerou, můžeš konstatovat jen to, že pes ničí, nebo dělá jinou nepřístojnot, ale neuděláš s tím nic, pokud nebudeš psa monitorovat notebookem za dveřmi a v reálném čase jej nepotrestáš. Už po dvou vteřinách po ukončení nežádoucí činnosti již dělá činnost jinou a tudíž spojitost s nežádoucí činností je nerelevantní.
4. lidé žijící v domcích s kamerovým systémem, který by mohl monitorovat i jejich psa mají obvykle k dispozici i člověka na venčení nebo jinou možnost k vyřešení tohoto problému mnoha jinými způsoby než spreyovým obojkem s omezeným dosahem.

_________________
Rudolf Desenský - Artemis
psycholog psů

Kouzelné tlačítko Obrázek ti ušetří čas čekání na odpověď


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pon 18. čer. 2007 19:17 
Kopíruji ho, protože nemá smysl psát to samé několikrát - protože se tyto otázky stále opakují...což znamená, (i po přečtených odpovědích), že je stále majitelé nevyřešili.
Samozřejmě, když píši o kameře (či oknu!!!) myslím tím sledování psa v přítomnosti. Těžko může totiž někdo neagovat na chování psa, když ho nevidí...a právě proto, jak píšete, pokud psa SLEDUJI (ať oknem či prostřednictvím kamery na počítači) nesmí dojít k tomu "konstatování, že pes něco ničí" jak vy píšete. Od toho je ten spínač..
Reálný čas, jak vy píšete, je právě ta první sekunda.
Nechtěla jsem se Vás ani Vašich metod či názorů nijak dotknout, ale měl by jste přijmout fakt, že je i spoustu výborných lidí, kteří se psychologií psů zabírají několik let( a to už i v Čechách), tady i několik fakult, které se zabývají pouze tímto tématem - psychologie psů a koček. A když něco vidím, co tady funguje již několik let, proč nezkusit pomoci... Třeba si to zrovna někdo přečetl, komu to pomůže.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pon 18. čer. 2007 20:03 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát 09. čer. 2006 20:48
Příspěvky: 2794
Vlaďko,
a co bys tedy poradila lidem, kteří nemají na tu kameru? Jaké řešení to má pro ně? Také jí nemám a pořizovat jí kvůli tomu nehodlám.
Myslíš si, že ten pes neví, jak jsi daleko? Že si tě u toho okna nevšimne? Tomu nevěřím - ten pes to vědět prostě musí, že jsi kousek od něj.
Osvědčuje se dost jiných věcí, které na psa nic nefoukají... .
Mohla bys prosím tě napsat, kde se konaly ty semináře a nějaké podrobnosti? Díky.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pon 18. čer. 2007 21:52 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát 09. čer. 2006 20:48
Příspěvky: 2794
A ještě něco: většina psů to dělá ze stresu. Co vám radí na těchto seminářích na to, jak ten stres odbourat, odstranit příčinu, uvést psa do pohody?
Ten stříkací obojek mi nepřipadá zrovna jako ta správná pomůcka na odstranění stresú.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pon 18. čer. 2007 22:31 
Lidem, kteří nemají počítač s internetem (=tím pádem kameru) bych poradila druhou metodu.
Ty semináře se konají při vysoké škole veterinární, bohužel v Německu, kde v současné době se svými dvěma psy studuji. Nebo je tu spousta soukromých škol. "Vystudování" tohoto oboru je na 3-4 roky. Jelikož je školné šíleně vysoké, dostanu se jen na některé volnější kursy.. Moc bych Vám to přála vidět. Člověk by až brečel, když vidí, jaké mají Němci znalosti a co všechno dokáží s psím srdcem.. Co my pomaličku oběvujeme, oni už dávno vědí. Ach jo...
Pár kontaktů určitě pošlu, jen co najdu web. stránky. Ale i v Brně už je něčeho takového začátek - mnoha pejskům pomahá MVDr.Hana Žertová - specialistka na poruchy v chování. Moc nám pomohla. Kontakt např. www.kvs.jihlava.info


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pon 18. čer. 2007 22:39 
...a s tím, že to většina pejsků dělá ze stresu si dovolím nesouhlasit. Všude, kde jsem co četla stojí, že to dělají psy v 98% z nudy a hlavně, aby na sebe upoutali pozornost. Vystrašený pes nebo pes týraný,hladový atd. ... to je uplně jiná laťka. A stříkací obojek je, věr mi, sranda, oproti šíleným věcem jako obojek nebo plot elektrický..


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte 19. čer. 2007 05:33 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát 09. čer. 2006 20:48
Příspěvky: 2794
Nemohu se vyjádřit k Německu a k tomu, co se u nich učí, bohužel s tím nemám žádné zkušenosti.

Ale pokud bys měla pravdu a oni umí se "psím srdcem", tak by nepoužívali popisované prostředky. Stříkací obojek je donucovací prostředek a pokud to pes dělá z nudy, a já nudu odstraním tím, že ho přiměřeně unavím, dám mu hračky nebo něco pro něj zajímavého, odstraním příčinu - nudu - a nemusím donucovacím prostředkem odstraňovat následek.

Já za sebe bych volila práci na odstrasnění příčiny - nudy, rozmazlenosti, a také toho stresu. Protože pro psa, i když týrán nebyl, může být samota velkým stresem.
Paní doktorka Žertová používá více léků, většinou útlumových, než práci se psem.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte 19. čer. 2007 06:24 
Offline
psycholog psů
Uživatelský avatar

Registrován: pon 27. úno. 2006 20:53
Příspěvky: 6751
Bydliště: Vlčáry
Essi píše:
Nemohu se vyjádřit k Německu a k tomu, co se u nich učí, bohužel s tím nemám žádné zkušenosti...
Tak to já se zase vyjádřit mohu. Sleduji tamní práci se psy zhruba patnáct let (spíše tedy déle). Když jsou tak perfektní, proč chtěli už za totality mojeho soukromého psa používaného ve službě vydražit policejní oficíři za cenu pomalu nového mercedesa jenom proto, že jsem si ho cvičil sám a trošku jinak, než to cvičili ostatní? Pak jsem byl pár dní na čumendu u Dr.Düringa, který kromě jiného provozuje víkendovou školu pro psy pod vedením dámy, která právě tuto kynologickou školu absolvovala, pan doktor ji chtěl ihned vyhodit, když jsem jim tam jenom občas napověděl, jaké dělá závažné chyby vedoucí sice k dobrému výcviku, ale svým způsobem poškozují vztah s psovodem?
To je totiž ten zásadní systém, ve kterém mají mezery. Sice umí donutit psa dělat to, co dělat má, ale neumí to přes přímé myšlení psa na úrovni lásky k pánovi, ale jen přes reflexy. Jenže tato metoda je už dávno překonaná. Jen hold trvá déle se domluvit se psem, že budu mít neskonalou radost, když mi v něčem vyhoví, protože budu muset chvilku přemýšlet tak, jak myslí on. Už dávno s profesionálními etology víme, že pes dokáže cítit podněty téměř na našich úrovních, jen ve zjednodušených vzorcích.
Anglii a Německo ve výchovných metodách neberu, protože je to všechno postaveno na sebrání psí osobnosti a osobitosti, přičemž je tam používáno příliš mnoho nepřirozených pomůcek, viz stříkací pistolky, noviny, tebou zmíněné obojky,... Ale nepoužívá se při tom to nejdůležitější. Hlava a to, co je uvnitř.

Nemám moc času to tu moc rozebírat, ale věř, že jsou mnohem spolehlivější metody založené na skutečném osobním uvažování každého jednotlivého jedince.

_________________
Rudolf Desenský - Artemis
psycholog psů

Kouzelné tlačítko Obrázek ti ušetří čas čekání na odpověď


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte 19. čer. 2007 10:09 
Offline

Registrován: ned 11. čer. 2006 06:01
Příspěvky: 101
Bydliště: Košice
Mimo iné, Nemecko je jedna z prvých krajín a propagátorov, z kadiaľ k nám prichádzajú zákony typu:
Čo nedokážem zvládnuť, to treba utratiť a zakázať a to NEBERIEM.

_________________
Pokiaľ nenájdeš raj v pravom strede svojho srdca, nemáš najmenšiu šancu, aby si tam mohol raz vstúpiť.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte 19. čer. 2007 10:15 
Offline

Registrován: ned 11. čer. 2006 06:01
Příspěvky: 101
Bydliště: Košice
vladka-z píše:
...a s tím, že to většina pejsků dělá ze stresu si dovolím nesouhlasit. Všude, kde jsem co četla stojí, že to dělají psy v 98% z nudy a hlavně, aby na sebe upoutali pozornost.


Toto vraví 98% majiteľov a nie psov.
Myslím že posychológia by sa mala zaoberať pochopením rozmýšlania (v tomto prípade psov a mačiek) tak študuj študuj.
Možno sa v tej škole študuje aj to, ako sa psy snažia upútať na seba pozornosť. Ale myslím že to nebude tak, že roztrhajú pánovi papuče.

Moja fena, ktorú mám z útulku mi likvidovala topánky. Nikomu z rodiny len mne.
Čo myslíš, prečo? Z nudy? Alebo aby na seba upútala pozornosť?


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte 19. čer. 2007 10:41 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát 18. kvě. 2007 06:49
Příspěvky: 18
Bydliště: bratislava
hm, tak moja Joja sa akosi sama naucila, ze ked ju zaviazem pred obchodom, v okamihu ako ma strati z oci, spusti. neviem celkom presne preco, asi ju to len bavi ostekat vsetko naokolo.
ale mne pomohlo to, ze som pockala za rohom a po prvom steknuti, k nej dobehla, nahnevany krok a ton, zdrzala sa pri nej asi tri sekundy aby som jej povedala fuj a ticho, dost neprijemnym hlasom a potom okamzite odchadzam ani sa za nou neobzriem, kym znovu nespusti, opakujem, ked je ticho, cakam za rohom, alebo v obchode, pat minut, stale postupne predlzujem, a potom k nej prichadzam, tesim sa a chvalim ju uz z dialky, putim ju a hrame sa.
neviem ci to je dobry pristup, ale zafungoval mi perfekne, len som musela reagovat okamzite na prve steknutie, asi tazko to bude clovek skusat priamo pri nakupovani, ked ma plny kosik a stoji v rade na banany, preto sa terba na to sustredit stopercente- takze trpezlivost a doslednost. kym to nevie dokonale tak ju pred obchod nezaviazem ked naozaj nakupujem a nebudem ju moct opravit.
ona doma nezavyja, ale keby niekedy hej, tak skusim na nu to iste, ale to podla mna, zavisi od konkretneho psa, co mu sadne. aka napravna metoda.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: úte 19. čer. 2007 13:36 
Offline

Registrován: stř 31. led. 2007 11:36
Příspěvky: 107
Bydliště: Bratislava
[quote="vladka-z"]Ahoj, mám tu čest se účastnit seminářů o psychologii psů v zahraničí, kde mají vše řádně propracované a např. psí škola psychologie funguje už 16 rokem... Kdy to přijde do Čech, že??

Ale Vladka-z, to predsa nie je o krajine, Čechách, ani Nemecku. Je to o ľuďoch, psoch a o pocitoch. A o rôznych spôsoboch komunikácie. S Nemcom sa snažím dohovoriť po nemecky, no a so psíkom po psíkovsky ;-)

Rudo má pravdu. A výsledky. A usmiatych psíkov ;-)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Nemůže být sama doma
PříspěvekNapsal: stř 27. čer. 2007 21:22 
Zdravím všechny! Rád bych se přidal s mojí čerstvou zkušeností. Mám 4letou fenu malamuta a díky tomu jak řve,štěká u nás v paneláku když nejsem doma, jsem dostal výpověď z nájmu. Jsem s nervama v háji ale dát pryč jí nechci!Hledal sem na internetu až do teď. Mám ji hrozně rád, ale s tím,co dokáže když nejsem doma jsem fakt v koncích. Doma sama je 3-5hod, což není extrém. Jak to jde beru ji sebou. Nechám jí v autě tam neštěká. Ale teď v tom vedru to fakt nejde. Sousedi mi dokonce i vyhrožovali, že jestli ji nedám pryč, zastřelí ji nebo otráví! Je poslušná na slovo a neublíží ani myši. Kontakt sem mi dala známá, co byla na sobotě i soukromě u p. Rudolfa s vlčákem. Bohužel jim ale nepomohl. Vlastně jsem tu pro ní chtěl hledat Nového majitele. Tak sem ale četl Vlaďko, tu tvojí metodu o vracení se a ignorování. Přesně sem se držel toho,co píšeš a uplně ji ignoroval. Teprve až ležela uklidněná vedle mě, pochválil sem jí a šel hned zas pryč. Když sem přišel asi po patnáctý – a spestřil sem jí to, vzal sem sebou i kámoše co jí taky úplně přehlížel-přestala už mě tak zuřivě vítat a jen koukala. Hned sme zase vypadli.
Nebo sem se oblík že jdu pryč a zůstal sedět doma zatímco ona už nervní čekala že jí zas nechám samotnou. Nevim,jestli sem to udelal spravne??
Nevím, ale šel jsem nakoupit a BYLO TICHO!!Večer jsem byl 2hodiny pryč a soused se ptal, jestli ještě Brita žije že ani nezakňučela. Měl sem strach, že jí někdo otrávil nebo tak něco (po těch výhružkách),vletěl sem domů a ona ležela v klidu na gauči. Fakt! Snad celý dvě hodiny!
Zkoušel sem všechno možný, není to můj první pes, nejaky zkusenosti mam a vycvičil sem si ji taky sam. Ale na něco takovýho bych fakt nepřišel. Ale fakt asi prestala. Uplne sama. Že by si to opravdu vysvětlila tak, že mě ničením dveří ani řevem nepřivolá?
Ještě se zeptam sousedu az pridu z práce. A protože sem z Brna, můžu tě Vlaďko poprosit o nějaký kontakt na tu paní MVDr. Žertovou? Máš na ní telefon? Dost jsem tu už o ní četl. Pořádá nějaké semináře ale nikde nestojí kde a kdy.
Díky!
:shock:


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: čtv 28. čer. 2007 10:14 
Offline
Uživatelský avatar

Registrován: pát 09. čer. 2006 20:48
Příspěvky: 2794
Niki,
to je dobře, že se fenka uklidnila. Jenom mě udivuje to, že to, že pejska nemáš při příchodu vítat a při odchodu se s ním loučit, že se máš tvářit normálně.... a zachovat klid, Ruda píše zrovna tady v poradně.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Sousedi a štěkání
PříspěvekNapsal: pon 09. črc. 2007 18:53 
Bydlíme v paneláku, v 11.patře, Rikymu byli tři měsíce...Nestalo se, že by byl celý den sám doma, mám takovou práci a pokud odcházím, přijde za chvíli přítel, samozřejmě chodím na nákup, Riky je někdy sám doma třeba tři hodiny, aby se také naučil, že má být hodný a někdy bude holt sám.
Naše sousedka-má psa si na mě vzala mobil, že kdyby víc štěkal, tak mi dá hned vědět, že tu jsou lidi, kterým to vadí atd..Samozřejmě jsem se našim třem sousedům dopředu omluvila, že je to štěně, musíme ho naučit, aby neštěkal, ale zezačátku samozřejmě trochu bude.Vše vzali ok.Pokud jsme byli doma-třeba dopolko(to je hodně lidí v práci), šli jsme si sednout na schody a poslouchali-jestli je hodný(pochvala), jak dlouho popř.štěká, kňučí atd.., dole jeli nějací lidi a hned, jak je to strašný, že ten pes štěká .Snažíme se Rikyho zabavit, různé hračky, má přístup do víc místností, chodíme s ním na prochajdy a asi jsme v celým paneláku dvě rodiny, co si po svým psovi uklízí venku .Včera (bohužel byla sobota)jsme chvíli před polednem museli zařizovat nějaké záležitosti a Rikyho jsme nemohli vzít s sebou.Během dne jsme se ale stavovali asi 4* doma(na venčení atd)i třeba na 1-2 hodiny.Víme, že při odchodu začal štěkat-pokud štěká, trvá to tak čtvrt hodiny...Mezitím přítel potkal sousedku, co si na mě brala mobil(asi ve tři hodiny), nic neříkala,jen se prý ušklíbla, ale to je normální. Večer jsme ještě odjeli ve 21.00 pryč a ve 21.14 mi volala, že to je strašný, že celý den štěká, poděkovala jsme jí za upozornění...Přijeli jsme před 22.hod. a na dvěřích jsme měli vzkaz VÁŠ PES NEUSTÁLE CELÉ DNY ŠTĚKÁ, POSTAREJTE SE O NĚJ NEBO SI PŮJDEME STĚŽOVAT NA BYTOVÉ DRUŽSVO, NEDÁ SE TO SNÉST.No, co budu povídat, celou noc mi bylo zle, řvala jsem, nespala-byla jsem naštvaná mírně řečeno a na druhou stranu bezmoc.Byl to anonym.Jindra si zítra bere dovolenou, protože já budu pryč, aby ho poslouchal třeba na schodech a nějak ho to odnaučil.Potkala jsem jednu paní s westíkem, tak jsme se bavili, říkala, že lidi jsou sprostý a zlý a ať si z toho nic nedělám, protože jí sousedi pod ní říkají, že slyší jejího westíka, jak chodí Co vy?Nbo nám i něco poradíte?
Dnes si vzal přítel volno a byl poslouchat na schodech i venku a Riky ani nekvikl celou hodinu.Jsem z toho nešťastná, protože někdy to vydrží někdy ne a mám strach, že zítra ráno odejdu, začne štěkat a lidi si budou stěžovat..Ach jo.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sousedi a štěkání
PříspěvekNapsal: úte 10. črc. 2007 08:53 
Offline
psycholog psů
Uživatelský avatar

Registrován: pon 27. úno. 2006 20:53
Příspěvky: 6751
Bydliště: Vlčáry
Riky píše:
... šli jsme si sednout na schody a poslouchali-jestli je hodný(pochvala)...
Toto je zásadní chyba, chválit psa za to, že se chová normálně, je nenormální. Více o tom je psáno v podobných tématech.
Z celého tvého příspěvku to na mne působí, že kolem toho psa skáčete, jak on si pískne a máte pocit viny za jeho samotu. To jste ale pěkně vedle a nedivím se, kdyby se jeho projevy nesamostatnosti stupňovali. Je nutné nsi uvědomit, že pes je nám podřízený tvor, kterému my nic nedlužíme. To že s ním jsme, je naše dobrovolná volba, pakliže u něho nejsme, nic s tím nenadělá, protože to tak má být a on nemá právo nám diktovat, kdy se máme vrátit, proto neberu žádný projev nesamostatnosti, který je v podstatě nucením nás k tomu, abychom se zařídili podle psa. Vy to bohužel svým přístupem ve psu, ať už z neznalosti, nebo přílišné přecitlivělosti, prohlubujete. Na schodech o vás pes moc dobře ví, museli byste vytvořit pachovou a zvukovou vlnu rušící tyto vlivy. Pes slyší i jak dýcháte, proto o vás prostě ví. Zvuková a pachová clona se dá vytvořit třeba jen průvanem na chodbě a to není vždy možné. Opravdu je lepší použít třeba diktafon nebo jiné nahrávací zařízení, případně krátkovlné vysílačky, které jsou dnes dostupné za pár korun a jít s nimi z dosahu psa. Jedna důležitá věc, o které zde často píši, buďte opatrní na své pocity, jeden z nejhorších je "on je tam chudinka sám..." s následným vítáním po vašem příchodu, tím byste si totiž vykoledovali právě to, čemu se chcete vyhnout, zpětnou vazbou na váš pocit si pes snadno vytvoří pocit sebelítosti a může s vámi komunikovat tak, že s vámi začne manipulovat a už teď to může být na hraně ovládání vás svou hlučností. Vím, že asi příliš nechápete, o co jde konkrétně, rozepisování detailů by také bylo na dlouhé psaní, ale věřte, že vím, co píši.

_________________
Rudolf Desenský - Artemis
psycholog psů

Kouzelné tlačítko Obrázek ti ušetří čas čekání na odpověď


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: stř 11. črc. 2007 08:56 
Offline
psycholog psů
Uživatelský avatar

Registrován: pon 27. úno. 2006 20:53
Příspěvky: 6751
Bydliště: Vlčáry
Dzedzy píše:
...TY teda když někam odcházíš, tak psům neřekneš vůbec nic?
Občas, když mi stojí v cestě u brány jim řeknu "uhni". Jen nepoužívám žádné povelové ani jiné vzorce, podle kterých by byli moji psi schopni vyhodnotit, zda jedu na nákup, nebo jdu jen na horní psinec za tamními psy, anebo odcestuji na několik dní na nějaký seminář.
Citace:
...nějak si nedokážu představit, že od někud TY přijdeš a tvoji psi tě neletí vítat a ty, ač v klidu, je alespoň nepodrbeš.
Letí mě vítat, i když tam nejsem dvě minuty. Vždy to však probíhíhá tak, jak já chci. Někdy je přivítám, když moc vyšilují, tak je odeženu, prostě jak se mi chce.

_________________
Rudolf Desenský - Artemis
psycholog psů

Kouzelné tlačítko Obrázek ti ušetří čas čekání na odpověď


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Pořídit druhého psa?
PříspěvekNapsal: ned 15. črc. 2007 06:31 
Offline
psycholog psů
Uživatelský avatar

Registrován: pon 27. úno. 2006 20:53
Příspěvky: 6751
Bydliště: Vlčáry
Z mailu:

Dobrý den,
potřebuju radu ohledně koupě nového štěněte a opravdu nevím, kam bych se obrátila o psychologickou radu, chápu, že nemáte čas zabývat se každým kdo jen tak napíše, ale pokud mi budete moci sdělit svůj názor, budu velmi ráda.

takže:
mám doma rok a půl starou fenku Malého Münsterlanda, jmenuje se Megí a je to moje zlato. Když jsme si jí s manželem pořídili, bydleli jsme v bytě, takže je to takovej městkej pejsek. Jako ohařka nám dává pěkně zabrat protože je naprosto neúnavná a tak 4 hodiny denně potřebuje venkovní aktivity.
Asi tak před 3mi měsíci jsme se přestěhovali kousek za Plzeň do rodiného domku se zahradou 2 tisíce metrů čtverečních a Megí tu má spoustu prostoru, neomezený výběh, spí s námi v domě a když jsme v práci má na terase vlastní místnost ( taková dřevěná chata i s postelí:-)) kde má svůj pelíšek).
myslím že je spokojená.

jde o to, že jdyž jsme bydleli v Plzni tak jsem, díky chápavému zaměstnavateli, mohla chodit domů v poledne a psa venčit, pak jsem se vracela do práce. teď je ale problém, že nemí možné jezdit denně v poledne na barák, Megí je sice venku - ale sama.

Ona je hrozně závislá na něčí přítomnosti, hlavně na mojí, když jsem doma, tak se ode mě nehne na krok, ani na buřta by jí nikdo neodlákal. spí se mnou, dívá se na televizy a je vždy tam kde jsem já.
Napadlo mě, že bysme jí mohli koupit kamarádku - chovatelé, kteří nám megí prodávali, mají rozvna další štěňata a druhý pes, by se k nám jistě vešel.
Asi by nebyl problém v tom, aby se snesli ( Megí je hrozně přátelký a hravý pes a je pořád hrozne"vysmátá"), spíš se bojím žárlivosti. Je na mě opravdu závislá a nerada bych jí druhým psem udělala nějaké trauma ze ztráty poroznosti svojí paničky.

nevím jestli nepíšu zmateně, ale těžko se mi to vysvětluje, svého psa miluju a chci jí dopřát krásnej psí život, na druhou stranu - ve dvou se to lépe táhne, když páníčci nejsou doma.

otázka teda zní, koupit nebo nekoupit druhé štěně?
a když koupit - tak jak se postavit k výchově, abych neublížila Megí a zároveň dopřála štěněti vše co potřebuje..

jestli mi můžete jakkoli poradit, budu ráda

-------------------------------------------------------------------------------------

Pořídit druhého psa je za těchto okolností dobrá volba. Ale...
Nesamostatnost spojená s rozmazleností patří k jedněm z nejhorších příčin vážných psychických poruch u psů a myslím si, že nejenom u nich. Z tohoto důvodu učím své psy samostatnosti, aby mou nepřítomností netrpěli. Pořízení druhého psa jistě pomůže už jen v tom, že se vaše pozornost rozloží na oba a nebudete se k fence chovat jako k jedináčkovi a ještě hůře, jako k dítěti. Pes je pes a psem pořád zůstane. Polidšťování a přisuzování lidských vlastností psa jen mate a vážně mu poškozuje psychiku, ale tím i celkové zdraví. Oni totiž neumí uvažovat jako my, mají jinak sestavené priority, mezi sebou by měli mít pevné zákonitosti, které jim zajistí pohodový život. Otázka, zda druhý pes nezpůsobí stávající fence trauma, je tak za hranicí reality psů, že si to nedokážete představit. Mezi psy totiž běžně funguje hierarchie, kdy podřízený jedinec nemá právo řešit to, co přísluší jedinci postavenému v hierarchii výše. Jinými slovy, co vám má fenka co diktovat, zda tam přibude jiný pes nebo ne. Takovéto otázky skutečně řešit nemá. Nějaký projev žárlivosti... Co je to u psů žárlivost? Ve skutečnosti je to manipulace níže postaveného jedince ve smečce s tím, kdo rozhoduje o daných pravidlech. Pes není na tak vysoké hierarchické příčce, aby měl právo nám diktovat, co smíme a co nesmíme. V momentě, kdy se pes pokusí od nás vytěsnit jiného psa, nebo kohokoli jiného, už s námi manipuluje a ve skutečnosti nám určuje, komu se máme věnovat a komu ne. Osobně tak vysokou pravomoc svým psům nedovoluji, protože může docházet následně k hrubým omylům ze strany psa, kde by musel zákonitě nastat umravňovací proces a rychlým hodnostním pádem směrem dolů psi velice trpí. Už jen z tohoto důvodu si psy držím už od začátku tam, kam patří, v nižších hierarchických rovinách, mají přesná pravidla, pokud mi cokoli chtějí, jestliže nejsou spokojeni s tím, co je, mohou mi nanejvýš napovědět, nebo použít nenápadnou, nevtíravou a už vůbec ne donucovací prosbu. Jinými slovy, moji psi mají zakázáno se vůči výše postaveným jedincům ve smečce vyjadřovat projevy typu "já chci..." nebo "já nechci...", místo toho mohou použít výrazové prostředky vyjadřující projev typu "rád bych..." I mezi lidmi se tomu říká etiketa a projev slušného vychování. Pokud něco chci, požádám o to, a to slušně. Nevidím důvod, proč bych měl u psa, který je na nižší hierarchické úrovni, než jsme my, dovolit něco, co je i u nás, kteří jsme vůči nim mnohem výše, nepřijatelné. Vašimi úvahami a samotným úhlem postoje k této věci můžete skutečně způsobit fence trauma, jelikož uvedení do reality ze "snů s růžovými brýlemi" umí dostat úplně každého, nejenom nás. A věřte, že psi tím trpí mnohem více než lidé a dokonce umí následkem toho používat vůči nám hodně hrubé donucovací prostředky k tomu, aby si vynutili to, aby bylo opět po jejich. Zpočátku je to velice nenápadné, později se to však vymyká jakékoli kontrole, kdy může docházet i k velmi vážným poruchám osobnosti psa způsobeným ztrátou vlastní identity.
Často se setkávám s případy, kdy psy paničky se chovají v její přítomnosti jako absolutně nesamostatní asociálové, dokonce jsou v určitých situacích i značně agresivní a v její nepřítomnosti jsou z nich úplně jiní, téměř normální psi. To však vede k zdvojení života a jistě si umíte představit, co to může ve finále způsobit, jelikož pes nemá ty stejné vlastnosti, ani schopnost složité adaptability, jako máme my. Věřte, že samostatnost a pevný řád bez demokracie je u psa mnohem výhodnější než opak.

Vzhledem k tomu, že podobné dotazy řeším poměrně často a mnoho lidí hledá stejnou odpověď, dám kopii tohoto textu bez kontaktu na Vás do své psí poradny.
S pozdravem
Rudolf Desenský - Artemis
www.psycholog-psu.com

_________________
Rudolf Desenský - Artemis
psycholog psů

Kouzelné tlačítko Obrázek ti ušetří čas čekání na odpověď


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Sousedi a štěkání
PříspěvekNapsal: čtv 26. črc. 2007 13:56 
:oops: No, ono je to trochu jinak, věnujeme se mu, jak jen to jde.Abych upřesila ty schody-máme se sousedy společnou uzamykatelnou chodbu, pak jsou výtahy a za nima jsou další dveře na schody, kde je navíc průvan.možná se tak chováme proto, že Jindra neměl doma nikdy žádné zvíře a my měli psi, ale venku na zahradě.Pořídili jsme si psa, s tím, že se mu budeme věnovat, ale samozřejmě nestojíme o to, aby někoho obtěžoval štěkáním...Jak jsme psala, mám pružnou prac. dobu, teď když odcházíme je vše v pořádku, neštěká, nekňučí.Sem tam sjedu třeba dolů s košem-štěkání je slyšet i dole a poslouchám nebo vyjedu o patro níž a taky.Při odchodu mu řeknu, ať je hodnej a v klidu odcházím, při příchodu ho usměrňuju, aby neskákal a nelítal jak blázen, chovám se jakoby nic.Odcházím v průběhu dne víckrát na různou dobu, takže nikdy neví, kdy dorazím, což je možná ještě lepší než kdybych se vracel a aodcházela pravidelně.


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: pát 17. srp. 2007 13:51 
Offline

Registrován: pát 27. črc. 2007 10:09
Příspěvky: 82
Bydliště: Plzeň
Nevím přesně jestli mám dobře zvolené téma,ale snad jo. Můj pes je sám velmi málo,přesně tak max.3 hod. denně a až to teď poslední půlrok. Vždy byl jen s náma nešlo to jinak. Těd ho od dubna učíme samostatnosti. Ráno po venčení nejde se mnou do práce ,ale zůstává sám ,začala jsem půl hodinou,dnes už i 3 hodiny.Když odcházím řeknu klidně čekej,já příjdu. Dělám to vždy stejně. Zdá se v klidu leží v mé posteli někdy se ani nezvedne. Když odchází někdo z našich současně se mnou zkouší jako že tam nezůstane ,ale nepolevím. Dobu jeho samoty bych chtěla ještě trochu prodloužit,ale přidávám po troškách.To by bylo vše dobrý ,ale když přijdu domů je vítání to mi taky nevadí ,vítám taky ,ale je hrozně udejchanej ,ale až tak že vypadá na infrkt ,po přivítání padne ,leží a dejchá až to s ním hází,fakt hrozný. V baráku není vidět ,že by nějak šílel, postel je teplá nic není rozházené ani zničené. Nevím co má za problém. prosím o Vaše zkušenosti. Hana


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: sob 25. srp. 2007 13:55 
Offline
psycholog psů
Uživatelský avatar

Registrován: pon 27. úno. 2006 20:53
Příspěvky: 6751
Bydliště: Vlčáry
rmikar píše:
...To by bylo vše dobrý ,ale když přijdu domů je vítání to mi taky nevadí ,vítám taky ,ale je hrozně udejchanej ,ale až tak že vypadá na infrkt ,po přivítání padne ,leží a dejchá až to s ním hází,fakt hrozný. V baráku není vidět ,že by nějak šílel, postel je teplá nic není rozházené ani zničené. Nevím co má za problém.
On nemá problém. Ty máš problém. A ještě k tomu ho psu vytváříš. Přílišné vítání psa během příchodu psovoda psa příliš stresuje a narušuje tak výuku samostatnosti, kdy pes nežije pro nic jiného, než právě pro ten tvůj návrat. skutečně ho chceš takto zlomit, aby zapomněl na to, že by mohl být i sám sebou a naučil se místo čekání třeba si hrát?... Já osobně se vítám se svými psy také, ale docela vlažně, aby se zbytečně nestresovali, jinak jim dám povel k odchodu.
Ještě ti trošku naložím. Nemáš náhodou vnitřně stísněný pocit provinění, že jsi psa musela nechat samotného? Odpovídat mi nemusíš. Odpověz sobě a buď upřímná. V případě kladné odpovědi zaděláváš psu i na problémy vážnější, než si dokážeš představit. O tom bych ti mohl dlouze povídat z oblasti léčitelství, kterým se už nějaký čas zabývám.

_________________
Rudolf Desenský - Artemis
psycholog psů

Kouzelné tlačítko Obrázek ti ušetří čas čekání na odpověď


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku:
PříspěvekNapsal: sob 25. srp. 2007 23:16 
Offline

Registrován: pát 27. črc. 2007 10:09
Příspěvky: 82
Bydliště: Plzeň
[
Ještě ti trošku naložím. Nemáš náhodou vnitřně stísněný pocit provinění, že jsi psa musela nechat samotného? Odpovídat mi nemusíš. Odpověz sobě a buď upřímná. V případě kladné odpovědi zaděláváš psu i na problémy vážnější, než si dokážeš představit. O tom bych ti mohl dlouze povídat z oblasti léčitelství, kterým se už nějaký čas zabývám.[/color][/quote]

Děkuji za odpověď , upřímně - stísněný pocit možná mám aniž si to uvědomuji ,je mi ho snad i líto nevím,ale nemusím ho nechávat samotnýho ,může jít se mnou do práce .Dělám to protože si myslím,že je mu doma lépe a i pro něho je dobré aby nebyl na nás tak upnutý a byl trochu samostatnej. A o jaké vážnější problémy se jedná???
Vítání při příchodu určitě omezím ,jen jsem ho nechtěla jakoby odstrčit když je tak radostnej.
Je mi právě divné ,že když ráno odcházím a řeknu čekej ,já přijdu tak on jde a lehne si úplně v pohodě proč je tak vyřízenej ,když se vrátím.Očekávala bych ,že bude protestovat při odchodu.Děkuji


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Závislák, který doma nechce být sám a štěká....
PříspěvekNapsal: pát 19. říj. 2007 10:12 
Ahoj,
mám dotaz, který se tu opakuje často. Mám 5 letého psa-křížence. Bydlela jsem s ním 2 roky u rodičů, potom jsem začala chodit do školy=internát. Pejskovi se stýskalo, i přes to, že nebyl doma téměř nidky sám (min. s babičkou a dalšími 2 psy). Po škole jsem se přestěhovala k příteli (bez psa-nechěl ho). Nyní jsem ho donutila psa přijmout, protože našim začal i 3 krát denně utíkat (hledal mě). Nyní bydlí cca 3 měsíce s námi, zvykl si rychle, přes noc vydrží i 12 hodin bez venčení, ale nevydrží tu sám déle než 15 min. bez povyku!!! Zkoušela jsem postupně odcházet na 1-2 minuty, to v pohodě, pak na 5-10 minut, to taky docela v pohodě, ale jak jsem pryč déle, začně skákat na dveře (div je nevyrazí), škrábat omýtku, štkat, kňučet.... Hrůza! Dělá mi to i před obchodem, beru ho s sebou, protože doma by dělal bordel. Máme poměrně mladé sousedy, keří mají rádi psy, ale od 1. 11. nastupuji do práce a pes tu bude muset být 5 hodin sám (potom ho budu moci o polední pauze vyvenčit a zas tu bude 3-5 hodin sám). Posím, poraďte!


Nahoru
  
 
 Předmět příspěvku: nesamostatnost
PříspěvekNapsal: ned 21. říj. 2007 09:25 
Offline
psycholog psů
Uživatelský avatar

Registrován: pon 27. úno. 2006 20:53
Příspěvky: 6751
Bydliště: Vlčáry
Asi tě zklamu, ale to do tohoto termínu nestihneš. Výchova k samostatnosti je běh na dlouhou trať. Princip je jako se vším ostatním postaven na důvěře a respektu. Důvěra spočívá v tom, že pes věří, že se k němu vždy vrátíš a respekt zase v tom, že tě nebude nutit vrátit se dřív, než chceš ty. To jenom k základnímu pochopení principu, o který se v tom celém jedná. Universální postupy v podstatě neexistují, vše je na fantazii každého, na povaze a úhlu myšlení obou, člověka a psa.
Také se mi nevyhnulo stěhování a s tím spojené projevy stresu ze samoty mých psů. Mám výhodu v tom, že jim nutný čas dát mohu, nebo si ho udělám, tudíž to mám už za těch pár dní, co tu jsem, vyřešené. Vše však spočívá v důslednosti a v tom, že si nic nenamlouvám a rozhodně neomlouvám chyby, pokud vím, že mi byť v budoucnu budou vadit. Lepší je vše řešit v reálném čase pořádně, než nechat situaci vygradovat do pořádných "otáček" a pak řešit skutečně vážný problém.
Tím, že se pes samovolně nervuje a vyvádí, nutí pána, aby se k němu vrátil, nejlépe ihned. Tolik k vysvětlení pojmů, aby nedocházelo k omylům. Takový pes, který je ochoten si ublížit destrukcí a způsobit si problém vyplývající z povyku, který se zpětnou vazbou vrátí zase až k němu tím, že ho přestane mít někdo za to rád, takový si nezaslouží v těchto situacích mou přízeň. Učím své psy pracovat na úrovni "matiky do dvou", tu zvládne každý živý tvor na této planetě, pokud jenom trochu chce. Popisuji o ní občas v jiných tématech, protože vše se točí právě kolem toho. Zopakuji tedy princip: ano-ne, správně-špatně, výhody-nevýhody, přítel-nepřítel, takto když se bude ke psu přistupovat, hodně se urychlí jakákoli forma převýchovy, ať je to cokoli.
Zde se jedná o nesamostatnost, tudíž aplikaci zmíněného popíši v těchto situacích. Důležité je naprosto přesné načasování, je třeba u toho myslet a vymýšlet nové alternativy, protože stereotypy nikdy dlouho nefungují. Začal bych výukou odložení doma (klidně v obýváku), kdy pes bude tam, kde mu určím a ne tam, kde by chtěl být on. Nikdy nenatahuji vzdálenost, ale vždy čas. Když se pořadí obrátí, nefunguje to! Během pár dní se dá učit pes odložení v jiné místnosti, než kde jste s tím, že dokud si pro něho nedojdete a nezrušíte původní povel, bude tam. To platí už u první lekce. Každý povel platí do doby, než se zruší povelem následujícím, proto nepoužívejte povelové věty, opakované povely, nebo dva a více povelů za sebou. Už samotné "cvičácké" "lehni!", "zůstaň!", je chybné (nevím, proč to tak učí, asi chtějí povelovými sadami "vypláchnout" psu mozek, ale budiž, já má zkušenosti s tím, že v jednoduchosti je síla). To znamená dáte psu povel jen jeden, je jedno zda to bude "lehni!", "čekej!" nebo "zůstaň!", ale ať je to jenom jeden. Dokud tento povel nezrušíte, platí. Takto by to mělo být s každým povelem, protože se tím dělá paralelně ve skutečnosti právě toto odložení a nejen to.
To jsou první dvě lekce, které když uspěcháte a vrhnete se rovnou do lekce "číslo 25", jako je rovnou odchod z bytu a ponechání psa bez dozoru několik hodin, selže vám všechno a zbortí se vám výuka celého odložení jako domeček z karet včetně prvních lekcí. Cizí jazyky se také neučí rovnou psaním diktátů na slohovém základě při prvních lekcích.
Další lekcí můžete pokračovat nácvikem úvazu psa na odlehlých místech, kde by mohl dělat kravál a nikoho by tím neobtěžoval. Tam bych se začal věnovat výuce ovládání se (pravda někdy na obou stranách) v jemu méně známém prostředí, kdy od psa kousek poodejdete a on nesmí ani výrazně napnout vodítko, natož si "otevřít hubu" s výrazem vůči psovodovi s nějakou frází jako "pocem a dělej!", to si naši miláčci jaksi dovolit nesmí. Pokud nezvládnete tuhle fázi, je nemyslitelné jít o laťku výš a učit psa vydržet kdekoli dlouho. Ono se to rovněž učí postupně nejprve na dlouhý čas a krátkou vzdálenost a časem se ta vzdálenost prodlužuje. Nebavíme se však o tom, zmizet hned psu za roh, ale o zvýšení vzdálenosti o jeden krok, abyste na něho pořád ještě dosáhli a přiměli ho k tomu, aby dělal, co se po něm chce a nic navíc. Tuhle větičku si pamatujte, bude se vám hodit pro širší pochopení souvislostí "pes bude dělat jenom to, co se po něm chce, nic navíc". Pokud nebude dělat, co má, nenapomínejte ho povely typu "fuj!", "nesmíš!", nebo jakýmikoli zákazovými povely, ale vždy použijte povel přímý, tedy co dělat má. Můžete k tomu přidat drobné dovětky, ale daný povel by měl znít vždy důrazněji, tím nemyslím to na něho zařvat, protože pes slyší 35krát lépe než my a je rozdíl mezi zvukem a hlukem. Srozumitelně, pouze zdůrazněně vyslovený povel bez řvaní je pro psa srozumitelnější, než hysterické ječení přehlušující cirkulárku. Pokud se vám pes při jakémkoli zadaném povelu pokusí odejít, zopakujete povel, jen při druhém zopakování už ne tak vlídně, jako zněl povel předchozí. První povel se dá tedy normálním tónem, zopakovaný opravný povel by měl znít už trochu méně přátelsky, kdy je potřeba psu mechanicky napovědět, tedy pomoci mu povel splnit tak, že ho k němu dovedete také s větším důrazem, než to bylo napoprvé. Potřetí už bych psu hodně netaktně naznačil, že si skutečně stojím za svým a bude pomém. Napomínání psa je třeba řešit stručně jasně a výstižně. Pokud budete psu dokola opakovat opravné povely, nepochopí, co se po něm chce, protože povel proběhne ochranným útlumem centrální nervové soustavy psa (CNS), prostě opakování je jako byste si pustili pořád stejnou skladbu dokola, kdy počtvrté už nevíte, že něco hraje, natož co. Pakliže pes zpočátku alespoň minutku vydrží, běžte k němu, když bude v klidu čekat na zrušení povelu, dejte mu výhody, třeba proběhnout se. Ovšem když se bude chovat po vašem příchodu nepřístojně, zopakujte povel, běžte zase kousek od něho a v klidu čekejte, co se bude dít. Bude- li v klidu, je zbytečné dělat odložení dlouho, ale pokud začne vyvádět, klidně na něj přitlačte, aby pochopil, že nemá dělat nic navíc, tudíž ani vyvádět a prodlužte dobu čekání úměrně k projevům vyvádění psa. Pokud to správně načasujete, zjistí pes, že čím více bude v klidu, tím je kratší doba ponechání jej na místě.
Úmyslně jsem vám to chronologicky neseřadil, aby vás to donutilo si to přečíst znovu a vypsat si výtah, tím se naučíte lépe pochopit celý princip výuky odložení, které je paralelně spjaté s jakoukoli formou samostatnosti, která se dá učit po těchto několika lekcích.

Poslední lekcí je naučit psa, aby si neublížil devastací bytu, nebo kotce, prostě toho místa, kde má být. Jelikož i tato část je trošku "seriálkem na pokračování", je třeba už zpočátku naučit psa zaměstnat se o samotě nějakou hračkou. Obvykle pes nezvládá hrát si s "miliony" hraček, protože je jich víc, než kolik stíhá jeho hlavinka pobrat. Osobně preferuji tak jednu nebo dvě hračky, ne víc. Pamatujte, že pes se bude pořádně věnovat jen tomu, co má i pro vás samotné vysokou prioritu. Trošku by se to dalo přirovnat k našemu pohledu závisti věci druhého. Psi běžně uvažují jako malé děti, že musí mít všechno, co mají druzí. Toho se dá právě úspěšně využít tak, že si vezmete v přítomnosti psa (večer u telky v obýváku) nějakou věc a hrajete si s ní tak, aby pes věděl, co máte v ruce. Tuto věc však psu nedáte, ale vždy si ji někam schováte, třeba na skříň. Pokud si s ní budete hrát dlouho a vzbudíte u psa zájem o tuto věc, a to si o ni nemusí hned říci, stejně ji schováte, pokud jste doma. Před odchodem si tuto věc zase vezmete a jakoby ji zapomenete při obouvání vedle bot na zemi a odejdete. Většina zvědavých psů se této věci po vašem odchodu věnuje. Už z toho důvodu, aby mi psi neničili čalounění postelí, nepreferuji nejrůznější uzlíky. Když si porovnáte materiál uzlíků prodávaných ve zverimexech s čalouněním, zjistíte z čeho se ty uzlíky vyrábějí. Ze zbytků vláken při výrobě čalounění. Matiku do dvou jistě zvládáte, proto to nebudu šíře komentovat. Mým psům dávám na hraní výhradně dřevo ze stromů, které je čistým nelakovaným, přírodním materiálem, který dělá v ruce dobře mně a psům se také dřív nebo později nesmírně líbí. Když si budete výše popsaným způsobem tomuto předmětu věnovat, jistě získáte zájem i u vašeho psa a po vašem odchodu zbaví haluz listí, pak kůry, nakonec ji prozkoumá do posledního vlákna, aby zjistil, co na tom klacku máte. Myšlení psů je sice jednodušší, než je to naše, ale v tomto směru to má své výhody.
Další detaily můžeme vyřešit po telefonu nebo raději u mne osobně. Nevěřte tomu, že i tento návod je samospasitelný, kombinovatelnost těchto a jiných metod je totiž i v tomto případě nekonečná.

_________________
Rudolf Desenský - Artemis
psycholog psů

Kouzelné tlačítko Obrázek ti ušetří čas čekání na odpověď


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 518 ]  Přejít na stránku 1, 2, 3, 4, 5 ... 11  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející tuto poradnu: Žádní registrovaní uživatelé a 5 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v této poradně
Nemůžete odpovídat v této poradně
Nemůžete upravovat své příspěvky v této poradně
Nemůžete mazat své příspěvky v této poradně
Nemůžete přikládat soubory v této poradně

Hledat:
Přejít na:  








Nákupem prostřednictvím tohoto banneru podpoříte všechny zdejší psy na převýchově


Prozdravi.cz



Na Vlčárech krmíme těmito krmivy



Psí poradnu pro vás vytvořil © 2006-2015 Rudolf Desenský - Artemis


Tento web je soukromým majetkem, jakékoliv šíření jeho obsahu nebo jen částí je nelegální a bez souhlasu © Rudolf Desenský - Artemis zakázáno!