nevím jak při probouzení- to sme měli většinou celkem v pohodě. ale když mi šla do ankrozy čuba před dvěma rokama tak bejt u toho slabší povaha tak si mylsí že ten pes musí mlejt z posledního- bo z toho sme byla trochu v šoku i já

Naše čubina měla narkózu víckrát, 2x nás volali, až když se probudila po delší opraci (byla sama v nějaké kleci a vyla tam), asi 3x jsme jsme byli u toho - byli jsme s ní v čekárně než začne chodit, pak jsme ji vezli domu.
Na Zbraslavi po kastraci se ji po narkóze ani neobtěžovali dát na nějakou deku, takže se třásla zimou, div si nevymlátila zuby o podlahu, měla skoro křeče. Trochu se uvolnila až po půl hodině v přetopeným autě.
Když měla tu nemocnou držku, tak jí zas veterinář na Zahradňáku dal kapačku a řek, že ji máme hlídat, ať si ji při probouzení nevytrhne. Jenže jak se probrala, začala sebou strašně škubat, výt, a několikrát se po... Nešlo ji skoro udržet. Kapačku jsme museli vyndat, vzali jsme ji na zahrádku kliniky, kde se chvíli motala a vrávorala a nakonec se uklidnila. Doktor říkal, že asi blbě snáší tenhle typ narkózy a že jí vadilo, když jsme ji při probouzení omezovali v pohybu. Sestřička nám k tomu řekla, že je hysterka

Tak jsme doma od Rudy. Páni, mám na sobě co dělat! Tak jak jsem předpokládala, Ruda pomohl, vysvětlil i předvedl. Jsem moc ráda, že jsme tam byli. A při odchodu jsem si na schodech tak parádně narazila pádem pr..., že to beru jako pořádný nakopnutí do budoucnosti:-))))

Dobrý den, mám psa rasa Parson Jack Russell teriér,bude mít za týden jeden rok, nemáme s jeho chováním zatím nějaké problémy,byli jsem u veterináře, problém se škrábáním kožichu a svědění očí a tak jsme šli,protože se drbal furt a já měla strach o oči.jenže po příchodu do ordinace nám řekl doktor dejte ho na stůl já se kouknu a vůbec se nějak se psem nepřivítal nebo jak to říct,pes většinou očuchá lidi kolem sebe a udělat si obrázek o okolí,jenže ten doktor si stoupnul ze zadu od psa a začal ho prohlížet jenže náš Jim se po něm ohnal, okamžitě jsem zakročila a chytla ho za náhubek a řekla nesmíš,což používám jako zákazový povel.za chvíli to chtěl zkusit znovu a Jim odvrátil hlavu ke mě ,a pak se otočil zpátky a doktor mu jednu fláknul po hubě...v tu chvíli mi JImmy zalezl pod paži a dělal naštvanýho a doktor mi začal nadávat že je pes úplně hroznej a že ho prohlížet nebude,že je nervozní agresor a dá mu vodičku a mast a že by se to mělo spravit...já jsem z toho úplně špatná,Jimmy byl vždy v pohodě,je i mezi dětmi,vždy je očmuchá a nechá je dělat co chcou,nechá si kapat do uší,s koupáním taky nemá problém,jen ta ordinace mu nesedla...a mě to jednání ostatně taky ne...vždycky tam nechám plno peněz a nic se nedozvím...dostanu papír a nashledanou....mám starch až půjdem na očkování,jestli to takhle bude pokračovat tak tu jehlu doktor zalomí v kožichu,jak mám na tohle Jima připravit,jak ho tohle odnaučit???co dělám špatně??.je to moje chyba či veterináře?? ???pomozte mi prosím

Hlavně změň veterináře. Vet, kterej mi ve zlým sáhne na psa už mě nikdy neuvidí a už vůbec ne vet, kterej by mi psa "fláknul". To by měl za chvilku takovou reklamu... Najdi si pohodovýho veta, kterej dá psovi čas, aby ho poznal a nic neřeší tímhle způsobem.

Můj názor: Okamžitě změň veterináře. Tohle je teda síla!!! Ať jde dělat někam ke traktorům!!! Kdyby dal někdo mojemu psovi ránu, tak bych mu ji vrátila. A i ostatní je všechno špatně.
A to svědění prober s odborníkem. Dělají se mu lysinky na místech kde se drbe?

Poslední dotaz je OT, na to je tu jiná část poradny
admin

Ahoj lidi. Není to tak dlouho, co jsem tady psala, jak Amálka hysterčí u veterináře. Stačila návštěva u Rudy a je po Jasně, že chyba byla ve mně! Teď už Am ví, že není jiná cesta, a že když bude blbnout, tak to dýl potrvá. Ne že by se jí to přímo líbilo, ale drží. Dokonce už jí i drápky ostříhám sama! A jaký je na to u nás lék? NEROZMAZLOVAT! Ono to opravdu funguje

A zároveň mu být oporou, si myslím.

Ano, s tím jasně souhlasím. Ale u nás byl největší problém to rozmazlování.

Dobrý den, mám skoro osmiletou fenku Ši-tzu. S veterinářem žádné problémy nemáme, ale všimla jsem si, že když si sednem do čekárny, tak se začne trochu třást. Ne moc, ale trošku jo. Normálně reaguje na jakýkoli povel nebo na svoje jméno, v pohodě. Občas čekáme o něco dýl, tak přešlapuje, sedá si, lehá si.. prostě pořád něco dělá. V ordinaci ji pak - pořád trochu třesoucí - položíme na stůl, ona si doktora očichá a nechá si provést všechno, co je potřeba. Pořád nás kontroluje, jestli tam jsme a snaží se bejt blíž k nám než k vetovi, asi aby ji náhodou neukrad. Jakmile ji sundáme ze stolu, tak je klid a mává tím svým "práporkem" div si zadek nevykroutí. :)
Tak se radši chci zeptat, jestli bysme to neměli nějak zvládnout. Přijde mi, že jenom tuší, že se něco nepříjemného bude dít, je nervózní, ale zvládá to. Zase ale nechci nic podcenit, tak se radši zeptám, než abych si pak nadávala.

Když zachováte klid a suverenitu vy, podpoříte jí a bude v pohodě.

Já vlastně vůbec ve stresu nejsem. Jsem v pohodě a v klidu, protože se neděje nic hrozného a dřív, když se ještě bála o trochu víc, jsem se smála a zlehčovala její strach, takže už se nebojí, jenom je trochu nervózní. :) Je ale možný, že se cejtim bejt v klidu a nejsem tak úplně v klidu. Třeba si to ani neuvědomuju a ona ze mě něco málo cejtí.. Každopádně na tom zkusíme trochu zapracovat, aby nebyla ani malinko ve stresu. Uvidíme, jestli se zadaří. Děkujem.

Ta moje trumpeta se taky může zdát ve stresu, ale ona to bere jako velkej mejdan zvířátek, navíc je ukecaná a tak v čekárně kňouráme, že jde na řadu někdo jiný, okecáváme obrázky na zdi, lamentujeme, když se nemůžeme nacpat do přepravky ke kočce...
Ale vím, že tam chodí ráda...jen by to chtěla pojmout jako společné venčení...

Tak aspoň neřešíte strach z veteriny a veterináře! Naše předchozí fenka taky ráda chodila na veterinu. Vždycky tam potkala spoustu novejch kamarádů, ale kupodivu se s ní nikdo nechtěl bavit.. Tak se apoň nacpala doktorovi a chtěla hladit.

Naše čubice je dost pohodářka, ale u doktora se celá třese a je vidět, že by nejradši zdrhla. Bez vodítka ji tam dostanu akorát já. Nikdo jí nelituje a poslední dobou jí v podstatě ani nic nedělali, ale z dřívějška má asi docela příšerný zážitky (několik operací, dost ošklivý probouzení, pobyt sama v kleci, prostydnutí po narkóze ). Nedávno jsme se s naší poslední veterinářkou potkali na lov. zkouškách (tam na ni E. nereagovala) a hodila nás i kus cesty domů, tak doufám, že si jí Elí zapamatuje aspoň trošičku v dobrým.

Tak to my s Taruškou problém s veterinářem nemáme. Má 2roky a vždy se do ordinace těší tak,že jakmile tam dojdeme tak táhne dovnitř a kňučí.Minule si dokonce po očkování na stole lehla a cpala se kokinkem od pana doktora.Ten nechápal a tvrdil že to ještě neviděl aby si pes na stole lehl a byl tak v klidu.Lékaři(střídají se tam 3) jsou pohodoví,velice milí,usměvaví a ukecaní Je fakt,že tam s Tarou chodím i jen tak(třeba pro spot-on nebo pro objednané pamlsky nebo pro tbl na odčervení)takže ne vždy ji něco dělají.Veterináře prostě miluje od štěňěte

Ahojky lidi, nějakej nápad, jak řešit začínající strach z veterináře??? Dejza ho nikdy neřešila, ale teď už skoro týden (zítra naposledy snad) chodí na injekce a pokaždé dostává dvě. To znamená, že zítra už dostane 13tou a 14tou. Celkem jí chápu, že k tomu ošklivému pánovi, co jí pořád štípe do zadku se jí už nechce. A začíná to dávat znát. Bohužel pan veterinář je tu vyhlášenej jako nejlepší v okolí a čekárnu má stále narvanou, což ale má za následek, že asi nemá čas na nějaké kamarádíčkování a ťuťu ňuňu, aby ona to tak neřešila. Injekce jsou u něj jak na běžícím pásu a lidi jsou v ordinaci často i jen pár vteřin. Pokud teda jde vyloženě jen o injekce. To se mi pak blbě Dejze vysvětluje, že ten pán to s ní vlastně myslí dobře a ty injekce jí pomáhají. Nějakej nápad, aby to zas prostě přestala řešit a vydržela to??? Vlastně skoro pokaždé, když vidí veterináře ( i jiného), tak jí píchne do zadku. nedávno jsme totiž pro změnu byli na očkování. A když vidím jeho ordinační hodiny a vím, že on to dělá sám tu práci, tak nevidím moc reálný, že by jsme k němu přijeli někdy jen tak ,,na kafíčko".

ale mužeš si tam zajít třeba pro odčervovací tablety nebo pro ěnco rpoti blechá či jinej duvod )

Zdravím, mám problém se svým drahoušem. Je to 20ti měsíční pes Tosa inu. Supr k lidem, psům i ostatním zvířatům. Problém nastává pouze u veterináře. Je to nevyšetřitelný pes. Vrčí tak, že jeho srdce není ani slyšet. Teď mu potřeboval prohmatat břicho, takže se nám ho nepodařilo ani udržet. Nikdy se mu nic nestalo, nemá vůbec žádný problém v klidu vejít dovnitř, ale nesmí na něj veterinář ani sestra sáhnout. Nevím co s tím. Máte někdo radu? Děkuji Lucka

a pokud bduete ptořebovat nácvik mužete chodit k nám cvičit .-))- tedka sme tu zrovna měli jendu histerickou hovikovou co dělala scény jen se na ní člověk podíval po měsíci cvičení- byly tu asi 5x začíná bejt v pohodě ošetřitelná

Ahoj,
tak se přidám.. Mám australského ovčáka (1 rok a 5 měsíců) a vznikla u nás velmi špatná zkušenost u veterináře. Byli jsme v září na rentgenu dysplazie loktu a kyčle u jiného veta, než klasicky chodíme. A ten veterinář byl velmi nepříjemný- silou psa otáčel na záda, držel ho loktem pod krkem, když nechtěl sám od sebe ležet (logicky, také bych nechtěla být napospas tak nepříjemnému člověku), pes to ze mě asi vycítil a chňapl po něm. V tu chvíli ho veterinář vytahal za srst a mně hodně okřikl, že prý si tohle ten pes nesmí dovolit a seřval mě tam ohledně výchovy. V tu chvíli jsem se cítila před tím člověkem podřízeně, takže jsem ho nedokázala zastavit, aby to nedělal a chtěla jsem to už ukončit, tak jsem mlčela... Ale od té doby jsme byli u našeho veterináře a Balú se ho bezdůvodně velmi bojí a snaží se ohnat, kousnout. Přitom tento vet mu nic neudělal. Jak mu můžu pomoci nebát se?

Ophelie, držím pěsti, ať strach zaženete brzo. Není v okolí "spřátelená" veterina, kde by se dalo domluvit na "letmé návštěvě" bez důvodů? A ne jednou! Jen tak, vejít na veterinu, kde by psa pohladili, dali pamlsek a vy jste šli? Psalas, že Váš doktor je fajn, tak by to šlo domluvit, že se při procházce občas zastavíte pro pohlazení, ne?

na vyléčení strachu z veteriny je nejlepší veterina spojená se zverimexem - kdykoliv jsme se při běžném venčení octli poblíž, psiska tam neomylně zamířili. A ty zklamané čumáky když se tam nešlo!
A ano, chodit často, ideálně psa třeba zvážit, aby se mu tam "něco" dělo, ale jen tak jakoby mimochodem, stylem koupíme vepřové ucho - hupsni na váhu, ať vidím jestli nemám koupit to větší

No to děláme- teda snažíme se.. Náš veterinář je bohužel na druhé straně Prahy- jedu tam hodinu, takže na to není čas pořád. Ale když tam jdeme kousek na obrany,tak vždycky zajdeme. Bohužel se zatím nic nemění... Budu pokračovat v návštěvách pana veterináře, kdyžtak zkusím přijet na vlčáry :)