Ahoj pejskaři, obracím se na vás s prosbou o radu. Mám 12,5 letého rotvíka. Poslední 1,5 roku hůře vstává, ale to chápu, je to dědeček. Posledních cca 14 dní se jeho vstávání velmi zhoršilo, motaly se mu zadní nožky, spíše poléhával, nevítal nás a přišel mi smutný. Současná situace - těžce dýchá, levá zadní vypovídá službu, v porovnání s minulostí nejeví ani příliš velký zájem o žrádlo a má lehčí průjem. Jak jste poznali, že nastal čas nechat kamaráda odejít? Je můj první pes, nedokážu si představit být bez něj, ale zároveň nechci, aby se trápil.

Pokud si myslíš, že už nemá jiskru a není to přechodný stav, tak ho pošli na další cestu. Tady ti bohužel nikdo neřekne "už je čas". Je to tvůj pes, ty ho znáš. Hodně sil...

Jak píše Eva,asi nikdo z nás Ti neřekne:,,tak mu dej týden a pak ho uspi´´.Tohle břímě rozhodnutí si každý majitel nese sám a nikdo mu to ulehčit nemůže.Držím palce atˇ se rozhodneš správně,člověk v takovém případě nesmí hledět na vlastní sobeckost....

Obrátila bych se na opravdu dobrého a zodpovědného veta, který nebude hlídat vlastní kapsu a léčit za každou cenu. Nechala bych pejska šetrně vyšetřit a nechala si od veta vyložit diagnosu a prognosu. Podle psích očí a psího přání a té prognosy bych se zařídila při rozhodování o tom, jestli čas přišel nebo ne. Hlavní slovo bych nechala na pejskovi. Pohlaď ho a rozhodni se správně, bez výčitek.

Essi mi hovorí z duše.Človek si potom povie že urobil naozaj všetko čo bolo v jeho silách.Pokial sa to nezlepší,holt je to príroda a tá nehladí na to že my nechceme,aby nás psík opustil.

Děkuju všem za odpověď. Pejsek to rozhodl za mě. Více jsem napsala do sekce "Duhový most".

Ahoj jsem tu prvně a omlouvám se, ale jsem zoufalý. Můj mijášek je 14. dobrošek jmenem Satan a teď se každou noc tím kašlem dusí.(V noci je to horší a když vstane a projde se tak je to lepší, už asi 30 dní) Nafasoval nějakej Enap, (ůdajně srdce a stáří), ale je to spíš horší. Prostě vstane podusí se a zase si lehne. Tak asi po půl hodce zase. Poslední týden ho nakrmím jen když ho podvedu nějakou super baštou. (Nikdy neodmítl piškotek nebo třeba kousek párečku, maso miluje, granulky, doplňky a teď ........Nežere skoro nic... Jsem ztracený...........Bolí mně to a nevím kde se bere ta jeho síla. Jak se pozná, že už je konec a že už je to nad jeho (a moje) síly? Zadní nohy už mu odešly dávno a vidí a slyší jen když moc chce... Jak mám poznat, že ho mám nechat odejít?(Dobrošci jsou tvrdí až za hrob a údajně mají i posunutej práh bolesti) Miluju ho a dlužím mu moc, ale trápit ho rozhodně nechci... Dodám, že tělo má samej nádor , mízní uzliny, bříško, hruď.... Jak poznám, že už potřebuje peklo nového šéfa? Napište někdo, že umíte zázraky!!!!!!
Omlouvám se za zakázaný opakovaný vykřičníky. Jsem fakt v.......

Obávám se, že už se chytá na poslední cestu... šéfovat. Ty mu to můžeš jen ulehčit, aby se netrápil zbytečně dlouho. Vem ho k jiným vetům, ať slyšíš jiné názory, ne jen jednoho veta. A pak se rozhodni... podle popisu bych řekla, že je nejvyšší čas mu dát zase volnost a "jít o dům dál". Pes má tu výhodu, že mu můžem odchod ulehčit, narozdíl od lidí, kdy to u nás není legální... Ale ať vás to bolí sebevíc, před ním to nedávejte najevo, jeho by to bolelo ještě mnohem víc. Přečti si tu Duhový most pokud ještě nepřišel na řadu.

Vím, že se to tu nesmí,(vylejvat si srdíčko), ale rozhodně nejsem připravenej nechat peklo bez pána. Poslechnu Tě a zkusím jinýho doktora i když ten můj(Satův) je u nás asi nejlepší...........Bojím se jenom, že se mi než přijdu z práce třeba při zhoršení udusí. A třeba je to jen banalita a bude tu ještě několik let. (Zbožné přání) Víte někdo kolika let se normálně dožívaj dobrošci? Já neznám žádnýho nad 15.....Proč přátelé odcházejí a ku.vy zůstávaj?

My jsme kdysi měli u přítele na baráku hnědou fenku, zemřela nám ve 14ti letech, usnula v noci a ráno jsme již našli už spící. Měla špatné zadní nohy, špatně se zvedala ze země, na kluzké podlaze se nezvedla vůbec, a ke konci si neuvědomovala svěrače. Jinak jí - vzhledem k věku - nic nebylo. Ohledně toho dušení se kašlem - ani ne dvěma měsíci jsem toto rozhodnutí musela udělat taky, a fenka ještě neměla ani 6 let. Měl bys ho zkusit nadopovat diuretikem (Furon, Verospiron) aby ta voda z plic odtekla, je-li ještě ve stavu, kdy by mu to zabralo. Protože ten pes se nedusí, on se vysloveně TOPÍ a ti psi trpí velikánskou úzkostí. Oni už pak ví, kdy to přichází a moje fenka byla vždycky tak odevzdaná a utrápená, když přišel večer a věděla, že se jde spát, že jsem se na to prostě nedokázala dál dívat. Přes den to bývá relativně v pohodě. Doporučuju zkusit diuretikum v koní dávce, nechápu proč vám ho k Enapu nedal, starým dosluhujícím psům se spíš dává Fortekor. Je pak třeba počítat s velkým pitím a i velkým čůráním, není to nejsnazší ani pro ty psy, takže nemá cenu to lámat přes koleno, pokud to nemá opravdu velkej efekt a neuleví se mu. Nicméně pokud nechce ani papat, tak bych zauvažovala o tom, že bych ho po veterinách už netahala /pokusný králík/, užila si s ním pár dní krásného volna a nechala ho jít. Je to opravdu výsada, kterou my lidi nemáme a ač jsem si sama myslela, že to nikdy nezvládnu, nebylo to na tom celém rozhodně to nejtěžší. Přeju spoustu sil ke správnému rozhodnutí.

Maminko pomoc !!!!

Dobry den, rada bych znala vas názor. Mam 17 letou fenu foxteriera posledni dva roky uz nevidi a neslyší. Pred 4 lety kasrtace a odstraneni nadoru na mlecne liste.
Nasledne zjištění dalsiho nadoru na liste, v noci kdyz lezi se jakyby dusi...zvetsene srdicko, spatna funkce plice. Bere carsivan. Casto mi ted chodi po byte hlavne pres noc...kolikrat zustane stat jako by zapomnela co chtela. Žrava je porad vyvenci se nekdy uz i doma. Navic mi ted zacala padat na levou stranu a spatne uz chodi..
Mela bych uz tuto situaci resit uspanim?

Adealida bohužel tohle ti tu nikdo neřekne. osobně zastávám názor že pokud už pro psa život není komfortní- čůrá si pod sebe, padá, nechtěně si zpusobuje bolest atd atd tak už ho nechat odejít ještě dokud je trošku dustojný, ale každý to má jinak takže je to spíš o vás 17let je naprosto užasnej věk a vy musíte vědět vy jí znáte kdy je to pro ní už diskomfort a kdy ještě ne.

Dekuji za názor ani necekam ze by nekdo tady rekl at ji zitra uspim. Je to pro me hrozne těžké. Prozila jsem s ni cele dětství a nechci ji trápit a taky nevím jak ji pomoci.

Adelaida, vím, jak těžké je to rozhodnutí a každý ho musí udělat sám. Ale stejně těžké bude i za týden, za měsíc, kdykoli. Má pejsek ještě někdy z něčeho radost, nebo jen přežívá? Nebude pro něho cesta za duhový most vysvobozením?

Květo asi máte pravdu...bohužel už ho asi nic netěší

hrozně jsem řešila, poté, co jsem nechala uspat 2 staré psy, zda to poznám u třetího, nemocného, až to přijde.. a poznáš to..

prvního staříka jsem nechala odejít, když už se dlouho venčil doma, zapomínal, že před minutou jedl, hodlal se utopit v misce na pití a konečnou bylo, když se začal zapíchávat hlavou v kdejakém rohu a nevěděl jak pryč.. je to o svědomí a pocitu každého z nás - nikdo jiný naše zvíře tak nezná.
každopádně včasné a dobré rozhodnutí všichni zvířatům dlužíme..a nejen jim.

to bych musela Bardu uspat už dávno

Adelaido, myslím si, (posuzuji to podle mé zkušenosti), že právě te´d se nejvíc trápíte vy. Přeji hodně sil, tohle rozhodnutí není vůbec lehké. Třeba nejprve vybrečte kyblíček slzí a pak zavolejte veta. Jste z Prahy, někteří vetové jezdí domů a uspí vám pesa v důvěrně známém prostředí, vy budete u něj...
(Píšu z dvojnásobné osobní zkušenosti.) Hodně sil, přeji, opravdu a držím pěsti.

Diky moc za podporu vam všem dnes jsem se rozhodla ze ještě počkám asi je to i tim ze se zadni nozky zlepsili a kdyz se na ni divam jak se hrne k misce a přitahuje o pamlskem s mladším psem mam pocit že to ještě nezabalila. Vim ze uz to neni nejlepší. Proto jsem ji včera jeste odvezla na veterinu a nechala udelat vyšetření. I pani doktorka je toho nazoru ze jeste s nami chvili vydrží.
Vybrecela jsem snad litr a vim ze to asi přijde ale uziji si s ni jeste kazdy den.

Tak už nebreč a užívej si s ní každý den, budeš mít na co vzpomínat.

Dášenka mě 25.11.2014 opustila.....doufám,že je jí v psím nebi už fajn...

To je smutné.. přeji hodně sil :-(