Udělalas pro něj to nejlepší, ne každý je schopný mít oči oteřené a poznat pravou chvíli. Přeju ti, at vzpomínky na vaše společné lumpárny, ti pomůžou překonat tohle těžké období

to je mi moc líto ledviny a bernáčci jsou bohužel neoddělitelný problém

To je mi moc líto....hodně sil, drž se

Myslíme na Vás.

Drz se holka

zzzuzzzo, je mi to moc líto, myslím na vás.

To je mi opravdu moc líto. Ale jak psali lidičky přede mnou - nechala si ho odejít včas a byla si s ním. Drž se, vím, že to není snadné.

Zuzko, udelalas to nejlepsi, cos mohla, Goyoskovi uz je dobre, beha s kamosema po loukach za Duhovym mostem, nic ho neboli, je plny sily a jednou se tam spolu setkate.
Goyosku, stastnou cestu, svitim ti svickou na cestu.....pozdravuj tam vsechny ostatni ( a ted hlavne Anulku, umrel na to same, co ty)

To je mi líto je to to nejtěžší rozhodnutí, které musíme občas udělat, ale je dobře, že tu šanci máme......

V sobotu 26.1. mi umřel můj nejlepší kamarád a parťák na život a na smrt. Od 23.12. měl nějaké problémy, nechtěl jíst - doktoři tvrdili, že je to chřipka a že se z toho dostane. Posledních 14 dnů vypadal už celkem dobře, žral, akorát bohužel oslepl. No a v sobotu najednou začal zase zvracet a měl u toho pak podivné záchvaty, podobné epileptickým. Nejedl a všechnu vodu, co vypil, po chvíli vyzvracel. Vše se seběhlo strašně rychle. Po 3. zvracení byl hodně vyčerpaný. Vezla jsem ho na pohotovost. Chvílemi koukal z okna, chvílemi spal no a pak najednou spal už napořád. Ani nevzdychl, ten můj tvrďák. Nejspíš to jeho srdíčko už nezvládlo. Nevěřím, že měl chřipku. Možná to byl nějaký nádor v mozku, ale už o tom raději nechci přemýšlet. Hrozně moc mě mrzí, že jsem mu nedokázala pomoct a vyčítám si, že jsem měla udělat víc, rozhodovat se jinak, víc přemýšlet, atd. Všude ho vidím a nemůžu na něj přestat myslet. Altar byl ten nejlepší pes na světě, dal mi toho hrozně moc. Hodně mě toho naučil. Vždycky stál při mě a dobrovolně by mě nikdy neopustil. Když mi bylo smutno, přišel se pomazlit a vždycky mi zvednul náladu. Žádný jiný pes ho nikdy nemůže nahradit. Doufám, že se alespoň moc netrápil. Snad je ti teď líp kamaráde. Nikdy na tebe nezapomenu!

Haflinger, nevyčítej si to... Bylo mu 14 (pokud si správně pamatuji) a skoro do poslední chvíle to byl zdravý, šťastný, vitální pes, to že se to pak sesypalo všechno tak naráz a rychle... Asi to tak mělo být, aspoň se netrápil dlouho a hold když byl tak dlouho tak v pohodě, pak to prostě přišlo všechno naráz.

Určitě měl krásný život a už nezbývá než mu poděkovat a pustit jeho dušičku dál...

Moc mě to mrzí, ať se má kluk chlupatá za duhovým mostem krásně .

Haflinger- ach jo, je mi to moc líto Nějak se to posledních pár měsíců hromadí

zuzza: to mě moc mrzí, sledovala jsem váš boj s ledvinama posílám smutné pozdravy do Slavičína...

haflinger: upřímnou soustrast, jmenovec i já na vás myslíme

držte se!

Ach jo, je to strašně těžký. S Altarem to bylo jiný než s jinými psy. Měli jsme mezi sebou hrozně silný pouto. Miloval celou naší rodinu, ale ke mě se choval jinak než k ostatním. Jako by si uvědomoval, že jenom díky mě se dostal po těch 3 letech pryč z útulku a že jsem si ho vyprosila. A on pro mě byl opravdu ten nejlepší kamarád ze všech i z těch "lidských". Byla to láska na první pohled. Měla jsem ho od 15ti, byl vždycky všude se mnou. Dokonce když jsem byla nemocná, tak ani nechtěl chodit ven a byl pořád u mě. A teď je najednou už na vždycky pryč.

Haflinger, to je mi moc líto. Drž se. Útěchou pro tvé srdíčko může být, že jste si spolu užili spoustu krásných let a legrace a měl se u Tebe dobře.

Já děkuji všem za podporu. Hodně mi pomáháte.

Haflinger, drz se! Tvuj pesan mel s tebou nadhernej zivot a nastesti i ten konec byl rychlej, to ti musi byt utechou. Uz je mu dobre a odesel za Duhovy most spolu se Zuzcinym Goyoskem, neni sam, ceka na nej spousta psich kamosu a nekonecne zelene louky....

Jo,to znám!Stejný výčitky mám u smrti mýho předchozího psa a jen těžko jsem se s tím vyrovnávala.....ale člověk si prostě musí říct,že ve výsledku už je to jedno..pes odešel tam kde ho nic nebolí....ale vím jak moc je těžké na to nemyslet.....držím palce,at´ se Ti to podaří zvládnout

Rozumím Ti - ten první pes je prostě trochu jiný.. ač jsem měla doma další 2 psy, tak tenhle byl se mnou od nějakých 14let.. byl starý, ale stejně..
a od té doby, co nemám zdaleka tolik starého, ale toho dalšího nalezence nemocného, jsem na zprávy v tomto tématu taková, ehm citlivější

Altar byl můj 2. pes, ale bylo to prostě jiné. Byli jsme tak nějak propojení. Každopádně jestli existuje nějaký ten posmrtný život nebo příští život, doufám, že se tam ten můj bobřík bude mít dobře. Děkuju vám všem za podporu holky, pomáhá mi, že to můžu aspoň někomu říct.
A Zuzko, ty se taky drž! Holt se s tím musíme nějak smířit...

Tak já to mám snadnější díky tomu, že mám ještě Falkoša... musím kvůli němu, protože ho hledá. Hlavně při našich společných rituálech. Tak nemůžu nějak vybočit z kolejí, protože dokonce dnes vyl u branky. A nechápu to, ale když jsme včera přistoupili ke kroku, když jsme Goyoška položili do země, tak začal sám od sebe najednou strašně výt a to u toho nebyl. Takže pro mne je nejtěžší "jet dál jakože nic", protože teď tam vyje zase.

to víš, že to cítí.. a kámoš chybí i jemu.. a musíte být silní oba..
když umřel kocour, se kterým můj pes vyrůstal, hledal ho v každé černé kočce a po zahradě až měsíc.

Holky držím vám palce k překonání tohoto těžkého období. Určitě vám osud přivede do té vaší cesty dalšího přítele, se kterým budete zase šťastné.

Hafi, zapaluju plamínek i pro Altara a Tobě přeju hodně sil.

Zuzi ten tvůj úkol ti teda nezávidím, to já bych teď asi nedala. Mam co dělat, abych se ovládala v práci. Musim se smát na pacoše a dělat, že se mam báááječně. Nejhorší je, že jsme to fakt nečekali. Už byl zase veselejší, chtěl víc ven a pak najednou tohle...
Aničko díky za podporu! Podrbej za mě tu tvojí chlupatici...

To náhlý zlepšení znám taky. Jeden den jsem se tu radovala, že se Zorro (metastáze na játrech, do toho zánět střev a žaludku) po několika dnech trochu nažral, pohrál si... A druhej den ráno jsem odešla do práce s dost blbym pocitem, protože házel smutný oči. V poledne jsem letěla domu a s mámou jsme zavolaly veterinářku. Dal nám to najevo dost jasně.
Je to přes 4 měsíce, několikrát tejdně se mi o něm zdaj smutný sny (například dneska) a ne, že bych brečela každej den, ale...
Chápu, jak ti je, na tohle fakt pomůže jenom čas měl s tebou krásnej život, dala jsi mu, co jsi mohla... a to je to hlavní.

Myslim na vás

Haflinger, Zuzi, přeju hodně síly. Je to těžké, ale čas to spraví.

Děkuju. Přesně jak říkáš... čas.

Oběma hafanům posílám pohlazení za duhový most

Náhlé zlepšení je zlé znamení. Zažila jsem to, čubina byla o víkendu ok, veselá, hravá a další víkend jsem ji musela nechat uspat. Nedávno jsem to zažila s dědou, byl nemocný, pak pár dní ok a pak konec. Třeba je to znamení pro to, abychom se připravili a přijali rozhodnutí.

Ano, dokonce se lidé můžou snad probrat i z nějakého spánku (snad i komatu?) - kdysi jsem to četla, ale nejsem si tím jistá... Je to takové poslední vzpružení toho organismu, než to definitivně vzdá... (dá se to považovat za možnost "příjemného" rozloučení)

má to i své pojmenování "zlatá hodinka". náhlé výrazné dočasné zlepšení vědomí při "při beznadějném stavu" pacienta, dost často nastává před úmrtím. zažila jsem ho doposud se všemi svými příbuznými. já to beru jako takové "smíření se".
je to moje definice, tak, jak já tento stav chápu..

Holky ZZuzzza a Haflinger, přeju vám hodně síly zvládnout to a jít dál... Psi nám bohužel nevydrží na celý život, ale snad tam za tím mostem na nás počkají!

Zuzza, Haflinger, je mi to moc líto. Holky držte se.

Ano, zlepšení se je "nedílnou" součásti umírání je to typické....

Hafli, je mi to moc lito. Mel se u tebe skvele, meli jste se radi, to je krasnej zivot.

A to o zlepseni je pravda, beru to tak, ze chteji, abychom si je pamatovali o neco veselejsi, nez byla skutecnost.

Po pěti dnech jsem se dostala na internet a takové smutné zprávy. Tak moc bych si přála, aby ten duhový most existoval, a ať tam všichni ty naše miláčky jednou najdeme. Vždy, když tyto zprávy čtu, mám stejný pocit, jako když mi odešel Boneček, mám problém se nadechnout. Cítím s vámi, držte se.

Díky všem za podporu...Ale pořád je to jako by se to stalo včera... ach jo...

Odchod psa vždycky bolí. Nemám dojem, že by to bylo třeba u druhého nebo dalšího psa o nic snažší. Od té doby, co se u Sethiho objevila těžká srdeční vada, nemám pořádný klid. Prognóza ze všech studií zní max. 1 rok, u nás to budou teď na jaře dva roky. Je mu teď 11,5 a vím, že to může přijít kdykoliv. A mému druhému psovi je 12. Někdy se přistihnu, že Sethiho pozoruju, když spí, jestli ještě dýchá. Na druhou stranu si říkám, že psi snad tohle opravdu neřeší, že je to jen taková naše pitomá přecitlivělost a značná míra sobectví, že se bojíme je nechat jednou jít.

Druhá fenka zemřela na pravděpodobně nádor na mozku a vypadlo to podobně jako u Altara. Ten závěr byl hodně ošklivý, ale zase na druhou stranu celkově bych řekla, že opravdu špatně jí bylo až úplně ke konci a předtím prožila krásný život po 13 let. Ve srovnání s tím, čím musela projít posledních 7 let svého života moje babička s Alzheimerem a stařeckou demencí, bych řekla, že se ti naši chlupáči opravdu nemají důvod bát. I když už jim bude hodně špatně, nenechá je nikdo trápit.

Holky, držte se.

Přesně tohle dělám u starých psů i já. Vždycky se vyděsím, že.....ale upřímně mnohdy by bylo stokrát lepší, kdyby takto ve spánku psí senior odešel, než dlouhé trápení....

V tomto týdnu odešel náš kamarád Charlie a kočička Člověk........ Charlikovi bylo 18let a Člověku 17........oba měli špatné ledviny... Tímto je chci zvěčnit nejen v našich vzpomínkách. Věřím, že každý tady by si je oblíbil...

Páni, to jsou krásné roky!

tojo uctyhodnej věk

To tedy ano Charlie byl do poslední chvíle frajer a vůdce, ale byl už dědoušek no....a čičinka to samýýý. Do poslední chvíle na nás mňoukala a chtela se mazlit....vlastně se to u ní těsně před trochu zlepšilo. Asi aby se mohla rozloučit pořádně

Upřímnou soustrast. Ovšem člověk je tak trochu dojatý, když ta naše zviřátka odejdou v obdivuhodném věku, když nastane jejich čas.

Děkuju. Charlik je teď už spokojenej. Zase může pořádně ťapkat a prohánět kočky........nikdy jim nic neudělal, ale prostě je proháněl. Taky si s nima před kastrací "užíval"....taky to byl pěknej nerváček. Člověk ta zase pořád kecala, proto se taky jmenovala Člověk Nejhorší je, že ho ještě stihla kousnout doga Byli spolu nějak u jídla a ona neměla košík a trhla mu kůži..... V přírodě prý pes, který vidí ve smečce psa, který je nemocný nebo umírá, ho prostě zabije, aby se nemusel trápit...Je na tom něco pravdy?

.. nevím jak u divokých psů, ale co jsem někde četl, tak vlci se o své starší starají a pokud je vlk už moc starý a nemocný a jeho dny "jsou sečteny" tak se odebere do ústraní a uhyne.
Jestli je to jinak tak mě prosím někdo opravte.

.. požehnaný věk měli tvoje zvířátka ... jistě se měli moc dobře

Jak kde, jak kdy, jak u koho ... když je blahobyt, není důvod se nestarat. Když je nouze o žrádlo .... (velice zjednodušené)

Nebyli moje, ale mojí tety.......ovšem znala jsem je odmalička.Teta měla vždycky hodně zvířat a já nikdy žádný neměla tak jsem chodila k ní ....Jako by byli moji......