Ahojda,našemu je pět měsíců,kdyby jste viděl oje ruce,budete si myslet že jsem závislá na drogách.Jsou modré...a to nosíme na hraní vše možné...jak začne okusovat,nabízím hračky,klacky,míčky,už to i zabírá,ale je důležité mu důrazně dát najevo že to nesmí.Opakovat,opakovat.Mému příteli to nedělá,poslechne a ví,že ne Ale u mě ještě zkouší...můžu vás uklidnit,že je to už lepší.Musíte ho ořůrávat..náš je SAO - skoro 45kg,takže žádná sranda při hraní,ale je to čím dál lepší.Nezoufat,trénovat.Přeji štěstí...Harryk.

Mno nás to nikdy nenapadlo moc převádět na něco jiného a poradnu jsme tehdy neměli, ale i u Buda i u Rockyho nám pomáhalo, že když stiskli, tak jsme vyjekli jako štěňata a oni okamžitě pochopili. A tlak zjemnili. Ve finále se naučili jak Bud tak i Rocky chytat za ruce jen tak ,,jako".
Proto Budeček miloval, když jsem vytáhla ze skříně rukavice (chňapky na vaření) páč věděl že bude ,,bitka" a může kousat o trochu víc, ikdyž i tam měl limit, protože pak to bolelo i přes ty rukavice, ale všechno jsme vybruslili.

Dzedzy belgičák by ti asi bol vďačný za také zvuky, to ver, skúšal by, aké ešte dokážeš vydať...

Ani by nemusel bejt belgičák
Nicméně myslím,že z toho vyroste ,jestli jsou mu 4 měsíce,začal pomalu měnit zuby a to je nejhorší věk ,u nás to bylo taky jako v Drop -inu ,příliš jsme to neřešili

taky kousání 4měsíčního ČV nějak neřeším,ruce mám samou modřinu,nohy taky, doma chodíme v botech,rvu jí do tlamy různé předměty,ale živé maso je asi lákavější .akorát mě může vzít čert,když se šelma při přecházení vozovky rozhodne kousat mě do kotníků, to mi přiznám se tečou nervy.. .už aby přezubila...

Ano,to je u nás také...musí na mě být kouzelný pohled při přechodu vozovky...Arouška na noze,mávám na auta jako smyslů zbavená a přitom se snažím tvářit jako že je to v poho,že jinak jsme normální...

Tak to nevím. O tom se nemohu dohadovat a ani nebudu. My měli povětšinou voříšky to je pravda a tohle jsou v podstatě voříšci oba jak Bud tak Rokýnek.
Já jen, že tohle jsme kdysi dostali taky někde jako radu, že jako vyjeknout jako štěně, tak jsme to zkusili a fungovalo to u obou. Ale faktem je, že tam asi hrajou i specifika dané rasy a s tím nemám zkušenosti.

tady by ale myslim nemelo jit o jeceni a pisteni jako takove, spis jen kniknuti, ktere by si snad mel pes vylozit tak, jak by reagoval u psiho kamose, ktery knikne, kdyz ho uz ten druhy moc rasuje... v tomto pripade by to snad melo fungovat, jde spis o to, ze to lidi s pistenim prehani a vyvolava to opacnou reakci...

Nemyslela jsem to tak, že bych ječela na celé kolo. Spíš jsem vždycky jako vypískla JAU. U koček mi zase fungovala spíš metoda ,,uděláš něco nepříjemného ty mne, udělám něco nepříjemného já tobě." A tak jsem umravnila už dvě kočky, co jsem však měla od kotěte. Nevím jestli všechna koťata jsou agresivní, ale tyhle obě byli. S velkou chutí se do člověka zakousli nebo zasekli - následnej štípanec jim ale taky příjemnej nebyl nebo něco podobného z obou pak byli mazlíčci.
Ale tak jasný. Jsou to jen moje zkušenosti co mám a vím dobře že nejsou valný (ty zkušenosti). Hold jsem měla kliku, že u mne to fungovalo. Sama jsem to dostala poraděný, že tak to dělají štěňata, když je něco bolí nebo tak, tak vypísknou.

Freya naozaj u niektorých psov, ak to nepresmeruješ šikovne, dosiahneš touto radou opačný efekt. Jedno také treštidlo som mala doma a ten bol ako šteňa v týchto situáciách schopný odskočiť, ako že "prepáč" a vzápätí skúsiť, čo to urobí, ak štipne o kúsok ďalej. A potom vyskúšať, či je to fakt na tom prvom mieste také nepríjemné. Veselá kopa, rebel, provokatér... Ja tú zdravú drzosť mám rada, aj ten zmysel pre humor, ale nie je pre každého jednoduché udržať to v rozumnej hranici a u detí vo veku prváka a piataka na ZŠ to je nemožné a ľahko sa to zo strany psa zvrhne až k šikane. Pri nesprávnych reakciách zo strany človeka a aj pri nesprávnom výbere psích parťákov do hry z toho pes nevyrastie, len sa upevní to, čo sme nechceli. Ak je pes aktívny a využíva svoje danosti, je na jeho majiteľovi, aby ich dostal do určitých hraníc, ale s ohľadom na predpoklady psa. Napríklad u beaucerona je tá vynaliezavosť a vytrvalosť v tomto smere dôležitá, museli štípať dobytok do zadných nôh tak, aby ho bezpečne usmernili a nesmeli sa nechať len tak ľahko odradiť ani tým, že sa proti nim dobytok postavil čelom a snažil sa ich zahnať. Predstav si túto črtu pri deťoch a výsledok máš jasný. Ak budeš správanie sa psa hodnotiť cez tento filter, dá sa to ovplyvniť prirodzenejšie a účinnejšie. Mimochodom, fenka tohto plemena, ktorú mám doma, má toto správanie úplne iné. Pri tých deťoch by to bolo fajn, aj vlastne je, ale ak by chcel niekto typického predstaviteľa plemena s jeho črtami, v nej ich nenájde.

Dobrý den,

máme doma 16-ti měsíční 'štěně' briarda (fenku) a dvě malé děti. Když jsme štěňátko přivezli domů starší dcera ještě nechodila a jenom lezla po zemi a tu mladší jsme ještě neměli. Se štěnětem si bezva rozumněli, lezli spolu, když se učila chodit tak se o ní opírala (i když jen výjmečně protože Hela /tak se náše fenka jmenuje/ většinout utekla) a prostě byly dobrá dvojice. Lucie hned ráno běžela za Helou, sedala si k ní do pelíšku a vše bylo v naprosté pohodě. Zhruba v 9-tém měsíci Hely se nám stalo, že z ničeho nic na Lucii vycenila zuby, když za ní šla. Bylo to takové ohrnutí předních pysků, bez vrčení, v leže. Na radu chovatelky jsem ji potrestal a snažil se s Lucií za Helou často chodit, hlídal jsem je atd. Prý to bylo tím, že si Hela hledala 'místo ve smečce' a cht2l se dostat v jakési hyerarchii nad Lucii. Dělali jsme ještě nějaký čas to, že Lucie dvakrát i vícekrát denně dostala malou kostičku a donesla jí Helence. Vše bylo v pohodě, holky si zase hrály, Lucie házela míčky a hračky atd. až najednou včera Hela zase vycenila zuby když se k ní Lucie blížila a když nezměnila dráhu a prošla kolem ní, tak po ní chňapla. Zase do prázdna a vleže a jakoby 'napůl', ale chňapla. Jelikož jsem se na ní přímo koukal, tak jsem jí potrestal a myslím že si byla velice dobře vědoma toho co udělala. Asi za 15 minut jsme za ní s Lucií šli, vysvětlil jsem jí že se to nedělá a že se mi to nelíbí, pohladili jsme jí a ona nás oba olízla. Teď nevím co mám dělat aby se to už neopakovalo. Přeci jen není Hela zrovna malá a druhá dcera začne co nevidět lézt...
Jinak je Hela bezva pes, je lehce ovladatelná, průměrně vycvyčená, když je potřeba tak opravdu poslechne na slovo tak nevím co to může být. Nevím jestli je to strach, že jí Lucie něco udělá nebo žárlivost nebo 'puberta'. Pravdou je, že se Lucii za ty dva roky podařilo párkrát do Helenky nabourat dětským kočárkem nebo si na ní lehnout a tak, ale skutečně jenom výjmečně a Hela nikdy neudělala nic než že se zvedla a odešla.
Ještě pro dokreslení povahy Helenky bych asi měl uvést, že s ní jezdíme na výstavy kvůli získání chovnosti a některý rozhodčí jí prostě 'nesedne' takže se točí, schovává se mi za nohy a nenechá na sebe moc sahat. Nekouše, ale uhybá se. Na poslední výstavě royhodčímu jakž takž držela a když skončil s kontrolou a odcházel tak po něm chňapla tak jako včera po Lucii. Jen tak bych řekl jako 'to máš za to a už nechoď'. Ale bylo to tak, že už byl dva kroky od ní a šlo to prázdna. I kdyby byl blíže, tak by to byl jen takový štípanec. No, ale na dvouletou holčičku by holt byl štípanec dost. :-( Hela ma 30 kilo a Lucie 12.
Může mi prosím někdo poradit co dělat?
Děkuji moc.
Martin

Řekla bych, že se z vašeho štěňátka stává "dáma" - občas je náladová, dělá se vzácnou a je pod její úroveň hrát si s vaší dcerou... pokud tomu tak je, měl byste poznat, kdy má fena "blbou" náladu, nebo že už má vaší dcery "plné zuby", a zajistit, aby měla fena klid (od malé, z vaší strany bych jí spíš ignorovala, než abych se jí nějak víc věnovala, nedej bože podlejzala)...prostě jí dát najevo, že není středobodem vesmíru a že vy jí k přežití nepotřebujete, ale ona vás ano. Každopádně se mi zdá, že své feňuli moc nevěříte, takže je dobře, že to řešíte - nejjednodušší a nejrychlejší by bylo udělat si výlet na Vlčáry, jinak doufám, že se vyjádří někteří zkušení pejskaři... pokud píšu bludy, tak se omlouvám a děkuji za vyvedení z omylu

Díky za odpověď. Royhodně jí nepodlejzám. To co jsem psal s tím, že jsme za ní šli byla situace kdy ona byla za trest vyhozena na zahradu a ja jí chtěl vysvětlit, že na Lucii musí být hodná.
Nedá se říct, že jí nevěřím. Jen nechci aby něco co je podle mne 'puberta' přerostlo do problému a hlavně abych to třeba nějakým i když dobrým úmyslem nerozvinul třeba do nenávisti. Jinak jak jsem psal, Helene je člen rodiny se vším všudy. Žije s námi 24 hodin denně 7 dnů v týdnu, jezdí na dovolené a prostě všude.
Výlet na Vlčáry si rádi dáme, myslíte že to má smysl i s takovou věcí, kterou třeba to jiní budou vidět jako maličkost?
Díky
Martin

MartinM urobte si ten výlet na Vlčáry čo najskôr. Helka nie je krvelačná beštia, ale obyčajné napomenutie dieťaťa z jej strany môže pre dieťa skončiť škaredo, aj keď bude veľmi zhovievavé. Obe strany je potrebné naučiť rešpektovaniu priestoru tej druhej strany a podľa toho, čo píšete, v tom máte rozpory vy, aj pes. Myslím, že pokiaľ ide o dieťa, ani Rudo nebude veľmi rozoberať situáciu v poradni.

Myslím ,že by pes měl mít místečko ,kam mu nikdo nepoleze,tedy vysvětlit dětem ,že do pelíšku ne. Zavolat si pejska ,hrát si s ním mimo pelech ,ale aby měl kam jít ,když chce mít klid.Přece jen s malýma dětma je docela šrumec a pes potřebuje odpočívat v klidu,možná právě to mu vadí ,když se děcko blíží a pes už ví zas bude otravovat ,když já spím. Podle mně je lepší nastavit pravidla než pak řešit problém až bude a skončí špatně pes a to by byla škoda. Můj názor.

Myslím si, že fena používá na děti stejné signály jako by používala na odrostlé štěně: "jsi velký, uč se samostatnosti a neotravuj mne furt, navíc ti dost dobře nerozumím, tak odejdi."
Tím, že jste ji vždy potrestali zanechali jste v ní docela zmatek-chovala se podle svých genů a šéf ji potrestal. Nejspíš to nebude "fena chůva", ale jak si urovnat nejlépe a nejrychleji váš vztah s fenou a její s dítětem to vám neporadím. Obzvláště nyní, kdy jedná strachově i na výstavě.
Pokud vám Ruda Desenský nestihne během víkendu odpovědět, zavolejte mu kolem 9 ráno na mobil a domluvte se s ním.

Děkuji za odpovědi. Výlet si radi uděláme. K předposlední odpovědi. Helene samozřejmě místo má a tam je v klidu. Jsou dny kdy celý den spí a Lucie si jí nani nevšimne. Taky jsou dny kdy spolu běhají po zahradě celý den a kdy naopak Helene pobíhá za Lucií. Znova uvádím, že to ohrnutí pysků se stalo třikrát, když byla Helene 9 měsíců stará a teď znova jednou, když je jí 18 měsíců.
Samozřejmě ale mám tu obavu co je zmíněná na konci - ať to neskončí špatně!
Díky
Martin
P.S. Na těch výstavách se chovala takhle už od štěněte. Byli jsme poprvé když jí bylo 5 měsíců. Ona je totiž takovej nervák, asi jako každý briard.

A ještě dodatek. Vždy když Helene ohrnula pysky, tak k ní Lucie jenom šla. Vůbec nebyla u ní nebo to nebylo v situaci kdy si hrála nebo byla v přímém kontaktu.
M

Martine, na "jiné" se vyprdni . Na Vlčáry má smysl jezdit i bez psa (třeba na freesoboty, a často si to lidi bez psa užijou i líp) - i "pouhým" pozorováním můžeš pochopit spoustu věcí (a o to jde - o pochopení/porozumění), ale hlavní přínos návštěvy na Vlčárech bych viděla ve správné "diagnóze" (my, tady v tom virtuální světě, můžeme jenom hádat, kde je zakopaný pes)... Přeju dobré pořízení na Vlčárech a kdyžtak dejte vědět, jak pokračujete. Briardy mám ráda, fandím vám

"Na těch výstavách se chovala takhle už od štěněte."
Po této větě beru zpět svůj příspěvek výše a vidím vše v jiném světle. Máte pravdu, zde se můžeme něco domnívat,ale skutečnost může - a zde je - jiná.

Jenom bych k tomu něco málo podotkla... Já jsem jako malá byla často u babičky, kde byla dobrmanka. O pár let starší než já, takže pubertu už neměla. Nechala si líbit všechno možný, ale taky se asi 2x stalo, že jsem to už přehnala, tak po mně chňapla. Udělala to třeba půl metru ode mě, aby mi nic neudělala, ale aby mi dala najevo, že toho má dost. Což se jí povedlo, já jí přestala otravovat a byl klid... ale je fakt, že jí v tý době bylo třeba 7-8, takže starší dáma a mně třeba 3-4 roky.

Dobre odpoledne. Dekuji za prispevky. Ve ctvrtek jedeme na Vlcary, takze pak napisu jak se veci maji.

Diky
Martin M

Dobry vecer. Ve ctrvtek jsme byli na Vlcarech a dozvedel jsem se, ze Helene je jenom labilni a je treba ji zvykat na situace ve kterych se projevuje cenenim zubu. Tak jsem ji zkusil provokovat, luciinou kolobezkou a kocarkem a evidentne se tech veci boji. Byl jsem dost prekvapen, prestoze jsem ji provokoval z legrace utikala a dokonce poprve i udelala louzicku.
V sobotu jsme byli na vystave a vycenila zuby i na mne, kdyz jsem ji karal za to ze vubec nechtela jit normalne na voditku a chovala se jak blazen. No, asi byla ve stresu jelikoz jsme od toho ctvrtka nebyli doma ale u znamych a jeli pak rovnou na vystavu. Ona sice strasne rada cestuje, ale kdyz neni jednu dve noci doma tak je ocividne nervozni!

Tak snad nam to provokovani nejak bude klapat.

Dekuji
Martin M

Martine,
neznám tvoji čubinku, ale nevím, jestli bylo vhodné jí na té výstavě kárat za to vodítko. Jestli byla ve stresu - a podle tvého popisu byla ve velkém - bylo podle mého názoru lepší jí napovědět a upravit její polohu, než jí kárat.

Díky za odpověď. To ukázňování bylo za cenění zubů. Co mám dělat když to udělá i na mne? Myslel jsem, že v tu chvíly jí mám ukázat že jsem silnějsí a ať not o rychle zapomene. Rozhodně jsem jí nebyl, to nedělám. Jen jsem ji prostě chytil za kůži na zádech, položil na bok, přitiskl hlavu k zemi a zvýšeným hlasem jsem jí řekl fuj, nedovoluj si na mne. Je to špatně?
S tím kočárkem jsem vůbec netušil, že 'vydrží tak málo'. Dvakrát se uhnula (tedy asi půl metru před kočarkem) a potřetí udělala malou loužičku. Nebylo to vůbec žádné 'drsné provokování', nejsem žádný tyran, celé to bylo tak půl minutky ani ne..........Už to dělám jinak. Beru si sem tam nějakou hračku, zavolám si jí k sobě tak aby musela jít kolem té hračky nebo se jí třeba dotknout a pak si spolu hrajeme a mazlíme se i s tou hračkou. Snad je to dobře.
Dneska jsme byli venku na loukách a když jsme se vraceli domů, byla dost unavená. Naskočila do auta do své cestovní boudy a Lucie chtěla vlézt k ní. Jak tam začala lézt, tak Helene zase vycenila. Hned jak jsem to viděl zavelel jsem jí 'ke mně' a nic. Tak jsem ukázal na místo před sebou a řekl důrazněji 'SEM'. To se promtně zvedla, vylezla z auta a boudy a poslušně přišla a sedla si u mne. Vzal jsem jí o několik kroků dál, dal sedni a zůstaň a nechal jí tam asi dvě minutky. Pak jsem za ní šel s Lucií, ona nás oba olízla a dostala volno. Pak jsme se ještě zdrželi na místě asi čtvrt hodiny a běhěm té doby jsem Helene dvakrát přikázal natoupit do boudy v autě a nechal jsem tam vlézt i Lucii. Samozřejmě jsem tam byl na půl těla i já a byla v pohodě. Ta jsem jí pochválil a nechal jí vylézt a podruhé to samé a to jsme si v té boudě všichni hráli a oba nás olízla. Tak jsem jí pochválil a jeli jsme domů. Bylo to ak správně nebo jsem měl něco udělat jinak?

Podle mého názoru je to velmi špatně. Ona se bojí, je rozhozená, má co dělat, aby to rozdýchala a ty jí opravdu velmi tvrdě a nepřiměřeně potrestáš za to, že ti řekne - nerozumím ti, moc tlačíš, raději mě nech být? Vrčení nemusí ještě znamenat, že si pes na tebe dovoluje (i když to ten význam mít může, ale jsem si dost jistá, že v tomhle případě to tak opravdu nebylo), ale že se brání tvému nepřiměřenému tlaku. Podle mého názoru jsi to přehnal opravdu hodně. Místo, abys jí uklidnil, podpořil, uvedl do pohody a klidu, jsi jí hodil ještě hlouběji do stresu a do strachu. Jsem zvědavá, jak se bude tvářit na příští takové akci. Tipuju, že bude ještě víc ve stresu.
Co se týká toho ostatního, co jsi popsal, také s tím moc nesouhlasím. Máš jednání se psem a veškerou komunikaci s ním založené pouze na síle a různých formách pro psa nesrozumitelného nátlaku. Jsem si jistá, že takhle nedosáhneš toho, aby u vás byla pohoda a aby vám čuba věřila a tím pádem abyste i vy mohli začít věřit jí. Šla bych na to úplně jinak.

Podle mého názoru jste Hanko vůbec nepochopila, a asi ani nečetla, mé příspěvky. Helene vůbec nevrčí a já ROZHODNĚ NEMÁM 'jednání se psem a veškerou komunikaci s ním založené pouze na síle a různých formách pro psa nesrozumitelného nátlaku'!!! Další důležitá věc, kteoru jsem zde již zmiňoval je že rozhodně NEPLATÍ že jí 'NEVĚŘÍM'.

Mimochodem, na výstavě se nebála ale bláznila na vodítku cestou od auta přes pole, jelikož předtím byla vypuštěná na volno a teď chtěla nutně očuchat každého psa kterého jsme potkali. Po zbytek výstavy byla NAPROSTO v pohodě, stála rozhodčímu bez sebemenších problémů a v závěru si s námi se všedmi pěkně hrála na té samé louce přes kterou jsme šli tam.

Omlouvám se za rozhořčenou reakci, ale máme našeho psa všichni hodně rádi (což je mimo jiné i důvod proč hledáme pomoc v situaci kdy tisíc jiných lidí mávne rukou a řekne 'no to se prostě stane, že pes nemá náladu a vycení zuby, vždyť je to pes) a odpovědi, které víceméně naznačují že jsem já despotický pán, co chudinku pejska kolonizuje násilí skutečně nemohu akceptovat!

Děkuji za váš příspěvek.

Napsala jsem svůj názor, podložený tím, co jste napsal, četla jsem vaše příspěvky pozorně. Jestli je to ve skutečnosti jinak, nevidím chybu jen na své straně.
Je celkem jedno, jestli jste vyděšenou a rozhozenou fenku otočil na bok za vrčení nebo vycenění zubů, výsledek bude asi stejný.
Despotický pán je pouze vaše interpretace a váš úsudek. Psal jste postup, kterým s ní pracujete, je založený na nátlaku (tím vám neříkám, že jí bijete nebo něco takového), ale nátlak v tom prostě vidím. Je škoda, že nemůžete akceptovat názor, který nezapadá do vaší představy vztahu pán a pes. Přeju vaší fence i vám, aby vám to spolu vycházelo.

Vyděšená a rozhozená je něco jiného než rozývená a neposlušná, vrčení a cenění zubů zcela jistě není stejný signál. K ostatnímu nemám komentář a uvedené neměním v žádném bodu.

Dobrou noc.

Díky za radu. V podstatě jsem udělal co píšeš, ale do boudu jsem se nevešel. Tak jsem tam byl jen půl tělem, Lucie celá a škádlili jsme se.

Dám si příště pozor, abych poznal kdy se bojí a podpořím jí. Děkuji.

Martin

Zdravím a přeji příjemný podvečer .Mela bych otázku a rada bych zda by mi nekdo poradil .Mame doma dvouletého americkeho pit bulla.Je to sluníčko ma rad lidi deti ty kdyz vidi tak uplne sili sama pusinka.No a nam se narodilo mimco ted je mu 8 mesicu zacal nam lozit po ctyrech a nas pes Odin s toho nejak moc asi nechape a kolikrat mi prijde ze se boji tohle nikdy nevidel u deti ani u jakych koliv lidi ze by lezly po ctyrech.Takze malej kdyz se priplazi Odin lezi a treba jen varovne zavrci a bud lezi dal a nebo jde pryc.Ale neozene se nic.Kdyz malej stoji nebo sedi tak prijde a olizeho a proste ma radost.Tak mi prijde jako by se bal toho ze tohle nezna nevim nejsem si jista tak bych rada aspon o radu Dekuji

Mám 5měsíční fenečku Lousiánského leopardího psa. Má apnický strach z dětí. Ze všech menších.Jenom je vidí v dálce a začne utíkat a schovávat se. Poslední dobou ale začíná i vrčet. Nikdy jí žádné neublížilo akorát mi přijde, že jsou na ní moc hrrr a ukřičené, ale to jsou všechna děcka.Co máme dělat?

Dobrý den,chtěla bych pozdravit p.Desenského a všechny,kteří se aktivně podílejí na těchto stránkách a i já bych potřebovala poradit.
Mám 8 měsíčního Retrívra a trápí mě jedna věc.Je naprosto nekonfliktní,neagresivní vůči jiným psům i ostatním zvířatům od mala jsem ho socializovala s čím jen šlo a teď mám spíš opačný problém,že by se chtěl kamarádit s každým ale už ne všichni s ním ) K mému problému...Jde o to,že když dostane pamlsek,který ještě neměl,nebo je nějak více aromatický stává se agresivním.Jde o to,že normálně tohle nedělá a stane se to tak 1x za 2 měsíce.Jako by mu přeskočilo,protože cokolim má v puse mu vemu,ať venku nebo doma a není s tím žádný problém.Do jídla mu taky klidně sáhnout můžu,hračky taky bez problému.Takže nerozumím tomu "zkratu".Když jsem zmínila ty hračky,tak na naše dítě-pokud se o něco přetahují nebo mu to chce vzít,zavrčí-což samozřejmě taky není dobře,ale vysvětlit 7-mi letému dítěti,který samozřejmě dostane strach,ustoupí a pes to vycítí,že to nesmí dělat,je dle mého názoru nemožné a jak tomu tedy zabránit.Já u toho nebyla,jen jsem slyšela a zakřičela co je to,protože jsem poznala,že nevrčí ze srandy nebo hry.Když jsem přišla,re´tas dělal jako nic a dál si hráli.Proč jsem se rozhodla napsat je můj poslední výstup s reťáskem...Dostal velmi aromatickou hovězí tyčinku a vesele si ji kousal.Já byla od něj otočená a hladila jsem ho po hlavě,čumáku a bavila se s jinou osobou.Když jsem se na něj podívala,uhnul pohledem a koukal na mě "divně" no divně-že by rád vystartoval.Tak jsem se na něj důrazně podívala a zeptala se co dělá-začal krčit nos-ještě víc jsem zdůraznila jeho jméno a zakřičela-ohnal se a a kousl mě.Okamžitě jsem vstala,zařvala co to má znamenat,zavelela okamžitě na místo,pamlsek pustil a vystřelil na místo.Moje otázky jsou jasné: Proč to udělal,jestli byl trest mírný nebo ne.Nedávno jsem mu stejný pamlsek dala a mohla jsem mít i ruku v puse...Tohle jsem už třeba ale zkoušela s vepřovým uchem,ale přece nebudu zkoušet včechny pamlsky jestli náhodou "pánovi" nestřelí v bedýnce.Ví,že mu nic neberu a zvlášť v tom případě co jsem psala,jsem ho jen nic netušící hladila.Mrzí mě to o to víc,že od mala máme opravdu dobré vztahy a dělá mi radost.Ví co smí,co nesmí,kde má místo,co je žádoucí a co ne.Cvičíme skoro každý den a dělá pokroky.Rozumím všem jeho projevům ať jde o pohled,nebo vyjádření druhu štěkotu.Nerozumím proto tomu,že je na mě agresivní.Je jedno,že pouze u tohodle.Zajímaly by mě taky přesné kroky-uhne pohledem-jak zareagovat-začne vrčet-jak reagovat apod...Ráda bych se vyhnula vyhrocenému násilí-i když občas na zadek taky dostal,ale nebylo to takové mlácení jako že bych si na něm něco vybíjela.Znám totiž případy služebních psů-a tak jako každý pes si zkusí tu vůdčí pozici-tak si to třeba zkusili při výcviku(většinou měli košík) a psovod je zmlátil až se počůrali,ale pak šlapali jako hodinky a nikdy víc si to nedovolili.Nebyli ani bázliví,ani agresivní.Neříkám,že to je správně,ale jde mi o to,jak psovi prostě dokázat,že jste vy vůdce smečky a nepoužít extra násilí.Taky vím,že psi mají větší "respekt" z chlapů-mají více síly,více zařvou-tak nějak automaticky.Píšete taky tady,nemít ze psa strach-strach opravdu nemám,jen někdy situace opravdu překvapí a člověk není připravený a musí velmi rychle vyhodnotit situaci,zareagovat a pokud možno to nepo...to je složité a to je situace,které se bojím.Což o to,psovi klidně nasadím košík a zmlátím ho,ale je to opravdu nutné,aby mě opravdu respektoval???Myslím,že ne.Ale já těžko vyhodnotím,jestli mi ten pes chce jen něco říct,nebo mi skočí do obličeje...Co se týče žití-přes týden je se mnou v práci,pak na zahradě a na noc jde domů.O víkendu na zahradě.Takže jsme prakticky skoro pořád spolu a kontakt by měl být naprosto v pořádku.No tak předem děkuji za jakékoliv rady,budu moc ráda a přeji hezký den.

1. děcko bych nikdy nenechávala bez dozoru s psím puberťákem
2. kdyby na mě takhle zavrčel, neseřvala bych ho, ale spíš bych bych mu řekla udiveně "co blbneš?" a dala bych mu povel, který dobře ovládá. Třeba sedni nebo přines... Je v pubertě tak mu může někdy "rupnout" a je na vás, jestli mu to takhle vysvětlíte, že je to zbytečné, nebo ho "seřežete" a tim mu potvrdíte, že se má bránit. Ale rozhodně si počkejte ještě na další odpovědi, od někoho zkušenějšího.

1.Nerada bych z mého psa dělala šelmu ) dítě na něm může ležet,dělat s ním různé blbosti a o to je to pro nás větší překvapení.Nejsou bez dozoru,jen si hrajou třeba v jiném pokoji a slyším je.
2.Jako první jsem se ho zeptala co dělá,důrazněji,ale nekřičela jsem...Až po té stupňovala.Neřezala jsem ho,ale nerada bych opravdu v této situaci něco podcenila malou chybou s velkými následky.

Ad 2 on se trochu vytočil, ty jsi přidala nadůrazu, takže on se vytáčeldo vyšších obrátek a ty taky. Toje začarovaný kruh. Někdy se vyplatí spíš ubrat a než křičet ztlumit,mluvit klidně,ale důrazně.
Ale být vámi zavolám Rudovi a zajedu za ním. Jste z Prahy,tak jste tam po dálnici za hodinu. Jednak jde o dítě a pak je evidentní,že tady nikdo po netu nezjistí,co je špatně. Ruda to zjistí při vaší osobní návštěvě velice rychle.

Máte pravdu paní Jano,taky se snažím cokoliv řešit "po dobrém" i výcvik apod,protože vím,že je důležité mít v psovi důvěru,ale když vás kousne? Obávám se aby to spíš nebral jako ústup kdybych ani nezvýšila hlas,a pak až mu zase něco přejde přes nos to bude ještě horší.Opravdu z něho nechci dělat nějakého agresora,protože to on není ani na ostatní lidi,psy,zvířata ani děti,ale myslím si,že ani v těchto situacích se nesmí takhle chovat v žádném případě.

zavolej Rudovi a zajeďte na Vlčáry, po netu tohle nevyladíš - Eva s Janou to napsaly dobře, ale není nad to jednou přímo vidět jak na to

já taky ne, ale i když jste v druhym pokoji, nemusíte stačit včas zasáhnout a malér je tu. Neřikám že je agresivní, ale stačí, aby přehnal hru a je to tady

No právě že když jsou v jiném pokoji tak ten přehled moc nemáte, právě takhle se stávají maléry, děti umí být někdy pěkně otravné a nevědí kdy přestat.

Ale tady jde právě o to,že to udělá jen někdy.Jak říkám,válí se po sobě,mazlí se spolu-vůbec teda nemám strach a mi jde pouze o to vrčení,protože pokud tady dobře čtu a tak celkově,tak pes pokud není narušený nějak psychicky jen tak bezdůvodně proto,že by mu dítě vzalo hračku ho nepokouše do bezvědomí a myslím,že takového psa opravdu nemám.Dítě je dost velké a chytré a nepatří do kategorie škádlitelů,trýznitelů apod jako jsou menší děti a i tak si myslím,že by si pes víc než to zavrčení neměl dovolit.Ale já nechci ani aby mi vrčel.Ani na něho ani na mě ani na kohokoliv jiného,kdo by se s ním takto dostal do "problému" že si prostě někdy usmyslí,že si nenechá něco vzít.

dobře, ale ten pes je v pubertě, a když se to stane, když u toho zrovna nebudete, tak to nevyřešíte. Nejlepší bude zavolat Rudovi a jet třeba teď na free

No puberťák to opravdu je,ale mám ho opravdu moc ráda a pak jistě chápete,že takovýto výstup mrzí o to víc.Věřím,že následně i jeho,protože se s ním pak nebavím a dolízá jak opravdový spráskaný pes.Věřte,že kdybych mu to mohla sdělit,tak bych mu řekla,že s ním opravdu nechci "bojovat" a domluvit se jen po dobrém.Já doufám,že mě to pan Desenský naučí...