Ahojky lidi,mám dotaz .Pejska máme doma přes měsíc,bydlel v kotci,měli jsme problémy se smečkou ale vše je o.k .Už od začátku však dělá jedu věc a postupně se to zvyšuje.Leží si s čubama v ložnici a když tam přijdu a normálně na něj mluvím jako"co ty moje .pr..?"tak začne učůrávat .Dělá to i když třeba leží v kuchyni a já ho jdu pohladit.Bojí se?A co s tím? Děkuji za rady

Nikdy nezačneš tedy kontakt Ty? Mazlení, hra?

Chápu to tak, že hry nebo mazlení klidně začneš, ale stylem - pejsku pojď ke mně, bude zábava. Ne pejsek leží a páníček příjde za ním a začne hru, ale přivolá si ho k sobě.

Je to velká chyba, když to dělám přesně obráceně - chodím k nim. A já je morduju, kdykoliv kolem nich projdu. Možná, že to platí jenom pro problémové psy....
Ráno to dělám všechno naruby, než se tady píše. Oni před mým odchodem zaujmou svoje místečka a už čekaj - ke každýmu přijdu, pohladím, dám "štípanou", řeknu jim, že přijdu a pak jsou spokojený. Odcházím a myslím, že už spí. Teď jsem na sebe práskla náš rituál, bez kterého si už můj odchod neumím představit.
Příklad s ředitelem a sekretářkou - my takového šéfa máme - ne že by podlejzal, ale chová se jakoby byl jeden z nás, když něco chce, tak přijde on za námi atd. a přesto mu to autoritu nesebralo a ani my nemáme blbej pocit...

No ano, ráno. Přijde, sedí v obýváku, vrtí ocáskem, JÁ k ní, jdu kolikrát na kolena,(je malá), dám k ní pusu a začnu jí jakoby olizovat, jedu od tlamičky, přes koutek, přes boční stranu krku, ona jak jsem za hlavičkou, se slastně rozvalí, nohy navrch a já jí skončím takhle až na teploučkém bříšku. Pak ji drbkám na kořeni ocásku a ona je blažená. Tak a taky jsem to na sebe práskla...Je to tak tedy špatně, napřed si ji tedy zavolat? Ale jaký je v tom rozdíl, stejně začnu kontakt zase já...?

Dámy, já myslím že ten základní rozdíl je v tom, že vy máte psy socializované na těsný kontakt s lidmi, zatímco Simona má psa z kotce, který na takového chování nebyl zvyklý a čeká od něj všechno špatné. Naši mazánkové vědí že přijde-li k nim panička a cpe k nim svoji hlavu, znamená to mazlení a mazlení je fajn. Tenhle pes to neví. Nejspíš ani moc neví že je mazlení fajn a hlavně když se k němu člověk takhle přiblíží, je to podezřelé a určitě mu chce ublížit, bojim bojim, néé, já jsem fakt hodnej, neubližuj mi!

Rudo, jak by se takovýto pes tvářil když si jen sedneš vedle něj? Ne proto že on tam sedí, ale proto že chceš sedět zrovna tam, prostě si jej nevšímat. Případně pokud jste takhle vedle sebe, třeba sedíš u PC a on sedí vedle tebe, co udělá, když jej pohladíš a zároveň se věnuješ PC (nebo se tak tváříš)? Bere i toto jako útoky?

Ahoj je pravda že když jdu třeba kolem něj tak se k němu skloním a pohladím ho , on si někdy lehá na bříško a občas ucinkne.Dneska ráno za námi přišel do ložnice,tak jsem mu řekla ať jde za mnou do postele(kam chodí normálně sám),normálně vyskočil a jak jsem na něj sáhla tak si učůrnul.Občas třeba udělá i to že když všichni ležíme(čuby Sorbon a já)a odpočíváme a třeba přijde přítel tak na něj strašně vrčí,neježí se ,neukazuje zuby jen hnusně vrčí.To ho okřiknu a přítel přírtal si ho pak jde pohladit že to je on.Pak je vše v klidu.Vlastně nevím jestli to nemůže být tím že se k němu zřejmně nechovali moc dobře.Přemýšlela jsem nad tím jestli to nemůže být tím že cítí že přítel je nemocný?Jinak šéf jsem doma já.Psa trestáme jen trhnutím na vodítku a jednou a to mně nepochválíte jsem ho vytahala za kůži protože jsem ho nechtěla ňijak mlátit.Chodíme na cvičák a celkem nám to jde.To že mu tím vlastně nedělám moc dobře že k němu chodím by mně nenapadlo.Zatím děkuji za odpovědi.

Ještě bych chtěla napsat že ho máme asi 4 měsíce a je mu zhruba13 mněsíců o jeho minulosti nic nevím než to že se našel s jiným psem.Naposledy jsem tu probírala to že mi šel těžce po čubách .Zmněna přišla na jedné procházce kdy čuby neposlouchaly a dosaly po pr.. ,tak mi přišlo že mu docvaklo že jsou na tom stejně a nemusí na ně žárlit.Od té doby byli jen malé problémy.Museli jsme ho nosit do schodů do bytu .Jinak už je v pohodě.Mezi psy s ním chodím ale třeba na cvičáku si dokáže hrát jen s jedním vykastrovaným psem .Na cizí čuby je hnusnej a vůbes ho nezajímá že jsou to holky.O jeho štěněčí socializaci pochybuju protože se mnou poprvé vyděl řeku pařezy husy .Jinak dost hlídá .

Rudo, já vo tom furt přemýšlím, co jsi napsal. Pochopila jsem, že zbytečně poliďšťuju své psy a mít v ruce jiného psa, tak to odskáču.
Ale tak mi řekni, jak to ten pes alfa udělá, když nechce podřízeného psa napadnout, jenom očuchat nebo co já vím, co by mu mohl chtít, tak přeci taky za ním příjde. Včera jsem kvůli tomu pozorovala Břeťana a je fakt, že on k holkám nechodí, musím se na to víc zaměřit...

Ahojky, mám fenku (tzv. mejdan. směs, části je jezevčík). Je jí 8 let, žijeme v bytě.Problém je v tom, už od malička se počůrala z radosti a nebo ze strachu když věděla že něco provedla. Nepotrestala jsem ji za to, ale snažila se ji to vysvetlit,a předscházet tomu.V poslední době je to ale už neúnosné, přijdu z venkova Čolda je doma, tak jakmile otevřu dveře (ať já nebo manžel) tak se na nás Čolda podívá a čůrá, ale takovým způsobem, že se do slova zechčije, včetně všeho .....i celý svůj pelíšek........ale nemá důvod nic neprovedla.Nebo v kuchyni vařím.........zavolám jí že jí dám něco dobrýho nebo jí to odnesu k pelíšku a ona čůrá. (Dřív to nedělala).MInulý týden jsem opalovala dveřě, tak aby v tom nelítala, aby nečuchala ten smrad, tak byla v obýváku se svým pelíškem, vodou a jídlem, celé odpoledne byla moc hodná, několikrát jsem jí byla zkontrolovat a nic neprovedla, uklidila jsem, pustila ji, prošla si vše, vše očuchala a byla ok. Já ji pochválila a dala dobrůtku.Pak jsem vytáhla vodítko že půjdeme ven, a Čolda začala čůrat od dveří až k sousedovo dveřím,kde vedou schody. Louže jako by jste tam vylili kbelík s vodou. Příjde návštěva,počůrá celou chodbu,kolem ní někdo projde čůrá, promluvím na ní čůrá, příjde za mnou, řeknu jí ať si sedne vedle mě na gauč že se nemůžu už ohýbat přes bříško, čůrá. Nemůžu novorozence přinést do tohodle, ale zároveň mi rve srdce když si představím že bych Čoldu měla dát pryč. Můžete mi pomoci? Nebo poradit?Předem díky Věra

S osemročnou labilkou odporúčam osobnú návštevu u Ruda. Asi si jej to vysvetľovala veľmi zle, ale je nutné vidieť vašu komunikáciu naživo.

Náš pejsek to dělá taky, už chápu jeho chování ale dá se udělat něco, aby nebyl tak moc submisivní a nebál se mě nebo to má co dočinění s charakterem a nedá se to změnit?

Řídila jsem se radou, že k němu nemám chodit sama a že on musí přijít sám a po pár týdnech jsme pokročili tak, že k němu mohu chodit jak chci, začit ho drbat jak chci ale mohou to dělat jen ti, ke kterým má nejspíše tu správnou důvěru, protože u mého otce čůrá už jen proto, že jde okolo. Je to tedy 5ti měsíční štěně, takže se dá ještě skvěle tvarovat ale zdá se mi, že je to o pochopení toho, že mu neublížím. Přeji hodně štěstí u učůrávání :)

Dobrý den, delší dobu jsem koukal na internetu na různá fóra a toto téma je asi nejblíže tomu co mě trápí. Mám sedmiměsíční fenku křížence staforda a má problémy s učuráváním, má to od doby kdy jsem si ji přivezl domů cca. v 7 týdnu, když byla malá, tak to nebylo tak znatelné, ale s jejím růstem se to horší (kapičky se zvětšují, ale jsou i dny kdy jsi říkám je to už dobré). Z počátku jsem byl na veterině a domlívali se, že je nachlazená, bal tam drobný nález zánětu. Dobral jsem antibiotika, které nám ještě protáhli o jedno balení a učurávání nepřestávalo. Je to soustavné prokapávání močáku, kdy je chvilka že je to jednou za minutu a více a jsou chvilky a je to hlavně podmíněno radostím/strachem, pohlazení, přijdu domů, potkáme někoho, nebo někdo přijde k nám - tak se to horší a jak kroutí zadní částí těla tak kapičky jenom lítají. Jelikož na této veterině mi řekli, že neví, ale nález na zánět již není, tak mě poslali domů s tím, že mám počkat do prvního hárání. Bylo jí v té době něco kolem třech měsíců. pokračování dále---

Nevydržel jsem a když se stav nelepšil, tak na doporučení jsem navštivil jednu z největších pražských klinik a zde přišli s novým názorem, že to může být vrozené špatnými srůsty. Už když jsme šli tak, tak bylo jasné s čím máme problém. Učurávala i v čekárně a bylo vidět, že má strach. Výsledky dopadli následovně, uspání, reflexní látku do močových trubic, pak nějaký váček do močáku, vše zrengenovali a vše se jim zdá být v pořádku. Předepsali také pro jistotu antibiotika a to vše. Už Flow nechci tahat po dokrorech a cpát ji prášky. Po procházení různých příspěvků a diskuzí, si říkám jestli to není psychické. Stává se jí to již od malička, poprvé co jsme si ji vezli domů, tak už kapala. myslel jsem si, že to je ze strachu z auta, ale drží ji to stále a děje se to i v noci. kdy leží a kape a když ji nadzvednu ocas, tak pod ním má loužičku. Také jsem se bál, jestli to nemá ze mě, není moc mazlivá, tedy je, ale ne se mnou. Je to velký ničitel a proto se na ni snažím být přísný. když přijdu domů, tak je vždy něco na zemi a rozkousané. teď už většinou věci se kterými počítám, protože je tam nechávám jako nástrahu, ale stává se i to, že vidí jak zandavám boty do botníku před odchodem a pustí se i do nich, nebo odložím ovladač od věže a pustí se do něho. Ničí, to co někde nechám před odchodem. pokračování dále ---

Přijdu vyčiním jí a je pravdou, že když na mě párkrát klapla zubama dostala i po tlamě a přimáčkl jsem ji pevně k zemi, četl jsem i, že se nemají tahat za kůži, někdo však tvrdí, že ano, ale já spíš tělám to, že pevně přimáčknu. Toho se trochu bojím, že bude pořád něco ničit a dostávat, proto ji v tuto chvili nechávám pouze na omezené části bytu, zde ale má tendence také ničit, ale nemá tolika možností. Je to dobře takto ji omezit prostor, když po mém příchodu pak může být opět všude? Jelikož je takto učurávající a dost věcí zničí, tak mám u ní velký problém s čistotou a snažím se to i řešit tím, že stále (hned) uklízím aby to nebylo cítit a neměla ty rozkousané věci na očích. To také nevím jestli není problém, přijde mi, že to bere jako hru a jakmile začnu a než začnu, tak jí dám povel místo, ale kouká a hrozně ji to zajímá a já ji i přesto že se zvedne, pošlu opět na místo a musí tam vydržet po celý tento proces, jinak si se mnou hned začne při uklízení hrát a přetahovat se o koště, vše očuchávat a tak...Vím že to je spousta informací na jeden mail, ale rád si s vámi o tom popovídám, četl jsem i jednu z vašich knih a dost mě inspirovala (jako věci na hraní před odchodem, nenápadně zanechat, hrát si s jejími hračkami, tak abych je dělal zajímavější (dokonce ji je i beru na noc a dávám si je k postelia ráno když odcházím, tak je zapomenu v předsíni),nepodlejzat při hraní...snažím se ale s močením a s něčením věcí, které často užívám, mám problém.
Mockrát děkuji za radu.

...a tak dál...

Davide, myslím, že jsi tu knihu nečetl pozorně. Myslím, že chyba bude v tobě.

Taky mi to přijde docela drsný chování k fence, která má strach....
A ty ji trestáš potom, co přijdeš domu a najdeš nějaký zničený věci???

Máte tam dost věcí špatně (ničení...). Což nejspíš podporuje i to učurávání, ale popravdě, podle popisu to vypadá na problémy zdravotní - špatný svěrač - špatné jeho ovládání. Tzn neurologická porucha. Zkusila bych nějaký přírodní lék, třeba homeopatika, na samovolné unikání moči. Ale rozhodně si počkej na Rudu a jeho odpověď. A změňte přístup k čubě - aby byla v co nejvíc stabilním prostředí. Btw, asi jsem přehlédla: jak je stará? Únik moči může být způsoben i hormonální nerovnováhou přípravou na hárání - klidně i několik měsíců před 1. háráním.

Evo, 7 měsíců...

Za délku textu se omlouvám, ale chtěl jsem zdělit vše. Na učurávání jsem dostal podobné informace i od mého veterináře, prý to může mít souvislost s prvním háráním, takže prý mám počkat, homeopatika mi žádný nepředepsal a nejsem medik, takže nechci experimentovat, ale snad s tím někdo má zkušenosti, nechám si poradit a to že je doma sama a něco zničí, tak ano vyčiním ji, ale nebiju ji, jestli jste to četli tak ji pokořím přimáčknutím na záda a to opravdu už muselo mít, třeba když mi rozkousala telefon během pár minut co jsem byl ve sprše...ničí to hned po mém odchodu, pak si v tom jen hoví, když se vrátím, tak ty věci jsou ještě teplé. Hned se tváří, že ví co provedla, ale stejně to prostě udělá.

Neví! Podiv se třeba sem, jsou tam i linky na další témata, nebo použij místní vyhledavač. A "jen" přimáčknutí na záda? To je snad ten nejvyšší trest, jaký můžeš dát. A co se týče homeopatik, je mi jasné, že je nepředepíšeš sám, málokterý vet ti je navrhne. Od toho jsou homeopati. Chápu, že se všude říká a píše... a že tady na poradně jsou názory "jiné", ale pročti si to tu, pochopíš, že pes myslí v "teď" a ne v "udělal jsem"...

Docela by mě zajímalo, když pes dává strach najevo učůráváním, jestli by se to dalo nějak zmněnit, nebo potlačit?? Prostě jestli je možný aby začal dávat ten strach najevo jinak, nebo aby přestal alespoň čůrat.
Ze začátku sem se potýkala se strachem z cizích lidí a psů. Když se k Obimu přiblížili, chtěli so ho pohladit, nebo očuchat, tak se hned počůral aniž by měl důvod. To už sme ale zvládli a teď je celekm kamarádský. Jen některých chlapů se bojí.
Ale prostě se občas stane, že se setká s něčím, co ho vyleká, nebo se toho bojí a hned začne čůrat (třeba velký a hlučný auta, minule ho viděsila spadlá miska...)
Je možné, teda nějak to čůrání potlačit??

Pes učurávaním nedáva najavo strach,ale kvôli strachu mu povolí zvierač, skrátka "sa mu stane", nemôže to ovplyvniť,je to záležitosť stability nervovej sústavy, riešiť to treba teda jej stabilizáciou. Ideš na to zo zlej strany. Nemeň prejav strachu, odstráň strach samotný a doprovodné prejavy sa stratia.

Rea, já odstraňuju strach samotný, to se neboj. Ale nemůžu vědět čeho všeho se bojí, když se s tím ještě nesetkal. Nebylo to myšleno tak, že bych ho chtěla zbavit čůrání a ne strachu, prostě to byla jen otázka jestli to lze nějak potlačit. Samozřejmně, že když vidim, že se něčeho bojí, tak budu bojovat s tím strachem, to čůrání je vedlejší. Jen prostě ne vždy je to příjemné, když se pak počůrává na gauč nebo koberec a nebo přímo tobě na nohy. Je možné, že je to tím, že je to teprve 5ti měsíční štěně a v dospělosti se mu to už nemusí stávat? Nebo se bude počůrávat i jako dospělí?
Jde mi prostě jen o to počůrávání, ne o strach s tim bojuju...

Jak bojuješ se strachem? Má to úzkou souvislost.

No převážně se mu posmívám a říkám mu jakej je to blbeček, když se bojí něčeho takovího. Zároveň se mu snažim ukázat, že to nekouše. To je, ale problém u velkých a hlučných aut, páč projedou a sou pryč..
Když mu spadla miska a on se jí pak bál, tak sem mu tam naschvál hodila pár granulí, který před tim rozházel, prášky na klouby, protože mu hrozně chutnaj a potom ještě kousek kosti a celkem se bavila, když si to chtěl vzít ale pořád se zdráhal. No a když sem mu potom do toho zamíchala ještě trošek sýra, tak už neodolal a všechno to vylízal a tvářil se jako největší hrdina...
Akorát sem pořádně nevěděla co mám dělat, když ho napadla ta fena argentiny, to sem ho prostě odtrhla od ní a strčila před něj nohu, kterou mi málem počůral, což se mu ani nedivim že se tak lekl. Potom sem se prostě otočila s tim, že s takovími psi se zabívat nebudeme a při tom ho poplácávala, ale ne tak, že bych ho jako litovala, ale spíš povzbuzovala...

Benick nepríjemné to byť môže, neostáva iné, len upratať... Hlavne na to ucvrkávanie nereaguj negatívne, lebo psa zmätieš ešte viac a je to ďalší krok k tomu, ako stratiť jeho dôveru. Strach z niečoho a nespokojná panička k tomu - základ práve pre nestabilitu, ktorá to ucvrkávanie spúšťa.

Ráda bych přispěla k tomuto tématu a zároveň bych prosila o radu. Mám roční jorkšírku, která učůrává před psy i lidmi, kteří ji chtějí pohladit. Doma to členům rodiny nedělá. Jen když přijde návštěva, doporučíme Rendy nehladit a nedívat se na ni. Asi tak po pěti deseti minutách je vše v pořádku. Návštěva může klidně Rendy pohladit. Venku je to horší. Když zrovna před psi neučůrne, alespoň si lehá na bok, hlavu položenou na zemi a točí se k pejskovi zadkem. Stejně tak se chová k lidem, kteří ji chtějí venku pohladit. Je toto chování v pořádku, nemám zasahovat, nebo mohu nějakým způsobem reagovat a zabránit jí v tom? Když pejska pozná blíž (potkáme ho víckrát a je na ni hodný), už si hned nelehá, ale stejně je dost ostražitá. Nebo bázlivá? Nevím. S lidmi je to stejné. Jakmile na ní někdo promluví, běží k němu, pak jakoby odbíhá, vrací se a lehá si. Mají ji lidé hladit, nebo ne? Prosím někoho zkušeného o radu. Nechci v ní úzkosti nějak živit. Už jsem se dočetla o povzbuzování, nelitování, ale to v tomto případě nezabírá. Děkuji.

My mame 3,5 mesacnu fenu HW. Manzel pred tyzdnom spozoroval, ze ked pride domov z prace drnda si cvrkne. My vsak mame pocit, ze je to skor od radosti, ze je gazda doma. Crvkla si aj ked prisla 9 rocna dcera domov, ktora s nou ma dobry vztah. Mne to este neurobila - ja sa snazim ju ignorovat, ked prichadzam domov a ani sa jej neprihovaram, az ked vidim, ze vzrusenie opadava, vtedy ju jemne pohladkam po hlave. Trochu ste ma zaskocili, ze to moze byt zo stresu..., alebo nebodaj zapalom.