dobry den,
mam tri fenky ktere nemaji to nejlepsi chovani kdyz jsou spolu. kdyz jdeme do lesa kde jsou volne pustene a vidime jine psy a lidi, tak mi proste zdrhnou, ne na moc dlouho, jen co se navzajem ocuchaji, pak ke mne pribehnou jakoby nic. takhle ale jenom vyvadi kdyz jsou spolu. nekdy kdyz mam cas a energii, tak je vencim jednu po druhe a jsou z nich uplne jini psi. jsou vice ovladatelni a i kdyz maji tu tendenci utikat za jinymi psy, tak je okriknu a oni vetsinou zustanou u me. proc me poslouchaji o hodne min kdyz jsou pohromade? dekuju hanka

Dobrý den pane Desenský.

Chceme moc poděkovat za Vaši knížku Jak poznat psí duši. Moc nám pomohla pochopit naše pejsky.
A proto bych se chtěla touto formou zeptat na něco, na co jsem v knize odpověď nenašla.
Máme dva labradory. Leo a Cézi měli v létě 3 roky.
Prošli jsme si začátkama -od neposlouchání povelů, přes kousání "čehokoli", až po papání exkrementů. Nějak jsme tak doufali, že když budeme svědomití a trpělivý, tak se pejskové "srovnají", a budou z nich klidný dospělý psy. Ale! I když jsou každý úžasní a mají svoji osobnost, tak spolu tvoří nebezpečné duo- ignorováním povelů.
do podzimu měli cyklus: dva týdny se s nimi dalo vyjít-poslouchali povely, dokázala jsem je i přivolat, když běželi za srnkou, a pak s nimi byli 2 týdny hororu-neposlouchání povelú, konzumace exkrementů. a pod. a tak to šlo pořád dokola.
jenže co začal podzim, tak pejskové zůstali v cyklu "hororu". /asi 2 měsíce/. ignorují obyčejný povel "k noze" nebo jít "spolu".
Ze 100% jistotou vím, že někde děláme chybu. Nevíme jak předejít jejich cyklům, nebo spíš pochopit, PROČ to dělají. Nebo, proč se jejich chování tak změnilo, nebo zaseklo.
Prosíme o radu. A předem moc děkujeme.

Nasadit stopovačku a venčit odděleně. Občas je vzít společně, ale aby na každého byl jeden člověk. To je můj tip.

hlavně na společných vycházkách bych vytipovala spouštěče. poslušnost fakt jedině se stopkou a odděleně..spouštěče úniků bych nasadila na stopku, dokud by ho to nepřešlo /stejně jako všechny/. můj spouštěč byl vytipován záhy a sotva šel párkrát na vodítko do omrzení, tak už nic nespouští. spouštěč může spouštět i s přivoláním, natož bez něho.

Ale spouštěč nemusí být ani jeden! Zrovna předevčírem jsem šla na procházku se 4 psama, všichni lovci, z toho dva úsúěšní (muj Bony a jeden SAO), pak šla fletice a moje štěně (necelých 5 měsíců). A všichni se v tom"spouštění" střídali, nebo šel jen jeden po stopě, jiní nic... To jen na upřesněnou. (jen pro upřesnění, všichni ti psi mají přivolání, na lov nešel ani jeden, i kyž to zkoušli neustále)

Evi, netvrdím, že to tak musí být vždy.. Nicméně mám zato, že Teboum zmiňovaný model se týká psů, kteří spolu nežijí a nejsou tak sehraní A i tam se střídali ve "spouštění" - na to bych se zaměřila, ovšem pokud to nebylo tak, že hodlali vzít roha vždy, kdy to někdo začal - není třeba řešit to spouštění.. Mám pocit jen, že zadavatelka tohoto konkrétního dotazu v jedné smečce spouštěče prostě mít musí..Dle toho, jak popisuje rozdílnost vycházek - všichni a sólo. Ještě třeba zde možnost zkoušet brát různé psy pouze po dvojici /pro případné vyvrácení mé teorie/. Vychytání jednoho spouštěče by jí velmi usnadnilo případnou práci se 3 stopkama na jednou, pokud jsou jinak ovladatelní, krom spolu.. a vyhla by se v rámci poslušnosti venčení pouze jednotlivých psů - to musí být dost síla.

Jasně, to já jen, aby na "odhalení spuštěče" nepadla veškerá koncentrace i když třeba žádný není.

Souhlasím s Evou, netroufla bych si u sebe říci kdo je spouštěč, 100% ale vím kdo by lov dirigoval (kdyby mohl). Moji "pánové" se ve spouštění střídají, takže já jsem ve střehu pořád a odvolávám a odvolávám.

obča je to ve smečce těžký u nás ej to třeba jasný a opravdu si stačí pohlídat jednoho psa

Hlavně, psi ve smečce snad vždy zlobí víc než když je jen jeden (takže i ten "spouštěč" může být o samotě naprosto bezproblémový). Zvlášť, když je necháš. Přišli na to, že na ně nemůžeš, tak co by se obtěžovali? Taky doporučuju venčit každýho zvlášť, a když není čas, tak jeden navolno a jeden na vodítku a vystřídat. Nulová tolerance neposlušnosti.

Zito,spíš jeden na vodítku, druhý na stopovačce

děkujeme za rady. vyskoušíme cokoli.

"spouštěč" je u nás vždy někdo jiný. Jednou to je Leo, jednou Cézi.
důvody? stopy po srnkách, nebo jiných psech, exkrementy, ale nejhorší jsou stopy po fenách - my je můžeme pochopit, ale nemůžeme to ignorovat.

stopovačku určitě nasadíme zpátky.
jen nevím :-( jestli venčit pořád ve stejném pořadí, nebo je střídat pravidelně nebo nepravidelně -dle náhody, aby si nezvykli na nějaký režim
jsou na sebe ale dost fixovaný, tak to bude asi problém. jsou zvyklý být spolu, voliéru mají společnou, venčí se spolu. jestli TO není problém-že jsou si sami sebou jistí, protože jsou DVA, spolu.
a jestli i tím samostatným venčením předejdeme těm cyklům: 2 týdny poslušnosti, a dva týdny neposlušnosti
---zlúčenie príspevkov---
Zita něco na tom bude. nikdo si ani neumí představit, jak těžké je vychovávat více psů, pokud to neskusí. kritizování lidí, kterí psy nemají, a nebo mají jen jednoho jsme začala ignorovat.
každý pes je svým spůsobem úžasný- i ti naši. naši psy-labradoři- jsou učenlivý, šikovný, domácí mazlíčci. ale když jsou spolu, tak jsou jak "neřízená střela".
Na začátku jsme měli jen jednoho.
Lea jsme učili základním povelům: k noze, lehni, sedni. všechno to uměl. když se k nám po roku přistěhoval Cézi, šla naše výchova k šípku.
Cézi neměl výchovu. když náhodou neměl vodítko, tak se nedal chytit, běhal dookola a utíkal, skákal po gauči a křeslech a pod. Dnes ho můžeme pustit bez strachu, že by se vrátil.

Ono asi ani tak nevadí, když si zvyknou na nějaký režim. Vadí, když se ho pak neodbytně dožadují - to bych jim zatla tipec.
Je ti líto pejsků, že jsou na sebe fixovaný a že si na procházce o samotě neužijou tolik švandy ? Ty je ale právě musíš fixovat na sebe a tu švandu jim zařídit, aby si nemuseli vymejšlet voloviny sami.

pro Zitu:
Děkujeme za radu.
Je tomu už dva týdny, co jsme začali kluky venčit zvlášť.
Jdeme od úplnéhojinak, a úpně od začátku. Od jednoduchých povelů a stopovačky, kterou rádi nemají, ale zvykli si.
pořadí nějak měníme. stejné pořadí si pak vyžadují. takto nevědí,kdo půjde nařadu.
s tou fixací jsme měli pravdu. Když venčíme jednoho, toho druhého,co je doma ve voliéře, je slyšet až kilometr, kde jsme s tím druhým-až v polích. Dělají kvůli tomu strašné "štěkací scény"/jeden kňunká jako by si někde skřípnul ťapku a druhý štěká, jako když přijde někdo cizí na dvůr/. Připadá mi to jako trest za to, že ten druhý zůstal doma. Ani by mi to nevadilo, ale samy máme 2-letý dítě, a v sousedním domě jsou další dvě-je to vůči těm dětem nefér, pokud odpoledne zrovna spí. :-(