Dobrý den, ráda bych Vás poprosila o radu....

Nase 11mesicni fenka (jeste neharala) madarskeho ohare je neduveriva k cizim lidem. Vezmu to od zacatku.....Mame ji od rijna....prvni znamka se objevila az nekdy v lednu, pritel si oblekl novou zimni bundu s kapucou a ona na nej zacala stekat a ustupovala a bala se ho, samozrejme si bundu nechala prilakal ji k sobe, aby vedela ze je to on a ze se neni ceho bat.....Pak se obcas lekla napriklad kdyz jsem rozprostitala ubrus tak se lekla te toho pohybu a te plachyty.......Koncem unora jsme jeli na hory s partou kamaradu a se vsema vychazela v pohode a nikoho se nebala, ale jeden znamy si s ni "hral" klekl si na 4 a stekal na ni a ona na nej a bylo videt ze se trochu boji, pak ji i zatlacil do kouta, ale vse v ramci hry a my ji nijak nepomahali a rikala jsem si ze alespon pak uvidi ze se ho nemusi bat kdyz ji pak necha.... ale me nenapadlo ze by to mohlo mit spatne nasledky a stale jsem to brala jako hru......nebylo to nijak dlouho a nebylo to kazdopadne mysleno spatne, ale mela jsme zasahnou........jiz ted vim , ze ona to jako hru nebrala asi to brala tak jako se tomu deje ve smecce kdy utocnik svou korist take nahani do mista kde neni uniku............A od te doby to vlastne zaclao, jakmile jedem nekam na navstevu nebo kamkoli mezi nezname lidi tak se jich boji, couva steka a je hodne neduveriva......stava se to i s lidmi , ktere zna a nejakou dobu je nevidela......samozrejem reagujeme tak ze delame ze se nic nedeje, neutesujeme ji, ti kterych se boji ji davaji pamlsky , hazeji ji micek, ale ni nepomaha:-((( je k nim stale hodne neduveriva....... je pravda ze u nekterych lidi se boji vice nekterych mene a nekoho takrka vubec.....(nastesti to tak neni u clenu rodiny-tim mysleno i te sirsi-nasi rodice, bratrove ap.tam je vse v poradku, i kdyz je vida cca 1 tydne myslim ,ze je bere jako cleny smecky), teda az na 3 leteho synovce s nim take byla v kontaktu od mala cca 1 tydne a bylo to vse v poradku, ale take pak nekdy zacatkem roku se to zlomilo a ted se ho boji-kdyz se k ni zady tak k nemu jde a zasne ho ocuchavat ale jakmile se on otoci tak zacne ustupovat schovavat se ap....ale tady v tom pripade je mozne ze on ji v nejake nepozorovane chvili treba zatahl za ocas nebo neco podobneho, sice mu vsichni rikame , ze na ni musi pomalu a opatrne a ze ji nesmi tahat, ale trilete dite je trilete dite.....), takze tim padem je jeji bazlivost u deti jeste vetsi nez u dospelych...

Ale mysim ze se to snazime odstaranit nedelame zadne chyby spis ji povzbuzujeme a vysledek zadny, naopak mi prijde ze v posledni dobe se to sanad i zhorsilo......a to mi ten zminovany zazitek na horach neprisel zase az tak desny, aby z toho byly takove nasledky a aby byla stale tak neduveriva.....

Trosku se "bazlivost" projevovala i tak ze treba na civcaku nebo svodu se bala a byla takova "zamprdnuta" i kdyz jinak je to dablik, ale to uz se zlepsilo a na vsech mistech kde je vice psu se uz chova naprosto v poradku a mysim ze psu ani lidi tam se neboji (v posledni dobe jsem byli na lov.vycviku na vikend a na vystave a nic takoveho se tam neprojevilo...)

Zadny jiny zazitek na 99% nemela, jsme s ni stale a vime o vsem co kdo v jejim okoli dela....

jeste par veci na upresneni......u chovatele se nase fenka projevovala jako nejvetsi lump raubir vsechny sourozence srovnavala nenechala si nic libit, byla mysim takovym velitelem smecky a v podstaete velky nebojsa......Projevilo se to i pri odebrani kdy celou dobu v aute sedela stekala -takovy ten stekot kdy pes nadava:-).....Kdyz se socializovala venku se psi kam jsem ji brali od mala tak byla hodne odrzla, dovolaovala si na velke i male psi hrala si s nimi , provokovala je......Coz dela i ted , ale jsou uz psi kterych se i boji..... Je to prikladem pasivni diminance?

Ohledne muzu a zen....chovatel byl muz a staral se o stenata takrka jenom on. V nasi smecce jsme ja , pritel, fenka a oba nas bere stejnym dilem, me mozna bere vice nez pritele(ale prijde mi jak kdy a jak pv cem-nekdy je to obracene), ale o starame se o ni rovnym dilem, A jeji strach se projevuje u muzu i zen mysim stejne......nemuzu rict ze se boju tmavovalysch muzu vic nebo blondatych zen mene, kdyz jsem si to analyzovala tak nevidim mezi typy lidi , kterych se boji/neboji zadne pojitko.......

Jeste jsem taky zapomela napsat ze se v techto situacich zprvu snazi vypadat nebojacne pokud dotycni stoji tak na nej steka a vypada nebojacne, ale jakmile k nio nekdo udela krok nebo natahne ruku tak zacne couvat, ustrasene uskakvat ap....

Dale jeste chci napsat v reakci na jeden z dotazu, ktery mi pripadl trochu podoby tomu nasmu, ze ze ji od mala vychovame mysim dobre a jsme dusledni ve vsech povelech a fenka nas posloucha dobre. Verim , ze se v ni michaji hormony a ze to muze byt tim, ale spis si myslim ze ne.....

Jak jsme vycetla v predchozich dotazech, ze si v techto chvilich mame ze psa utahovat, ale nevim jak to udelat jak si ze psa utahovat?

Dekuji za odpoved

Vychováváme tak jak asi většina lidí, takže načteno mám z knížek a nechávám si radit od zkušenějších. Ale veřím , že ne vždy jsou tam vhodné rady, ale podle čeho jiného máme člověk psa vychovat??
.....Můžete mi kdyžtak napsat jen některou konkrétní chybu, kterou jste vyčetl?

O variantě přijet uvažuji, ale v následujících dnech to časově nezvládáme, navíc nevím jak návštěva vypadá-jak často se musí dojíždět a kolik Vaše práce stojí.....

Je jich celý soubor, jedná se o systém chyb, což se nedá bez názorných praktických ukázek popsat.

O ceně se se mnou nikdo neodvažujte hovořit, podívej se na spodní část této stránky: http://www.psycholog-psu.com/problem.html
Systém se dá naučit jednorázově nebo za pár návštěv, stačí si napsat nějaký tahák s otázkami. To nejdůležitější stejně nepřehlédnu. Včera tu byli lidé, kteří po půl hodině zvládali svou fenku, protože měli konstruktivní otázky, na základě odpovědí dostali klíč k tomu, jak to zvládnout levačkou. Dokonce jsme stihli probrat i triky z léčitelství a vyměnit si zkušenosti s postupy a analýzami. 30minut prostě stačilo, důležité je vždy využít svůj a můj čas.

Z Artemisova textu:
Neměli bychom ze sebe dělat "šašky" (v očích lidí to neplatí, ty nepřevychováváme), ale pro psy by jsme měli být naprostými hrdiny s obrovskou duševní sílou, jež zvládnou ustát každý jejich zdroj strachu. Nikdy nelze přesvědčit psa, že se nebojíme tím, že mu řekneme "neboj se", naopak bychom situaci ještě zhoršili, jelikož projevy typu ..."neboj se, nic se ti nestane"... patří u psa jen k planým slibům a důkazem naší vlastní slabosti.
S tímhle mám problém. Neumím sama sebe přesvědčit, že jsem v klidu, přestože můj pes má problém nechat se podrbat od cizího a chce se zdejchnout. Vždycky se snažím být klidná, ale asi se moc snažím a jde to poznat. Samozřejmě na mém psovi nejvíc.

Druhá věc je naučit se psa zaujmout mezi cizími lidmi. I když mu držím hlavu tak, aby se na mě díval a snažím se ho myšlenkou nebo slovem upoutat, stejně běhá zorničkama všude okolo. Ale řekla bych, že musím zvládnout prvně ten svůj klid a pak budu moci umět svýho pejska zaujmout.

Připadá mi to strašně složité, tahle psychická práce. A cítím se v patové situaci, protože nevím, jak sama sebe přesvědčit. Čím víc chci a snažím se, je to asi horší. Chápu, že úplně nejlepším řešením je zase navštívit Rudu, ale než se tam objevím máte někdo nějaký nápad?

ano mam napad... zmier sa s tym akeho mas psa...kludne o nej vsetkym znamym rozpravaj ze je postrasena, pokakana, ze je to trúba...len tak sa budes moct naozaj uplne schuti zasmiat ked sa niecoho zlakne alebo bude chciet niekam utiect. prestan sa zo vsetkych sil snazit to vyriesit lebo takto kazis psa viac ako keby si nerobila absolutne nic a mala ho na "saláme".

snad to nie je moc tvrde , chcela si radu tak som napisala. vlastna skusenost

Na to se nedá jinak reagovat, než každýmu říkat, že je to trouba ustrašená, takže takto reaguju. A to, že psa nemám řešit, to vím, jen nevím jak to udělat. Potřebuju zapracovat právě na sobě. A pak to můžu přenášet na psa. Někdy ze sebe cítím takovou obrovskou autoritu a to je to pravé. A v jiných situacích mi to nejde. Beztak se to člověk musí naučit sám v sobě a jiný mu na to dát návod nemůže. Ale třebas víte?

Dřív jsem se musela naučit vše okolo Jáji řešit, protože její strachové reakce byly přílišné (pouštění bobků na ulici před lidma, pokusy o útěk při náhodném hluku, třes celého těla před cizími lidmi atd.). Takže jsem se naučila být ve střehu, abych mohla správně vyhodnotit a zasáhnout. No a teď je mi to na obtíž.

A já vidím ty naše bezdomovce, teť se tady potulují i takoví ti sezóní letní, sedí u nás v Brně u obchodňáku, popíjejí na co si vyžebrají, kolem nich několik různých psisek. A naprostá pohoda klídek, oni a ani ťi jejich psi vůbec nic neřeší. Co by taky řešili mají teplo, co jíst pít a kde spát.
Jajulo se k nim přidáme a za týden máme psy vyřešené.

Jajulko, uber křečovitosti ! Dokud se v Tobě všechno sevře, když si bude někdo chtít Jáju pohladit, nemůžeš čekat, co se týče Jájina chování, změnu k lepšímu . Mně pomáhá fakt, že si to uvědomím a programově se zhluboka nadechnu, vydechnu a povolím sevřené rysy obličeje . Pak přijde úsměv a všechno je náhle jednodušší.

Jo, taky si myslím, že je to nejlepším řešením. Musím se to hold nějak naučit.

Ahojky, mám 3roky starého chodského psa Arnyho, který je nedůvěřivý k lidem a obvzlášť se bojí mužů (bohužel se na něm podepsal cholerický exmanžel). Jeho setkání s mužem se dá vyjádřit jedním slovem "panika". Ruku v ruce se s tímto váže i strach z hlasitých zvuků a hlavně střelby. Za poslední rok se nám toto podařilo hodně utlumit ( nejprve jsem musela zapracovat sama na sobě) a zvednout mému chlupatému miláčkovi aspoň trošku sebevědomí. Ale asi to nedělám moc dobře, protože nám to jde pomalu a je stále hodně nejistý i mezi ostatními psi. Chci Vás požádat o pomoc hlavně protože máme nový přírustek do smečky tříměsíčního beardeťáka. Je to drak a vzhledem k tomu, že bude vyrůstat v úplně jiných podmínkách než Arny, mám obavy, aby ho nepřeválcoval. Můžete poradit? Díky. Soňa

Ahoj, u nás se taky schyluje k problému - ne sice přímo u nás, ale kamarád má ze svého vrhu fenku braz. fily - 4 měsíce. Donedávna byla OK, nebojácná, pohodová fenka. Teď ale dostala angínu a zároveň se začala bát cizích lidí, ale strašně moc, dokonce se počůrává a posrává strachy. Je to závislák na páníkovi a ten to podle mne úplně nezvládá - sice jí nedovoluje před lidmi utéct, ale bere to stylem "ona se chudinka bojí"
Trošku jsem na něm zapracovala, ale vypadá to že ji asi stejně na pár dní dostanu aby se trošku otrkala - a to je druhý problém - Barda se jí strašně bojí, přitom její mámu miluje. Když jsme je potkali venku, tak se mu nechtělo ani do přivolání a ještě u toho házel ublížené ksichty, tak jsem zvědavá jaké to bude až ji budu mít doma...

Ahoj tak jsme dlouho řešily problém s kolejmdoucíma lidma a mým hafíkem. Štěkal a vyjížděl na kolejmdoucí. Teď už jsem to nebrala vůbec v podvědomí, protože jsme se dostali do stádia, že se nám to tak z třičtvrtě podařilo Můj štěkajíci haf který nesnášel všechny kolejmdoucí lidi teď je vítá trvá to už tak měsíc vidí člověka a jde vrtí ocáskem a jde ho vítat a pokud má v ruce igelitku tak tam ještě ňufá, nevadí mu když někdo proutíká kolem nebo se vynoří ze tmy Někoho přivítá někoho si nevšímá Ale vadí mu hlazení po hlavě koho sám přivítá je mu to jedno ale pokud je to někdo známý či neznámy a se pozdravíme a ten dotyčný chce přivítat psa natáhne ruku že ho pohladí tak mu to vadí kdysi vystartoval hned dnes už vyčkáva odvrátí hlavu a krčí tlamu jako aby to už nezkoušel podruhé myslím že kdyby to zkusil podruhé tak by vyjel. Nevím zda jsem to dala do správné sekce strach a fóbie, protože dnes už mi připadá že strach nemá jen mi příjde že buď se chce přivítat sám nebo ať na něho nikdo nesahá tak má otázka zní zda to tak mám nechat a dotyčnému říct ať ho nehladí. Chtěla bych aby byl z něho fajn mazlík Snad se nám to někdy podaří dotáhnout do konce

Zkusím to takhle teda ale nevím zda se nechá nevidím v tom zas až takový rozdíl teda z jeho pohledu jak na to bude reagovat, možná budu překvapena Dneska jsme byli na výletě já něco vypisiovala na horách stála tam paní a začla ho hladit zřejmě se nechal jsem se otočila a ona zrovna vstávala pes vrtěl prdélkou jsem se teda otočila k psovi paní se znovu ještě jednou nahla a on zavrčel tak nevím když jsem nekoukala nechal se pak když se otočím tak zavrčel přitom jsem byla já v pohodě ještě v sobě ten pocit vítězství jako že je to fajn že se nechal drbat od cizí paní.....

Připadá mi to totiž podobné jak jsem tu kdysi psala že když byl na volno já na něho koukala tak šel a vrčel na lidi pokud jsem šla a koukala jinam a on viděl že na něho nekoukám tak si lidí nevšímal bohužel nevím už jak jsem to provedla že je to za náma snažila jsem se být akorát v pohodě a nemyslet na to že bude štěkat možná tohle pomohlo. Pak jste mi tu jednou psal o přeskokovém jednání mého psa kdy se přivítal nechal se drbat a najednou z ničeho nic vyjel. Teď mě napadlo že se to stávalo akorát na vodítku většinou ve městě když jsem někoho potkala a včera na těch horách byl taky na vodítku toto chování dělá převážně na vodítku má to nějaký význam, že je na vodítku?

Jo už mě to napadlo že ten problém jsem já Rádi se někdy zastavíme a hned při té příležitosti bych využila také pár rad o lovení

No u mně je to podobné, špatně reagující pes v situaci, kdy je viditelně či hmatatelně pod mojí kontrolou: tj. na vodítku, či při mém očním kontaktu. Akorát Jájina reakce je jiná. Sice nevrčí, ale chová se jak blb.
Takže chyba je ve mně, už jsem o tom s Rudou mluvila. Výsledek je, že k ní mám až moc lidský přístup. Problém je, že ho nedokážu identifikovat, natož na něj reagovat. Až dojedu na Ovčáry, doufám, že bude čas to probrat.

Jasně.

Dobrý den,
mám problém se svou sedmiměsíční kokřicí – bojí se cizích lidí. Je zvyklá chodit mezi lidi a když si jí lidé nevšímají, tak je zvědavá a chodí si k nim čichnout, ale jakmile si ji někdo všimne a chce si ji pohladit, hned hodí zpátečku, stáhne ocas, couvá a štěká či vrčí. Nevím jak se tohoto problému zbavit, určitě tomu nahrává i to, že já sama nejsem nějak moc sebevědomá. Nevím co v takové situaci dělat. Určitě by bylo vhodnější vás navštívit, ale bohužel to v současné době není možné, jsem mimo republiku. Nedá se nějak poradit alespoň takhle přes net?
Mockrát děkuji.

Ahoj toto semka vkládám z klubovejch stránek z fora kdybyste někdo věděl jak poradit budu ráda děkuju.-) jedná se o 3letou hoví slečnu a paní s ní chce udělat bonitaci
říká že se fenkabojí chlapů hlavně prej jako mužských hlasů
a konkrétně píše toto:

Naše fena se na cvičáku nikoho nebojí. Pouze př.rozhodčích na výstavách, které ještě neviděla a lidí, které nezná. Pokud na ni rozhodčí neudělá "ťuťuťuňuňuňu" nebo si ji nepohladí a nepromluví na ni, bude se ho bát. Jakmeli řekne třeba ahoj psisko nebo ji pohladí, je spokojená a ničeho se nebojí. Iva

Ať s ní ta paní chodí i jinam než na cvičák, hodně mezi lidi a zkusí si domluvit někde nácvik na výstavu - bonitaci, měření a takové věci. Jedno si teda neodpustím - fence jsou tři roky, chodí na cvičák a takovouhle zásadní věc řeší až v těch třech letech kvůli bonitaci?????

essi jo taky nechápu .-) v podstatě něco takového sme jí také poradila .-))

Nesocializovaný kavkazský pastevecký pes
V prvé řadě nesmí tahat na vodítku. Tah vodítka vždy způsobuje protitah a s kavkazem se téměř nedá trhnout vodítkem s nějakým účinným efektem, proto takové psy ukázňuji raději chycením za ucho vzdálenější ode mne nebo za kožich, nejlépe na hlavě mi ušima a čelem. Někdy se pes ožene, ale to zase řeším tím, že mu úplně v klidu řeknu, že by se mohl zklidnit a mezitím mu stoupnu do cesty, aby neviděl na svého domnělého soupeře a posadím si ho. Z toho vyplývá, že je třeba už předem naučit jej netahat nikdy vodítko, dále povel k sednutí a hlavně aby vnímal toho, kdo ho vede na vodítku a ne svůj domnělý cíl.

Snad nebudu uplne mimo temu ,ale na sve fenuly Tervika Aji jsem overil v praxi jak moc udela se psem pokud jsem v pohode a neresim zbytecnosti.
Pokud semi tohle podarilo Aji naucit doslo k sklidneni,omezeni preskoku a pokud je problem mnohem lip se resi.

BinLadin:promiň ale můžeš uvést příklad zbytečností které např.neřešit?

No to je PRAVDA ze všech pravd ta nejpravdovatější!!
Ale otázka je JAK??
Dobrá odpověď je - pracovat na sobě, fajn, ale JAK?
Já s tím mám hrozný problém a snažila jsem se na sobě pracova, ale každá další negativní zkušenost mě posouvá dozadu a rozhodně se nestávám otrkanější a schopnější věci míň řešit a malovat bubáky. Takže jokukoliv radu nebo tip jak se tohle naučit vítám nesmírně vděčně.

ono pro tohle je nejjednoduší když sama zjistíš že rpostě o nic nejde- co se stalo nic:-) jak nejde vo život nejde o nic a vo tom to je.-)

to jo, ale ono často o ten život jde a to i nepřímo....

Za to, co tu napíšu, si vysloužím virtuální facku (vím od koho a proč), ale přece jenom.....

Jedna praktická (východní) filosofie učí dokonalou věc. Člověče, jsi zodpovědný jenom za svoje vlastní jednání, nikoli za jednání těch ostatních. Ty sám jsi se zachoval tak, aby ses za to sám před sebou nestyděl? Ano? Tak je to v pořádku a ostatní není třeba řešit.

Je to strašně jednoduché, když se to čte, ale naučit se podle toho jednat, je - aspoň pro mě - docela těžké. Ale snažím se...., fakt.

Dobrý den pane Desenský,
mám prosbu o radu. Mám doma fenku Flanderského bouviera,a má strach z lidí,je pravda,že je taková od mala,vždy,kdy k nám někdo přišel schovala se pod kotec,když byla větší,tak se schovávala za mně,chodíme na cvičák,ze začátku se taky bála ,ale později si na ty lidi zvykla,jen mě hrozně fascinuje,že se bojí doma na zahradě,nemělo by to pro ni být teritorium,kde hlídá a nebojí se?Když je někdo za plotem,tak hlídá,ale když přijde do zahrady,tak štěká ze strachu. Dnes ji jsou dva roky,jezdíme na výstavy a když na ni rozhodčí nechce sahnout,tak je to dobré,ale jakmile se o to chce pokusit,začne tancovat a uhýba mu,ale nic mu neudělá,naposledy nás vyhodili z kruhu,že takového psa nelze posuzovat. Mohl by jste mi poradit co mám dělat,když nemá důvěru k cizím lidem a nenechá na sebe sahnout?Když s ni jdu třeba po městě,tak si z lidí nic neděla.Jinak má dobrý výcvik a je na mně docela závisla,máme ještě jednoho FB,pes 6let,jen jestli to nemůže být těmito věcmi ovlivněno.Děkuju Petra

Dobrý den,hned na začátku bych vám chtěla napsat,že si moc vážím toho co děláte.Já jsem si nedávno koupila fenku shih-tzu.na mě si hned zvykla,ale manžela se bojí.Ráno po něm radostí skáče a večer když dojde z práce,tak na něho štěká,vrčí a nechce k němu jít.Venku se bojí lidí třeba si jí někdo cizí pohladí a ona se strachy počůrá a pokaká.Mám i 2 dcery a syna a s dcerama v pohodě,ale na kluka taky vrčí,když dojde ze škole a dokonce ho i jednou ze strachu kousla i do nohy,ale jen spíš tak štípla.nevim co s ní,aby se přestala bát.Jinak je v pohodě a moc hodná.Věřím tomu,že mi dobře poradíte.a taky předem moc děkuji

Fenka má 10 měsíců,řeším to tak,že ji vynadám,ale rozhodně jí nebiju.Já jsem totiž její už druhá majitelka.Koupila jsem si jí z chov .stanice,ale předemnou jí tam vrátila jedna paní,prý se počůrávala do postele a pořád štěkala a vrčela na lidi,tak jí vrátila.Protože mám doma více psů a umím naučit psa základní hyg pravidlum a moc semi líbila,tak jsem si jí koupila.Těžko si zvyká i na nové prostředí.Byla bych moc ráda,kdyby jste mi poradil jak na ni,jak se mám chovat v situaci,když si ju někdo pohladí a ona se počůrá strachy.

Dobrý den Rudo, máme 10ti měsíčního psa, křížence ovčáka z útulku, od začátku se velice bojí. K nám už přivyknul, ale když k nám přijede někdo na návštěvu, tak se bojí a nejde k nikomu. I když jedu třeba na týden na chalupu k rodičům, za celý týden si nezvykne a stále se jich bojí, i když si ho nevšímají, jen zkouší dát pamlsek a ani ten si nevezme. Máme ještě fenku křížence a ta je moc mazlivá a lidí se nebojí. Mysleli jsme si, že když uvidí, že fenka k rodičům či k jiným lidem jde, on pochopí, že může taky, ale stojí v povzdálí a bojí se. Než jsem si ho vzali, byl podviživený a s ostatními štěňaty zavřený ve sklepě, tudíž chápu, že nemá důvěru k lidem. Můžeme k Vám přijet nebo mi poradíte co dělat? Bojím se, aby ze strachu nekousal. Podotýkám, že se k němu chováme stejně jak k té druhé a nijak ho nerozmazlujem a když něco provede, tak ho ,,při činu,, hned pokáráme. Chodíme s ním na cvičák, mezi psy a lidi, ale je hrozně ustrašený. Děkuji za odpověď. Marta

Volila bych k tomu klidné a pohodové prostředí a poučené lidi, kteří vědí, jak na pejska sáhnout a kteří ho nebudou litovat a rozplývat se nad ním.
Pokud na ten cvičák chodíte do štěněcí školky nebo mezi pohodové lidi a psy, je to asi dobrý nápad. Určitě bych tam ale nechodila, když se cvičí obrany nebo střelba nebo tak. To až pak, až se pejsek trošku zklidní.
Za Rudou zajeďte co nejdřív.

Dobrý den, máme ročního labradora. Od jeho 5měsíčního věku začal vyjíždět, štěkat na cizí lidi (převážně na chlapy a lidi, kteří jsou na něj hodně zhurta). Pejsek chodil od 3měsíců na cvičák, s námi do města, vyrážel na akce s našimi přáteli a měl dostatečný kontakt s ostatními pesany. Jelikož pracuji v ústavu pro postižené často jsem ho brávala s sebou do práce, kde si to s děckami docela užíval. Tím, že byl od malička s námi na každém kroku nemůžu říct, že by mu někdo někdy ublížil. Od těch svých 5 měsíců začal reagovat hlavně na chlapy - nejprve couváním pokud si ho chtěl někdo pohladit, občasným štěknutím. S manželem jsme nyní přemýšleli, že je to vlastně od doby co jsme zjistili, že čekáme rodinu. Myslíte, že by to pes opravdu vycítil a bránil mě?Také jsme přemýšleli o tom zda to nemůže mít z častých návštěv u veterináře (často měl nějaké zdravotní problémy, které mu vyhrotili v prasklý vaz v koleni - příští týden nás čeká operace), v čekárně vždy normálně dorází na ostatní zvířata a v ordinaci zkamení. Po každé návštěvě dostal nějakou odměnu.
Štěkání na lidi se v posledních měsících stupňuje. Minulý týden vyrazil proti jednomu chlapovy, tak že měl výraz jak pes při zapasech. U ženských většinou stačí, když na něho promluví a nechají se očuchat, ale u chlapů je to většinou očuchání spojené se štěkáním a pokud se dotyčný člověk pohne štěkat nepřestane. Na všechny známé reaguje naprosto v pohodě ať je to chlap či ženská.
Včera k nám přišel truhlář změřit si nějaké skříňky, nechal ho normálně vejít a pak spustil štěkací kolotoč. Na povel místo šel sice na místo, ale jakmile truhlář promluvil a nebo se jen pohnul vyběhl a znovu začal štěkat. Myslíte, že by to mohlo mít spojitost s mým těhotenstvím? Co ovšem bude dělat až se nám dítě narodí?
POZN.: Když na někoho štěká snažíme se toho dotyčného dotknout a ukázat mu, že je to v pohodě. Většinou přestane, ale jakmile se pustíme, začne znovu. Díky za odpověď