Moc se omlouvám pokud tady to téma už někde je, ale já si dala do "hledat" žárlivost a neuspokojila mne najitá témata. Taky nemám čas to nějak podrobně hledat. Navíc jsem za severu Čech, nevím, jak bych se přesunovala k Vám pane Desenský, auto nevlastním... Jde o mou fenu - 7 měsíců. Mne venku poslouchá, ale chci, aby poslouchala i mého snya-19 let-mockrát jsme si vysvětolovali mé postupy...se mnou je prostě hodná. Předvídám její chování v určitých situacích a mohu tedy zabránit tomu, co syn patrně přehlédne. Jde o to, že si stěžuje, že naše fena je agresivní na ostatní psy. Tedy v určitých případech.(Já říkám, že den, kdy si pes nepohraje s jiným psem, je pro něj ztracený, většinou si s jinými psy vyhovují, před jinými má respekt, já nevidím problém...)Ona je velmi přátelská,lidí si moc nevšímá, ale zvědavá je, ale hájí si prostě to své (ne vůči mně-žrádlo, místo, hračky... máme spolu hezký vztah). Např vznikne situace, že si normálně hezky hraje s ostatními pejsky, syn si ji přivolá,ona přiběhne, dostane odměnu , ale jakmile přiběhne i druhý pes, se kterým si doposud hrála, vrčí a občas je i útočná...většinou se to seběhne tak rychle, že těžko určit, kdo zavrčel první. Já myslím, že je to normální, já jí v takových situacích, kdy mne poslechne a přitom je u toho jiný pes vůbec neodměňuji dobrotami, pouze pochválim. Stejně tak na jiného psa sahám,ale tak aby to nebrala příliš osobně. Pohladím, ale nehraji s ním. Syn patrně dělá takové chyby(?) , krmí ji a snad se i příliš věnuje cizím psům. Taky se moje fena chová velmi ostražitě, když k nám přijde domů někdo cizí. Hlídá teritorium, což jsem ráda, máme tu cikány, co vykrádají byty...na návštěvu nejdřív zavrčí, případně zaštěká a pak ji sleduje na každém kroku, hlídá mne, pán, co odečítal teplo se bál mi podat papír k podpisu. Nevím, co si mám myslet . Nemyslím, že by zaútočila na cizí osobu, je pravda, že pohladit od cizího se nenechá, ale není útočná na cizí lidi. Jen dětí se bojí, vrtí ocáskem, je zvědavá, ale bojí se. Žila do tří měsíců v baráku, kde byly děti...malé děti. Nevím, jak se mám zachovat, je její chování v pořádku? Můj pocit je, že ano. Je prostě fixována na mne a mne hlídá, mne poslouchá, jenom mě bezmezně důvěřuje, opravdu to tak cítím.Ale je to v pořádku? Nezlobte se za můj dlouhý příspěvek, já se k Vám opravdu nemohu dostavit, ale taky nechci, aby nám případné problémy přerostly přes hlavu. Děkuji za pochopení.

nechat si od sedmiměsíční fenky kecat do toho koho si pohladím ským si budu hrát a nebo koho si pustím do baráku normální není. být vámi zkusila bych panu desenskýmu aspoň zavolat a probrat to s ním po telefonu . ale i ze severních čech se na Vlčáry lze dostat vlakem

Prosím, ráda bych abyste věnovali pozornost mým slovům. Nenechávám si od ní kecat, koho hladit a s kým si hrát a ona to respektuje, ne tak u syna, musí dělat nějakou chybu-syn. Z mého pohledu je moje fena velmi pohodový pes, velmi přátelská, zvědavá, temperamentní. Všechno se mi na ní líbí. Taky mne rozlobí, zatvářím se na ní ale tak a zanadávám sprostě, že uhne hlavou a odkráčí na místo. A že hlídá mou domácnost?
Že hlídá mne? Já jsem ráda! Bydlím v místě, tady v Č.Lípě, kde se tomu říká "v Bronxu"... Mám ji snad napomínat, že mne hlídá? Příště hlídat nebude, až to budu potřebovat...

jak sjak by se zachovala kdybyste jí odměnila v přítomnosti jinýho psa stejně jako váš syn?
hlídat ano ale odsud pocud- po vpuštění návštěvy do bytu a jejím uvítání y mělo veškeré hlídání skončit pak už prebíráte zodpovědnost vy. je jí 7 měsíců je to ještě mimčo

ideální hlídací chování jsem zažila na návštěvě u chovatele středoasiatů - pán nás ve dveřích přivítal, všem nám podal ruku... a mohli jsme si milé asiátky drbat i na břiše. Dle slov majitele (a nemám důvod mu nevěřit) ovšem při příchodu bez přítomnosti majitele (=vloupání) případně příchodu ve zlém ručí za to že ven bysme se dostali v lepším případě po jeho příchodu, v horším případě po kouskách...
To co vaše fenka předvádí není hlídání ale strach, navíc za vás opravdu řeší i to co vůbec řešit nemá a určuje vám co si smíte a nesmíte dovolit, přesně jak píše ajka... ovšem pokud vám to vyhovuje...

Neznám ani vás, ani fenku, ani syna, přesto mi z toho, co píšete, vychází dost dílčích vzorců.

Obávám se, že se mýlíte. Problém je především ve vašem přístupu a celkovému úhlu pohledu na dění kolem té 7měsíční fenky. Pokud chci spolehlivého ochránce, potřebuji ho nejprve naučit se ovládat a v prvé řadě se věnuji naprosto správné socializaci. Pes, který "ve všem vidí čerty", nemůže být nikdy dobrým hlídačem, protože mu moc rychle rupnou nervy, zvláště pak v momentě, kdy se ocitne v nějaké pro něho neznámé situaci a nedokáže si s ní poradit. To, že od sebe odhání i přátele, znamená, že už teď žije život ve strachu a nepřirozené nedůvěře. Váš souhlasný postoj k jejímu chování je právě ten problém a že to dělá u syna? To znamená, že to, co ji učíte (tolerujete), je spolu se synem jenom více vidět. Psi umí před autoritou skrývat svou nejistotu, ale neumí to vždy a všude. Jestliže je syn ve svém jednání přirozenější, nemusí před ním nic hrát a prostě jedná tak, jak myslí, že je to ok. Podle mne je jeho jednání správné, narozdíl od toho vašeho.
Jednu věc na závěr, ta fenka je ještě příliš mladá, aby se zabývala starostmi dospělého psa.

Teď v tom musíte mít pěkný guláš, čemuž bych se vůbec nedivil, jelikož vám vyvracím váš úhel pohledu o správnosti toho, co děláte. Z toho důvodu by bylo skutečně nejlepší si sem s fenkou a synem udělat výlet, abych vám všem vysvětlil a předvedl realitu. Pak už budete vědět, čeho se chytit.

Nemám v tom guláš, pane Desenský, děkuji Vám za Vaši upřímnost. Cením si Vašeho názoru. Hodně tu čtu příspěvky od pejskařů a vidím, že jste autorita i tady a to pouze ne netu:-).Cítím to i na tu dálku a nejvíc k tomu přispívá poznání, že Vás tady, i v mluvě i v jednání většina Vašich obdivovatelek napodobuje:-) (viz:nenechala bych si kecat....-v tom nevidím agresivitu ani nějakou neslušnost, ale snahu o dominantní chování). U mne je to respekt před Vašimi znalostmi a hlavně zkušenostmi. Pochopila jsem dobře, co mi vzkazujete. Trochu hřeším na to, že je to opravdu štěně a se synem se k Vám samozřejmě můžeme vydat, ale museli bychom u Vás pobýt celý víkend. Ráda se na tom domluvím s Vámi. Máte pravdu, že je u ní jistě strach, hlavně z jí ještě neznámých věcí, ale vždy převáží odvaha a zvědavost. Víte, Ája je fakt chytrá fena, sám snad budte mít možnost to vidět. Posuzuji to dle svých bývalých psů. Je nejlepší. Chci ji mít vychovanou, protože by byla škoda zahodit její vlohy špatným přístupem a já jsem sebekritická a připouštím, že dělám chyby. Je to trochu přirozené, protože je moc hezká:-) -klikl jste na fota? A protože vidím, jak na mě visí. No, člověk musí být tvrdý hlavně sám k sobě. A důsledný. Takže, až to půjde, v lednu zavolám a domluvíme se na víkend.

Ještě k tomu, jak by se zachovala, kdybych ji odměnila v přítomnosti cizího psa? Já myslím, že ona to bere. Můj syn tvrdí, že je v takovém případě agresivní na jiné psy. Já to tvrdit nemohu, protože v okamžiku, co ji odměním a přiběhne samozřejmě i ten druhý pes se vyjíždění uskuteční tak rapidně, že nejsem vůbec schopná ani s druhým majitelem zodpovědně určit kdo začal první.Proto ji jen pochválím. Můj syn je trochu nedůsledný a zbrklý a někdy se mi zdá, že není jeho jednání daleko k nespravedlnosti (ta netrpělivost), taky když je s ní doma někdy jen on, musí dbát na její potřebu hodně lítat venku a i mezi ostatními psy a lidmi, což nemohu sama zodpovědně prohlásit, že to dělá, že nedá přednost hře na počítači... Protože i když se dušuje, že s ní byl dlouho a že si hrála s ostatními psy, tak je podezřele aktivní a není unavená. Když s ní jdu já, je to na tři hodiny, přijdem domu a celý den pak o ní nevím, odpočívá... Takže občas mám pocit, že se jí nevěnuje dostatečně, ač tvrdí něco jiného. Ona neposlouchá syna, mne ano. Mám ji pořád na té stopovačce, jen když si bude hrát s jinými psy, stopovačku uvolním, ani při hře není problém ji přivolat, pravda, nedělám to často, není třeba, jen tak někdy-zkusmo.

Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, co znamená, když známého fena nesnáší že on (její pán) nebo i někdo jiný, kdo je aktuálně s nima, hladí jiného psa? Ta jeho se "vtírá", kňučí, cpe se pod ruku a tak. Já zastávám názor, že když ji hladit nechci, tak nebudu, na což má známý opačný názor a výslovně po mě chtěl, abych ji hladila , i když já měla zájem prohlédnout si a podrbat toho cizího psa. Někdy mi přijde, že je psychicky labilní (jde to u psa?) a že to může mít souvislost s tím, že jako malá bývala bita... Ještě musím říct, že celkově vtíravá i když tam žádný jiný pes není, asi ji v tomhle směru "vadí" i lidi, na něž by mohla být upřena pozornost, o kterou ona tím pádem přijde...

Ako malá bývala bitá a známy sa jej to snaží vynahradiť, ale pravdepodobne ide do ďalšieho extrému. Z toho sa pes stane labilným ľahko, ostáva závislý na pozornosti okolia a to, že sa mu niekto nevenuje, prežíva, ako tragédiu a svoje okolie vlastne vydiera. Vďaka tomu, ako to berie majiteľ. V prvom rade by to mal prehodnotiť on.

Ještě ke všemu se on vydírat nechá, drbe a hladí ji v podstatě kdykoliv si to o řekne, jen asi 2x jsem zažila, že to odmítnul a poslal ji pryč. A když já odmítnu, tak jsem "ta špatná", protože všichni ji přece mají rádi a drbou.... Co s tímhle dělat? Měl by ji odmítnout když nechce drbat a poslat ji pryč? Dá se ta "labilnost" ještě nějak eliminovat?

eliminovat se to dá, ale opravdu jen když to její majitel značně přehodnotí... neukecala bys ho na návštěvu Vlčár?

rada dobrá, ale jeho určitě neukecám. Navíc nemá pocit, že je něco špatně, prostě má doma vtěrku, která potřebuje hodně drbat (když za ním chodí a říká si o to...), a tak drbe. A kdo nedrbe (jako třeba já-vtěrkovství mi vadí) tak je "nepřítel" a je potřeba mu vysvětlit, že drbat ji je nutné Zní to šíleně, já vim. Zajímalo mě to, protože se občas vídáme, ale on je z těch, kteří snědli všechnu moudrost a poučovat se nenechají.... ach jo.

ještě mě napadá... když je pes vtěrka, je to vždycky nějakou chybou ve výchově? nemůže se jako vtěrka už prostě narodit?

jako vtěrka (nebo spíš se sklonem stát se vtěrkou) se sice teoreticky narodit může, ale záleží na člověku kam to nechá dojít, jak moc to vyzdvihne nebo potlačí. Jaký si to uděláš...

Pokud s tím známý nic dělat nechce, nemá smysl to řešit. Pouze bych mu na tvém místě řekla že jestli on chce svou fenku poslouchat, je to jeho problém, ale ty si dál budeš vládnout sama a žádnej čtvernožec ti poroučet nebude.

ja myslim, ze je to z kazdeho trochu...zalezi od typu psa, sebavedomia, vychovy a aj pristupu cudzich. vyzla ma v povahe vacsiu pritulnost a potrebuje sa stale uistovat o laske /dokonca aj ked ma nastve, nevie sa urazit, pride hned pozriet, ci sa este hnevam/, okrem toho je sebavedoma /mysli, ze vsetky navstevy chodia koli nej, co patricne preziva pri dverach/ kazem ludom ignorovat, nehladkat a ked si nedaju povedat, vidia, ze sa jej je celkom problem zbavit. tiez neznasam, ked ju psickari v okoli len tak ponuknu piskotami, lebo je krasna a pritulna, tiez vyzerram ako ta, co jej nedopraje... ale neriesim to, potom frflu, ze ich od radosti vyslaha s chvostom.
a ak tak ten pes funguje s jeho panom, berie zrejme ako samozrejmost, ze to tak bude vzdy a vsade -zvlast ak k tomu "nuti" ostatnych.

Petro, máš pravdu s tím jaký si to uděláš...
Jako samozřejmost to bohužel nebere jen pes, ale od ostatních lidí i páníček... Já se nutit nenechávam a průběžně si vyslechnu, jak jsem "zlá a nemám jí ráda", ale hodit si z toho nepůjdu
Vím svý a vy jste mi to pomohli potvrdit...

vyzla Lea: U svých psů toto jednání vidím jako příležitost prohloubit si znalost přivolání. Cizí lidi si moje psy hladit mohou (spíš teda Darinu, Lujs se obvykle moc rád nemazlí) a v určitých případech i podat piškot. Nemám s tím žádnej problém, protože mám, zde mnohokrát zmiňované, přivolání.

K tématu:
Čím víc některej můj pes zažárlí, tím víc si ho nevšímám a zvláštní pozornost věnuju tomu na kterého žárlí. Prostě když máš s něším problém, dostaneš toho dvojnásob - funguje to a je to spolehlivý.

Musím ještě připojit pár slov k tomuto tématu. Návštěva u Vás pane Desenský asi nebude potřebná:-). Příspěvek jsem psala 17.12.2008 a 19.12. začala Ája hárat, vše tedy přiřazuji něrvozitě a hormonům. Teď pár týdnů po...je z ní úplně supr pejsek! Dělá nám jen radost, mně i synovi. Nevyjiždí po jiných psech, je moc přátelský pejsek, nežárlí a nechává se pohladit i od cizích lidí, což byla dříve vyjímka, teď už není obezřetná vůči dětem, naopak. Je moc poslušná a je radost s ní jít jak do lesa, kde se volně pohybuje jen pod dohledem, tak do města, kde chodí krásně u nohy(musím udržovat konverzaci:-)...zatím ).

Ahojky,
lidičky znalí moc prosím o radu.
Tchýně si bez našeho vědomí pořídila od nějakých známých 1,5 letého křížence NO a Huskyho. Psa má u sebe doma 4. den. Přijeli jsme k ní s naším Bazzem. První se ho ten její pes bál, ze strachu na něj vyjížděl. Nasadili jsme mu koš. Teď však došlo k divnému stádiu - psi si hrají na zahradě (ten její má koš a courák) vše v pohodě - když přijde tchýně ke svému psovi a hladí ho, je šťastný jak blecha, ALE když přijde i Bazz, šíleně po něm vyjede a jde mu po krku. To naše telátko (v opavě na autogramiádě ho někteří viděli) si to nebere osobně, naštěstí. Potřebuju vědět, jestli se ten pes o novou paničku tak bojí, nebo žárlí nebo co dělá??? Když si hladíme oba pejsky my s přítelem, nevadí mu to, je v pohodě. Přijde mi divné, že by byl až tak teritoriální, když je v novém 4 dny.Bazz na té zahradě strávil kus života a nového pejska přijmul bez keců - ani by ho to nenapadlo. Z toho křížence mám pocit že je dost zmatený, má strach aby neztratil pozornost lidí a taky, že byl dost bit. Házela jsem Bazzovi hračku a on se před tím nápřahem krčil. Taky si neumí hrát - vůbec nezná aport ani nic. Přijde mi, že i se psem si hrál poprvé.:-( Lidi zlatí co s ním? Není to můj pes, ale mám teď obavy o toho svého.
Sorry za dlouhý příspěvek.

Ona je nesvéprávná, nebo co?
Já mám huskyho, a i když jsou huskyové samostatní psi, mají vyvinuté smečkové chování. Jestli byl bit, týrán, klidně se na ni mohl za 4 dny takhle upnout. Jako já vůbec nechápu, proč by ses měla bát o svého psa, podle toho, co popisuješ, má problémy ten druhý a s tchyní nebydlíte. Rady, jak pracovat s nesebevědomým psem tu jsou, zkus to hodit do vyhledávače. Jinak doporučuju najít si něco o huskounech, na stránkách husky v nouzi se dočteš i o jejich křížencích, dá se tam napsat dotaz.

Dobrý den,
prosím o radu ohledně žárlivosti našeho dvouletého franc. buldočka vůči mě a jiným psům. Je to můj první pes a nerada bych udělala ještě větší chybu. S naším buldočkem chodím téměř denně na louku, kde se scházejí pejskaři a kde se vždy pohybuje okolo 10 jiných psů, různých ras a věku. Společnost cizích psů mu nedělá problém, ale nesmím si pohladit jiného psa. Dělal to i dřív, vždy když jsem si jiného psa pohladila, okamžitě přiběhl a tlačil se mi pod ruku. Myslela jsem si, že je to v normě, vžycky jsem ho taky pohladila a šlo se dál.
V poslední době ale už po těch psech začíná chňapat, odhání je a už se kvůli tomu i párkrát porval. Vždycky jsu toho znervózní a celý se napne, když ke mně nějaký pejsek příjde a chtěl by se se mnou přivítat. Jinak si s tím stejným psem bezproblému hraje a je v pohodě.
Jsem z toho nešťastná, jinak s ním nemám problém. Vím, že jsem to v něm asi podpořila, když jsem na tohle chování dřív přistoupila. Ale chtěla bych mu ukázat, že se nic špatného neděje ale že mi nemůže diktovat, jestli si někoho pohladím, nebo ne. Jen nevím, jak to napravit a nechci to nijak zhoršit. Nejvíce se s ním udělá po dobrém, je chápavý a rychle se učí.
Předem děkuju za rady.

Odpovede sú v starších príspevkoch tejto témy, poprípade treba použiť funkciu poradne "Hledat" a pýtať sa konkrétnejšie.

Dobrý den, pokusím se být co nejstručnější. Naši mají 2 psy...desetiletý NO Arex-toho jsem cvičila a "pracovala" s ním do jeho sedmi let, pak jsem se odstěhovala- a tříletou fenu BŠO Miu. Ta roste bohužel jak dříví v lese, s ní jsem něco dělala v jejích dvou letech zhruba 2 měsíce po dobu pobytu mé mamky v nemocnici. Arex je absolutně v pohodě, mám k němu opravdu jedinečný vztah, za celý život se nestalo, že bych musela něco opakovat 2x. Mia mi povahově prostě nesedne. Ne, že bych jí neměla ráda, ale není to ono. Nesnažím se jí nijak cvičit, protože už u našich nebydlím a není to moje fena, ale jedno bych ráda změnila. Nenechá mě, abych si pohladila Arexe. Jak ho zavolám, tak přilítne jak střela a psa se snaží odehnat. Když jí se jí zlostně zeptám, cože to dělá, tak po něm přestane vyjíždět, ale pořád se snaží vecpat se mezi mě a jeho. ráda bych se pozdravila i s Arexem, aniž bych jí musela poslat na místo. To je totiž jediný způsob, jak se k psovi dostat. Arex se nechá od ní vyšpípat a raději se stáhne a mě to mrzí, protože je vidět, že mu kontakt se mnou také schází. Nerada bych ale na Miu tlačila víc, než je nutné, protože jí každý pořád hájí, že je ze špatných podmínek, ona je chudinka, která se bojí a leká, proto ani nemusí poslouchat. Mě to štve, protože je mi fuk, kde byla předtím, teď je tady a podle toho by se s ní mělo jednat a ne jí pořád omlouvat a vracet se k minulosti. Je nějaký jemný způsob, jak jí naučit nehlídat si mě, aby ke mně mohl i pes?

Já když něco po po psovi chci, tak mi do toho druhej nebude kecat - protože pokusit se o to, se zlou by se potázal. A to ať pochází z luxusních poměrů, nebo z týraného prostředí. Sou holt věci, přes který nejde vlak. Jak tu zde mnohokrát napsal Ruda, dám tomu psu pouze a jen tolik o kolik si řekne - nic víc nic míň. Ale rozhodně nebude druhého psa vytěsňovat - lespoň ne, když sem já u toho.

to samozřejmě chápu, ale nevím, jak přesně toho docílit. Myslela jsem si, že tím, že jí při nevhodné chování pošlu na místo a následně jí ignoruju, že jí to bude stačit. Možná bych jí neměla posílat pryč, ale důrazně jí odstrčit, no já nevím. Právě že když na ni zlostně houknu, co si myslí, že dělá, tak si skoro lehne na zem, plazí se mi kolem nohou, ale pořád se snaží vecpat mezi mě a psa. Proto bych potřebovala přibližný návod, jak to udělat. Nechci jí nijak vychovávat, když tam nebydlím, ale bohužel i když do její smečky nepatřím, jsem tam jediná koho JAKŽTAKŽ poslechne, aniž bych o to usilovala. Protě jak dříví v lese. Jde i opravdu jen o to, abych se dostala bez problémů k psovi a neumím jí to srozumitelně předat.

Tak tohle je rozhodně nejlepší vidět v praxi. Vsadím na to, že pokud nám lidem bylo dáno o nějaké to kolečko víc než těm psům, že toho jsme schopni využít. Například pokud se ona cpe mezi tebe a psa, cpi se mezi jí a psa - bude to takovej vystrkovací tanec Pokud si se psem rozumíte, mohl by spolupracovat - udělej z toho ohromnou legraci. Další možností je prosté a jasné odvolání - jak na to je popsáno na hlavním webu i zde v poradně. Hlavně se nenervuj a spíš se bav tím, jak se čuba snaží

myslím že jí nemusíš posílat hned namísto podle mě by mohl stačit jednoduchej povel vypadni- pes se od tebe musí vzdálit- tudíž ti dá prostor se pozdravit s druhým psem a nemá nárok ti do toho zasahovat. kdyby ti do toho chtěl zasahovat velice rázně bych ho usměrnila pryč. ale to už by záležrlo na situac v určitých situacích lze využít to co popisuje jirka

to je dobrý nápad s tím "tancováním". Arex asi ze začátku moc spolupracovat nebude, je zvyklý Mie ustupovat, ale pokud ho volám, tak se snaží se ke mně dostat, tak to hned dnes vyzkouším. Ona je ta potvora bílá chytrá až až, takže naučím i povel zmizni, to určitě pochopí a je to i řešení toho, že jí právě nechci posílalat vždy na místo. _Díky za rady, ozvu se, jak ná to jde

Když si psa voláš, měla bys mu zajistit, aby se k tobě mohl dostat. To znamená mu bělušku uklidit z cesty aspoň natolik, aby se k tobě dostal. Když se k tobě cpe ona, můžeš drbat oba, pokud se ona chová slušně, pokud ne, použila bych zmíněný povel "vypadni" nebo jiný, který zná. S okřikováním a houkáním opatrně, je to podle popisu splašená běluše, která neví, čí je a co má vlastně dělat. Okřiknutím jí nenasměruješ na správnou činnost. Pokud bude na psa vyjíždět opravdu ve zlém, okázale bych jí dala najevo, že na ní kašlu a věnovala se psovi. Ve chvíli, kdy ona příjde a chová se dobře, vzala bych jí na milost. Píšeš, že ti povahově nesedí a tak dále, asi spolu nemáte dobrý vztah, ona je bázlivka, která ale nikoho nemá /myslím někoho, o koho by se mohla opřít/. Možná se ti vnucuje právě proto. Zkus jí nabídnout pohodu a oporu. Myslím, že ona do toho ráda půjde a budete v pohodě všichni tři.

tak jsme zkoušeli "tancování" a bylo to podobné, jako s Podkolenkou ve filmu "tanec s vlky", pořád jsem o ni zakopávala a ona je mnohem rychlejší než já, takže jsme se akorát suprově vyblbli a zapojil se i pes. Jako hra je to super .
Dnes ráno jsem si jí nacpala pod koleno, jak jste mi pane Desenský poradil a musím říct, že to byl asi ten správný impulz, protože to stačilo udělat 2x a už si dává pozor, koho vlastně volám. Měla jsem trochu strach, abych jí tím nevyděsila a ona se nebála, ale evidentně to pochopila tak, jak to bylo myšleno. Jsem od ní sice trochu pokopaná, když se poprvé přetočila na záda, ale stálo to za to. Věřím, že se to velmi brzy naučí. Ona je na můj vkus až moc "snaživá", postavila by se snad i na uši, kdyby měla pocit, že mi to udělá radost. To je nejspíš ten důvod, proč z ní nejsem poprděná jako ostatní, jako by neměla vlastní hrdost, osobnost nebo jak to napsat

zřejmě máte pravdu. Do teď jsem měla zkušenost jen se sebevědomými ovčáky - psy a najednou bázlivá fenka. Na mě je to moc velký skok. Musím ale říct, že až koupíme baráček, tak bělouše budu určitě chtít. Ale určitě to bude pes a budu se snažit najít si chovku zabývající se povahou a ne jen exteriérem. Zatím je to hudba budoucnosti. Jinak Mia se zdá, že už to opravdu pochopila a skoro mě až děsí, jak to šlo rychle. Teď si připadám jak tupoň, že to bylo tak jednoduché a já na to nedokázala za ty měsíce přijít To se hned pozná, že Vás toho Vaši psi hodně naučili. S nějakým cvičákovým drilem bych nikdy u ní nemohla uspět. Patří Vám mé velké dík

Dobrý den,
Doma mám 3měsíční štěnátko boxera, které mi ted začalo chňapat po psech, ale neni to agrese nebot to dělá pouze jen mně. Když s ním je venku mamča a hladí si jiného psa je to v pořádku, ale pokud se ke mně přiblíží cizí i známej pes a já ho pohladím okamžitě vyjíždí. Navíc teď začal vyjíždět i po lidech, kteří se mě dotknou. A to dokonce i po mladší sestře.
Nejsem jsi jistá jak se v té chvíli zachovat... Spíš si z něj začnu dělat srandu co blbne a převedu to ke hře, ale opravdu nevím je to zatím v začátcích, dělá to tejden, proto to chci co nejrychleji vyřešit.. Jinak je skvělej, miluje lidi i psy jen nesmí nikdo blízko ke mně.
Děkuji

Co bys dělala, kdyby se tvoje 1,5 roční dítě začalo chovat agresivně vůči ostatním dětem a lidem ?
Já bych řekl, že si třeba hraje a jen je potřeba tu hru usměrnit a u štěněte nejlépe převést na hroznou srandu.
Jak ty situace řešíš ?

možná bych v tom viděla trošku žárlivosti

Já si osobně taky myslim, že je to ze žárlivosti... Řešim tim způsobem: co blbenš ty hloupičkej dyt ho jenom hladim.. ty seš .pr..... Prostě z něj udělám troubu. A ne takhle opravdu hra nevypadá...

možná bych ho poslala do háje- ale je to ještě malej štěníček takže dle popisu těžko soudit jak to myslí zle

Boxíci jsou harví psi, ale často se baví tak, že to vypadá hodně opravdově. Pokud po někom štěně začne vyjíždět, obrátila bych to v hru, pes si zvykne, že lidi kolem tebe jsou kamarádi a znamenají zábavu. Je trošku následný problém, když pes doroste do 25 kilo, že chce na ulici "kamarády" z daleka vítat, ale to jde pak zase zklidnit, boxíci jsou takoví. A psi si se štěnětem poradí, Cindule se baví podobným způsobem odmalička, párkrát ji nějaký pes převalil na záda, několikrát dostala rafanec do čumáku, když její spoluhráč byl totálně vyčerpán a ona pořád v ráži...dneska už pozná, který pes se chce bavit a který o to nestojí..pro úplnost- je jí 9 měsíců ;-)

Máme taky problém se žárlivostí. Vše je vždy v pohodě dokud si cizího pejska nezačnu hladit. Tak nějak jsem to tady už studovala, ale nějaké odstrčení, či "vyřvání" vůbec nepomáhá. Ignorovat ji nemůžu, protože mám plno práce stím aby ta moje hysterka nechňapala po tom druhém pejskovi. Teď to řeším tak, že si prostě pejsky nehladí, Ale vím, že to správné řešní není. Asi bych měla dorazit na Vlčáry. Už jsem tam byla, ale to byla Amálka ještě mrně a tenhle problém ještě nebyl.

A proč si jí neodložíš nebo nepřivážeš kousek od sebe, abys měla volné ruce na mazlení druhého psa?

Taky možnost. Jen nevím, jestli ji ještě víc nepoštvu na toho pejska. Myslím tím, že se třeba ještě víc na něj naštve.

Andy, mě to Reda měla taky tendence dělat a i teď se vždy přijde přimotat pod ruku, když si hladím jiné psy. Ale rozhodně bych to neřešila tak, že ty cizý psy přestaneš hladit. Naopak, zvyš intenzitu hlazení Já to řeším tak, že ji vyhazuju, když něco zkusí. Mám na to povel Vypadni (pro mě nejpřirozenější slovo no ) a odstrkuju ji. Po pár takových zkušenostech pochopila, že vrkáním a cvakáním na druhého psa nic nezíská. Teď si přijde pro pohlazení, když si hladím jiného. Ale už necvaká, jen se nechce nechat odbýt. Chce to trpělivost a fakt důsledně vyhánět od sebe. Reda to pochopila rychle.

Tak já to teda zkusim:-) To bude mazec:-) Dělá přesně to co popisuješ. Cvaká, kření se a vrká:-)

Jasně, majetnicky si tě hlídá, když jsi přece její Já jsem to začala zatrhávat hned s prvními náznaky, takže cvakla asi tak dvakrát a vždy se se zlou potázala. Teď už si přijde jen zkontrolovat, že ji mám pořád ráda, i když si hladím jinýho a jakmile i ji pohladím, běží si po svých. Hodně štěstí, když budeš dostatečně přesvědčivá, pochopí to rychle. Když jsem ji to odnaučovala, jednou mi jedna venčící paní říkala, že jsem zlá, když ji od sebe odháním. Že je to přeci normální, že si mě hlídá Tak tyhle reakce je potřebna asi taky občas očekávat.

Ano, taky nechci, aby si myslela, že jsem její majetek. No uvidíme. Máme co dělat. Děkuju:-)

Dobrý den pane Desenský, pročítám vaši poradnu už několik dní. Mám problém se svou 3letou fenou trpasličího pudla. Ten první se týká toho, že když k nám domů přijde návštěva se psem - a ted se to stává často, jelikož jsem začala stříhat psy u sebe doma, tak prostě na psy vrčí, cení zuby, odhání je např. od svých misek a hraček a nejlépe mi nebo manželovi vleze do klína a vrčí odsud. Vím, že to není správné, nemá co rozhodovat o tom, kdo tu bude nebo ne. Snažíme se jí korigovat. Hladit jednoho i druhého se nám taky moc nedařilo, tak nám jiný kynolog poradil, vždy když se bude chovat nežádoucím způsobem, máme jí prostě odvést do koupelny a zavřít a až se zklidní, zase jí pustit a tak pořád dokola, aby věděla, že když se bude chovat správně, může s námi být.
Ale co se stalo včera vůbec nechápu. Byli jsme na procházce s kámoškou, se kterou chodíme ven už asi tři roky. Ona má střední pudlici. Naše Jessie z ní má opravdu respekt - je to asi jedinej pes. Venku jí má pořád na očích, protože párkrát Jessie ona pudlice vyprovokovala ke hře a docela "drsně" jí při tom štípala do zadku a od té doby si s ní Jess nechce hrát. Z procházky šli k nám domů, jako figuranti, jak se bude Jess chovat. Ze začátku to bylo v pohodě, dovolila oné pudlici se volně pohybovat, ale pak se to začalo zhoršovat, začala opět vrčet a co tedy vůbec nechápu - vlezla do klína paničce od té pudlice a odháněla on ní jejího psa! Jak si může přivlastňovat "cizí" osobu a jejího psa od ní odhánět?

Děkuji za odpověd. Jen chci dodat, že poslušnost má jinak výbornou. Hlavně v poslední době jsme jí dost trénovali a nosíme pamlsky všude a můžu říct, že opravdu poslechne na slovo! Toto je jediný problém s ní. Trápí nás to i z toho důvodu, že bychom cca za rok až dva chtěli pořídit druhého psa, tedy fenu.
Takže radíte při psí návštěvě jí mít na vodítku a co tedy udělat, když zavrčí a podobně...? Cuknout s ní a říct např. "co to je". Co si myslíte o tom odvedení do koupelny?