Evčo, já jsem optimista a být tebou, tak se raduju i z tohohle dílčího úspěchu. Pokud se babiččce něco podaří, tak ji pořádně vyzpovídej a nech si to ukázat. Dej pak vědět.

Zaprvé bych bejt tebou už nikdy v životě ani jednoho psa nebral do náruče. To se dělá jen se zlobivýma miminama a ani tam to problém neřeší.
Zadruhé jen přispěju čerstvou zkušeností. Máme doma na hlídání čubinku skoro-euroasiera a další svoje psy z toho jedna malá kokrová. Moje kokrová jaksi neustává, že doma je někdo další a machruje na ní. To čubinka na hlídání obvykle ustává, ale jak se říká "tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu..." až se utrhlo. Vyřešeno jednou, vyřešeno podruhý a od tý doby se mi stačí jen zle podívat a každá (hlavně ta moje) si de po svejch - ten pohled je něco jako "chceš se rvát? dobrá, ale jen se mnou!"
Detaily toho vyřešení jsou popsány v tomto a ostatních tématech a taky v Agresivním chování. Princip je v tom, že pokud se kdokoli v mojí smečce chce rvát, tak jedině se mnou - a já neprohrávám! No a pokud se něco někomu nelíbí, dostane toho dvojnásob - třeba pokud jedný vadí že mazlím druhou, budu si jí mazlit ještě dýl a ke všemu ta co jí to vadí se na to bude povinně dívat. A je mi jedno jestli je to čuba nebo pes, jestli má 50dkg nebo 50kg a rozhodně ani jednu kvůli tomu nebudu zvedat do náruče.

Ahojky, děkuji Vám všem za rady.

Už jsem to konečně pochopila, jak to mám udělat.Ještě to musím zvládnout v praxi.
A měla bych ještě jednu otázečku, ta mladší jokšír teď ty tři týdny hárá, je možné , že je útočná kvůli tomu, protože se to děje tenhle měsíc, nebo si myslíte,že to nemá na nic vliv.Děkuji Evča

hárání určo vliv mít muže

Ahojky,tak jsem opět zde a chtěla jsem se zeptat jestli to řešíme správně,nebo špatně.Jelikož mám roční dvojčátka,jak jsem již psala,tak přes den máme pejsky oděleně,jednou se mi porvaly půl metrů od mimin a už to nebudu riskovat.Takže počkám,až děti dám spát.Potom si přítelem sedneme na zem,u přítele je ta mladší a u mě je ta starší co vrčí.Já hladím starší,aby nevrčela a přítel usměrňuje tu mladší ,aby se k ní nepřiblížila.Potom zavolám na mladší a ta ke mě přijde,takže po levé straně mám už nevrčící starší a po pravé straně tu mladší.Obě dvě hladím a nic se neděje,žádný útok se nekoná,ale musím být mezi oběma fenkama.Zatím to děláme takhle pomalinku,tak nevím jestli je to dobře a jestli to stačí jednou denně....Evča

jednou je málo.
Až se budeš cítit na to opravdu přesvědčivě zasáhnout, tak dej té mladší očuchat zadek té starší. Pokud do toho nechceš jít rukama, tak jí nasaď vodítko a v momentě náznaku agrese přesvědčivě použij vodítko - letecký den. Tu druhou fenu měj zabezpečenou, aby nešla do boje.
já bych ji i vykázala z místnosti, tu druhou tam nechala, prostě dost razantně ji dát najevo, že se chová nevhodně. Tím nemyslím okřikování-štěkání, ale sebejisté chování. Někdy stačí i ostrý pohled do očí, se slovy třeba "chceš něco!"
je to vlastně na tobě, jak dokážeš tu fenu přesvědčit, ty ji znáš, ty víš, co na ni platí...

Ahoj Dorotko,

Tak jsme dneska vyrazily na procházku.Obě fenky jsme měly na vodítku.Přítel měl tu mladší a já tu starší.Nechaly jsme tu mladší ,ať si tedy čuchne k tý starší, ta starší tentokrát nezavrčela-no a ta mladší si pak šla svou cestou k ničemu nedošlo.Pak ta mladší začala něco čuchat v trávě a ta starší šla k ní ,tak jsem jí nechala-no a obě měly čumáky u sebe namáčklý a čuchaly spolu,pak si zase každá šla svou cestou.Byla jsem úplně překvapená, že k ničemu nedošlo, ještě před týdnem by se v této situaci porvaly.Tak snad to zvládnem......takhle pomalinku ,nenásilně.Ještě si netroufnu je pustit na volno,abych něco nepokazila další rvačkou..Evča

Tak gratuluju.
Jenom pár postřehů ( nenech se otrávit mejma kecama ).
Zdá se mi, že je příliš pozorujete, zkuste se hodit víc do pohody, jistoty a brát, že je naprosto normální, že se neperou.
Přečti si, co teď napsal Ruda "Pes z útulku" o suverenitě - to platí na každého psa, tak se vydat tímto směrem - taky se o to snažím, je to těžký...

Ahoj Dorotko,

Jsem ráda, že se mi snažíš pomoct a vysvětlovat mi vše polopatě,moc si toho vážím.Včera jsem byla šťastná,jak probíhala procházka,ale dnes se fenky opět do sebe pustily.U přítele byla ta mladší a u mě ta starší,naměly jsme je na vodítkách.Ta starší šla k té mladší,byly od sebe tak 30cm-žádný náznak ke rvačce nebyl,ale během sekundy začala rvačka-takže začaly naráz.Přítel stáhl mladší já tu starší-chytla jsem ji mezi ušima a přirazila čumák k zemi a držela jsem ji tak dlouho,než přestala vrčet,přítel udělal to stejný s tou mladší,bylo to ještě s tím komentářem-to raději nebudu popisovat.Pak jsme obě feny daly do přepravek a vyhodily je za dveře.Tak teda nevím jestli jsme postupovaly správně,už jsem z toho jelen.Je teda vidět,že jsme zas na začátku tam , kde jsme byli .V každém případě,už teda uvažuji , že pojedeme za panem Desenským a necháme si ukázat jak to máme dělat. Evča

Jeďte za Rudou, on vám pomůže a dobře pozorujte, jak s nima pracuje, co dělá, jak se tváří. Připrav si sadu otázek ( klidně na papír ) a pořádně se na všechno vyptej.
Pak dej určitě vědět. Držím palce.

Ahojky Dorotko,

Tak Ti musím napsat jak to u nás pokračuje.V úterý jsme měly náročný den.Měly jsme fenky puštěný na zahradě.Ta mladší jorkšír zútočil na starší aspoň čtyřikrát-jednou došlo ke rvačce,protože na ní skočila ze zadu a mi jsme nebyly ve střehu-naše chyba.Jorkšír byl vždy potrestán,aby to už konečně pochopila.Druhý den si ,už nedovolila k té starší jít,stačí na ni důrazněji zavolat a nedovolí si ke starší jít.Takže už můžou být obě ve stejné místnosti,ale musím být ve střehu.Dneska dokonce byli sami v místnosti bez nás, pozorovala jsem je pro jistotu přes dveře.Starší ležela na sedačce a pozorovala mladší,no a mladší ležela celou dobu u dveří.Jednu chvíly se zvedla,že půjde k té starší-jenomže starší začala vrčet-tak jsem prudce otevřela dveře a řekla té mladší důrazněji KAM JDEŠ ta hned přišla ke mě.Pak jsem zase zavřela dveře.Ještě jedna změna nastala,ta mladší jorkšír se pořád drží u přítele je jak ocásek a u mě se zase drží ta starší.Já taky musím konečně zavolat panu Desenskýmu,abych v tom všem měla konečně jasno. Evča

vidím tam jednu chybu- proč jste trastala tu mladší důrazným povelem když vrčela ta starší?

Ahojky

Tak je to tři týdny co jsme byli u pana Desenského,vše nám bylo hezky vysvětleno,ale bohužel stále bojujeme.Fenky jsou schopni pít i žrát z jedné misky,na procházkách spolu čuchají a ke rvačkám nedochází.Ale doma je to horší, půl dne jsou v klidu, ale během sekundy do sebe opět jdou.Někdy je to jednou,někdy i třikrát za den.Většinou byl řešen jorkšír,ale párkrát i boloňák,ten sice získal v jorkšírovi důvěru,ale je jak trefená pořád chodí jorkšírovi za zadkem a vrčí,nebo kňučí,když je jork. v přepravce tak mu tam klidně strčí hlavu a vrčí-tak se snažíme usměrňovat i boloňáka.Připadá nám ,že to snad nikdy neskončí.Jinak chtěla jsem se pane Desenský,ještě zeptat,jak jste to myslel tím,že máme nejspíš doma dvě smečky,říkal jste ,že by to byl problém,ale pak jsme to nějak zamluvily.A když nad tím tak přemýšlím-tak je fakt,že přítel má raději jorkšíra a já zas boloňáka.Třeba to s tím nesouvisí....nevím
Jinak přítel, chce dát jednu fenku pryč, všichni nám říkají, že se to už nespraví-ach jo Evča

Děkuji

Chtěla bych ještě napsat, že od té doby co jsme Vás navštívily,se snažíme ani jednu fenku neupředňostnovat.Zatím máme systém takový-ta která zaútočí je potrestána.Přítel klidně potrestá jorkšíra a já potrestám boloňáka-nebo naopak.Ještě jednou děkuji Evča

Moc držím tlapky, hlavně to nevzdávejte, ten pocit, když se zadaří, je k nazaplacení.
K tomu zasáhu-trestání - v pravý okamžik s velkou razancí a přesvědčivostí, žádné ohledy, oni je také neberou, musí pochopit, že se jim zle povede, když se nebudou chovat, tak jak mají. Hodně se tady doporučeje - méně mluvit, více jednat.
Jak se chovali u Rudy? Servali se? Věřím, že byli nejlepsí kamarádky, co?

Ahoj Dorotko,

Jak jsme přijeli na Vlčáry tak půl hod.byl klid,ale pak se jorkšír předvedl a skočil na boloňáka-aspoň jsem viděla jak se má pejsek potrestat.Jinak musím napsat,že pokroky jsme udělali.Včera byly fenky celý den spolu a žádná rvačka nebyla,byly doma i sami a když jsem přišla tak se obě pelešily na sedačce.Dneska jsou od rána taky spolu a zatím nic.Za tu dobu co se pořád rvou jsem nějak otupěla,takže trestám bez řečí-což je u mě taky pokrok.Dáváme tomu tak 14 dní a pak uvidíme...Evča

Ahojky

Tak je to deset dní a fenky se ještě neporvaly Myslím si, že je to u nás úspěch, jelikož máme doma docela chaos a uhlídat dvojčata, které začaly chodit a pořád honí pejsky a do to ho všeho ještě pozorovat fenky, aby se neporvaly se divím, že ještě nejsem v blázinci Jinak, když se ohlédnu zpátky jak jsme začínaly-fenky nemohly vůbec být v jedné místnosti a teď spolu pijí z jedné misky, spí na jedné sedačce,procházky bez problému-ještě to sice není ono,pořád se tak nějak sledují,ale časem je to snad přejde.Chtěla bych poděkovat za rady a Vám pane Desenský za svatou trpělivost, bez Vás by jsme to nezvládly-holt jsme amatéři.Ještě jednou díky Evča

Dobrý den,
chtěla bych poprosit o radu. K dvou a půl leté fence Leonbergra jsme si vzali půl roční fenku německého ovčáka. Fenky jsou kamarádské, hrajou si. Jen nevím, jak se mám zachovat při krmení, obě dvě dostanou ke své boudě misky se žrádlem, jedna pro dospělé pejsky a druhá štěněcí, staší fenka jde k malé, zavčí a odežene jí od žrádla. Nerada bych udělala nějakou chybu, prozatím se snažím, aby byla každá u své misky. Mám případně starší fence vynadat? Když nedožerou všechno mám jim misky sebrat, nebo nechat?
Předem moc děkuji za rady.

Děkuji za vysvětlení, máte pravdu, když jsem to řešila hlasem malá se lekla a utekla od misky, včera jsem to udělala podle vás a malá si vklidu žrala dál. moc díky

nz

Dobrý den pane Desenský,

tak krmění jsme dle vaší rady zvládly, je to paráda, když člověk ví jak na to. Měla bych ještě jednu otázku, každá fenka ( Eny Leonberger 3,5 roku a Gery No 8 měsíců ) má svoji boudu. Gery máme tři týdny, Eny od malinka. Gery má menší boudu, aby jí nebyla zima, ale Eny jí v noci do boudy vleze. Mám strach, aby se Gery dokázala ve velké boudě zahřát, až bude mrznout. Mám to nějak řešit?
Stáňa

Asi bych zkusila tu větší boudu zmenšit nějakou vnitřní přepážkou nebo sníženým stropem - to by nemělo být složité. Nebo dát hromadu slámy, pes si vyšlape pelíšek akorát pro sebe a zima mu nebude. Nebo bych jim sebrala tu menší, aby byly spolu v té velké. Měla jsem dvě feny a dvě boudy, a když byla fakt zima, stejně byly v jedné.

No já mám taky dvě fenky Bara (8) a Sára (1).Když jsem přijela jednou domů tak sem si šla uložit kolo a chtěla sem jít domů.Ale najednou nějaká se opřela o mou ruku a ta druhá začla žárlit tak že začla rvačka..Nejhorší bylo že sem byla doma jn s moji sestrou která s psama moc nechodí do stiku tak jsem je chtěla oddělit ale nešlo to až když sem křikem přivolala moji sestru tak jsme je oddělili.Jenže Sára (mladší) skončila s malími ránamy, tak jsem starou zavřela do boudy a Sáru si vzala ke mě domů na chodbu.Strašně moc sem se bála potom mezi ně vyjít sama...!!!Ale nejvetší probleém je že to je dcera s matkou.A tet se furt ohlížím a okřikuju.
prosim pomocte mě s nějakou radou jak to mám udělat
Děkuju Martina

A nepsala jsi náhodou v jiném tématu o psu co se bojí v boudě ,,Bernský salašnický pes Jessie´´.Takže máte psi tři,nebo si tu znás všech děláš srandu?

NO já si z nikoho srandu nedělám protožre ten bernsky salsnicky pes je me kámoky takže to psala kamaradka a ja bych si tady nikdy nedelala z nikoho srandu ja mam psi ráda a tyto stranky taky..!!!!

Určitě by bylo lepší, kdyby se tvoje kamarádka zaregistrovala a psala sama za sebe.

to co píše hanka by bylo stoprocentně nejlepší.
k tvému rpoblému- vem obě fenky a udělej si vejlet na vlčáry- dokud se sama neuklidníš budeš řešit stále problém kterej budeš ale zpusobovat ty

Aika s Hanýžkou ze začátku dělaly to samé, hlavně nováček Hanýžka (taky jí byl asi tak rok) se tolik bála o mou přízeň, že zaháněla vše, co jsem si chtěla pohladit. Takže dostala couračku a při vítání jsem pečlivě hlídala obě tlamy, abych je včas dokázala popadnout a přidržet, kdyby mělo k něčemu dojít. Dnes už je klid.

Dobry den,
Chtela bych pozadat o radu ohledne porizeni druheho pejska. Mame doma krizence (fenku 4 roky)z utulku a pred par dny jsme si privezli druhou (take krizenec, fenka asi 8 let).
Nevime, jak se ted k obema spravne chovat. Nase ‘stara’ fenka se sama stahla, skoro vubec nevyleze ze sveho mista a obchazi se doma obloukem. Nova fenka se na me od prvni chvile strasne upnula.. Nehne se ode me na krok, coz jeste vice znemoznuje venovat se te druhe...
Zatim mezi nimi nedoslo k zadnemu konfliktu, ani u zradla, ale chtely bychom, aby se z nich stal team a ne dve samostatne jednotky... Te nasi nove bylo uz asi ublizeno dost, tak bych ji nerada ublizila jeste vice, ale zase nechci, aby se ta stara, jinak hrozne hrava a vesela, uplne stahla. Nasla jsem zde spoustu rad jak zakrocit v pripade, ze se mezi nimi neco semele, muzete mi prosim poradit, jak tomu predejit? Jak spravne novou fenku zaclenit? Myslite si, ze si k sobe cestu najdou? Mame tu novou zacit trochu odhanet a venovat se te druhe? Nezacnou pak na sebe zarlit a byt agresivni?
Predem dekuji za radu.

Všechny zdravím

jsem tu nová a potřebuji poradit. Máme doma dvě fenky Jack russell teriera. Té první (Jessice) jsou 4 měsíce, kterou máme 2 měsíce. Druhou (Bonnie) jsme si pořídili před týdnem. Je jí 5 měsíců. Sice už tady byli podobné dotazi, ale pro jistotu se zeptám ještě jednou. Bonnie je bázlivější. Docela se bojí lidí. K manželovi přišla až po 5 dnech. Zároveň se holky chvilkama rvou. Většinou to přechází ze hry do rvačky. Bonnie už i Jessicu stačila trochu potrhat. Jessica se jí zkouší nadřadit, ale Bonnie se nedá a jsou v sobě. Vždycky je od sebe odtrhnu a pošlu na místo. Není to zatím moc časté, ale nerada bych aby se to rozrostlo v něco horšího. U JRT je dost těžké poznat, kdy jde o hru a kdy už ne. Chceme přijet příští sobotu na fríčko do Starého plzence. Doufám, že nás uvítáte

Omlouvám se, našla jsem si chvilku a tak to tu postupně pročítám. Na podobné otázky už tu byli odpovědi, tak jsem o něco chytřejší a raději to budu řešit s p. Desenským osobně. Nechci udělat nějaké chyby už od začátku.

Dobrý den,
chtěla bych vás poprosit o vysvětlení chování fenky Leona 3 roky k fence NO 9 měsíců.
Jsou spolu necelé tři měšíce a bez problémů.
Fenka Leona poslední týden malou okusuje, tahá, naskakuje na ní (povalí ji ) a vydává fňukavé zvuky.
Chtěla bych vědět co to znamená, jestli to máme nějak řešit.
Můžete mi prosím někdo doporučit nějakou knihu, kde by bylo chování psů vysvětleno.
Děkuji a přeji krásný den.
Stáňa

ideální knihou sou vlčáry.
co to znamená těžko říct

Nechystá se některá z nich hárat?

NO přestala s háráním před týdnem a Leonka začala v polovině hárání NO, ikdyž měla hárat až na jaře.

Děkuji za doporučení knihy. Chtěla bych hlavně vědět jestli to mám řešit, jestli mám Leonku třeba zamestnat jinak, nedovolit jí aby tahala tu malou. Nerada bych řešila něco co je třeba přirozené.

Tak jo už mi to došlo s tou knihou

Riešiť len primerane vtedy, ak je niektorá z nich príliš otravná, alebo na druhej strane príliš veľká netýkavka. Žiadne okrikovanie a pod., tým len vystupňuješ dusno, najlepšie previesť pozornosť, rozptýliť prípadnú neistotu a blbú atmosféru. Inak ale chceš opísať niečo, čo sa opisuje ťažko, pretože tu nevieme, čo sa deje, v týchto situáciách sa môžu nálady meniť veľmi rýchlo. Záleží na tvojom odhade a cite pre situáciu.

Dobrý den, pokusím se ve stručnosti. Máme doma desetiletou fenu Adélu - kříženec vlčáka a belgického ovčáka, neuvěřitelně hodná, klidná, poslušná, absolutně neagresivní, nekonfliktní pes. V srpnu jsem přivedl štěně - nalezence, asi kříženec labradora a ohaře, také fena, Bára. Adéle nejdřív byla trochu otrávená, ale brzi si začaly hrát a vše bylo OK. V prosinci se Bára začala prosazovat, vrčet na Adélu a později ji i ošklivě napadat. Adéla se občas se zavrčením ohnala, ale je tak hodná, že si nechává vše líbit a je celá vyplašená kamkoli se pohnout. Na procházce nemá klid, Bára na ni pořád útočí, i když v dobrém, ve snaze hrát si. Evidentně má Adélu ráda i přes občasné útoky - chce si s ní hrát, chodí ji olizovat, lehá si k ní atd. Když zaútočí, snažím se vždy rychle zakročit a dát jí najevo, že si to nesmí dovolit. Nemám s výchovou psů takové zkušensti, ale myslím, že jde o snahu prosadit se na první místo ve smečce. Nevím, jak to zkorigovat, jak dlouho to může trvat atd., v každém případě potřebuji situaci vyřešit. Díky za rady!

Starší bránit před mladým torpédem a mladší usměrňovat. Je to tu popsané, počtěte si tu. Odpověď najdete.

Dobrý den,
Loni v létě jsme si vzali 3 měsíční štěně, fenku malamuta, po tom co jsme přišli o 15 letého psa malamuta.
Na podzim se naskytla příležitost si k malé malamutici pořídit fenku akity. Malamutce v té době bylo 5 měsíců a doma ji měli dva měsíce. Reakce na štěně fenky akity bylo nečekané. Ve svých 5 měsícících reagovala jak starý pes. Vrhla se na ni s takovou agresivitou, že ji málem zakousla.
Snažili jsme se jejich soužití korigovat, ne fyzickým trestem, ale slovy domlouvaním, stejným chováním k oboum, předejít problémovým situacím.
Situace se po velké dávce trpělivosti celkem podařila zvládnout. Jediný sporný bod je jakýkoliv kousek jídla, který akita by našla, tak malamutka po ní vyjede takovým způsobem, že mám obavy, že ji včas nepustí a já tomu nebudu moci zabránit, když nebudu doma.To je jeden problém a druhý tkví v nadřazenosti malamutky nad akitou, její náladovosti, a nepředvídanému chování a hlavně nepředvídaným reakcím, pote co loni začala prvně hárat . Stává se, že začíná cenit zuby i na me, ikdyž pouze leží a já jdu k ní a chci ji pohladit. Nevím zda se mi podařilo vyjadřit podstatu věci. Mám jen obavy jak malamutka dospivá, aby se její občasné agresivně nevyzpytatelné chování nám nevymklo z rukou.Akita je mírná, hravá a ve všem ustupující. Podotýkám, že je nyní malamutce 10 měsíců a akitě 8 měsíců. Nevím už jak postupovat vůči malamutce, jak její dominantnost a agresivitu zchladit.Nevzdávám to, ale radu a pohled z druhé strany bych uvítala. Děkuji.Nada