Tak tomuhle Hanko nerozumím. To se jako má někdo bát dominantního psa? Proč? I kdyby byl dominantní (což v žádném případě nevypadá), proč by se ho měla bát?

Třeba, že by jí chtěl kousnout?
Ne, vážně, jsou lidi, co si domněnkama o dominanci (zaměněnou za nevychovanost, přílišnou hravost, bojácnost a co já vím co ještě) vytvořili opravdový problém, kdy na ně pes začal nastupovat opravdu ve zlém, ale v žádném případě z důvodu dominance. Že se ho pak začali bát a třeba ho chtěli dát utratit, je bohužel běžný scénář toho, jak se třeba mnoho psů dostalo k Rudovi (v tom lepším případě).

Drze napíšu místo Hanky - protože nebere dominanci jako "my" tady. Protože bere "dominantního psa" jako jedince, který jim chce šéfovat a klidně je kvůli tomu sežere. A pokud se mýlím, tak budu jen ráda!

Křičet o dominanci začínají většinou lidé, kteří jsou sami nejistí a mají z pejska jisté obavy a berou to jako omluvu pro tvrdší a tvrdé jednání vůči psovi. Nedochází jim, že právě tím tvrdým chováním si zadělávají na problém. Bohužel pro svoje názory a jednání nacházejí podporu v různých knihách, internetových radách - například na hafíkách a na špatných cvičákách pro to nacházejí podporu.

Jo, já chápu, já sama jednoho mám doma a dost mě trvalo než jsem pochopila co mám doma a dneska vím, dobře vedený "dominant" je naprostá suprovka. On mě opravdu nenechá psychicky zakrnět. Ale jinak je naprosto báječný.
Já jen, že to tak vyznělo, že je potřeba se dominantních psů bát.

Snažila jsem se když začne tahat za rukáv upozornit na nějakou hračku nebo pamlsek, ale nic nezabírá. V tu chvíli ji nic nezajímá. Prostě čapne rukáv a tahá. Když řeknu razantně NE!! nebo PUST! tak to taky nezabírá. Trestat ji nechci, ale nevím co dělat, aby mne pustila. Byla by schopná mne tahat dokud by mi rukáv neroztrhla.Nebo si pak překousne, ale to už zachytí moji ruku a stiskne a kousne. Ale nepustí. Zkoušela jsem i hadr, ale ten taky nechce. Poraďte. Jinak je suprová. Díky

Tohle zvládl vyřešit i můj 2 letý synovec, když se na něj "vrhla" 4 štěnda australanů - ale až po tom, jak mu to bylo ukázáno Je spousta triků, jak naučit štěně, aby nekousalo to co nemá. Ale je to hodně o pocitech. triky jsou popsané v sekci štěňata, v tématu "štěně kouše", například. Když převádím kousání na jiný předmět, u vs hadr, tak klidně do něj štěně celé zamotám, aby ho začal vnímat a postupně přejdu do přetahování a "hraní si jako s kočkou". Pokud jdu a nemám zrovna čas na hru, tak stačí ztuhnout a podívat se na štěně stylem: to si děláš pr***, ne? A ono do pár vteřin pustí. Ale tohle jde dělat vyjímečně, štěně si musí hrát!


PS: rozhodně nechci říct, že jste neschopná, jen že je to jednoduché, když vám to někdo předvede

Jenom na zamyšlení: proč ji hadr a hračka nezajímá? Protože není živá, nereaguje... neřve, neškube sebou... nenabízí pamlsky...
Jinak gratuluju k temperamentnímu štěňátku, vyroste z něj určitě skvělý pes!

Ahoj, prosím, poraďte mi, jak mám reagovat, když na mě můj 1,5roční boloňáček vrčí, když mu sundavám postroj (doma chodí bez něj, aby se mu necuchala srst, než ho ostříhám...) a taky, když ho probudím, protože chci, aby šel se mnou. Je to hlavně večer, ale někdy i přes den... Hledala jsem tady odpověď, ale nenašla... Děkuji moc každému, kdo mi odpoví!!!

jak ho budíte jaký máte jinak vztah, poslušnost, proč chodí na postroji ne na obojku?

No, já ho jenom oslovím, jako že má jít se mnou, ale nijak násilně to nedělám, počkám, až se probudí, protáhne...
S poslušností, to se přiznám, je to poslední dobou trošku horší, protože na něj mám méně času, než dřív. Asi tři měsíce se teď starám o nemocnou babičku, potřebuje hodně pomáhat, takže Nikkýska teď ani moc necvičím. Tak mě napadá - nemůže na ni třeba žárlit?
A to vrčení mi připadá, jako takové "Dej mi pokoj", není to zuřivé...
Postroj nám doporučila chovatelka, že je to prý pro boloňáčky lepší... takže na obojek není naučený, když ho má a já zatáhnu za vodítko, snaží se z něj dostat...

Dovolím si sdělit svůj názor: Jestli to není tím, že ty sama tím, že se staráš o nemocnou babičku, nejsi v psychické pohodě. Wilouš taky jednou dobou začal na mě povrkávat při běžných denních činnostech. Stále jsem řešila jeho a sama jsem zjistila že to bylo ve mně, byla jsem tehdy utahaná z práce, z nervů, z psů v útulku na které jsem taky měla málo času.. Pak se vše vyvrbilo, srovnalo se, zklidnila jsem, odpočala jsem si a Wily se uklidnil také.

Zuzka & Wily

Aha, no to je taky dost možné, protože mě to dost trápí, když vidím, jak moc je babička nemocná... Všichni pořád věříme, že se brzy uzdraví, tak se pak tohle taky urovná. Děkuji moc za rady a názory!!!

Tak to zbývá už jen popřát, ať je brzo zase dobře a situace se vylepší. Držíme pěsti

Ahoj, prosím o radu. Máme nově tříletou fenečku z útulku. Snažíme se získávat její důvěru,cvičit hrou a hodně se jí věnovat. Stejně se ale asi nevyhneme situacím, kdy je třeba říct jasně NE. Co dělat v situaci, když vidíme jak dojídá sýr, který ležel na stole? Pochopí, že NE patří k tomu, že to bylo ze stolu? Jinak jako trest používáme ignoraci, ale nevíme, jak dlouho má trvat. Já myslím, že ona stejně za chvíli neví, za co to je a dělám to tak, že si ji tak za 5 min. přivolám, dám povel a pochválím ji. Manžel je spíš názoru, že musíme ignorovat dlouho, vydržel to i 2 hodiny... Co je správně?

Postavila bych to ne na trestu, ale na vedení, na jednoznačném, vlídném, srozumitelném vedení k žádoucí činnosti, na motivaci k žádoucí činnosti. Trestáním ještě nikdo nikoho nic rozumného nenaučil. Ten sýr bych s ní vyměnila za něco, co je jíst dovoleno, případně jí ho vzala - to samo o sobě je nepříjemné pro psa, není třeba ještě dál trestat. Mimochodem, u nás by sýr byl její - moje nepozornost a její šikovnostn, ne? U pejska je třeba získat důvěru, respekt, vztah, ten se ale ignorací nevybuduje. Naopak jí tím zmatete, protože ona nebude vědět, co se děje a proč se k ní tak chováte. Tresty zapomeňte a začněte jí učit a vést.

Přiskočit, vyškrábnout jí to z tlamy.
Podle Suzan Garett cvičit hru je to tvoje volba. Na Youtube "It's Yer Choice"
Až to bude trochu chápat, že výhodné je nežrat, nastražit další věc, kterou se jí nepovede sežrat. V tom lepším případě to bude její volba, v tom horším ji s volbou pomůžete a budete dál pilovat.
Pak nebudete NE potřebovat.

Dovolím si tvrdit, že nepochopí. A to z jednoho důvodu. Mám vypozorováno, že když pes ( vůdčí ) opustí žrádlo, je to signál pro ostatní psy, že můžou "zasednout ke stolu" a dojet "drobky" - v tomto případě ten sýr.
Moc se přimlouvám, abyste nepraktikovali způsob trestání "nemluvení". To je možná dobrý u lidí, i když i o tom pochybuju, ale v téhle situaci nemůže pes pochopit o co jde. Jsem jednoznačně pro, aby srozumitelný trest ( pro psa ) nastal nejlépe pikosekundu před nežádoucím chováním anebo nejpozději pár vteřin po. A tím se celá situace vyřeší hned, jednou pro vždy a nepokazí se tak vzájemné vztahy. Chce to jen maličkost - dobře znát svého psa, mít postřeh a jednat dle situace.

Dorotko, mám jen jednu výhradu: pár vteřin po je pozdě, nedej bože když ten pes bude na odchodu na pelech

děkuji vám za odpovědi. První díl už čtu, další jsou na cestě:) Naštěstí je tak hodná, že ani není za co trestat a na stole prostě jídlo nenecháváme a na návštěvě dáváme pozor.
jinak jsme koupili klikr, nevím, jaké s tím máte zkušenosti. My takové, že jessi se při kliknutí strašně lekla a pak se až do večera hrozně bála piškotů. Tak jsme ho schovali, nebudeme ji stresovat. jessi se bojí i pískacích hraček..Je to normální, že se pes takhle lekne a dá se s tím něco dělat nebo prostě máme doma lekavku a klikr pro nás není? Nebo jsme ho třeba použili špatně?? před útulkem žila rok sama v lese, kde i porodila štěňata a historii před tím nikdo nezná. V ostatních situacích je veselá, hravá, mazlivá - jen ty zvuky jí nějak nedělají dobře.

Díky:) omlouvám se za blbej dotaz, ale nějak nemůžu najít info k fríčku - co to je, kdy,kde a tak...máš nějaký odkaz?Dá se tam třeba i řešit agresivita vůči fenám?

a zkus tlačítko hledat a napat tam Free sobota

Ahoj, mám 2-letého RTW, když něco vyvede zvýším hlas a on se hned přikrčí, dobře reaguje na můj hlas. Takže to jako trest stačí?? (v této fázi pak nevím co správně dál) Takže dám povel k noze a on se zařadí. Pak nevím jestli pochválit nebo s ním nemluvit, takže jdeme mlčky dál... Nevím jestli to chápe jako trest nebo je jen vyčůranej a ví, že už bude mít pokoj. Taky nechci, aby si myslel, že za trest jde u nohy (i když bez vodítka), takže ho za pár minut uvolním. Já prostě v trestání vůbec nemám jasno, ani když to tu pročítám...

Moje roční feňule to dělá taky a popravdě - taky nevim jestli to přikrčení dělá vážně nebo to hraje protože ví že to zabírá . Ale když už tak to většinou řeším takž že ji "pokárám" a řeknu ať maže.. Jenže ona se furt otáčí se sklopenýma ušima a čeká až řeknu že je to mezi námi zase ok. Taky nevím jestli je to správně nebo ne

Fríčko by se mi líbilo, ale jsem od Klatov a ne příliš zdatný řidič...Musí mi vystačit rady zde..., za něž samozřejmě všem děkuji...

Já to mám ještě víc kilometrů než ty-a byla jsem tam několikrát... Vlakem se to dá za nějaké 4 hodiny.. A určitě to za to stojí! Víc tu moji potvoru chápu i když se máme ještě hodně co učit-spíš já :)

JSem rad ze jsem narazil na tuhle poradnu jako zacatecnik jsem se u sveho psa dopustil hodne chyb ktery me dali spoustu prace to vratit zpet do normalu ted vim ze neni potreba psa vubec trestat jak jsem to delaval lidi to maji asi automaticky v sobe zakodovany treba jako deti kdyz neco provedli tak doma dostali vejbuch a tim padem to prenasi i na sveho hafana.Uz nekolik mesicu psa nemlatim opravdu staci potrestat hlasem a pes moc dobre vi co provedl hlavne vztah pes vs panicek se mnohonabne zlepsil ..Jsem stastny ze jsem tuto poradnu objevil v pravi cas ..Preji pekny den ..

Řeším problém s agresí u pejsků Čivavy ve smečce ze strany 1 1/5 ročního psa vůči 4 letému (11 letého má rád).

Celý den pročítám forum a sleduji videa na youtube.

Vím, že agresi trestáním nevyřeším. Dnes jsem si agresora vzal ven na dlouhé vodítko a učil jej přivolání. Vyjma toho, že s ním odjakživa neprobíhal oční kontakt jsem byl překvapen jak pracoval. Prblém nastal když jsem se po hodině vrátil. Přítelkyni jsem řekl ať jde s ostatníma 2 psama ven, protože mi bylo jasno, že když přijdem domů, hned se do středního pustí.

Už venku jakmile jej spatřil na něj vrčel a když to utichlo a pustil jsem je k sobě aby se očuchali, tak jej napadnul. Doma pak na něj vrčel a schovával se před ním a i střední se jej bojí.

Jakej je adekvátní trest za takové napadání? Přítelkyně by razila názor hrubé síly kvůli čemu jsme se pohádali. Jenže ani mé pohrození vztyčeným prstem, vyhubování do očí nepomáhá.

Mám 14 dní dovolenou. Budu s oběma celou dobu pracovat, požádám matku v důchodu, aby sebou brala na louku našeho středního když budu malého učit přivolání.

Tak dnes se intenzivně psům věnuji a zjišťuji, že trestání malého za agresi nic nevyřeší. Problém bude jinde. Středního se bezdůvodně bojí. Pokud ji dávám pamlsky a jsou vedle sebe, tak si vezme pamlsek, zavrčí a jde se schovat. Pokud ale se ocitnu vedle sebe na malém prostoru zaútočí. Dnes se malej do středního pustil asi 5x. Trestání nic nevyřeší, v tomto vlákně jsem špatně.

Musím se přiznat, že jsem malého zanedbával. Byl spíše přítelkynin. Ten střední a já jsme jedna duše. Také proto jsem na malého byl naštvaný, že na něj útočí a kouše ho.

Dnes jsem myslím udělal maličký pokrok. Malého jsem hladil a věnoval se mu a jakmile mi nastavil bříško, tak jsem jej dlouhé minuty hladil.

Jenomže potom zase nastala situce kdy se ty dva ocitli blízko sebe a já jsem od prcka kouslej do krve. Vyhubováno dostali oba zvýšeným hlasem a tlesknul jsem a rozešli se.

Dokážete mě nasměrovat co pročíst? Četl jsem soužití a agrese ve smečkách, ale můj problém je trochu jinej. Malej útočí ze strachu pokud střední naruší jedho diskrétní zonu. Už jsme se 3 noci nevyspali, protože se servou klidně ve 3 ráno. Bojujou o to kdo bude s náma v posteli a malej tam i značkuje aby byla jeho.

Teď sedím u PC a on mi chodí spát do klína což zase nelibě nese střední.

Nejlepší by bylo zajet s celou smečkou na Vlčáry, nebo aspoň Rudovi zavolejte, po netu se tohle moc nedá posoudit a napsat.

Ahoj, mám dotaz....jak se správně a hlavně adekvátně zachovat, pokud po mě vyjede můj pes, např. když se ocitnu poblíž jeho misky se žrádlem??

Jak se zachovat v případech týkajících se majetnické agrese při krmení se rozebíralo v tématu TADY, také zde a zde.

Před napsáním dotazu zkuste prosím používat tlačítko "hledat", většina dotazů je zde již zodpovězena.

Dobrý den,
chtěla bych požádat o radu. Mám 16 měsíční labradorku a co se týče trestání, je hrozně bojácná. Dvakrát jsme ji převalili opatrně na záda, když utekla za zajícem, ale pak nechtěla přijít a uskakovala před námi. Toto je naše druhá fena labradora, a té první to nevadilo, přebrala si to.
Tak jsme přestali kárat tímto způsobem a zvolili jsme přísnější tón hlasu, když něco vyvede. Ale toho se bojí taky.
Poradíte někdo, jak takového psa kárat? Moc děkuji za jakoukoliv radu.
Zdeňka

převalení na záda je jeden z nejkrutějších trestů co lze použít- nedívím se že k vám fena poté nechtěla přijít pokud je hodně citlivá.
Doporučuji přečíst téma ohledně přivolání psa a nejprv jí vše vklidu naučit bez trestů, postupně jí vše vysvětlit spíše pozitivně než negativně- trestáním- trestat např po přáchodu z lovu nemá vubec žádný význam pro psa nespojí si to naopak se naučí po tom co uteče nenechat se od vás lapit nebo k vám vubec přijít.
pokud je fenka hodně citlivá doporučuju zajet na vlčáry a vše konzultovat přímo s p. Desenským

Problém je v načasování. Pes žije v čase TEĎ. Víceméně. A tedy vy, abyste jí mohli převalit a je jedno zda opatrně nebo ne, jste fenu nejdřív museli chytit. A pak jste ji povalili/potrestali (jakkoli, je to jedno v tomhle případě). Tedy jste jí v jejích očích potrestali za to, že se nechala chytit. Což je pro ní značně agresivní projev za něco, za co je obvykle chválena (předpokládám). A tak je zmatená jak beruška a bojí se, protože ta agrese (= trest) byla absolutně bezdůvodná a vymykala se všemu, co zná. A jediné ponaučení z toho pro ní je: nenechat se příště chytit. Tedy pokud už musíte nebo chcete trestat, tak musíte tehdy, jen a pouze tehdy, kdy pes danou nežádoucí činnost dělá. Takže příklad: pes honí zajíce, pes zakousl zajíce, vy k němu doběhnete, zařvete "fuj, pust!"pes pustí, otočí se na vás a vy ho zmlátíte vodítkem. V reálu jste ho potrestali za to, že poslechl povel a podíval se na vás.

Další hledisko je volba trestu. Tedy míra. Ta je především o citu, a vy jdete "zabít komára s bazukou", podle toho, co píšete. A pozor na násobné tresty, kdy jde jeden trest za druhým (škaredý pohled -> nádech -> ukázání rukou -> krok ke psovi -> kárající slova -> nápřah, úhoz, atd.)

A naposledy: platí takové hezké pravidlo - Trestat můžete jen tehdy, když jste to psa předem perfektně naučili. Trochu krkolomná věta, uznávám, ale dnes asi nevyplodím lepší. Znamená to, že psa můžete trestat za něco, co dělá "špatně" až v okamžiku, kdy ten pes opravdu 100% ví, jaká je "správná" varianta. A pokud to ví a má naučeno správně, málokdy se vyskytne příležitost k trestu a zvlášť takové síly.

Tak jak má vypadat "správný" trest, aby se nejednalo o násobný trest? Protože přesně takhle bych popsala naše trestání. I když je fakt, že když teď uteče, tak ji voláme milým hlasem a když se otočí k nám, tak ji všemožně povzbuzujeme.. tak i přijde. Asi na ni budeme muset být ťuťu ňuňu.

Pokud na ní budete ťuťuňuňu, tak jí rozhodíte ještě víc. Buďte prostě normální a HLAVNĚ spravedliví. V první řadě jí naučte vám požadované chování - tedy přivolání za každé situace. Jak na to je popsáno v samostatné části poradny. A jak trestat, aby to nebyl násobný trest? K tomu už potřebujete znát řeč těla. A to se po netu moc dobře nepopisuje. To se učí osobně, třeba na freečkách. Ale pro vás je momentální cesta naučit jí pořádně, co dělat má a zapomenout na trestání.

platí takové hezké pravidlo - Trestat můžete jen tehdy, když jste to psa předem perfektně naučili. Znamená to, že psa můžete trestat za něco, co dělá "špatně" až v okamžiku, kdy ten pes opravdu 100% ví, jaká je "správná" varianta

Vím, že je pozdě řešit problém v dospělosti. (6 let), ale od malička moc dobře ví, že se venku nic nežere. Když to udělá, tak se tváří jinak začne štěkat, jako kdyby mi říkala, co čumíš. Jde za mnou s odstupem. Občas mívá těžké "retrievří zkraty", jako včera. Šla na volno (moje chyba bez košíku), dávala jsem jí občas pamlsek, aby se držela poblíž a najednou jako když střelí byla fuč. Volala jsem, pískala a ona nikde. Tak jsem si začala představovat , jak je někde přejetá a leží pod autem....našla jsem jí spokojeně ležící a požírající kosti, které našla. Když jsem se snažila přiblížit a kosti sebrat, zdrhla. Když jsem si myslela, že vše sežrala a přijde (a já jí nesmím zabít), tak jsem jí zcela ztratila z dohledu. Musela jsem odejít pryč a tak jsem volala dceři, přišla domů, vzala vodítko a píšťalku a šla hledat. Nakonec jí dcera přesvědčila a ač nerada, ale nechala se odlapit. Tak trochu se mi ulevilo, že je živá a vše se obešlo bez dopravních nehod, jenže co s tím dál? Nechci jí vodit stále na vodítku, ale jakmile najde jídlo, je konec. Nechci, aby mi někdo něco vyčítal, já potřebuji rady někoho, kdo má stejného prasopsa jako já. Nemám problém jí pustit v lese, ale tady v Praze to je obtížné. Děkuji

Kamarátka to vyriešila podlepeným košom (aby nežrala pomedzi tyčky) Fena jej vždy keď niečo zožrala začala průjmovať a kamarátka už z toho bola na prášky,stále cpať peniaze do liečby a čistiť po nočnej pokadený byt.S tým košom nezožere nič.A inak keď mi pes takto zdrhá,nevidím dovod aby som ho nevodila na stopke a teda pustím ho tam kde mám prehlad a viem že nezdrhne.Vždy lepšie než mať prejdeného psa.

Děkuji za radu. Mám speciálně upravený košík, ale neznám místo, kde nemůže zdrhnout. Jídlo je všude, příroda je plná bordelu, protože lidi jsou prasata (pardon). A stopovačka v Praze je dost problém, všude se motá.

Stopovačku v obydlených místech jednoduše smotám do ruky a vedu psa na takovou délku, jaká se hodí. Jakmile jsme v místě, kde dlouhá šňůra nevadí, pustím ji zase na zem.

....a ještě ohledně toho žraní. Miluje vodu a byla jsem v zimě v lese a ona se vyprasila v nějakém bahně a známý mne nechtěl pustit do auta. Tak jsem našla rybník,, bohužel jsem si nevšimla, že tam někdo naházel chleba. Známý zuřil a já jen čekala, až to vše vyžere a vyleze z vody. Ostuda, ale košík do vody mi připadá nedobrý nápad.

Prečo?

Tak minimálne stopku,aby som si psa odchytila keď niečo nájde a je zrovna hluchý na privolanie.Ten chleba bol pri brehu nie,takže do vody ste za ňou nemusela?

Ja mám teda odvolatelnejšieho psa ktorý je na stopke než vy,ale tú stopku proste má,i keď ho pustím aj s ňou ale má ju.Už sa mi to viac krát oplatilo,- že sme zrazu narazili na psa ktorého nebolo vidieť a včas som ju zašlapla.Než by som dobehla ku psovi a čapla ho za obojok...Ako na povel poslúchne ale mám okrem neho ešte tri psy takže musím ošéfovať aj tie a vtedy je každá pomocka dobrá aby bol poriadok na všetkých frontách

Ona je poměrně zdatný a velice vytrvalý plavec a má otevřenou tlamu, aby mohla dýchat. Tak proto. Já mám pro ni takový kónický košík z látky a dole, kde je prostor pro čumák, má našitý takový dirkovaný hadr, aby nemohla nic sežrat. Všechny kovové košíky sundá z tlamy. Tento je jediný, který tak trochu drží.

Priznám sa že si váš košík neviem predstaviť Ale inak sa dá klasický košík prichytiť karabínkou o obojok a pes ho nesundá ani náhodou.