Ale tak když se začal zlepšovat ještě předtím, tak tam nějaký ten pokrok byl. Teď se to teda ještě zhoršilo, jak říkáte, dobrá a jak se to má teda zlepšit prosím? Nechci mít psa trosku, tak mi prosím poraďte...

čeká tě něco velice těžkýho - přesvědčit všechny co se psem zacházejí, aby se k němu chovali stejně jako ty, jinak je to nanic

Evi tak to jsi mě teď teda velice potěšila. Hádky kvůli psovi jsou skoro na denním pořádku
Sama bych to asi nezvládla co?

Benick - pokud nesjednotíte přístup, tak asi moc nezmůžeš... ale ty to rozhodně nevzdávej!

Pane Desenský, nekolikrát jsem si precetla tuto vasi reakci. Mela jsem 10 let nemeckého ovcáka a ten se choval presne takto, takrka nikdy nestekal, jen vyjímecne na zahrade. Casto jsem si ríkala, jak je to zvlástní, ze vsichni mají psa, co "zdánlive" hlídá tím, ze blafe kolem baráku a ten muj nic. Vzbuzoval v sobe ohromný klid, pohodu a sotva ho neco rozhazelo. Zvládal bez strachu dopravní prostredky, veskerý pohyb mezi lidmi, mnoha lidmi. Premyslela jsem casto take, zda je to tím, ze mu to uz bylo nejak geneticky dáno nebo zda to bylo cástecne vychovou... tedy zda by dokázal být jiny, kdyby vyrustal nekde jinde. Ted mám setro-howavarta, půlrocního, který je mnohem více bazlivejsí ve vztahu k civilizaci...bojí se zatím velkých aut, delajících ramus, autobusu, obcas nekterých lidí. Na jeho socializaci pracuji. Na druhou stranu v terenu, v lese, na cvicáku je bezproblemový, odvázný a klidný. Nemá zádne komunikacní problemy s ostatními psy.
Jeste ke zminovanemu nocnímu stekání. Máme na cvicáku zhruba stejne staré stene NO. Celou hodinu cvicení prosteká...Ano, je jeste malinký a bojí se. Vcera si ho behem tohoto pocínaní vzala na chvilku nase cvicitelka, ktera mluvením a komunikací s ním, ho behem nekolika minut zklidnila a pes prestal a bylo videt, jak má respekt, prestal se bát? a byl schopen se soustredit i na výcvik. A to na nej nijak nervala. Pak si ho vzala samozrejme majitelka a zacal delat bordel znova. Mozná je treba najít nejakou strední cestu mezi vasím tátou a vámi:-)

já se zas tak snadno nevzdávám, ale sama bez rady a pomoci tohle jen tak nezvládnu. Takže kdo máte nějakou radu tak mi kdyžtak napište třeba SZ děkuji

Jestli můžu říct svůj názor - nelámala bych to takhle přes koleno, to štěkání je jen dílčí problém. Velmi pomalu, trpělivě, ale důsledně ( aspoň bych se snažila o důslednost, protože ta je někdy to nejtěžší ) bych se snažila o upevňování vztahu se svým psem a to tak, že bych s ním trávila dost intenzivně čas, který mu chceš věnovat - cvičení, hodně chválit, hry, pohoda, klídek. A když se něco nepovede, nedělat závěry, máš přece dost času. Tak, aby u tebe nakonec cítil oporu i autoritu. Nerozmazlovat ho, důsledně vyžadovat všechny povely, ale zároveň se s ním i smát. A zas o tom moc nepřemýšlej, používej selský rozum, je to přeci kámoš.
O to se teď snažím taky se svým psem, je to na dýl, ale to je to, co mě na tom baví, vymýšlet, "jak ho dostat", tak se nenechej odradit při prvním nezdaru.

Dorotka- Děkuji, můj vztah se s mím psem zlepšuje a já z něj chci mít pohodovího a poslušnýho pejsánka. Ale jde to těžko, když já se k němu chovám tak a ostatní z baráku zase onak. Postup a metodu jakou jsem si zvolila k našemu bližšímu rozumnění mi vyhovuje a lepší se, i když pomalu, ale všechno chce čas. Ale potřebovala bych poradit, jak na ostatní, aby se k němu taky chovali takto, ale to už bych raději rozebírala v SZ....

Je to dlouhá cesta, zalezí uplne nejvic na tobe, jak dokázes posílit jeho sebevedomí, duveru a najít mu vnitrní klid a vyrovnanost. Urcite vetsina z nás bojuje s tím, ze máme psa a nemuzeme s ním byt porád a v tom momente ho má na starost nekdo jiny...a pejsek se chová jinak. U me je to taky tatínek, o nemz vím, ze mu u nej nekteré veci projdou, které si u me nedovolí. Ale tady je pro me zásadní, ze ho má rad a ze se vím, ze se o nej postarat umí. To, jakého psa jednou z nej chci mít já, zálezí jen a jen na me, na me duslednosti, trpelivosti a kazdodenní práci s ním.

Taky pravda, já se s nim snažim být co nejvíc a věnovat se mu so můžu....
Ale myslim, že je to jako s dítětem. Totiž jestli ten pes nemá potom v hlavě zmatek, když mu každej dovolí něco jinýho?

benick většinou se ten pes naučí- ha u toho mužu neposlechnouta sakra tady musím poslouchat

Benicku, ještě jedna moje zkušenost. Nakonec Ruda to tu zmiňuje často, nelez psovi, víš kam. Od té doby, co mám víc psů, tak nemám na jednotlice tolik času jako dřív a světe div se, oni jsou za mnou jako diví, což dřív nedělali, využijou každé chvilky, aby se vtírli.
Nejvíc to vidím, když nejdu do práce, udělám si kávinku, sednu si a to je naše chvilka, sesypou se na mě, mazlí se a pak spokojeně usnou. Přiznám se, že tyhle rána miluju.
To píšu jako reakci - "snažím se být s ním, co nejvíc" - někdy míň je víc, ale když jsi s ním, tak naplno. Když jsi totiž s tím psem míň, tak on se pak na tebe těší a líp poslouchá. Ale nic se nemá přehánět, takže všeho s mírou.
P.S. Ty rodiče bych neřešila, zatím. Dej tomu všemu čas....

Vidíš tak to mě nenapadlo, ale já s nim zas tak moc nejsem. Snažím se sním být co nejvíc, ale je to jenom pár hodinek, zas tolik času nemám a pak ráda si udělám čas i sama na sebe. Takže s nim jsem tak hodinku někdy i dvě venku na procházce, potom s nim doma tak půlhodinky blbnu. Záleží na tom, v kolik příjdu domů ze školy, kolik mám učení, jestli se tady někdo nestaví a podle okolností....

Měla jsem s pejskem problémy v noci ze začátku a nad ránem, když kolem domu chodili lidi do práce. A to neštěkal ale vyl. Chvála bohu je od toho pokoj, protože sousedi co mají mimino si stěžovali. Pomohlo to, že jsem vylítla a řekla "na místo" muselo to být i několikrát za noc. Ale odnaučil se to během čtrnácti dnů. No já to vydržela. Ale ono to snad bylo tím, že jsme byli v novém domě a pes ještě neznal sousedy. Teď štěká jinak. To člověk pozná kdy pes štěká, protože se bojí, nebo štěká, že ohlašuje příchod mýho bráchy nebo někoho jiného známého.

Dobrý den, mám doma 5 měs. fenku bulíka. Momentálně řeším její noční štěkání. Když jdeme spát, zaleze si do pelíšku, začne spokojeně funět a usíná, usínám taky, ale čubina z ničeho nic vylítne a začně štěkat a bručet. Věty typu: "Co blbneš, to je jen soused. Nech to být." moc nepomáhají, stále je ve střehu a napnutá. Naženu jí zpátky do pelechu, podrbu na jejím oblíbeném místečku, a jdeme zase spát, ale jen do chvíle, než zase něco zaslechne. Přes den mi to dělá minimálně, např. když v televizi zaslechne "divný" zvuk, tak vylítne - zvuk přejde, tak si zas lehne a spí. Občas je to opravdu na infarkt Napadá Vás něco, jak jí vysvětlit, že vše je v pořádku, že se nemusí bát? Předem drěkuji za radu..

dobrý deň,prosím o radu, náš pes z útulku 1 ročný, je u nás 3-tí týždeň, v noci sa budí na každý podnet, na výťah šteká, aj na hocikoho,kto ide na wc...takže už 3-tí týždeň sme moc nepospali, ukľudní sa , iba keď ho drží niekto za obojok a jednoducho je potom hore s ním...ďakujem za radu..katarína