dobrý den, prosím o radu - mám fenu jezevčíka. Vzala jsem ji před šesti lety z útulku, po celou dobu, kdy je u mně ale čůrá a kadí v podstatě kdykoli když potřebuje - a rozhodně ne vždycky venku. dělá to celou dobu, co ji mám, ale poslední rok a půl je to opravdu skoro každý den. Je stará(12let), špatně chodí, ale má veselý přístup k životu, utratit ji nedám. Ví, že to co dělá, je špatně, když jí nadávám, je vidět, že dobře chápe, ale hlavu si s tím neláme. Dřív jsem ji za to nařezala, ale smysl to nemělo. Mám ještě další dva psy, se psama jsem rostla od mala, nikdy jsem tenhle problém řešit s žádným nemusela. Podotýkám, že bydlím v domě, a skoro pořád je někdo doma, takže opravdu není problém s venčením. ale prostě venku je zima a doma je to pohodlný, takže když ji vyhodím ven čurat, občas se vyčurá, občas prostě kvílí za dveřma a stejně nic venku neudělá, udělá to doma. je ještě nějaká šance na změnu? díky. Tina

S tímhle přístupem těžko. To že se tváří provinile znamená jenom to, že si vás chce udobřit, když nadáváte, aniž by tušila proč to děláte. Dokud to budete brát tak, že "ona moc dobře ví", změna nenastane.

Šance na změnu tu teoreticky je, ale ... je to už stará dáma a 6 let to u ní takto funguje, proč najednou ta změna? Jinak se vykašlete na jakékoli tresty a začněte s ní od začátku, jako se štěnětem. To znamená, že s ní i buďte venku při venčení a choďte! Nestujte u toho.

Taky máme z útulku fenu skoro jezevčíka 12,5 let starou - ve čtvrtek to bude 14 dnů - a ze začátku to byl děs běs. Klidně 5 louží za den a to se ještě venčila venku. Postupně jsme vypozorovali, že ne všechno je "naschvál". Šli jsme minulé úterý k veterináři a ten našel zánět močového měchýře. Předevčírem dobrala antibiotika. Už během léčby se zlepšila - některý den nic, někdy max. dvě louže. Neštěstí je, že ji člověk přistihne tak půl na půl. To se nedá pozorovat pořád psa. Včera byla přistižena úplně na počátku činu. Stačilo na ni huknout a v momentě se na čurání vykašlala a poslušně čekala, až se oblékneme a půjdeme ven. Tak snad už si v tomto začínáme víc rozumnět.
Víte jistě, že se ji nepřidružil nějaký zdravotní problém? Zánět, cukrovka, ledviny...

(My bohužel bojujeme ještě se separačkou a s tím, že se do nás nekouše, ani když se manipuluje s tlapkama, ani když se češe, ani když se jí bere tričko, co právě žere... Tak si vysloučila na dom krátkou stopku a na ven za žravost opravdu všeho zatím košík a dlouhou stopku. Snaží se dělat si co chce a vůbec nic neumí :=(((, ale jinak je moc chytrá.)

Tak mi už čůráme a všechno jenom venku. Dokonce, a to jsem si na vás vzpomněla, jsme přečkali i období průjmů bez nehody doma - Fína si prostě řekla. Až v takovou změnu bychom ani trošku nedoufali, po prvním dnu, co u nás byla.
Tak se to třeba povede i vám.

My na to šli takto:
Za nehody jsme psa nikdy neřezali a ani mu příliš nenadávali.
Když jsme např. vypozorovali, že se počůrá po jídle, tak měla už při večeři vodítko a honem ven, než to stihla spáchat doma. Jinak jsme se snažili častěji venčit a někdy za udělání potřeby venku mírně pochválit. Při přistižení doma při činu jsme ji zvukem vyrušili a vyvedli ven. Pokud jsme ji při činu nepřistihli a mělo se za to, že je to těsně po činu, tak se dala najevo nelibost jinak se jen v klidu uklízelo.

Spolubydlící radil, že přece svoje výměšky pes pozná, tak jí k tomu dotáhnout a nadávat jí - že pochopí, že to tam nepatří. My měli strach, že začne výměšky spíše schovávat, takže se zvolila metoda viz výše a ta zafungovala.
Apropó pozná pes svoje výtvory? Mohlo by to vůbec na tomto principu zafungovat?

Pes zcela jistě své výtvory pozná. Ale máte naprosto pravdu, že by spíše následovalo schovávání hříchů, než nějaký posun k lepšímu, protože to, že psovi vynadáte u bobku si s největší pravděpodobností vyloží jako "bobek je špatný, páníčkovi se nelíbí, příště ho musím schovat, aby ho neviděl", ne jako "bobek je někde, kde být nemá, příště ho musím udělat jinde".

Zdravím,potřebuji radu.
"Adoptovala :)" jsem přítelovu fenku,která úplně super vychovaná není, což soudím podle různých kynologických příspěvků na netu, názorů kamarádů, co chovají psy, i podle svého názoru.
(Např. furt somruje jídlo, otravuje při intimních chvílích, žárlí - víceméně se nás nevšimne, dokud se nezačneme tulit, leze si do postele jak chce a válí se v polštářích, i když to přítel nechce, atd.).. je jí cca 12 a není to nic, co by se nedalo přežít, nicméně co mi fakt vadí..vedle baráku máme travnatý plac,kde nechodí lidi,a tak jí necháváme venčit tam,abysme na zahradě nic neměli. tam by to nikomu vadit prostě nemělo a nemusím to tedy sbírat. Ta plocha je nejméně 400m2. Má dost prostoru kde to může udělat,vyčůrá se na trávu,ale pak zdrhne na chodník a vydělá se na chodník k plotu sousedů,ideálně hned k vratům...

Nevíte proč to dělá?
Fakt mě to štve,protože sama nesnáším psí výkaly na chodníku,ale na druhou stranu - ja nejsem pejskař a ze sbírání h... se mi dělá docela šoufl (jasně, že po svý kočce bedýnku čistím bez problémů,to je moje dítě :) ale na psí hovínka zvyklá nejsem),chci jí navyknout ať to dělá na tu trávu, když je to možný.
Aby venčil jen přítel se mi taky nechce,ja s ní du ráda ven, ale přijde mi, že tohle dělá snad naschvál (což je nejspis blbost).
Zatím vidím jako řešení jí brát na vodítko a chodit s ní po tý trávě,aby nemohla jinam, ale zas sem chtěla,aby se mohla na volno proběhnout jak chce.

díky

Já tedy sbírám po psech všude, ať už tam lidi chodí nebo ne
Výjimkou je řeďánka puštěná do vysoké trávy, to sebrat nejde....

To je chválihodné. Nicméně ve Vašem případě to je Vaše dítě. Já psy moc nemusím. Vychovaní mi nevadí, ráda si s nimi pohraju, pomazlim (zvířata mám všeobecně ráda) atd. Absolutně mi nevadí lidé, pejskaři, pro které je pes koníček a láska a rozumí mu a věnují se mu tak, jak potřebuje - protože na chování psa je to hrozně znát. Myslím, že to se týká tak sotva třetiny všech pejskařů, možná ani to ne.
A dnešní trend "za každou cenu mít psa jako hračku", která je ve finále na obtíž jak majiteli tak sousedům, a kde si člověk ani nemůže otevřít okno, aby neslyšel vyjícího čí štěkajícího psa, mě opravdu dost otrávil.

Nikdy by mě ani v nejhorší noční můře nenapadlo, že budu žít se psem. No ale stalo se :)
Vzhledem k jejímu nevychování (jediné co umí, tak povel "místo", když to ovšem zopakujete několikrát a hodně důrazně a se zlým tonem a pak se zvládá neztratit, když jí máte kdekoliv na volno, jinak nic) mi trvalo vnitřně dost dlouho než jsem si na ní zvykla. Takže ke sbírání hovínek se asi jen tak lehce nedopracuju :) A jelikož je možnost venčit do trávy, která se neužívá jako park ani nic podobného, tak to je pro mne přijatelnější.



Děkuji za radu. Je to logické a jednoduché řešení. Nechápu, že mě to nenapadlo :)

Já nevím, ale myslím, že tohle je spíš o slušnosti, než o tom, jaký má kdo se svým psem vztah, což je úplně jiná otázka. Sama píšete o tom, jak vám vadí obtěžující psi - nám taky a zrovna psí výkaly považuji za to, co vadí ze všeho nejvíc a dělá pejskařům špatnou pověst. A pokud se vám exkrementy hnusí nabírat do sáčku (taky mi trvalo dost dlouho, než jsem si zvykla), existují různé druhy chňapek, aby se jich člověk nemusel dotýkat...
Uznávám, může se jednat o opravdovou "džungli", kde je sbírání asi zbytečné, takhle přes net to neposoudím, ale myslím, že většina lidí zde je na nesbírající majitele psů dost háklivá, protože výsledek se pak týká nás všech...

Je to právě celkem džungle, navazuje to pak na takový rádoby lesík.
A opravdu si myslím, že tam to nikoho nijak obtěžovat nebude. Právě když se vydělá jinde, kde by to obtěžovat mohlo, seberu to, protože sama vím, jak mi to je nepříjemný.