Mám trošku problém (a ani ne tak já) se zhruba tříměsíčním štěnětem ČV. Když ho vezmu na vodítko já, všechno bez problémů, ale předám ho přítelkyni, aby ho odvedla a on neustále blokuje, zastavuje se a otáčí. Jak na to, aby s ní chodil v pohodě a neřešil pořád jen mě? Ještě bych doplnil, že jinak spolu vycházejí víc než dobře.

a co se stane,když zmizíš z dohledu? jestli už potom jde v pohodě,já bych to neřešila,mě to čuba dělá taky,že když jde s někým,tak se otáčí,třeba to bere,že se trhá smečka někdy když ji vedu já a jdeme s někým koho zná a ten se odpojí,tak chvilku taky dělá,jakože by za ním šla,nebo když se loučíme se psem,se kterým si hodinu hrála,tak dělá koníka a staví se opravdu na zadní a tak moc by chtěla jít za ním.někdy to dělá i ten druhý pes,/většinou čévéčko).

To jsem zapomněl. Jde právě o situaci, kdy mě nevidí. Ono to bude možná dost tím, že přítelkyně s ním netráví moc času, protože ho zas tolik nemá. Když jdem ven společně, tak pokud neběhá okolo, tak jde prcek mezi náma Stejně tak když jdeme a vede ho přítelkyně, ale když u toho nejsem, tak by s ním prej mohla orat chodníky.

Já si myslím, že když to budeš řešit ty, tak to bude řešit i pes (nebo i ten druhej, kdo s ním jde)

Promiň, ale to není to, na co jsem se ptal. Jak já můžu něco řešit, když u toho nejsem? Ptám se pro to, abych věděl, co jí poradit.

Mně to přijde jako úplně normální chování tříměsíčního štěnda, které je fixované na Vás a Vaši přítelkyni ještě úplně tak nebere. Prostě musí postupem času zjistit, že i ona patří do jeho smečky, proto byste společně nebo ona s ním měla trávit co nejvíce času, aby si na ní štěndo zvyklo. Pokud jdete na procházku společně, přenechte vodítko přítelkyni, tak by se štěně nemělo zdráhat, protože vy přeci jdete také, ale vede ho ona, no problem.

Zkus se podívat jak spolu budou jednat, když pudete spolu a ty se najednou odloučíš- třeba pudeš do 200m vzdáleného krámu pro párek a ona půjde dál jakobys tam byl - třeba si všimneš co dělá špatně. Ale sleduj je nenápadně jen tak po očku... (máš ČV ;-))

Dík za odpovědi Tohle je právě situace ze včerejška. Přítelkyně spěchala k intru, já se zastavil u bankomatu a že si vyberu a doběhnu je To se taky stalo a když sem šel posledních asi 50m, stáli na místě a čekali na mě a že prej nechce jít a pořád se otáčí. Teď budem spolu všichni tři 10 dní, tak ji zkusím nechat, ať se snaží. To ale asi nepůjde tak jednoduše, protože mi nechce do výchovy psa sahat, takže si tady vlastně stěžuju na oba a možná zbytečně Kdyby ještě někoho napadlo, jak to zlepšit, budu jedině rád.

No náš malý taky zkouší na cizí kňourání a blokování. Nejlépe na něj platí nic si z toho nedělat, říct mu ať neblbne a pokračovat v chůzi i když by to bylo ze začátku na smyka. Po chvilce ho to přestane bavit a jde slušně.

A proč by měl chodit s cizími? Mně by se taky nechtělo.

Protože potřebuju aby ho občas vyvenčil i někdo, kdo s ním není denně v kontaktu a pro něj jsou to "cizí"

když to není tak uplně cizí ale člen smečky tak yb s ním měla jít. já třeba občas potřebuju pohlídat psa když du něco vyřidit na poštu tak čubu vrazím bratránkovi a ona de prootže ví že si pro ní přijdu

Hm, tak to bych mým psům asi nevysvětlila, ale pak se tomu psovi prostě nedivim, že nechce jít.

On je takový ukecaný na všechny. Dělá to i příteli,protože ten s ním taky nikam nechodí, prostě to zkouší. Když jsem jim poradila ať to neřeší, je vše v pohodě a malý si zvyká. Rudovo psi taky chodí s "cizími"

Vůdcem smečky sem já, takže půjde s tím, s kým já chci - a já si musím zajistit solventnost toho, komu svěřuju psa.
V případě Undertakera bych naučil přítelkyni jak v tomto případě zacházet se psem - něco jako že ONA je vodič, když jí tuto funkci předáš a je potřeba, aby si jí vykonávala (nebo aby to pochopil i pes). Tak jak si ty psa učili netahat a neblokovat na vodítku, to samé musí udělat i přítelkyně. Detaily viz poradna tahání na vodítku.

Řekla bych, že tohle je otázka samostatnosti. POkud bude venčit jenom přítelkyně a cizí lidi, tak si za chvíli zvykne.

Když to zas tak úplně nechci, občas ho někomu na vyvenčení dám, ale na druhou stranu jsem rád, že já jsem pro něj číslo jedna bez debat. Když ho dám někomu jinému ven, tak mám pořád strach, jak to dopadne. Už se mi ve zkouškovém párkrát stalo, že sem ho poslal ven s holkama a potom poslouchám čtvrt hodiny přemlouvání před intrem, jestli se náhodou prcek smiluje a půjde s nima. Navíc bych nerad, aby na něm někdo zkoušel pokusy, co ten pes umí a co ne a aby pak měl v hlavě zbytečně guláš. Další věc je ta, že já si zatím můžu dovolit ho pustit na volno, ale kdokoliv jinej tu možnost nemá a když je pes třečtvrtě cesty zapřenej dozadu a zbylou čtvrtku táhne domů, asi z toho taky moc nemá.
Asi holt přítelkyně dostane příkazem být důslednější. Když ho potáhne za sebou a nebude se ho ptát, určitě pes časem zjistí, že je lepší jít samovolně.

Bacha na to tahání. Chce to i pauzy na nadechnutí

Jasně, to já vim a ten pes není blbej... nejde do extrému a dokáže si přebrat, jestli je lepší nechat se vláčet po půl metru nebo jít sám. Teď když už na vodítku, tak mám přepínací přes rameno a jen občas zkoriguju, když zatáhne, ale víceméně si zvyknul, že je nejjednodušší jít vedle nohy.
Přítelkyně má se psy daleko víc zkušeností než já, momentálně mají doma kokra, špringšpaněla, ohaře a dva malamuty. Tady jde spíš o to, že se bojí na něj přitlačit, protože to není její, ale můj pes. No a u té chůze na vodítku to bohužel asi jinak než nátlakem a suverenitou nepůjde.

Ani pamlskem nebo míčkem?

Míček pro to, aby šel na vodítku jak má? To si moc nedovedu předtsavit. Pamlsek je OK, ale když jsem mu ho dával já. Myslím, že když by chtěl jít za mnou, tak bude koukat na přítelkyni s piškotem v ruce a naprosto nezájem. Je vidět, že potřebuje suverénní vedení. On má problémy i s tím, že je "trochu přetáčivej". Kdybych si s ním nevěděl rady (jako s Luisákem ) tak bych měl obě ruce po lokty samou jizvu. Díky poradně a RD je to už vcelku v pohodě.

Nám se to děje běžně, odmalička. Ono to sice zní jednoduše: "Já jsem šéf, tak půjde, s kým určím.", ale já z toho, co moje čévéčko dělá, mám podobný pocit jako Mellorn. Jako kdyby špatně snášel, že se mu trhá smečka, a nevěděl, co s tím. Když ho odvádím já a přítel jde jinam, zastavuje se, kouká, nechce dopředu. Dělá to i dobrého kamaráda, kterého vídá často. Když jsme společně venku a kamarád pak jde jinam, hrozně to řeší. A to vůbec nemluvím o tom, když mizím já. To se nechce hnout vůbec. Zrovna tak když jdeme ven, on a přítel jdou o minutu napřed (třeba zapomenu zamknout a vracím se ), tak se pořád otáčí a nechce jít, dokud nevidí, že jsme tam všichni.
V každém případě se mi za 22 měsíců nepodařilo na tom nic změnit. Řeším to vždycky v klidu.
Ale vlastně mi to připadá svým způsobem normální: někdo jde pryč, on neví kam a proč, tak se kouká a přemýšlí, kde je. Přišlo by mi divnější, kdyby to vůbec neřešil.
A vůbec, v jednom fr. dokumentu říkali - nemysleli to zle - že vlčí psi jako čsv a saarlosové jsou v komunikaci s lidmi krok zpátky . Ukazovali, jak komunikují psi, jak vlci a jak "wolfdogs". Zapomněla jsem, jak se jmenuje, u nás možná neběžel.

Asi na tom něco bude, protože Rokýna je rozhozenej ikdyž jde třeba Martin do práce ráno a já jdu ho vyprovodit a jdem se rovnou vyvenčit a nebo před jízdou se s ním jdu ještě vyvenčit, než naskočíme do auta a přítel jde zatím k autu a Rocky je rozhozenej z toho, že on jde jinam, než já a to se ti dva zrovna v lásce nemají. Vzájemně. Jen se povinně tolerují.

Ahoj mám obdobný problém, Sáře už budou tři a bohužel se to nelepší:-) Nedokážu říct zda je na mě tak závislá, nesamostatná, rozmazlená( to snad né) ale taky mi nechce s nikým chodit a fungovat beze mě. Na sousedku si zvykala dlouho aby mi ji aspon měl kdo vyvenčit .. když sem doma přijde si pro ni nedostane ji ani do výtahu.. když ráno pošlu přítele do výtahu mu ji odvedu, dole se vyčura a hned ho táhne zpátky do paneláku. Ted začíná blokovat i sousedce a tu zná ,,, rozejde se až po pár metrech.. venku když sme sami se mě ale nepotřebuje držet za zadkem běhá si , hraje jen sleduje zda tam jsem... když ji nechám v bytě třeba s mamkou když je na návštěvě a odejdu bude dvě hodiny ležet u dveří....když ji odvezu k mamce nechám ji v bytě a odejdu zboží knouráním panelák... nefandím si že bych pro ni byla tak užasná , nevím čím to je, ale jdu na 4 dny do nemocnice a nevím jak to zvládne... nechám ji v bytě jinou možnos tnemám bud přijede táta bude tam sní nebo ji zajistím venčení a procházky s tou sousedkou ale otázka je, jak bude fungovat a jak ji do budoucna naučit že neexistuju jenom já....

Je to závislačka. Hlavní je naučit lidi, co jí venčej, JAK s ní mají zacházet. Protože to není jen tak a pokud jí dávaj na vybranou a litujou jí, tak se to bude pořád zhoršovat. Chce to citlivý, ale jasný a rázný přístup. Jo a rozhodně jí nijak nekontaktovat ("tak běž s nima, nezlob atd.), ale otočit se a zavřít dveře.

My mame podobny problem s docaskarom Benom. Niekolko krat sa ho pokusil niekto zobrat na voditku na prechadzku, odisiel tak daleko pokial som bola na dohlad. Ked som mu zmizla z dohladu, dotiahol dotycnu osobu naspat na smyku. Jedina alternetiva ako ho dostat von bezo mna je pribalit mu na cestu aj Tessu. Vtedy ho uz nezaujima, ci je jeho docasna panicka s nim alebo nie. Ked vidi, ze ide Tessa, ide aj on. Tiez netusim ako ho tohto zbavit, kedze je mozne, ze pojde casom ku novym majitelom. Skusali sme to niekolkokrat, zatial bez uspechu.

Ono je to těžké žiju sní od mala sama.. já osobně sem samotář takže volný čas netrávím s lidmi, ale se Sárou někde v lese... jak ji mám zvykat na ostatní lidi... Rodinu mám daleko k mamce jedu jednou za 14 dní.. a tu mám jen tu sousedku která mi sní občas zajde ven.... Taky ji říkám at ji prostě ignoruje a třeba na pamlsky ji pak už rozchodí a jde sní normálně na delší procházku. Je to muj první pes možná je trochu rozmazlená to popírat nebudu ale opravdu mě nenapadá jak ji více osamostatnit.....na druhou stranu si nemyslím, že má s lidmi problémy... kdokoliv z paneláku si ji muže hodiny drbat .. sama si zajde pro pomazlení, děti ji nevadí ty zbožnuje určitě ji lidí nestraním .. jen sní prostě žiju sama....