dobra tedy,v patek mam volno,tak budem cvicit odlozeni.Vim,ze to chce vse trpelivost a cas.Barney se rychle uci,tak uvidime jak mu pujde tohle.Myslis,ze bych tohle mela s Barneym cvicit jenom ja nebo i pritel?

Všichni. Ale nejde jen o tohle. To je jen článek řetězu. A "necvičte to", ale prostě to dělejte. To samé, když si bude doma vynucovat pozornost, dejte mu povel "vypadni" (nebo jiný, který máte pro odvolání). Chce to změnit přístup. Pročti si to tu pěkně celé, od nejstarších příspěvků.

Opravdu to chce změnit přístup. Uvazování, cvičení, to mi zní jako trošku nervování už předem vystrestlého psa. To, že to budete "cvičit" tomu přikládá význam a pro něj dělá situaci něčím zvláštní, vyžadující zvýšenou pozornost a tedy vedoucí k nervozitě. Nezlob se a neuraž se, ale vzdáleně mi to připomíná jeden díl jednoho naprosto příšerného pořadu televize Nova.
Navodila bych situaci tak, že tvůj příchod nebo odchod je naprosto normální věc, které není třeba věnovat pozornost. Ty hračky, které mu necháváte,nebudou fungovat jen tak, ale je nutné vzbudit jeho zájem o ně. To znamená, že si několik dní nebo hodin s nimi budeš hrát ty nebo ostatní členové domácnosti a jemu je nedáte, i když o ně projeví zájem. Při odchodu je jen tak někde "zapomenete" a on se jim pak bude věnovat.

dekuji za rady.Zmnenim pristup k nemu a v mem chovani vuci nemu.

Tak.. Messina uz zvlada odlozeni venku.. nekde ji uvazu a uz ji vcelku nezajimam, cumi po lidech, autech, lidech, rejpe se v trave.. nejeci, nevyvadi, parada :)
Doma sme cvicili oblict se - sednout k telce; vzit klice - jit si pro jidlo; vzit si boty - sednou si na postel.. taky uz ji to po chvilce prestalo zajimat a ted uz ji to moc nevzrusuje, maximalne zvedne hlavu.
Vcera sme ji poprve nechali samotnou v novem (ne,ze by to melo nejakej vliv) v Brne. Byla tam 4 hodiny, coz je nejdyl, co kdy byla. Kdyz sem se vratil z prace, podivat se na ni, tak cuba byla venku z klece, kterou si (vubec nevim jak) otevrela a vylezla z ni.. prosla se ve drezu, po lince, lednicce, po stole, rozcupovala nejaky papiry, jak byla nas... a vyskrabala zed u dveri.. skakala po oknech a vsude, takze poshazovala veci z parapetu..
Kdyz sem prisel, tak sem ji nic nerikal, byla uplne mirna, ocas na brise, sotva ke mne prisla, jako by "tusila", ze to po***.. vzal sem ji ven na hodinu, potom sem uklidil.. celou dobu lezela v kleci a spala.. potom zacal trenink. Kdyz sem se oblikl a odesel na 5 minut, tak ani nezvedla hlavu, ani necekla. Potom znova - taky nic. Za nejakou dobu sem odjel na pul hodiny pryc.. zase si vylezla z klece, ale v byte bylo ticho a nic nerozhazela. Tak sem si rikal, ze sme to treba zlomili a bude uz klid.
No a dneska cely divadlo nanovo.. byla 3 hodiny sama (klec sem nechal otevrenou), rozcupovala nejaky papirovy kartony a prolezla vsude, kam vyskocila...
.. Takze delam neco spatne nebo mam pokracovat v tomhle "trenovani" a ono se to proste casem podda?

Já už opravdu nevím... problém s nesamostatností našeho psa je čím dál horší...už jsou to dva měsíce co postupně trénujeme samotu a nic....Venku když ho uvážu a nechám u obchodu,pošty apod tak je v pohodě.Sedne nebo lehne a kouká kolem sebe ... a čeká... mlčky ale když ho nechám doma tak katastrofa vyje táák hlasitě že je slyšet o dvě patra níže a ta ozvěna je vážně luxusní a až se unaví vytím tak se pustí do devastace ...vše co jde schovám,ale nábytek těžko někam uklidím.... zkoušela jsem ho nejdříve vylítat,dát mu nějakou novou hračku nebo papuče na zničení...tahala jsem větve z venku,kupovala různé kosti z bůvolí kůže,šlachy-vše co mu dá práci rozkousat,aby se zabavil.Nechávám zaplou televizi....Zkoušela jsem nejdříve odejít na pár minut,pak prodlužovat...chodit oblečená po bytě,chrastit klíči-snad vše a výsledek buď začne vyvádět sotva zavřu dveře,nebo si teda okouše papuče,kosti a pak začne.Už zamnou chodí sousedé že si budou stěžovat družstvu,že budou volat policii apod...Někteří na mně zvoní a dávají mi rady jak psa uklidnit (prý pustit rádio,dát uklidnující prášky a další nepoužitelné metody) Přitom je doma sama nejdéle 3hodiny a to tak 3krát do týdne už vážně nevím co stím ...čím je starší je to horší a já si přece psa nemůžu uvázat na krk tak,že se bez něj nehnu !!§

A je pořád doma nebo ho berete i jinam? Možná by občasná změna prostředí prospěla...
Já čuby tahám hodně s sebou - jakože třeba malá, za těch 5 týdnů co ji máme, spala minimálně na 7 různých místech mimo domov, i více nocí za sebou, plus k tomu občas se mnou jede třeba do školy nebo na vejlet. Nikdy nemá jistotu, co bude celý den dělat a kde bude večer usínat. Taky ji sem tam nechám někomu na hlídání, třeba i jen na půl hodinku - je výhoda, že je to zatím roztomilé mazlivé štěně, a tak každý ochotně pohlídá:-). Má svůj pelíšek moc ráda a když ji tam zavřem do klece, ani neprotestuje (nejdýl byla sama asi 4 hodiny a nijak se to neprojevilo), a zatím nebyl problém nechat ji chvíli samotnou ani nikde v "cizím".

Večer spí vždy doma... ale přes den ji beru všude sebou a když jsem na návštěvě nechávám ji u různých známých zavřenou na chodbě ,kde v klidu spí.... Za námi dovnitř se ani nežene a nevyje...asi cítí že jsem za dveřmi....

Dobrý den,

předem chci říct, že jsem pročetla celou poradnu, obě knížky od pana Desenského už také a myslím, že je to skvělá věc. Ráda bych se zeptala na jednu věc.

Naše fenka bišonka (původně bla týraná do jednoho roku, než jsme ji vzali k sobě) je nesamostatný pes, kterého se nám podařilo i rozmazlit. Bylo nám jí líto, vzhledem ke zkušenostem, které měla s lidmi. I když vím, že to nás neomlouvá. Momentálně se snažíme naučit samostatnosti dle rad tady, ale nejsem si jistá s jednou věcí. Když mi pes sám skočí do postele nebo na klín nebo mi strká hlavu pod ruku, abych hladila a pak nastavuje břicho, je správné psa ignorovat v duchu toho, že já rozhoduji, kdy a jak se budeme mazlit nebo už to dovádím do extrémů? RD tady často píše že pes mu takovou věc nazančí v rámci slušnosti pouze naznačí, ale kde je hrance sušného naznačení?

Jistě že rozhoduj. Ale rozhodování se přece nerovná ignorování! Nebo snad nemáš nikdy čas a chuť na mazlení ve stejnou chvíli jako tvůj pejsek, abys vždy reagovala ignorováním? Já se taky nenechám psama vydírat, a když se chtějí mazlit v nevhodnou chvíli, krátce podrbu a nenápadně vypakuju pryč. Ale jinak jejich žádostem (žďuchání, blemcání atd.) ráda vyhovím, vždyť je to přece krásný, že se chtějí mazlit. Tvůj pejsek nejspíš nepozná, kdy máš nebo nemáš čas a náladu a prostě to zkouší. Představ si, jak by bylo tobě, kdyby tě někdo POŘÁD odstrkoval.

Samozřejmě, že je hezké, že se chce mazlit, jenže ona se chce mazlit pořád a já jsem taková, že se taky s ní chci mazlit pořád víš? Nevím, kde je zdravá mez. Mě pes neotravuje nikdy! Vždycky si na něj ráda udělám čas, takže pak nevím, kde je ta zdravá hranice. Nicméně dělám to teď tak, že to trošku omezuju to mazlení, prostě když si přede mě sedna na pohovce a začne "natahovat", abych hladila, tak si jí nevšímám a ona do mě párkrát drbne packou, když ani to nezabere buď odkráčí do pelechu nebo si lehne vedle mě, úplně se na mě namáčkne. nevím, jestli i tomuto bránit. protože to dělá prakticky v jendom kuse, když jsme s ní doma.

Osobně nevidím důvod, proč bys to měla omezovat. Pokud to baví tebe i tvýho psa, tak proč si to odříkat? Já když jsem celý den třeba před zkouškama doma, tak kdykoliv můj pes přijde, tak se pomazlíme a pohrajeme si. Neznám lepší relax, než když mi všechny učebnice zalehne pes a já si na něj můžu položit hlavu a drbat ho u toho. Pokud obě chcete, tak proč to nedělat?

To máš sice pravdu, ale vzhledem k tomu, že náš pes je problémový, tak jsem třeba vypozorovala, že když na to její kňučení zareaguji, udělá to příště taky, vydrží kňučet než ji pohladím. Kdežto, když to nedělám, a na její kňučení nereaguji tak to přestane dělat. Už to zašlo tak daleko, že, když jí dávám do misky tak kňučí (nejspíš ať si pohnu), když se řekne, že jdem ven kňučí, než se oblíknu a vypravím a když pak běží dolů ze schodů, taky kňučí hrozně nahlas, když jím chodí kolem stolu a kňučí, než vyskočí ke mě do postele kňučí dokud se na ni nepodívám a neřeknu "pojď". Prostě je to podle mě jasný projev "já chci", jak píše RD, takže to chci omezovat. Protože dokud má pes pocit, že si se mnou dělá co chce, tak si to bude vynucovat, stejně, jako můj příchod domů.

Pokud pes provozuje něco co se mi nelíbí - kňučení - tak místo mazlení (procházky, žrádla,...) dostane vyhazov. Pokud pes provozuje něco co se mi líbí - žádost o mazlení bez kňučení - a já zrovna nemám nic důležitého na práci, tak s radostí vyhovím. Když mi pes neurvale připomíná že doba večeře už minula, dostane o to později, protože nechci aby se takto choval. Když mi pes přijde říct že musí ven, praštím se vším a letím (ale nesmí to zneužívat), protože chci aby si řekl když fakt musí. Prostě se řiď tím jestli se to líbí/nelíbí tobě. To co ten pes chce, ale i to jak si o to říká.

Presne tak... Ak pes nemá problém s tým, že bude riešiť a kontrolovať, či sa svet stále točí okolo neho, tak môžem kľudne nechať situáciu ísť podľa toho, ak ide prirodzene. Môžem, venujem sa, nemôžem, nevenujem sa. Ak mám ale manipulanta, závisláka, riešiteľa a pod., tak konám podľa toho, v akom rozpoložení pes je, v akom stave je náš vzťah z hľadiska vyrovnanosti rešpektu a dôvery a s akým úmyslom koná. Na to si ale musím vedieť odpovedať sama, na čo psa musím vedieť prečítať. Odblokovať prílišné sledovanie psa, prípadné výčitky svedomia za to, že sa mu nevenujem. Pri fenách je práve nejasno v týchto veciach hlavne pri majiteľkách ženách dosť silný podnet na falošku...

Závidím všem, kdo mají psa, který si o různé věci umí říct různě . Náš pes, když něco chce, postaví se vždycky asi do dvoumetrové vzdálenosti, a za tichého kňučení se upřeně dívá do očí - ať má jen chuť na to co mám v talíři, nebo si chce jen hrát anebo ji trápí silné střevní potíže po vyjedení odpadkového koše - pořád stejně. Bohužel si myslí, že když je telepat ona, tak i já

Když mi pes čumí do talíře, chce moje papu a dostane vypadni. Když si chce hrát, vezme si hračku. Když chce jít ven, postaví se ke dveřím nebo na mně upřeně kouká a na dotaz co chce odpochoduje ke dveřím. Když chce svoje papu, kouká se jinak, a hlavně po případném dotazu nadšeně letí k misce (nečež nic nedostane)... Možná je důležité vychytat ty jemné rozdíly v začátku a podpořit je, nebo psa nějak naučit aby si po dotazu co chce řekl jasněji (přinesl hračku, běžel ke dveřím,...). Přece se spolu musíte nějak domluvit, ne?

Petra. Ne, že bychom byli ve všem stejní, ale i náš pes má svoji formu komunikace. Také poznám, co chce. Nevím, asi intuice) Nikdy jsem ji neučila jak to říct, ale chápu to. Stejně, jako poznám zda štěká že se bojí nebo štěká vztekle.

JJ, já to chápu a všichni psi, které znám, to tak dělají, i všichni psi, které jsem kdy měla...jen Cindy ne...ta prostě zírá a teleportuje ke mně svoje myšlenky , nejraději tak, aby nikdo z přítomných neviděl na televizi...ale většinou odhadnu, co chce i jak je to naléhavé
Na druhou stranu přesně ví, co říkám, když monotónním hlasem pronesu ke svým ratolestem "běžte s ní ven", "dejte jí žřát" apod. a dokonce rozlišuje i komu byl "povel" určen, když ve větě zazní jméno příslušného dítěte ale to je OT

Vždyť Fenrizka píše "pokud to baví tebe i tvýho psa". I barca ve svém příspěvku píše "ona se chce mazlit pořád a já se s ní chci taky mazlit pořád", jen si nebyla jistá, jestli nemá mazlení omezovat z "výchovných důvodů".
Stačí trošku číst...

Nejsem si jistá, ale myslím, že lidem by mělo vyhovovat dělat si věci tak, jak se to líbí jim. I když musím uznat, že hodně lidí potřebuje někoho, kdo jim bude říkat, co dělat, aby se vyhnuli zodpovědnosti za svůj život.

Hodně lidí potřebuje někoho, kdo jim bude radit, co dělat, aby se nedopouštěli zbytečných chyb.

Svatá pravda a proto jsem tady.
Není potřeba se kvůli tomu dohadovat. Chtěla jsem jen poprosit o radu. Teď se řídím hlavně radou Peti. Za kterou děkuji. Jde mi o vyřešení rozmazlenosti a tím i nesamostatnosti naší fenky.
Osobně zatím spíše hledám způsoby, jak dát psovi "vypadni", když sbíhá dolů ze schodů a ječí u toho. Když mi kňučí u jídla, je to jednoduché, pošlu ji na místo, stejně, když dělá ten otřesný 5-ti minutový jekot , při příchodu domů. Počkám, až se skladní a pak k ní příjdu.
Jen na to, "jak vyjít ven" bez povyku jsem ještě nepřišla. Možná ji dám u toho na vodítko. (Normálně je na volno, venku poslouchá) Nebo když začne ječet, tak se s ní můžu vrátit zpět do bytu, ale zatím nevím, co je lepší. Nevíte?

nejlepší je překvapit ji tak, aby úžasem zavřela tlamu

no, to asi jo:) Nakonec jsem to vyřešila, tak, že když začala lézt z bytu na procházku a kňučet u toho, tak jsem jí zavolala na zpět a nasadila postroj a fakt je, že kňučet přestala:) Podle mě asi cítí, když jí mám na vodítku, že teď jí žádné "já chci" nepomůže, protože ji pomocí té "šňury" ovládám já. Uvidíme, zda to bude mít dlouhodobý efekt. Jen doufám, že tohle řešení není zásadní chyba.

barca: mám taky extrémně ukecanou čubu a pokaždý, když jsem jí vypustila na zahradu, tak spustila řev jak na lesy. Začla jsem to řešit teprv nedávno (a zatím to nemám ještě úplně zmáknuté), ale jakmile vystartuje ze dveří a začne řvát, přivolám si jí a posadím. Po chvilce má volno a když začne řvát znova, tak to celé opakuju. Celkem rychle pochopila, že když zavře tlamu, tak jí dám pokoj a ona si může jít po svejch.
(to samý dělá, když jí po příjezdu do určenýho místa vyndám z kufru auta - hysterickej jekot a točení se dokolečka - řeším úplně stejně, přivolat, posadit, zklidnit)

Dobrý den,
píšu zde již po několikáté...několikrát jsem celou diskuzi pročetla,zkoušela různé rady a NIC. jsem zoufalá a ikdyž to nechci vzdát tak mne napadají i takové myšlenky že dám pejska pryč prostě NEBUDE a NEBUDE sám.Jakmile zavřu dveře tak vyje,štěká,skáče.je to slyšet 2patra nahoru i dolů.Lidé na mě čekají u bytu až se vrátím domů a sesypou se na mně Zkoušela jsem televizi,rádio,vylítat,vyhrát si,kupovala nové hračky,nosila z venku větve,dávala staré papuče,chodila po bytě v bundě a chrastila klíči,učila na povel zůstan,neloučím se,nevítám.mohla bych tu vypsat vše. a přesto po 3 měs. ŽADNA změna Nakonec jsem podlehla nátlaku sousedů a psa beru všude sebou-na poštu,k lékaři,do školky,do obchodu-všude.Ale nedá se to.Cesta se psem trvá dlouho,pořád se zastavuje,je to unávné a nikam nedojdu v čas. navíc si nechci psa uvázat napořád k noze.Nemůžu bez něj NIKAM. Já už prostě nemůžu!!!!! Vím že nejde nic hned ale po 3měs. ZADNA změna.Spíš naopak.Zdá se mi že čím je starší tím je závislejší.Leží mi u postele,když se koupu lehne si k vaně...venku si mě víc hlídá.... Prosíííím pomoc....nebo to fakt vzdám

No tak když máš i jenom takovýto problém, tak to asi sama nezvládneš. Domluv si konzultaci na Zlátence.

Freecko je prave od toho, abyste si prisli pro radu. Dostane se vam alespon zakladnich informaci. Ale je nutno se ptat, necekat, az si vas nekdo vsimne, necekat, ze vam informace nekdo prinese na podnose - dojit, nestydet se, prekousnout hrdost nebo stud a ptat se, ptat se, ptat se. Pokud nebude stacit rada, ktere se vam na freecku dostane, je dobra individualni navsteva primo na Vlcarech, kde je na vse urcite vide casu.

Tak jsem zjistila něco nového...Psala jsem tu že můj malamut nedokáže být sám....vyje,ničí apod... NIC nezabírá....Myslela jsem že tedy jen nechce být sám!!!ted po třech dnech co jsem ho nechávala u rodiny - vždy tak na dvě,tři hodinky jsem zjistila že problém je v tom - že nechce být beze mně!!což mne děsí...myslím že to je horší než kdyby jen špatně snášel samotu.
prostě jakmile odejdu,je mu jedno že má kolem sebe lidi,děti kteří si sním chtějí hrát,mazlit se....Prostě jak odejdu sedne ke dveřím a vyje a vyje ....až když nemůže začne ničit věci a jak nabere síly tak zase začne výt!!Pořád dokola dokud nepřijdu.Ostatní okolo sebe ignoruje.Napadlo mne ho třeba občas někomu půjčit,at si zvyká i na jiné osoby ,ale nikdo ho nechce-tahá,neposlouchá,kouše....Funguje jen semnou nevím co stím chtěla jsem v sobotu na freečko ale bohužel mám práci :-(((

Jo, to je přesně důvod, proč jsme se ptala, jestli ho venčí i někdo jiný. "Pujčuj" ho ostatním členům rodiny, nauč je s ním jednat. Zezačátku společné vycházky...

Jenže jak už jsem psala,nikdo ho nechce.... každý je rád že má po práci čas na sebe a nechtějí mi ještě venčit psa.... už jsem to zkoušela...

A co takhle najít někoho, kdo ti ho bude chodit venčit třeba za penízky, dej si inzerát, uvidíš, že se ti někdo ozve. pak už jen vybrat správnou osobu.

Neslo by nekoho vytahnout na prochazku treba o vikendu? Sice by to bylo pomalejsi, nez kdyby to bylo kazdy den, ale i pomaly postup je postup :)

Čau, takže po 14-ti dením nacvičování odvykání "kňourání" pokaždné, když naše Nely něco chce. Stav vypadá tak, že v případě, že jančí při příchodu, pošlu ji na místo/poslední dobou tam chodí už sama při mém příchodu a tam strašně kńučí, po minutě se ukldiní a já ji pak přijdu vklidu pohladit. Vtipné je, že ona občas kňourá, ale když zaňučí, tak se hned rozběhne na místo, protože ví, že ji tam za trest hned pošlu. Myslíte, že je to OK a nebo něco kazím? Třeba to není správně, že ji vždy posílám na místo. I když RD psal, že to tak řeší.

Můžu se plést, ale přijde mi to podobný jiný situaci: Jedna moje kamarádka se leta pokoušela čubu odnaučit kňučení (při aportování - retrívr to nesmí dělat, vyhodí tě za to od zkoušek). Až jí konečně jedna cvičitelka řekla: "To nemá cenu. Ona neví, že kňučí." Kňučení se jí prostě za ty leta tak neoddělitelně spojilo v hlavě se vzrušením, že už neni možný to oddělit. Jo, lze na ni třeba zařvat, čímž přebiješ vzrušení strachem, ale z toho pes nepochopí, co se po něm chce a co dělá špatně. Takže kdyby to byl tenhle případ - jedině chovat se při příchodu naprosto klidně a nevšímavě, nikam ji neposílat, totálně ignorovat, abys svým chováním zklidňovala i čubu.
OT, já jsem taky až teď pochopila význam slova NEVÍTAT. Naše štěně je tak citlivý - při vzrušení čůrá - že stačí, abych se na ní po příchodu (když jsem někde dýl, né když jdu z nákupu nebo s košem) jen podívala nebo řekla "Ahoj Riko," a už to pouští. Stejně tak se musím ovládat i s pochvalama nebo při hře.

Jo, v jednom roce k nám přišla a už to dělala, teď už jí budou 4 roky, takže myslím, že máš pravdu, že už to má příliš spojeno. Ale tím pádem pak není u ní "kňučení" projev rozmazlenosti, tj. "já chci". Ale je to pouze emotivní projev nadšení. Pak se mi ale rozpadá celá teorie od RD a nesamostatnost tím, že budu její kňučení potlačovat nevyřeším a nesamostatnost je u nás teď prioritou. Doteď totiž chodí s přítelem do práce, kvůli sousedům. Ale od dubna přítel mění zamstnání a do té doby musí být schopná tady zůstat sama. Pak ted nevím, jak to vyřešit...............nechci ji dávat pryč, ale bohužel bych asi neměla jinou možnost , pokud to neodbouráme. Což je pro mě úplně nepředstavitelné:(

A ještě jedna věc, můžete mi prosím někdo vysvětlit, jak poznám, že pes štěká ze strachu a nebo že štěká protože něco "chce"? Donívám se, že, když má pes strach tak pokňoukává, ale když se projevuje jako že "chce" tak štěká, dost nahlas a tak jakoby "pohni a vrať se sem". Ale to se blbě popisuje. Trochu mě tu totiž zmátl příspěvek nějaké paní/slečny, která psala, že u psů, kteří štěkají ze strachu není dobré uplatňovat to, že v momentě "řvaní" ke psovi přijdu, chytím ho za čumák, podívám se mu do očí a sdělím mu, že jeho jednání se mi vůbec nelíbí a to patřičně nespokojeně. Nerada bych to u našeho psa pokazila.

co je lepsi na nacvicovani samoty, kdyz pes nekdy doma vyje: pravidelný režim (pro me to znamena odpoledni smeny), anebo nepravidelny rezim (jednou rano do prace, jindy zase odpoledne)??? mne ta pravidelnost vyhovovala kvuli krmeni, pak jsem vedela kdy pes hodi bobka, vse bez problemu... ted mi hrozi v praci michani sluzeb a to pak rozhazu i krmeni, proste vsechno... pes doted nevyl, ale jak mi odesel pes z docasu, tak J. je z toho asi na prasky... ucime odlozeni, snazim se byt ve vsem dusledna a myslim ze na psa moc emoce neprenasim (majitel bytu je nastesti v pohode a nijak to nehroti) mam v praci bojovat jen za odpoledni smeny? dík

Lex: nepomohla by mu spíš nějaká bouda? Třeba by toho tvého boudomila trochu zklidnila.

ja osobne to nehrotim, protoze si myslim ze situace neni az tak vazna jak pise soused... kdyz jsem mluvila s jednou sousedkou co bydli o patro vys, naproti me, tak ona ani nevedela ze pes vyje... jde spis jenom o okolni byty... mam pocit ze J. spusti jenom kdyz se probudi a pak zase chrape... uz jsem ho nahrala na MP3,jen si to musim cele vyslechnout... zatim jsem prosla prvni 2 hodiny a pes byl ticho...

mam doma kenelku co se pouziva na letistich ale nema dvirka... jen nevim jestli bych chtela zavrit psa do tak male klece na pul dne, maximalne se v ni postavi, nemoh by se ani protahnout...

chtela bych ho nahrat na kameru ale zadnou nemam... nemas nahodou nejakou ? i kdyz... ani nevim jestli bych chtela vedet co dela... mozna by me to jen sr.... a byla bych vic nervozni....

prosim poradite nekdo? dnes musim v praci naznacit co dal, a vubec nevim co bude dobre pro psa...

barča: Nechci ti nabourávat teorii od RD - on toho psa viděl? (Pokud ne, je to zřejmě spíš tvoje teorie.) Nikdo ti neřekne takhle on-line, co přesně dělat - to byla jen moje zkušenost, jak to taky může fungovat. Jestli ti pes štěká ze strachu nebo z rozmazlenosti, to tu opravdu nikdo nepoznáme, když to nepoznáš ani ty, která s tím psem 3 roky žiješ

Lex: moji psi maj odjakživa všecko rozházený - nikdy neví, kdy se bude vstávat, na jak dlouho se půjde ven a kdy dostanou najíst, a často ani kde se vůbec bude spát. Prostě musí fungovat jak já. Někdy si myslím, že je to i prospěšné, trochu ten denní režim psovi rozházet.

Nemyslela jsem přímo zavřít, jen jestli se má kam "schovat". Když jsem ho viděla na free, přišlo mi, že by třeba mohl být v nějaké boudě klidnější.
Kameru nemám. I když... možná bych nějakou našla u mamky. Ale to ti je na nic. Kdysi jsem to taky dělala. Nahrávala jsem si psy a jako na potvoru zrovna neštěkali . Spíš se vyptávej pořád sousedů. Když už nic, tak alespoň uvidí, že máš zájem a přestanou si stěžovat. Podle mě jenom prudí, menší štěkání či vytí se dá vydržet.

Zita : Nene. RD ji neviděl, ale vážně přemýšlím, že ho kontaktuju a zajedu si s ní na individuální konzultaci. Já jsem přesvědčená, že u ní je to rozmazlenost, ale problém je, že spíš nechci nic pokazit. Ono u psa, se kterým netušíš, co s ním kdo rok před tebou dělal, že je tak vystresovaný, je to těžké. Přítel říká, že se to poslední dobou hodně zlepšilo, že např. u něj v kanceláři už nevyje, když odejde. Což je fajn. Dolů po schodech sejdem už napodruhé:) bez kničení a vřískotu, což je taky super. Venku už ji odložím a dokud jsem v dohledu a obcházím kolem, tak vcelku vklidu počká. Ví co má dělat, ale nesmím zmizet z dohledu, např. v obchodě. To je pak děsnej štěkot, takovým tím naštvaným stylem. Alespoň mně to nas... přijde. Doma jsem ji zatím nechávala jen když jsem odběhla nakoupit a to fakt nevím, jestli vyváděla, nikdo si teda nestěžoval, ale ona je hrozně vyčůraná, přesně pozná, když jdu do vchodu a po schodech a je ticho. Pokud mi to teda někdo neřekne, tak na to nemám šanci přijít. Kdysi jsme ji nahrávali s přítelem. Měla třeba dny, kdy byla jak myška, tichoučká celý den a někdy řvala, jak pominutá. Přitom každý den měla úplně stejný řád, takže jsme nechápali, čím to je. Pak se něco zlomilo a ona řvala furt vkuse, ani jeden z nás neví proč. Klidně vydržela každej všední den volat páníčky celých devět hodin, s pauzou na nádech. Což už nevydýchal mladý pár pod náma. Tak ji přítel začal brát do práce. V kanclu ze začátku nekňučela vůbec, ale pak začala ječet i tam

Rituály jsou užitečné jen někdy, já osobně používám jediný, a to večerní procházku před spaním. Dávám tím najevo, že od teď už se prostě bude spát a po mě se nesmí nic chtít až do rána. Zavedla jsem to záměrně, protože Hanýnka se nedokázala bez toho uložit ke spaní, jako správná hyperaktivka měla ze začátku přehozený denní rytmus a tohle mi pomohlo dát to do pořádku.
Jinak - kdykoli jsme měli něco pravidelného (žrádlo, hra, venčení), psi si zvykli a vyžadovali to, i když se mi to nehodilo. Takže krmím každý den v jinou dobu, ven se jde taky pokaždé jindy, hrajeme si, když mám čas já, spí se, když čas nemám, když odcházím, tak psi nikdy neví, na jak dlouho.

Nic ve zlým, ale dokud se pořád budete vymlouvat na tohle - hlavně sami před sebou, mně do toho v podstatě nic není! - tak asi nezměníte nic. Už pořád přestaň řešit, co bylo před rokem, a soustřeď se na to, co chceš od psa teď. Snad už mu nic nechybí, nikdo ho netýrá, tak by se měl chovat spořádaně, ne?
Mám kamarádku, co si brala psa z útulku jako 4měs. štěně a doteď se na to vymlouvá. Pes je už 12 let nevychovanej zmetek, vyjíždí na lidi i na psy a před krámem se taky nechat nedá.

[Nic ve zlým, ale dokud se pořád budete vymlouvat na tohle - hlavně sami před sebou, mně do toho v podstatě nic není! - tak asi nezměníte nic. Už pořád přestaň řešit, co bylo před rokem, a soustřeď se na to, co chceš od psa teď. Snad už mu nic nechybí, nikdo ho netýrá, tak by se měl chovat spořádaně, ne?
Mám kamarádku, co si brala psa z útulku jako 4měs. štěně a doteď se na to vymlouvá. Pes je už 12 let nevychovanej zmetek, vyjíždí na lidi i na psy a před krámem se taky nechat nedá.[/quote]

Tys mě ale nepochopila, nevymlouvám se, že bych ji jako nechtěla cvičit, ale řeším jakým způsobem. Teď jí sice dobře u nás je, nemá se čeho bát, podle toho se s ní snažím také zacházet, žádné litování, ale pokud si něco nese od předchozích čtyř pánů a já to neodhadnu a budu na ni uplatňovat nevhodnou výchovu (např. to, co jsem psala výše, že se na ustrašené psy nemá uplatňovat držení tlamy a přímý pohled do očí a patřičně nasr... komentář, což jsem našla na jiném tématu tohoto serveru), tak to akorát pokazím. A tak to také bylo myšleno.
Ne, že se vymlouvám, že ji nechci cvičit, pouze se snažím najít správný způsob. nejsem RD, abych si dokonale uměla přečíst psa. Protože s ním žiju ledacos poznám, ale také se mohu mýlit. Chci jí pomoct ne jí ublížit neodborným přístupem, aby pak jedno moje zaškobrtnutí znamenalo 2 měsíce napravování. To je snad pochopitelné. Ne?

barča: Jo, taky mám ten dojem, že se nějak uplně nechápem
Vidím to asi takhle: buďto si z toho mixu rad, tipů a zkušeností, co sem lidi píšou, něco vezmeš a dokážeš to správně použít, a nebo ne. Pokud ne, pokud to prostě neodhadneš ani ty sama, pak ti po internetu nikdo nepomůže a musíš to řešit osobně.