Zdravim vseckych...mam doma dvoch krizencov bradaca a jazvecika...starsi Maco ma 7 rokov, mlady Monty (utulkacik) ma 7 mesiackov. Monty je odmalicka priebojnejsi, energickejsi ale aj majetnickejsi...dospel uz do takeho veku, ze Maco mu neprepaci jeho stenacie blbosti, a sem tam nanho aj vyceri velky biely zub ale to je vzdy v ramci normy, maco je velky pohodak, kludas...to sa vsak neda povedat o malom, riadi sa heslom moje moje moje...nikdy nie vo vztahu kumne, ale k inym psom, samozrejme najcastejsie k Mackovi...viem ze mu to dovolit nemozem, a nechcem do toho zakrocovat agresivitou, a preto sa pytam, ako psovi vysvetlit ze nema pravo branit veci, pretoze su to vsetko moje veci a ja o nich rozhodujem, a za dalsie ako riesit situaciu ak sa uz taketo nieco stane...
(za poslednu dobu sme sa sice zlepsili, zacala som maleho vrkotom vyhanat od veci s ktorymi sa "hram" ja, a potom ich na striedacku davam obom psom...)
Dakujeme

já, když si pes myslí, že je něco jeho, tak to vemu a dám druhému psovi, naschvál - něco jako: si to hlídáš? tak hele samozřejmě pokud si pěkně hraje a přijde ho otravovat jiný pes, a muj nemá náladu, tak dalšího odeženu.

Toto odoberanie predmetu histercenia som uz davnejsie zacala aplikovat...myslim ze to zacina zaberat...aj ked vidim ze ma tendenciu vystartovat, tak v tom sa zhakne a akoby si uvedomil ze: sakra zavrcim tak mi to zobere...tak drzi tlamku...

Co ma trapi viac je ze neviem ako zareagovat ak uz vystartuje a doslova napadne toho psika...

Dakujem, poobede skusim zavolat s firemneho telefonu
Hej aby nemal sancu to urobit...samozrejme ze sa o to budem pokusat ako to len pojde...
Mohla by som mat jednu pridavnu otazku?? je v poriadku ak si psy pred sebou strazia svoje misky?? Jedia kazdy na svojom vyhradenom mieste, len ma zaujma ci je v poriadku ked jeden lezie do misky druhemu a ten ho ovrci, pripadne sa aj ozenie...ja si myslim ze to v poriadku je, a doteraz som to neriesila...

Já měla podobný problém při hlídání kamarádčina psa.Na vše zvykli jen u žrádla(a speciálně pokud nešlo o granule,ale bylo navařeno)ten hlídaný skočil do toho mého pokud se mu k misce přiblížil.V takové chvíli jsem toho hlídaného strhla z mého a vysvětlila mu,že to žrádlo je MOJE ne JEHO.Maxe jsem poslala pryč ať neleze kam nemá.Nevím jestli jsem udělal správně,ale po chvilce se sklidnili oba...

pri krmeni svorky je rozumnejsie dat kazdemu vlastny klud a priestor kde sa nazerie. mne doteraz stara cuba zerie odelene, pretoze bud je schopna sa zradlom udusit ako si ho brani a musi ho hned zozrat, alebo, kedze je to nervny magor je schopna na hocico zautocit aby sa ku kusku zvanca dostala. pri zvieratach, ktore su u nas casto a mam ich prekuknute sa v ramci socializacie krmi spolocne. mam tu ale aj goldaka ktory sa nenazerie kym je v dosahu hocico zive, takze tiez zerie sam. ja si myslim ze nema vyznam "nasilu socializovat" a tym aj nervovat psa hlavne ked ho iba strazis. jedneho zavri do kuchyne druheho do kupelne a mas pokoj a oni tiez

Dobrý den, potřebovala bych poradit, jak se zachovat, když: Můj pes štěně 5 měsíců si hraje s jiným, kterého již pár týdnů zná a druhý pejsek si najde nějakou hračku (klací, petflašku). Chvíli se honí a hrají si. Pak ale druhý pejsek o věc ztratí zájem a nechá ji ležet. V tom okamžiku můj hafan vycítí příležitost a hračky se zmocní. Když ten druhý pejsek to zjistí a přiběhne, že si jako zase budou hrát, tak můj hafan zavrčí a ožene se, hrát už si nechce. Já s ním nemám problém, cokoliv mi z tlamy vyplivne do ruky. Co myslíte, mám nechat pejsky, ať si to vyřídí sami, nebo mám raději zasáhnout... Ale jak? Vzít si tu věc, nebo potrestat mého hafana... Nechci, aby někoho kvůli tomu kousnul a zárveň nechci udělat výchovnou chybu. Prosím o radu, či vysvětlení tohoto chování..´Moc díky...

já to řeším tak: "myslíš si že je to tvoje? Tak koukej" a tu věc co si hlídá dám druhému psovi. Ale ne vždy. Jenom když už to přehání. Já jsem si psa vychovala, že si nemusí a nesmí nic hlídat - ani misku se žrádlem. Ale zato jsem mu slíbila a dodržuju to, že ho ohlídám před ostatníma psama. Je to někdy na obtíž, ale musim to dodržet.

Dobrý večer,
4.deň je u nás kotná sučka, Bu, z útulku, odhadovaný vek 5-6 rokov. V živote nezažila, aké je to byť mojkaná a ľúbená a teraz si ma stráži a privlastňuje. Mám 2 psov, sučku a psa, tí sú na iné sučky nekonfliktní a radšej sa konfliktu vyhnú.
Keď čupím a hladkám jedného z mojich psov, tak Bu sa silou-mocou derie ku mne a chráni si ma - vrčí pri tom a nemá problém sa kvôli tomu pobiť.
Skúsila som to riešiť tak, že si ju nebudem všímať, ale nerobila som to zatiaľ úplne - totižto nebola na voditku, a tak hrozilo z jej strany nebezpečenstvo útoku na mojich psov, ktorých som tak musela chrániť vlastním telom a zabraňovať jej v stretnutí s nimi (a teda nešlo o úplnú ignoráciu). Chcem sa spýtať, či v tom mám pokračovať, ale s tým, že bude na vodítku, alebo mám postupovať inak (ak iný, tak aký?)? Mám totiž pocit, že Bu začína mať voči mojim psom čoraz väčšiu averziu.

So psami sa znesie, ale nevyhľadáva ich spoločnosť.

Vonku má strach zo psieho štekotu za plotom. A vždy keď sa nejaký pes rozšteká, tak zastane, ale akonáhle idem ďalej, ide aj ona (nenasleduje psy, ale mňa-človeka).
---zlúčenie príspevkov---
Ešte podotýkam, že keď ku nám prišla, nedovolila som psom, aby ju oňuchávali a boli príliš dotieraví. Teraz si začínam uvedomovať, že to bola chyba, a radšej som ich mala zoznámiť až na druhý deň (a nemusela som tak riešiť to, aby ju nestresovali ešte viac tým, že ju budú oňuchávať). Myslím si, že aj práve kvôli tomu začala byť na moje psy netýkavka.

Ďakujem!

MisheliQ nevyzerá to, že by mojkaná nebola, skôr ale socializovaná s klasickými chybami. Je dosť veľké riziko zoznamovať svojich psov s druhým o ktorom máš málo informácií bez toho, aby si to vodítko použila a nastavila pravidlá hneď na začiatku.
Ona si to tam ošéfovala hneď, ako prišla, ale to si mala ty, aj z toho pramení to privlastňovanie.
Treba jej vysvetliť, že je normálne nechať sa očuchať (neverím, že si ešte nevidela, ako sa riešia netýkavky) a ty zabezpečíš to, aby ju tvoji psi neobťažovali príliš, ale objektívne, nie tak, ako si myslí ona. Jej agresiu proti tvojim psom vezmeš na seba (tiež neverím, že si nevidela na akciách s Rudom na vlastné oči), o žiarlivosti tu ale máš predsa veľa napísaného. Len si to spoj s tým, čo si už videla, držím päste, nech k vám fenka zapadne

Ďakujem za odpoveď, ak zavrčala, otočila som jej hlavu ku mne a spýtala sa, či má nejaký problém so mnou. Hlavu som jej pridržala, tak ňou začala mykať a chcela sa otočiť späť ku psovi, ale nedovolila som to a keď sa ukľudnila, tak som ju pustila.
Dnes aj včera je to zatiaľ bez vrčania a väčších konfliktov (klop klop klop).
Šéfovanie som prebrala, je pravda, že som jej toho tolerovala viac než dosť, ale to preto, že je kotná.

Kotnosť nie je závada, ani choroba, nepotrebuješ robiť niečo, čo by ako kotná nezvládla. Ak ustupuješ teraz, po narodení šteniat sa to môže ešte zhoršiť.