Dobrý den.
21. 3. jse si vzala psa Bertika z útulku, kde byl umístěn cca dva měsíce. V útulku první měsíc vůbec nekomunikoval, až druhý začal navazovat kontakt, ale pouze s ženským pohlavím.
Jeste v dobe, kdy byl v utulku jsem ho byla dvakrat vencit, takze uz kdyz jsem si ho vyzvedavala, vylezl sam z boudy a nechal se dobrovolne upnout na voditko.
Se mnou komunikuje v ramci jeho moznosti celkem dost. Rano a pri prichodu z prace vita (kupodivu od prvniho dne), venci se bez protestu. Na vychazkach projevuje strach z muzu a ze vsech, kteri ho maji zajem hladit ci s nim navazat jakykoliv kontakt. (To, ze ho nemam utesovat, jsem si uz precetla.) No on se boji vice podnetu, ale lidi potkavame nejcasteji, takze je to nejviditelnejsi. Na druhou stranu si v cajovne ocichaval nenapadne zazadu jednu pani. Dokonce vcera trikrat hlasite stekl, kdyz nekdo zazvonil, ale po otevreni dveri se za me hrdinne schovaval (kdyz jsou zavreny dvere do kuchyne a do pokoje se nemuze, tak holt nic jineho nezbyva - neni kam utect). Ty dalsi podnety - tak treba byl nalezen u obchodu, kde mel udajne dva dny cekat. A fakt se mu nelibi, kdyz ho na chvilku nechavam u jineho obchodu.
S pritelem doma po kazdodennim seznameni komunikuje mnohem chladneji nez se mnou. Vzdy pred nim nejprve utece, ale pak se uklidni (z pocatku uklidneni taky nebyvalo). Venci se s nim s nelibosti. Jde s nim ochotne na voditku pouze pod mym dohledem (staci, kdyz se pohybuji soubezne cca deset metru daleko). A to musim priznat, ze mily Bertik ode me uz dostal na .pr.. a okrikla jsem ho razne take nekolikrat, muj pritel techto vychovnych metod nikdy nepouzil.
V minulosti asi neveden k poslusnosti (jestli k necemu), prikazy nezvlada. Chape a respektuje, ze nemuze do pokoje (po vychovnem vysvetleni :=)). Zatim se ucime pod sem (patrne byl takto v minulosti privolavan, protoze na nej mirne reagoval narozdil od k noze, ke me), sedni. Je cistotny (je treba taky chvalit). Po odvedeni z utulku (kde se fakt mohl mit fajn, kdyby zral) mel podvahu, nyni jiz pribral asi na spodni hranici optimalni vahy. Stravu prijima pravidelne.
Chtela jsem se zeptat, jak Bertikovi pomoct se strachem. A jak ho szit s pritelem?
Zacatkem cervence odjizdim do Skotska (na tyden a dyl) a bude se i nej patrne starat pritel.
Je lepsi ho radeji zatim k obchodu neprivazovat a muzum se snad vyhybati? Doposud se k nemu chovam v ramci moznosti jako by byl "normalni" - lidem, obchodum a dalsim stresorum se prilis nevyhybam. Je lepsi mu dat jeste chvilku cas na vydechnuti nez se plne aklimatizuje na me jako na noveho pana?
Jeho psychicky stav je mnohem lepsi nez v utulku, ale doufame, ze muze byt jeste lepsi a proto hledame veskere info na internetu, ktere by me a meho pritele mohly inspirovat.
S psychicky postizenym psem z utulku uz zkusenosti mame (strach ze samoty). Ten nam umrel v cervnu, resp. byl utracen (patrne rakovina plic). Jeho problemy se nam povedlo jen zmirnit, ne zcela odstranit. Tak jsme si tedy poridili psa noveho, clovek by se mel zdokonalovat :=))).
Predem dekuji za odpovedi a podnety vedouci k reseni.
Naja

Naja u takéhoto psíka treba v určitých situáciách nechať čas na predýchanie, inokedy treba primerane zatlačiť a je dôležité, ako. Prečo teda nevyužiť, ak sa psík chlapov bojí, že Rudo je chlap? Dostaneš zároveň radu aj s vysvetlením, ktoré sa tu sprostredkovať nedá. Zavolaj mu.

Psana odpoved me da vic. Mluvene slovo se lip v hlave nechtene prekrucuje, co je psano to je dano a da se to prekroutit mene a tudiz chapat lepe. U psaneho textu se da premyslet nad tim, co tim chtel rict u mluveneho i nad tim, co vlastne rikal a teprve pak nasleduje Co tim chtel rict. :=)))

Naja písaná odpoveď ťa nenaučí cítiť a vytvoriť atmosféru, ktorá je pre takéhoto psíka dôležitá. Ak to pochopíš, nič sa prekrucovať nebude.

Najo,
předem zdůrazňuju, že to, co tady napíšu, nemyslím vůbec osobně, ale líbit se ti to asi moc nebude.
Tvůj poslední příspěvek mi říká, že hledáš šablonu, která tě povede k řešení. Něco ve stylu - když pes dá ocas nalevo, udělejk tohle, když napravo, udělej támhle to. Tak to ale nefunguje a ani fungovat nemůže. Účinná rada by měla být ušitá vám a hlavně psovi na míru. A to po netu jaksi opravdu nelze.
K tomu, co popisuješ: bití a příkazy nejsou asi zrovna nejlepší formou, jak vychovávat jakéhokoli psa a deprivanta zvlášť. Chce to pohodovou a klidnou atmosféru, aby se s vámi mohl trochu sžít a získal k vám postupně důvěru. To může trvat dost dlouho, ale záleží to hlavně na vás. Měli byste mít v rámci té pohodové atmosféry mít určená jasná pravidla, která budou platit vždycky a všude, budou vyžadována stejnými prostředky (slovy a tak). Za jejich plnění je dobré chválit, ale ne nijak přehnaně. Je dobré chválit už při prvním náznaku spolupráce ze strany pejska. A ta pravidla je potřeba mu pochopitelnou a pro něj příjemn formou vysvětlit. Takže "výchovné metody" typu na zadek a křik jsou naprosto k ničemu a o ničem.
Pokud chceš pro pejska něco udělat, domluv si konzultaci na Vlčárech. Lepší než nechat si předvést ten správný přístup a komunikaci se psem asi nenajdeš.

Spatne rozumis nejen memu poslednimu prispevku. Je tam napsano toliko, ze mluvene slovo (pokud neni nahrano) mi da mene nez psane.
Sablona zajiste neexistuje, ale vhodny postup, ktery se da alternovat ano a navic je to take o individualite chovatelu. Tak treba cvitelka od nas mi rekla, ze se to da resit nejlepe pres velke mnozstvi pamlsku, ktere bude muj pritel psovi davat, aby sel. Nesouhlasim s timto postupem a take jsem na nej ci jeho variantu nepristoupila.
Dle toho co pises, tak abych se bala, ze na me posles, policajty, ze Bertika chudacka biju a kricim na nej !!! :=)))
Tak predne, s hlasem a intonaci se pri komunikaci se psem pracovat musi na tom nevidim nic zavadneho. Okriknout nerovna se kricet. Zrovna tak dostat na zadek - tj. placnuti pres zadek, ktere bylo velmi ucinne nerovna se biti.

To jen aby jsi lepe pochopila moje slova. Pokud jeste nejaka slova nechapes, tak se zeptej, rada ti je vysvetlim :=)))

Obávám se, že mě slova vysvětlovat nemusíš, spíš potřebuješ vysvětlit spoustu věcí svému psovi a hlavně sobě.
Psala jsem ti v úvodu, abys to nebrala osobně, asi jsem to málo zdůraznila.
Práce s hlasem je určitě při práci se psem důležitá, ale to, jak jsem se to učila já, opravdu není o křiku.
Plácnutí přes zadek je při výchově psa přístup k ničemu, to ti určitě vysvětlila i tvoje cvičitelka. Jde o to, že to je nápřahový trest a tím pádem i několika násobný trest. Já opravdu nejsem přítelem vysvětlování a učení psa pomocí trestů a okřikování. Měla jsem v minulosti možnost učit se pracovat s asi tak 20 deprivanty a jsem si jistá, že tohle není dobrý způsob ani přístup ke psovi. Proto jsem ti radila, abys jela za Rudou na konzultaci. Ale nevím, jestli ti přistoupí na to nahrávání.

Naja - pročti si poradnu, bylo toho tady napsáno dost a dost, nahoře na liště je tlačítko hledat, to ti usnadní práci. Pokud nebudeš něčemu z toho, co tu padlo rozumět, nepochopíš to ani když ti to tu znova lidi převysvětlí... ;)))

Ruda ti s komunikací rozhodně pomůže a nejenom se psem :) takže neváhej a volej.

Proto jsem tady, protoze potrebuji vysvetlit spoustu veci.
Cil je jeden, cest vedoucich k cili vic, cest vedoucich mimo nejvic. Kdybych vedela vnitrne jiste, ze se blizim k cili nenasla bych si ani tyto stranky.
Hledam zde rady (samotna kritika neposune cloveka nikam), ktere mi pomohou jit k cili. Samotnou cestu si budu muset vybrat a projit stejne sama.

Souhlasim s tebou, ze prace s hlasem neni o kriku, vsak taky opet opakuji, ze okriknout nerovna se kricet. Prece silou a intonaci hlasu dam psovi najevo svoji nelibost az libost, ci libost az nelibost.
Jinak jedno placnuti pres zadek a pes neprekroci prah pokoje (dvere bezne nezaviram). S ver, ze kdyby fungovala domluva, dam ji prednost. Bylo to velmi rychle a efektivni (nikoliv afektivni) reseni. Holt mu byly vymezeny hranice jeho teriteria - coz je nutne hned v pocatcich.

Vcera se nechal Berta oblafnout. Hrala jsem si s nim a pretahovala se o uzel a kdyz ho to zacalo hodne bavit druhy konec uzlu jsem dala pritelovi. Berta zabran to ponejprv ani nepostrehl, kdyz na to prisel, zpozornel, ale hra byt odmerenejsi pokracovala dal.
Je to dobry postup? Mam dojem, ze takto trosku hazarduji i s duverou, ktera byla "pridelena" me.
A taky znovu opakuji sve prvni otazky: Uvazovat ho k obchodu, nevyhybat se muzum i kdyz to psovi nedela dobre?

btw: Kdyz uz argumentujes cisly, tak ja pracuji teprve se tretim problemovym psem (a dokonce jsem mela tu cest i s jednim neproblemovym, i kdyz vsechno je relativni). Dvacet je vic vcetne zkusenosti a tak se tesim na odpovedi na vyse polozene otazky.

Ahoj, dik za radu.
Fakt nekolik poslednich dnu nedelam nic jineho (poradnu ohledne strachu uz mam z vetsi casti proctenou), ale kazdy problem vcetne tohoto je pomerne individualni. Jak jsem psala zatim jsem si z toho vzala, ze nechlacholit. Ale nakolik brat ohledy na psa, ktery je z utulku netusim. Ve vsech pripadech jsem mela z kontextu dojem, ze se jedna o "dlouhodobejsi" pany psa, tj. pes zna pana pan zna psa maji "pevne" vazby.

Bohuzel mi cini znacne potize telefonovat si s cizimi lidmi a Ruda je cizi. A ted hlavne nepis, ze toho me taky zbavi, protoze bych pak nemela seriozni "vymluvu", proc nechci byt tridni ucitelka. :=)))
Ted me tak napada - jesteze toho psa nemusim ucit telefonovat. :=)))
No proste opravdu se nejvic momentalne muzu dozvedet z textu.

Citace: ale každý problém včetně tohoto je poměrně individuální.

A o tom to je. Ruda vám oběma ukáže cestu, kterou se vydat, ukáže ti jak se psem pracovat, jak reagovat na psa... a ukáže to vám, v ideálním případě třem - je potřeba zapojit i přítele, bude vidět vás a vašeho psa v reálu, takle po netu to prostě není možné, on něco napíše, ale ty to nemusíš pochopit správně a abyste si tady sáhodlouze dopisovali, když to jde praktickou ukázkou zvládnout velice brzy, pochopit velice brzy... máš psa deprivanta, děláš to pro toho psa... jak ho chceš vést, když se sama zřejmě utápíš v nejistotě a strachu?

Nechci se tě dotkout a je mi líto, že to bereš jako kritiku... ;)

Mimochodem, těch lidí, kteří se učili s těmito pejsky pracovat, je tady na poradně poměrně dost. Nikdo z nich ti tvoje výchovné metody asi neschválí. Ono to není jen o těch číslech.

Pejska bych před obchodem neuvazovala, může se ti vyvléknout a utéct, může se mu něco stát, může - jak je ve stresu - třeba někoho i hryznout. Zkoušej ho navykat postupně, ze začátku tak, aby tě pořád viděl, přidávej vzdálenost a dobu, kdy bude uvázaný a tak.
Myslím, že to, že se nevyhýbáte chlapům, je dobře.

Lucie
Jak jsem psala, tak telefonovat ho ucit nehodlam :=))) I kdyz vite, co je pry pedagogicke mistrovstvi? Naucit nekoho neco, co vy sami vlastne vubec neumite :=)))

Btw: To co neumím a nemám k tomu vztah (tudíž motivaci se to naučit), prostě nedělám a když, tak mi to činí potíže. Nekreslím na papír, vyhýbám se jehle a niti, netelefonuji cizím, ... Nic víc v tom prostě nehledej, protože to tam není.

Bertik se lepsi - dnes rano sel dokonce v pomerne blizkosti ciziho muze bez sveseneho ocasku. Dam mu jeste cas a pak uvidime.
Pokud se nam takova hezka chuze povede i dnes odpoledne a zitra, zacneme o vikendu s dopravnimi prostredky.

neni to trochu moc rychlej postup? zdá se mi že ste přeskočili nějakou příčku?

Naja,
trošku Vám nerozumiem... netelefonujete s cudzími ľuďmi ... no to by mohlo byť v pohode: požiadajte svojho priateľa, aby Rudovi zavolal a dohodol Vám s ním schôdzku... to by mohlo ísť, nie?
To ďalšie - hovorené a písané slovo: ono - u Ruda sa až tak veľa nehovorí - ono je to skôr o praktických ukážkach a o pocitoch - tie pri adaptácii psa na dané podmienky pomáhajú viac ako presne napísať čo urobiť, keď pes otočí chvost doľava...
A to cestovanie Vám už poradila tinta76...

btw: ak psa (nemecký ovčiak) nechám čakať pred obchodom, alebo kdekoľvek inde, je nepriviazaný a bez náhubku - ale vo Vašom prípade by som ho navoľno v nijakom prípade nenechala - vysvetlila vyššie Renata Davídková

Poptavku ohledne spolucestovani jsem dala do patricne sekce k prilezitosti ohlaseneho free dnu, tak uvidime.
O kousek jsme se zlepsili. Uz ho muze vencit i pritel (ale pokud je se psem sam doma, tak je Berta ve strehu pripraven k pripadnemu schovani se).
Kamarad si ho chtel koupit masem, Bertik si od nej nevzal ani kousicek a to me tento tyden zral prasky z ruky (coz me fakt prekvapilo).

Chtela bych se zeptat, ale na neco jineho.
Dnes jsme byli na cvicaku. S pejsky je Berta v pohode, k lidem vsak pristupuje neduverive. Vedouci cvicaku proto rekla dvoum nactiletym majitelkam psu, ze si ho maji pohladit. Holky hned vedle sebe do drepu, pes samo spis zacal premyslet, jak by zmizel. Psa jsem zmizet nenechala - nema duvod couvat, kdyz si nekdo drepne - ale hladit jsem ho take nenechala, cimz jsem neuposlechla rady slecny ze cvicaku, ktera tvrdila, ze nejlepsi je psa vzit a v naruci donest na pohlazeni. Tak se pry nejlepe strachu zbavi. Jaky je vas nazor na radu slecny ze cvicaku? Nemuzu tak ztratit duveru u psa i ja?

Já bych ho na pohlazení nenosila, ale je to jen můj názor. Celé bych se to snažila udělat tak, aby se on moc nestačil vystresovat, aby si ho někdo poučený o tom, jak to má udělat - nechlácholit, nenechávat očuchávat ruku, nemluvit na něj stylem ťu ťu, nekoukat mu přímo do očí, nenaklánět se k němu a tak - pohladil dřív, než se stačí pořádně vyděsit. Poučila také výcvikářka tebe, jak se máš chovat při tom pohlazení ty?

Říkala jen držet psa v náručí.
(Ale vede cesta k rozumne duvere k cizim lidem pres hlazeni? Prece neni cilem, aby se nechal hladit od kazdyho, ale pokud si napr. sednu k ohni s dalsimi lidmi /kteri si ho spise nevsimaji/, aby byl v pohode.)

No to asi záleží na tom,zda to chceš ty,pro někoho je to meta,pro jinýho nežádoucí..

Pro me je hlazeni nepodstatne a slecna z cvicaku to vi. Metou je rozumna duvera k cizim lidem (viz. vyse).

Jo,to tě celkem chápu.Asi by ti nejlíp vyhovovalo,kdyby si cizích prostě nevšímal.
Nevím,zda je hlazení bezpodmínečně nutné k získání důvěry u psa,který si evidentně není lidmi jist.Počkej ,co napíše třeba Ruda páč mě pes co se pohladit od cizích moc nenechá je celkem sympatickej ,takže nejsem vhodná osoba pro tento druh debaty

Tady ale asi nejde o pohlazení, to, že je schopen to tolerovat, by měl být projev důvěry vůči lidem.

Davidkova renata:
Vice mene, jak pises, nevsimal. Ve sve podstate to uz zvladame skoro vzdy pri chuzi, ale jak se zastavim s nejakym clovekem, sednu si na kladu ... ocasek je naopak skoro vzdy dole :=((

Essi:
Takze kdyz shrunu:
Hlazeni je pouze dobry prostredek, jak dojit k cili (a zbytecne neni) - v tom se shodujes s cvicitelkou, jen metodu bys navrhovala jinou (viz. vyse).
(Aspon tak chapu tve prispevky ja)

Nevím, co ti říkala cvičitelka a jak odůvodnila to hlazení, tak nemůžu vědět, jestli se s ní shoduju nebo ne.

Já za sebe můžu říct, že mám psy vysloveně vítací a vyhovuje nám to.
V tvém případě bych brala pejska mezi lidi co nejvíc, snažila bych se, aby nezískal špatné zkušenosti s lidmi. Nedovolovala bych lidem, aby mu podlézali a vnucovali se a cukrovali na něj, jemu bych nedovolovala se lidí stranit a schovávat se před nimi. Pohlazení by měl tolerovat, i když ho nebude přímo vyhledávat. Jestli máš možnost, vezmi ho třeba na free sobotu a na vodítku ho nech vodit jinými lidmi. Pokud máš možnost, udělej tohle i se svými kamarády.

Ale jak to resit?
Dneska jdeme opet na cvicak. Mam ho nechat hladit dle rady cvicitelky (viz. vyse)?
Na cvicaku jsou majitelky psu ochotne delat figurantky pro modelove situace. Co by bylo dobry zacit cvicit za situace?

Jestli ti cvičitelka je schopná říct, jak přesně se ty máš chova, tvářit, co máš dělat, jak ho podpořit a poučí stejně i ty, co ho budou hladit......, pak asi jo.
Ber to podle citu a selského rozumu, ten většinou nekecá.

Tak jsem se dnes stavovala cestou domu na cvicak, kde se ma cvicit poslusnost. Tamni cvicitelka mi na strach z lidi radila, aby Bertika kde kdo krmil pamlsky, ze tak ziska duveru k lidem. Nejak se mi to nezda. Nemuze se z nej pak casem stat somrak? A navic, kdyz mu nekdo cizi bude chtit dat treba kousek rohliku a ja s nim nebudu domluvena, proste to nedovolim. Asi by z toho pak byl ten pes akorat zmateny nebo ne?

a proc se toho bojis? kdyz se z nej zacne stavat "somrak", ses na dobre ceste ;-).

třeba proto že somráka nechce - ono není o co stát a já to vím, já mám dva

ale vážně, ono by se klidně mohlo stát že se z něj opravdu stane otravný somrák, v orším případě somrák který se i tak bojí a v tom případě bude mít ke kousnutí vždycky blízko...

Já osobně bych tento problém s Rudou alespoň konzultovala, ideálně bych ho navštívila na Vlčárech - takhle ztratíš hodně času všemožnými pokusy, může se ti stát že naopak psa ještě více odradíš...

ja osobne jsem rad, kdyz mi cizi lidi krmi psy - zvlaste ted, kdyz jsem na vesnici a nedostanou se moc casto mezi lidi. to neznamena, ze budou chodit loudit.

ale zpatky k tomu prispevku - ja jen, ze slecna zadavatelka mela smisene pocity z rady, kterou dostala na cvicaku - ta rada byla dobra, tak jen aby nemela slecnu cvicitelku za vola jen kvuli tomu, ze se ji nekde jinde dostane rady jine, pripadne proto, ze si sama vydedukuje, co vsechno by se mohlo pri tomto postupu pokazit.

no nevím, ale krmení bázlivého psa vypadá tak, že pes se klepe strachy, ocas mezi nohama, opatrně se k člověku přiblíží, pak rychle chňapne po ňamce a mizí s ní do bezpečí... to mi jako dobrý způsob nepřijde... ale jak na to nevím. Ruda tohohle strachu zbavil jistě hodně psů, takže ví JAK, zatímco my ostatní si MYSLÍME že by to asi mohlo jít nějak...

s pulkou prispevku souhlasim (tou stran rudy), ale ta prvni cast je legracni. krmeni bazliveho psa opravdu nevypada tak, ze se pes klepe strachy a ma ocas mezi nohama. "prevychova" zalozena na techhle principech je detailne propracovana, a i kdyz je pomalejsi a nema takovou uspesnot (tedy nezvladne nektere pripady, ktere se jinak zvladnout daji), jako na vztahu se psem zalozena rudova prace, tak dobre funguje a ma sve vyhody.

Krmení bázlivého psa takhle klidně vypadat i dopadnout může. Navíc - co budeš dělat, když se ti ten pes na nějaké pamlsky vykašle? Můžeš mít "metodiku krmení" propracovanou jak chceš, ale ten pes si to jídlo prostě nevezme.

to jiste muze, ale ne, kdyz to budes delat tak, jak mas. jednim ze zakladnich principu je nejit za hranici, vyvolavajici stres. je treba dostat se k ni co nejblize - ale z te pohodove strany. takze to krmeni probiha treba tak, ze jde kolem clovek a z peti metru hodi psovi kousek parku.





nejde primarne o "ziskani duvery", ale "uceni se" spojovat si cizi lidi s prijemnou veci. vzhledem k tomu, ze zadavatelce poradila vycvikarka, muze ji to i nazorne ukazat, takze bych nehovoril o laicke debate a radach na dalku.

To, co píšeš, předpokládá zájem psa o to sežrat ten párek. U většiny bázlivých psů, co znám, tam ten zájem není, je jim přednější zmizet. Maximálně u nich dosáhneš toho, že si ten párek příjdou prozkoumat, když jsi už dávno z dohledu.

jo přesně tohle jsme zažili s naší Ajkou jak se dostala do stresový situace- u ní to bylo- hodně lidí, psů a podobně tak jí bylo jedno že jí před čumáke mávám třeba flákem hovězího

Ty jsi Krupáky na Ovčárech zažil. Kolik z nich ti reagovalo na pamlsky? Kolik z nich si k tomu vůbec čuchlo, dokud jsi z toho kotce neodešel ven?

Když už teda hladit, tak jak to zahrál do autu, když ti lidi ucuknou při hlazení a nebo kvůli vrčení nebo strachu psa ho nakonec nepohladí?