Ahoj všem,
někdo z vás má určitě zkušenost se soužitím s více psy, tak prosím, najde se někdo, kdo poradí? K téměř devítiletému tibetskému teriérovi jsem si do bytu přivedla dvouměsíční štěně labradora. Výchovu starouška jsem bohužel už od štěněte nezvládla (žiju s maminkou, psa jsem dostala ve čtrnácti), odmala je agresivní, venku nosí košík, protože sbírá odpadky (hned od začátku se po mně vztekle vrhal, když jsem se mu cokoli snažila dostat z tlamy, na nějaké "fuj" absolutně žádná reakce), obě nás několikrát pokousal, a s věkem se to stupňuje. Nejagresivnější je po žrádle, a to na maminku, která ho krmí. V poslední době už mu nesměla ani nasadit vodítko - okamžitě zuřivá scéna.
Jak pes stárne, stupňuje se navíc jeho neustále pofňukávání - nevydrží chvíli v klidu, pořád těká z místa na místo a pokňukává, i když je s námi v pokoji. Venku s ním strávím kolem tří hodin denně, část z toho bez vodítka, na jiné lidi ani psy agresivní není, o hračky příliš nejeví zájem. Největší kámen úrazu nastal, když jsem domů přivedla štěnátko - doufala jsem, že třeba staroušek nebude tak těkavý, přestane pofňukávat, bude mít kamaráda... asi jsem uvažovala dost zcestně, ale vážně jsem věřila, že se štěnětem pookřeje (jinak je Arnošt na svůj věk hodně živý, hraje si s ostatními psy, běhá). Jen musím doplnit, že je kastrovaný, což nám doporučil veterinář na zmírněný agresivity... teď vím taky, že to byla hloupost, ale ve čtrnácti bez jakýchkoli zkušeností, jsem holt z toho psa byla tak rozhozená, že jsem na to nakonec kývla...
Štěně se k Arnovi ale vůbec nesmělo přiblížit, několikrát po něm zuřivě vyjel, ono to ale nejspíš vzalo jako hru a nedalo pokoj... přečetla jsem si i rady, že štěněti neuškodí, když mu starší pes udá mantinely, ale nic takového v žádném případě nechci riskovat, protože Arno je nevypočitatelný a mohl by tomu malému ublížit.
Oba psi zároveň u nás nakonec byli jen dva dny. Skončilo to zatím tak, že mě Arno v pátek pokousal do nohy, když jsem ho za obojek chtěla odvést na místo. Mamince došla trpělivost a okamžitě ho odvezla do útulku, kde si ho nechali na pozorování. V kotci se k němu zatím nemohli skoro ani přiblížit. Veterinář tvrdí, že v devíti letech je na jakoukoli převýchovu pozdě, a soužití takového psa se štěnětem nereálné - brzy by prý tohle odkoukal od Arna.
Na čtvrtek jsem se domluvila na Ovčáry, ale bojím se, že jakmile přivedu Arnošta zpátky domů, do stejného prostředí, budeme zase ve starých kolejích... a největší strach mám z agresivity ke štěňátku, byla to hloupost, brát ho k Arnovi a věřit, že všechno bude jako zázrakem OK. Nejlepší pro ně by asi bylo dovézt ho zpátky a s Arnoštem už to nějak přežít, ale copak neexistuje způsob, jak ty dva dát dohromady? Poradí někdo? Moc děkuju za jakýkoli názor.
Soňa

arnoštka jste si nechali přerust pěkně přes hlavu- je to terier- a ukazal vam co to zanmená.
Ruda dokáže hodně naučí vás se psem pracovat a věřím že soužití těch dvou možné je uvidíte sami

ahoj, měla sem stejnou iluzi se strašim psem a štěnětem (naštěstí u nás to neni takovej extrém, jednalo se "jen" o agresi vůči psum) ale ted už je to ok. když už jste domluveni na čtvrtek tak se domluvte s útulkem, jestli si ho tam můžou do čtvrtka nechat-budou chtít za to ale zaplatit, a ve čtvrtek ráno ho naložte a jeďte rovnou na Ovčáry, nebo si ho vemte domu a nechte mu košík i vodtko (nejlíp zavolejte ještě p. Desenskýmu, ten vám řekne co bude nejlepší) držim palce a pak dejte prosím vědět jak ste dopadli

Děkuju za podporu a Erájo, jak jste to nakonec vyřešili u vás?

Soňo,
je možné to vyřešit. Ruda vás naučí, jak na to. Dělali jste chybu, že jste staršímu psovi ustupovali. Nebylo správné ho také vodit za obojek. Ale teď je to zbytečné rozebírat, Ruda vám to ukáže. Jenom nechápu, jak pojedete na Ovčáry - bez staršího psa? Bylo by lepší ho mít s sebou, pokud se máte naučit spolu s ním vycházet.

Vas starsi pes je poze nevychovany,poridit knemu dalsiho psa je chyba.tech chyb co vidim je hodne,ale tohle sami po netu nevyresite-zakladem je presne vedet co mate delat.To Vam presne ukaze a vysvetly pri Vasi navsteve Ovcar Ruda osobne.Myslim ze mate co delat.Apokud problem nebudete resit bude se ted uz problem jen hodne stupnovat.

"rozhodla sem se, že mi do mýho štěněte kecat nebude", jak ste dopadli na Ovčárech?

Na Ovčárech jsme dopadli dobře, ale doma už bohužel hůř... Všechny naše problémy jsou samo špatnou výchovou, stalo se, ale jak nám bylo řečeno, i v devíti letech se to dá důsledností srovnat.
Když jsem dorazila z Ovčár domů (byla jsem tam jenom s Arnoštem) a pustila psy k sobě, Arnošt po tom malým hned s vrčením vystartoval, načež jsem Arnošta čapla za krkem a snažila se ho přidržet u země, aby se zklidnil (jak jsem to odkoukla na Ovčárech, když si tam pokusil otevřít tlamu). Jenže dostal tak zuřivej záchvat, jaký jsem snad ani u něj ještě nezažila. Byl vzteky naprosto nepříčetnej, začal zuřivě řvát a třískat sebou tak, že jsem ho vůbec nemohla udržet (a to má jenom 10 kg), naštěstí měl košík. Prostě absolutně odlišná reakce, než na Ovčárech, žádný zklidněný, ale hysterickej amok. Musela jsem ho chytit za kůži na krku a vynést na chodbu. Teď si uvědomuju, že chyba byla taky v tom, že jsem ho měla takhle popadnout a stáhnout ještě předtím, než stačil po malým vystartovat, jak radil pan Desenský, a ukázat mu tím, že jsem rychlejší, že na něho stačím... Jenže se naplnilo to, co mi předpovídala většina lidí - že psí psycholog ho možná zkrotit zvládne, ale mně už se podřídí těžko, když byl tolik let zvyklý si doma otvírat hubu.
Bohužel mámě z tohohle zážitku vyletěly nervy a Arnošt jel druhý den ráno zpátky do útulku... Takže jsme tam, kde jsme byli.
Erájo, prosím, můžeš mi trochu víc přiblížit, jak jsi tohle řešila prakticky? Z fotky koukám, že máš asi ovčáka, jak jsi ho zvládla zklidnit?
Dřív jsem se štěňátku snažila zabránit, aby se k Arnovi vůbec přiblížilo, aby ho neokusovalo a neměl důvod vyjíždět, ale marnost nad marnost, stačilo, aby k němu přihopkalo na půl metru... Přitom venku na procházkách se nestačím divit, potkala jsem s mrňouskem několik dospělých labradorů, nechali se od mýho štěniska okusovat, rajtovat po sobě a vrhali na něj nejvejš ty svoje typický jazykovyplazený labradoří úsměvy...
Vážně už si nevím rady, pan Desenský tu někde píše, že říkat si, že člověk něco nezvládne, je první krok k neúspěchu. Jenže já začínám mít pocit, že to vážně nezvládnu.

BinLádine, děkuju za odpověď, ale to, že je můj pes nevychovaný, že jsme udělali spoustu chyb a že pořídit k němu dalšího psa byla taky chyba, to všechno vím teď taky, jinak bych tu nejspíš neprosila o radu. Jenže po bitvě je každý generál a jednou se holt stalo, jak se stalo. Ale díky za názor. Prostě vím, že jsem zkazila, co se dalo, je to můj první pes a neměla jsem žádné zkušenosti - a tím se to nesnažím nijak omlouvat.

štěndo (ted už skoro 2letý) je ovčák, ten 10letej je kříženec (pravděpodobně špice - podezření na otce a podle jeho bráchů) a má taky 9-10 kilo, já ti asi moc neporadim, u nás bylo štěstí, že jsem si nenechala křížence přerůst přes hlavu když jsme ho měli ještě samotnýho, aby si na mě otevřel hubu neexistuje tak o to to je u mě jednodušší, problem který postup "usmíření" zpomaloval byl, že jsem je viděla o víkendu a naši ho víceméně nechali at si dělá co chce, v tý době jsem tady na poradně jetě nebyla tak sem udělala pár chyb který ted vidim, ale naštěstí ne tak zásadní. Jestli máš čas tak já bych za psem do útulku jezdila a nejdřív si s nim vyřešila kdo je nahoře a kdo musí poslouhat, pokud možno 100% přivolání, prostě vyřešit si s nim vztah a pak řešit vztah mezi nim a štěndem- ostatními psi. Mezitim štěně co nejvíc socializovat. Až bych si byla jistá že mě starší pes bere jako šéfa, šla bych s nim a štěndem na procházku tam kde to ani jeden nezná - neutrální půdu, oba na vodítku, nesnažila bych se aby se zkámošili ale spíš aby se ignorovali, při sebemenším nežádoucim náznaku bych psa varovala.... tak bych pokračovala až by se dosáhlo klidu aspon takovýho, abych si psa mohla vzít domu. jo a štěndo zase usměrnovat aby neprovokovalo.
toto neber jako postup, jen muj názor jak bych postupovala, řid se podle toho co ti řek p. Desenský a nevzdávej se, musíš bejt vnitřně rozhodlá že bude po tvym at se mu to líbí nebo ne a že ho nebude prát, věřim že to zvládnete

Sono,nechci nikomu nic vycitat,poze jsem reagoval na situaci kdy nezvladam jednoho psa a knemu si vezmu dalsiho.To mi prijde trochu lehkovazne.Buhuzel to co jsem cetl ted prekonalo i moje pbavy.To ze pes sel spatky do utulku mne moc mrzy.Je super uz jen to ze vyte kde jste udelal chybu a proc-uz to je cesta k naprave.Priznat chybu je pokrok,protoze znam lidi se psy co nedokazi ani tohle a psy maji hodne problematicke..
To ze se neco nepovedlo Vam napoprve neva,to chce cvik a zkusenosti.Aty taky prijdou az ponejake dobe.Nesmite vec vzdavat kdyz se nepovede napoprve.
Mam taky hafany,taky jsem udelal chybi ve vychove,ale nic nevzdavam a bojuji.Drzte se.

Dobrý večer,moc prosím o radu,máme doma desetilétého voříška a domů jsme si přinesli štěně mopse,každý den chodíme s oběma na procházky,vše je v pořádku,ale jakmile se vrátíme domů na dvůr kde je jeho teritorium stává se agresivním.Můžete nám prosím poradit?Děkuji s pozdravem Dana Kalendová

Myslím,že tomu rozumím,ale jak mám docílit toho, aby se tak nechoval,vždyť já jsem ho neučila ,aby do svého teritoria nikoho nepouštěl tak kde se to v něm vzalo?Nemůže to být spíše žárlivost?

Chápu,ale jak ho to teď mám odnaučit,on reaguje na všechna zvířata stejně,ať je to kočka,králík,jiný pes,papoušek,všechny by nejradši pravděpodobně zakousl,zatím se to nestalo,vždy jsme tomu zabránili,tak se tedy ptám,jestli je šance jeho chování změnit,jak s ním pracovat.Přece jen už je mu 11 let.

zmenit to ide, tiez som to preucala 5 rocnu fenecku, len sa trosku potrapis. si myslim ze najschodnejsia cesta je zavolat rudovi mas to najrychlejsie a opytas sa priamo to co potrebujes

Dobrý den,
máme 2měsíční fenku anglického bulteriéra a zájímá mě , zda je možné toto štěně seznámit s 5letou fenou amerického stafordšírského bulteriéra našich známých. Tato dospělá fena je agresivní vůči ostatním psům i fenám, ohledně štěňat - zatím nevíme. Mám z toho obavy a nejradši bych je spolu dohromadu vůbec nedávala, protože nevím, zda by v případě napadení feny naše štěně nezačalo být také agresivní vůči ostatním psům.
Děkuji za radu.

Potřebovala bych radu, abych to nezkazila už na začátku. Mam 13-ti letého chrtíka, je to rozmazlený nervák (když se na to podívám hodně objektivně). K ostatním psům se zrovna nevrhá, jedině pokud jde o psy podobné jeho velikosti nebo je-li s nimi delší dobu.
Chtěla jsem si pořídit dalšího psa a říkala si, jak si to promyslím. No ale osud tomu chtěl, že jsem se na benzínce potkala s malou fenečkou a už ji mám doma. Je totálně zamořená všenkou psí, takže zatím stříkám Frontline a odčervuju a chrtík je u mamky. Co mám ale dělat až chrtík přijde domů?
Fence je něco kolem 2 měsíců, je malá, předpokládám že vyroste do velikosti takového toho pes-lyška. Je živá, rychle se učí, při kontaktu s jiným psem si okamžitě chtěla hrát. Má zlomenou zadní nožičku, takže neni zatím moc rychlá a spíš leží na zádech a štěká :) Bydlíme v domě, chrtík spí normálně v posteli, fenku tam ale nechci, nocuje v předsíni (je v pohodě, vůbec nekňučí - chápete to???).
Nemyslím, že ji chrtík napadne nebo tak něco. I když je starý, pořád si hraje a rád blbne (se mnou). Ale časem na ni určitě bude naskakovat. Nechci aby to dělal - jak mu to mam zakázat? Kdyby to dělal trochu, nevadí mi to, ale znám ho a je v tom hrozně urputný
Našla jsem tu "seznamovat na neutrální půde" - mam je vzít oba na louku a seznámit tam a pak jít teprve domů? Oba už to tam budou znát. Další věta, která mě vyplašila je, že starý nervák udělá nerváka ze štěněte. Fenka je opravdu v pohodě, jak tomu tedy zabránit?

Tu http://www.psycholog-psu.com/poradna/search.php?keywords=%C5%A1t%C4%9Bn%C4%9B+star%C5%A1%C3%AD+pes&terms=all&author=&sc=1&sf=all&sk=t&sd=d&sr=posts&st=0&ch=300&t=0&submit=Hledat sú výsledky vyhľadávania pomocou kľúčových slov. Sú to možno trochu iné situácie, ale princíp ostáva ten istý. Naučiť oboch psov, kde sú hranice. Na to je potrebné, kým to pochopia, usmerňovať ich. Situácií môže nastať toľko, že dať návod sa nedá, to by sme si tu len vymýšľali.
Zdá sa, že najväčšiu obavu by si mala mať z toho, že chrtík, ako rozmaznaný nervák, si bude robiť, čo uzná za vhodné a je pravdou, že ak nie je ovládateľný, môže to zle vplývať na šteniatko a ich vzťah. Takisto ale platí to, že netreba riešiť problém, ktorý nenastal. Prípadné prílišné nadšenie z nového člena u chrtíka treba hneď na začiatku primerane usmerniť a môže z nich byť dobrá dvojka. Ty si priviedla šteniatko, ty musíš určiť nové pravidlá. Problémom ani tak nebude neutrálna pôda, ako to, že nad správaním staršieho psa nebudeš mať kontrolu, toho sa myslím podvedome obávaš a na to si aj budeš musieť najviac dohliadnuť. Pokiaľ máš tento problém s ním, môžeš ho mať v inej podobe aj u šteniatka. Vyvaruj sa okrikovania a obkecávania (lepšie ako slová je vodítko), ak niečo nie je v poriadku, konaj. Čo konkrétne urobiť pri urputnom naskakovaní? Najlepšie zasiahnuť tak, aby pochopil, že je nežiadúce. Možností je veľa, aj o tých sa tu dočítaš, my reakcie psa a to, nakoľko ťa berie vážne, nepoznáme.
Starší pes nervák môže šteniatku naozaj dať nevhodný vzor, tu záleží zas na tebe.

Diky. Ja jsem to nejdriv zkusila pres vyhledavani a procetla co tu je. Ale s tim naskakovanim si nevim rady, protoze po precteni knizky od Desenskeho a nekterych prispevku mi prijde, ze to je normalni chovani a tak nevim jakym stylem zasahnout, kdyz nechci aby to pes delal.

Naskakovanie môže mať veľa významov, od normálneho správania až po obťažujúcu šikanu, ty pravdepodobne očakávaš od staršieho psa obťažujúce nakrývanie spôsobené nedostatkom sebaovládania v podobe "klapky na oči a užijem si, ako sa dá". Dá sa riešiť privolaním, odoslaním, prerušením hodením predmetu a pod. Záleží naozaj na okolnostiach. Každopádne odporúčam mať psov v dosahu, nie pustiť ich hneď behať po lúčke s tým, že ich s prázdnymi rukami budeš napomínať. Takisto sa nedá posúdiť tvoja zručnosť, rýchlosť, zrozumiteľnosť... Na tieto veci sa ľudia chodia pozerať a učiť sa osobne s tým, že riešenie sa ušije na mieru psovi aj majiteľovi.

Moc děkuji, nějak to zkusím ukočírovat a když nastanou potiže, poprosím o nové rady

Dobrý den, prosím o radu. K našemu 1,5 ročnímu VOK jsme si koupili ( aby nebyl cez den sam- bylo nam ho líto)štenatko(fenku) taky VOK. Tešili jsme se jakou bude mít radost, ale vo finále jsme z toho oba sklamaní. Vyjíždi po ní a chce se pařit - je to normální když je jenom ešte štěne? Může nám prosím někdo poradit, co s ním máme dělat? Děkujeme.

Namiesto toho, aby ste priviedli psovi ďalšieho, bolo treba venovať sa mu, vychovať ho. To, ako sa správa, poukazuje na to, že mu tá výchova chýbala a to šteniatko na to dopláca. Ak vám ho bolo ľúto, mali ste si na neho nájsť viac času. Teraz si budete musieť nájsť viac času pre dvoch, budete musieť vychovať a stanoviť pravidlá tomu staršiemu a aj novej fenke. Prečo vám vlastne vášho prvého psa bolo ľúto?
Ďalšie šteňa tiež potrebuje výchovu, prečo ste sa tu neporadili najprv o tom, či priviesť k psovi, ktorého vám je ľúto, ďalšieho?

Asi mate pravdu. Chyby se v živote dělaj a měli by jsme se z nich poučit. Mockrát děkuji za radu budeme se snažit. Má prosím ešte někdo podobné skušenosti???? Děkuji

Můj manžel má 12r. středního špice, když jsem se k němu přistěhovala s wesťandou 2 roky, měla jsem obavu, protože pesan nebyl vůbec zvyklý na psy ani na cizí lidi. Takže jsem krotila oba. S w. se spíš tolerovali. Začali se kamarádit, až když w. "hárala", to si i hráli, w. ho provokovala. Teď máme (3. měsíc) 6 měs. NO taky holku. Starší je na ní protivnej, radši už dopředu vrčí (spíš varovně), tak ho krotím, aby se nezbláznil, že mu nic nedělá. Mladá občas do něj žďuchne, provokuje ho ke hře, pořád je dost divoká, ale on se jí bojí. Občas si k ní čuchne, to je tak všechno. Probíhá výchova na všech 3 stranách. Určitě špic pookřál, když k němu přišla ta moje bílá koza, vždycky se na ní těšil. Taky jsem si myslela, že se NO bude od špice učit, ale zatím se učí od w.

A jak dlouho štěndo máte? Negativní reakce prvních pár dní bývá poměrně častá, i když u tak mladého psa bych ho až tak nečekala. Ale jestli to je rozmazlovaný jedináček,tak se není čemu divit. Musíte mu dát najevo,že jakékoli agresivní chování vůči malé je pro vás nepřijatelné a výhody naopak bude těžit z toho,když se k ní bude chovat mile. Na druhou stranu musíte zajistit,aby ho štěndo neobtěžovalo,když chce mít klid. A samozřejmě s rozumem, at mají vůbec šanci se sžít.

Mame ho treti den, uzje to ale lepsi. zacinaj se spolu i hrat. jen ho musim hlidat, protoze ne vzdy odhadne svou silu...

Tak to bude v pohodě, je normální,že první den není starší pes bez sebe nadšením,že mu do života vtrhne kousavá uječená pirana Tys to psal,jak kdyby u vás byla měsíce

to bylo jenom malé sklamání. mysleli jsme, že bude celý bez sebe a to i byl :) ale ne tak jak jsme doufali.

Dobrý den.
Máme 13-ti letého psa (Míša), který je na svůj věk velice aktivní. Měli jsme ještě 5-ti letého, kterého bohužel přejelo auto. Chtěli bysme si pořídit nového, pokud možno fenku.
Když u nás byli na návštěvě známí (asi tak před rokem) se svou fenkou, Míša se jí snažil "obskákat", jenže byla vyšší než on. Chtěla bych se tedy zeptat, jestli by Míšovi v jeho věku nějak ublížilo, kdyby měl popřípadě pohlavní styk s fenkou. Kamarádka říkala, že by mohl i umřít.
Já se bohužel v psech nějak moc nevyznám, takže se omlouvám, jestli je tento dotaz nějaký absorudní.
Předem děkuji za odpověď.

Lucynka bohužiaľ časť otázky naozaj absurdná je. Prečo by mal mať tento psík pohlavný styk s fenkou? Ak ste na tom so psíkom tak, že je neovládateľný, tak fenka, ktorá bude dva krát za rok hárať, nie je vhodná voľba, o to skôr, že psík má 13 rokov. Alebo fenku plánujete vykastrovať? Alebo mať každého pol roka šteniatka?
Už podľa toho, ako a kam smeruješ otázku, odporúčam prehodnotiť rozhodnutie a najprv trochu viac psom porozumieť. Máš k dispozícii celú poradňu, hlavne metodická časť bude veľmi prínosná.

Děkuji za odpověď. Ono hlavní podstata mé otázky je, jestli může pes ve 13 umřít, když má pohlavní styk s fenkou. Proč by měl mít pohlavní styk? Mně je zatím 12 a ještě jsem nezažila, že bysme doma měli pejsky opačného pohlaví. Takže nevím, jak by Míša reagoval. Zda by hned začal po fence "skákat" nebo ne. Bohužel v okolí se nemám koho zeptat, proto jsem se přihlásila sem do poradny. Míša si myslím, že s ovladatelností je někde na střední cestě. O kastraci jsem přemýšlela. Ale pro mě je teď nejdůležitější rozhodnou se, zda psa či fenku. Proto se tu ptám (vás - lidí, kteří s tím mají zkušenosti), jaké rizika by obnášela fenka (samozřejmě, že ty hlavní vím, ale né až tak do podrobna).
Metodickou část poradny určitě navštívím, děkuji

Na hlavnú podstatu tvojej otázky odpovedám, že pohlavný styk pre 13 ročného psa môže byť väčším rizikom, ako pre psa v nižšom veku, ale samozrejme aj nemusí. Záleží od jeho celkového zdravotného stavu. Tak či tak je ale ohrozením potom už len prítomnosť hárajúcej sa fenky. Problematika je ale širšia, výsledkom pohlavného styku by boli s veľkou pravdepodobnosťou šteniatka, ktorých je v útulkoch už tak či tak dosť. Takže voľbu si naozaj treba zvážiť a premyslieť, v prvom rade ale treba poznať svojho psa.
Pokiaľ pes nepretržite a obťažujúco vyskakuje na fenku, ktorá sa nehára, znamená to, že psa nezvládate.
Pokiaľ sa rozhodnete pre ďalšieho psa, alebo fenku, v prvom rade si treba uvedomiť, že zodpovední budú hlavne tvoji rodičia. Oni už odpovede na tieto otázky poznajú?

Prečítaj si prosím aj Registračné podmienky poradne, kde sa píše aj o zvýrazňovaní textu, upravila som ti už druhý príspevok z tvojich troch na tejto poradni.

Děkuji moc, abych pravdu řekla, tak ty registrační podmínky jsem si četla jenom tak "od oka". Takže vidím, že si musím najít čas a přečíst si to celé. Omlouvám se...
Moji rodiče se o naše zvířata nestarají. Starám se o ně hlavně já a děda, jenže mě je blbé se na takovéto otázky ptát dědy. Proto jsem si vyhledala tuto poradnu.
Míša byl (je) v kontaktu spíše se psy než s fenkami. Nejradši bych si na návštěvu pozvala tetu s Ritou, jenže teta by se o Ritu bála. Asi opravdu prvně vyhledám přítomnost nehárající fenky.
Jak to tak vidím, nejjednodušší bude pořídit si zase pejska.
Kdyby jsme se přeci jen rozhodli pro fenku, nechali bysme ji nejspíš vykastrovat, ale kdyby ne a měli bysme štěňátka, tak zodpovědné majitele už jsem našla - to by popřípadě problém nedělalo.
Omlouvám se, že píšu tak na přeskáčku a né moc pochopitelně.
Každopádně děkuji za rady, můj největší problém je vyřešen. Teď musím provést ten "experiment" s nehárající fenkou. Děkuju.

Experimenty by som práve nerobila, na jeho základe psa tak celkom nespoznáš. Mala by si vedieť, ako je pes vychovaný, nakoľko sa ovláda a nakoľko ho ovláda ten, kto sa o neho stará. Ak pribudne ďalší pes,experimnet by to nemal byť, bude to každodenná realita.
Na kastráciu som sa pýtala zámerne, daj si to slovíčko do vyhľadávača poradne a čítaj. To isté platí pri šteňatách, stačí téma Kříženečci... Choď sa prípadne pozrieť do útulku a porozmýšľaj, alebo sa opýtaj, kde sa tam tí psi vzali.
Míša je sympaťák

Experiment jsem myslela, že přijde kamarádka s nehárající fenkou a Míšu s fenkou pustíme na dvůr a budu pozorovat, jak se Míša zachová.
S kastrací jste mi otevřela oči. Předpokládala jsem, že je to jako u koček... to bylo překvapení!
Předposlední větu jsem moc nepobrala, tím jste chtěla naznačit, že jakože bychomm si pořídili fenku a protože bysme zjistili, že nám nakonec nepasuje, šoupli bychom ji do útulku? Nebo co?

Myslím že tým rea myslela,že keď máš takého výkonného psa,zanedlho by ste mali šteniatka,zase krížencov a tých sú plné útulky.

Tak tak. Ako píše Indiánka.

Aha. Nakonec budeme mít pejska, fenka by byla víc náročná a máte pravdu.
Až si pejska pořídíme (nebude to ale asi hned), dám sem fotku a napíšu informace. Míša už je přece jen na pejsky zvyklí a jde poznat, že je teď takoví smutný, jak Bobíka přejelo auto ...

Dobrý den,
mám dva staré psi stafordšírských bulteriérů(15 a 12),matka se synem.Dříve nešnájející se s jinými většími psi než jsou sami a nebo stejného plemene.S věkem nyní v normě.Je vhodné pořídit si štěně argentické dogy? Mám na mysli jestli jim nějak neublížím s ohledem na věk,nebudou-li se cítit už jako odepsaní?Jsou dosti citově vázaní na rodinu.Fena je již hluchá,pejsek již slyší také hůře,ale jinak v pohodě.Může pořízení štěněte způsobit negativní a nebo pozitivní efekt?Děkuji za radu.

evca je ťažké posúdiť, čo znamená v reále toto:



Sú to psi natoľko citliví a rozmaznaní, že sa budú cítiť ukrivdení? Majú to postavené tak, že môžu nejak protestovať proti vašim rozhodnutiam? Ak áno, problém môže nastať. Ďalej si treba položiť otázku, či ďalšieho psa, keď začne dospievať, dokážete usmerniť pri tejto zaujímavej kombinácii plemien tak, aby bol zachovaný kľud starších psov. Povedala by som, že skúseností a znalostí to bude vyžadovať dosť. Máte ich vy? Na toto si budete musieť odpovedať sama.

Mám skoro tříletého a pětiměsíčního RR. Jsou naprosto v pohodě, starší ho vzal do smečky naprosto bezproblémově. Vím, že někteří moji známí co mají dva RR stejného pohlaví řešili rvačky, zpravidla to bylo vyvoláno žrádlem. Tak já od začátku striktně rozděluji a přiděluji žrádlo s tím, že jmenuji psa a misku položím na jeho místo. Chápou to oba a není v tom problém, prostě počkají. Teď jsem začala "těžší cvičení" a zajímalo by mě jestli to má nějaký smysl pro budoucnost. Oni oba k smrti milují omáčku s těstovinama (jinak krmím Barfem). Když dojídám, nechám na talíři dvě hrstičky. Jídlo rozdělím na dvě poloviny (na talíři) a dám je pesanům, s tím, že každý může jen na tu svou polovinu. Oba rychle tuhle "hru" pochopili a akceptovali.

u nas su baby naucene zrat spolu z taniera aj bez delenia kopok ja osobne si myslim ze ziadny pes by sa nemal kvoli zradlu bit (neberiem teraz utulkove, kontajnerove alebo dlhodobo poulicne samozivitele) a v pripade ze mam doma dvoch a viacerych je dobre ich naucit jest spolu. nemusis potom doma strazit a ani vonku sa ti nestane ze zacne bitka kvoli piskote

Zdravím všechny, dnes se mi moje holky poprvé tak popraly. Mám 13 letou fenku malého špice a téměř 7 měsíční fenku Portíka. Dosud až na malé konflikty, kdy se jednalo spíš o to , že starší na mladší zavrčela když ji moc zlobila bylo všechno Ok. Jinak spolu nažívali v pohodě, ale bez nějakého většího kamarádství. Dnes si mladší , která už je 2 x větší chtěla hrát a starší na to očividně neměla náladu a tak mladší dost nevybíravě kousla do nosu. Ta ihned zaujala podřízenou polohu a otočila se až na záda , ale starší nestačilo a tak ji dal utočila na krk . A to už bylo na mladou hodně a takse na ni obořila a velmi výhružně na ni vyjela. To už jsem stačila doběhnout a vlést mezi ně a obě usměrnit. Pak se vzájemně očuchávali už bez agresivity, ale řekla bych že byli v pozoru. Teď už leží nedaleko od sebe a dělají jako by nic. Starší krmíme vždy jako první a pozornost věnuji oběma pokud možno stejnou, jenom s mladší chodím cvičit , tak jsem s ní víc.Nerada bych aby se mezi nimi vytvořilo nepřátelství , tak jsem vás chtěla poprosit o radu jak se dál chovat a popř. jak takovou situaci řešit.

Nenechat štěně otravovat důchodce

Dobrý den,

mám problém - pořídila jsem si Boloňáčka, na Vánoce pojedu za mamkou a ta má 2letou fenu vlčáka s něčím šmiknutým. Fena je pouze na zahradě v boudě, špatně socializovaná vůči jiným psům (psy i feny napadá) a domů nesmí, taktéž s posloucháním příkazů je to tak nějak jak se jí chce. Boloňáček je taky fenka můj mazel (v té době jí bude 5 měsíců, s cizími psy nemá problém) a samozřejmě bude doma. Chtěla jsem se zeptat, jestli má vůbec cenu zkoušet tyhle dvě seznámit byť na neutrálním území - protože domácí pes bude znevýhodněn štěnětem, které bude mít práva, jaká ona nemá a také jak se to může odrazit na chování feny vůči domácímu osazenstvu. Mamku zatím docela poslechne, starou babičku a mamčina manžela má na háku.

Já osobně bych v týhle situaci neseznamovala, pokud nemusejí přijít od styku (dospělá do baráku stejně nesmí). A kdyby se něco zvrtlo, zbytečně by to odneslo štěndo. Ale to je jen můj osobní postoj.