Dobrý den,
prosim, poradite mi nekdo co mam udelat pro to, aby stene, kdyz jdeme na prochazku, neprebihalo z jedne strany na druhou a neustale se mi tak pletlo pod nohama?? Vezmu voditko do prave ruky a najednou se mu neco zalibi nalevo, tak prebehne na druhou stranu, prendam voditko do druhe ruky, bezi zase na druhou stranu a tak to jde porad dokola. Zkusila jsem, kdyz chtel zase prebehnout, zkratit voditko a natahnout s nim ruku tak, abych mu to znemoznila. To zabralo, ostatne mu nezbylo nic jineho, ale takhle se chodit porad neda...

Mám stejný problém a když jde pes vedle mě můžu mu přecházení na druhou stranu znemožnit nastavením nohy,ale když jde za mnou tak s tim nějak nemůžu nic udělat.Nevím jestli to chození na levé straně dodržovat i vpřípadě, že se venčí a chce všechno očuchávat (jsou mu 3 měsíce). Mám ho tedy držet na té levé straně pořád (když nemá volno) abych s tím pak v budoucnu neměl problém?

Když jsem vedla jednoho psa, tak mi bylo jedno na jaké straně jde a přizpůsobovala se situaci. Když vedu víc psů, tak je pro mě značně výhodné, že mají "svoji" stranu - když se někde "zamotáme", tak oni automaticky při vykročení se řadí na svoje místo a mě to ulehčuje práci, nemotáme se do vodítek a tak.

Vedu-li psa (nebo psy) na vodítku, mají zákaz mi křížit cestu a požaduji plynulou chůzi (může se vyčůrat, ale nesmí půl hodiny očichávat sloup). Když je (jsou) v postroji, musí být přede mnou, ideálně v tahu (u Bardy je to většinou spíš "ideálně tak abych nešlapala po psu ani po vodítku" ), pokud nedostanou jiný povel (k noze, za). Čůrat teda taky můžou, ale taky nehodlám čekat u každého sloupu než to ten můj dyslektik přelouská. Navolno si můžou v tomto směru dělat co chtějí, jen trvám na tom aby byli přede mnou, protože Barda je čenich čenichací a je schopný se zapomenout hodně vzadu. Pro případ že se mají navolno někomu vyhnout apod. máme naučené stranové povely (dží, hó), případně stůj. Ale to všechno přijde s věkem, ty máš štěníka, tak tam bych zůstala jen u toho že se na vodítku nesmí motat pod nohy, případně že se chodí na té straně ve které ruce je vodítko (u nás zrovna tohle pravidlo neplatí). Prostě co ti vadí, to mu nedovoluj, co je ti jedno, neřeš že "by to tak asi nemělo být".

Na tohle jsem trochu pohořela, když jsem určité věci holkám tolerovala, protože, když byly jenom dvě, tak to bylo jedno, nevadilo mi to, dalo se to ukočírovat. Když pak přišel pes, tak ty chyby nebo jak to mám nazvat nebo moje tolerantnost najednou vyplavaly, už to začalo vadit a nádavala jsem si, že jsem nebyla víc důsledná, i když jsem to v té době k ničemu nepotřebovala. Ale aspoň už vím, co je opravdu důležité a co můžu tolerovat.

Tak děkuji.Nějak to vymyslim a budu se toho držet aby v tom pes neměl bordel.Ono je to hlavně těžký když jdem třeba ve dvou protože si nás hlídá oba a moc neřeší kdo má zrovna vodítko.Počítám že se to časem uklidní samo,ale nějakej řád bych v tom chtěl mít.

Dorotko, ale ono to máš těžký, co jednomu vyhovuje, druhému ne, takže se nedá univerzálně napsat jak to má být. Prostě když pes dělá něco co mi nevyhovuje (přebíhá sem a tam) tak mu určím na které straně má být a trvám na tom. Někdo to požaduje přímo tak, že je-li pes na vodítku, má být u nohy, což zase mě přijde jako blbost - když chci psa u nohy, dám povel k noze. Někdo to zase vůbec neřeší - viděla jsem i na treku že se páník otáčel protože ho pes obešel - to je zas druhý extrém, do kterého bych taky nešla, ale nastavení mezi tím je spousta.

když musím mít na vodítku všechny tři většinou si to rozdělím tak že jeden jde u ejdný nohy dva jdou u té druhé- tři psi u jedný nohy to fakt nejde a musí jít teda u nohy. když mám psa jednoho nebo dva je mi celekm fuk ale pkud požaduju chůzy u nohy- přecházení nebo tak jdou oba u te stejné. když maj volno mužou si dělat co chtěj ale ensmí tahat a brzdit

Tak teď jsem zrovna venku zkoušel držet psa na jedné straně bez toho, aby musel chodit u nohy, ale stejně přecházel na druhou, což je jasný, protože ještě nechápe co po něm chci, ale nevim jak to udělat. Zkoušel jsem ho držet vodítkem na levé straně, ale pak to v podstatě přešlo do tahu, což zase nechci. Taky jsem zkoušel mu v tom zabránit tělem, a když jsem pravou stranou brousil baráky, tak jsem zjistil , že to asi ta cesta nebude a hlavně asi neni dobrý, aby pes vodil mě a né já jeho. Normálně bych to asi tak moc neřešil, ale v Dejvicích je pořád hodně lidí a tak se nechci pořád někde motat . Jak říkám pořád je malej, ale raději to chci učit už teď, než ho to potom odnaučovat.

Mám taky 4měsíční štěně a tohle jsme učili tak, že když se mi začala drát před nohy, tak jsem zrychlila a prostě jsem jí vlezla do dráhy. Po pár střetech s mýma nohama si dala říct a začala chodit vedle mě. Učím jí teda chodit vlevo kvůli budoucím možným zkouškám poslušnosti, ale nechávám jí i volnost na vodítku, kdy ale vyžaduju, aby se stále držela více v levo a šla pokud možno přede mnou (v tom jsem si pomohla tak, že jsem ji navedla tím vodítkem - jakoby jsem ji odtáhla na stranu tahem vodítka nahoru a do strany s mumláním "kam lezeš?"). Ještě to nemáme 100% vypilované (na vodítku moc nechodíme), ale tento způsob mi funguje. Pod nohy se plete už jen při záchvatu nadšení (jiní psi). S taháním je to jiná, tam ještě trochu bojujeme, ale to snad časem taky zvládneme.

Asi sa teraz opýtam dosť hlúpo, ale- prečo ľavá strana, platí to aj na normálnych prechádzkach na sídlisku? Keď som praváčka, mám pocit, že ľavou psa neviem dobre ovládať. A ako sa potom ciká? Keď teda idem ako sa má po pravej strane chodníka. Vtedy má predsa trávu bližšie a nepletie sa pod nohy okoloidúcim?

Když ti jde pes na prověšeném vodítku, tak je jedno na jaké jde straně. Důležité, aby to vyhovovalo tobě. Ta levá strana je ze cvičáku.

Opravdu se jedná hlavně o zkoušky poslušnosti a sportovní kynologii viz citát "Učím jí teda chodit vlevo kvůli budoucím možným zkouškám poslušnosti". My mám povel kemě, což je 360° pozic u mě. Jediný místo který mi vadí, je právě pod nohama (tedy předemnou), jinak může být u mě kde chce. V drtivé většině se mi však řadí k levé noze - pravděpodobně ho to naučili minulí páničci.

Levá strana je od vojenských či policejních psovodů, aby měli pravou ruku volnou pro zbraň (teda pokud jsou praváci).

Mám kamarátku,ktorá ma vymyslený venčící řád.Dvoch malých má na pravej strane,a dvoch velkých na lavej.Takto sa nikto nikam nezamotá.Ja keď idem s nimi von,mám tiež vymedzenú svoju stranu

Indiánka, tady ji vidím, nádherná Jdu si vzít pemprsky.
Abych nebyla mimo téma - jsou hezky srovnaní, asi mají sva místa po tvém boku.

My to s Ajou máme tak. Máme stopovačku a krátké vodítko. Když jdu na dlouhou procházku, kde ví, že má hodně volna, tak beru stopovačku, když jde někam, kde se může zamotat, řeknu - tam nechoď - ona ví už nějak, zkušenostma, že má místo obejít nebo jít směrem ke mně. Nějaké striktní příkazy nedávám, protože je poslušná, jí stačí jen udiveně říci - Ájinko, kam to deš? - a ona hned přiběhne.
Když jdeme do města, beru krátké vodítko. V pravé ruce mám konec vodítka, v levé mám zbytek vodítka. Ája jde vedle levé nohy, když zpomalí řeknu - nebrzdi - když zrychlí, velim - pomalu - očuchávání taky netoleruji. Vše v pohodě, občas (je jí teprve 10měsíců) ji nezapomenu pochválit, jak hezky jde vedle paničky. Když se zapomene víc, zaujmu ji povídáním, vyprávim jí, co mne napadne, dívá se na mne, směje se a je to v pohodě. Někdy jsem úplně hrdá, jak hezky vedle mne jde

Poprosím také o radu.Máme 2 amer.kokršpaněly a já je vodím na jednom vodítku.Jenomže 1 chce jít doprava a 2 doleva, každý v jinou dobu a pak se prostřídaj a trhnou mi rukou a zase jde každý jinak.Lítají okolo mě, najednou je něco zaujme a trhnou mi rukou, že mnohdy bolestí heknu.Dohromady mají asi 30 kg a já mám s nimi co dělat.Jeden táhne na vodítku víc,druhý je pomalý, pak zase obráceně a nebo tahají oba. Někdy je pro mě chůze s vodítkem utrpením.Jakmile vyjdeme poránu ven a oni nejsou vylítaní, je to pravidelné.Musím je co nejdřív pustit na volno, až když se vyblbnou, dají si lépe říct.Celou cestu je pořád diriguji:netahej,pomalu,nesmíš...Páníčka poslechnou hned a jdou mu u nohy.Co s tím mám dělat? Poradíte mi prosím? Děkuji

Jenom jeden z povelů, které jsi uvedla, může mít efekt: pomalu - pokud mu dáš význam, vysvětlíš psům, co to znamená a co mají dělat. Nesmíš - co jim tím říkáš? Netahej - to je to samé. Když je navíc pořád drtíš povely, oni to budou za chviličku vnímat jako zvukovou clonu a prostě tě vypnou. Povely se neopakují. Základní problém vidím v tom, že psi mají iniciativu na své straně - jedn chce tohle, druhý tamto, ten tahá, ten netahá... a tebou škubou. Mělo by to být naopak - ty jim řekneš, kam půjdou a jakou rychlostí a že tahat nebudou. Nediv se, že si z tebe nic nedělají, když jim umožňuješ, aby na tebe z výšky kašlali. Ty jsi ten, kdo je vede, ne oni tebe. Pro začátek dobře utažený kožený obojek, vodítko do každé ruky a učit. Návod jak na to, najdeš v tomhle vlákně. Můžeš také pro začátek vodit každého zvlášť.
Mám dva psy, kteří dohromady váží 75 kg. Vodím je v jedné ruce běžně a nemáme problém. Jsou učeni, že vodítko se nesmí napínat. Vodí je občas i můj manžel, který chodí o dvou berlích. Udrží je také.