Dobrý den, četla jsem už všechny články ve vaší poradně ohledně destruktivního chování psů, ale u nás to bohužel nepasuje. Do jednoho roku jsme s ní neměli v tomto ohledu problém, problém nastal po té, co jsme se přestěhovali, byli zde dveře okousané od psa předchozích majitelů a od té doby náš pes zdevastuje vše do výšky 1,5metru, když je puštěná v bytě, když je v chodbě, prokousává se dveřmi.Zkoušeli jsme na celé dopoledne jít ven s tím, že na odpoledne jsme odjeli, ale ani to nezabralo, opět byl byt jako po demoliční četě.Zkoušeli jsme i větev ze stromu, ale přednost před ní dá přece jen dveřím, i když si s větví týden před tím každý večer hraju. A pak máme ještě jeden problém, v létě 2008 (červenec) si naše fenka zlomila packu komplikovaně a od té doby do ledna 2009 nesměla na vycházky, pouze vyvenčit a domů a teď je bázlivá vůči cizím lidem vrčí a štěká, ale v případě, že má daný člověk piškot klidně s ním odejde domů.Co máme dělat, abychom ji odnaučili vrčet na cizí???? Kromě procházek ve městě mezi lidmi???? Předem moc děkuji za jakoukoliv odpověď. Jinak mám fenečku bulteriéra 20měsíců, takže ještě štěně.

Hmm hezkédveře, je to holka šikovná Pročtěte si poradnu zaměřenou na Nesamostatnost, to je totiž váš hlavní problém. Hodně štěstí a pobijte dveře plechem,nové si kupte, až bude vše v pořádku

PS: čubinka je moc hezká

Děkuju, nesamostatnost není problém, jak jsem psala výše nikdy s ní nebyl problém, dokud nezačala pokračovat v kousání dveří, které začal pes majitelů bytu před námi. Byla schopná vydržet doma sama i 8hodin, aniž by cokoliv zničičla, či se jakkoliv jinak projevovala, ale po přestěhování je to příšerné.

A nemohl být spíš spouštěč to přestěhování než ty načaté dveře?

Jak jste čubinku zabavovali, když se nemohla vybít kvůli zranění na vycházkách? Není tohle ten spouštěč? Nuda? Ruda tu píše něco o znuděném psovi a atomové bombě.

No spouštěč by pohyb být mohl, ale problém je v tom, že devastace začali v listopadu 2007 a packu si zlomila až v červenci 2008 což je rozdíl 9měsíců, kdy už vesele ničila vše, co bylo v dosahu.

já si taky myslím že základ mohl bejt přestěhování ale postupné učení samostatnosti jak je tu popsáno by vám mohlo pomoct

Tak jsem to myslela, začalo to, když ste se přestěhovali, z toho mi plyne, že hlavní problém je nesamostatnost.

Asi ji fakt rozhodilo to prestehovani.
Naše Linda - kokřice, byla asi tak do 6, 7 měsíců tak strašně šikovná, až jsme se divili, že byt zůstává pořád jako ze škatulky. Někdy v období, když vlítla do puberty, strhala tapety, kam dosahla, sežrala si pelíšek, zničila vchodový dveře, rvala koberec. Asi s ní zacloumaly hormony:). Myslim ze nám to dalo asi pul roku, nez to zas bylo tak nejak ok. Obcas ji ale neco pres cumak prelitlo a neco si na nas vymyslela. Ted uz ji je ale 10 let a teda ani prestehovani pred 5 lety uz ji problem nedelalo(teda tusim, ze si akorát parkrat trochu zakňučela).

Celé jsem to tu pročetla a nic z toho nás netrápí. Je schopná se s námi přemístit, dokonce na dovolené s námi bydlela v autě a bez problémů. Po přestěhování začala vše demolovat, teda s tím, že začala kousat již nakousané psa od majitelů před náma. Při odchodu se s ní neloučím, při příchodu se s ní nevítám, nedávám jí nějaké záminky, při kterých by měla vědět, že bude sama. Vyvenčím, nechám jí vyběhat, pak jí dáme žrádlo a během toho se vytratíme. Za zničené věci ji nebiju, jen nadávám a to ještě nepřímo jí. Nebo o tom hlasitě mluvíme s přítelem. Většinou ví, že je to špatné a tváří se výrazem, že jí to hodně mrzí, problém je ten, že druhý den to udělá zase.

Tak mám pročtenou celou vaši poradnu na všechny témata. Problém je v tom, že se psem se neloučím, psa při příchodu nevítám, odcházíme během jeho krmení, takže ani není schopná si uvědomit, že už tam nejsme. Nevadilo by mi, že devastuje v chodbě dveře od koupelny, jako mi spíš vadí to, že ty třísky žere a potom zvrací, následkem toho měla už zánět žaludku a střev. Řešili jsme to různými věcmi, kterým psů prý vadí, jako že jsme dveře natřeli naftou, prý to psům smrdí, museli jsme dveře nakonec obrousit, žrala nám to i naftou a tak aby se neotrávila. Pak jsme jí dali tu vámi zmiňovanou větev, když si s ní hrála tak způsobem, že s ní celé dopoledne midlila o dveře od bytu dokážete si představit, co udělá síla bulteriéra 2kg vážící větev a 20sousedů v 5-ti patrech. A jak jsem už víše zmiňovala, po přestěhování veškeré destrukce vyšli z kousání dveří. Než začala ničit dveře, které byli načlé, bylo vše v pořádku.

Věnuju jí tak hodinu intenzivního cvičení a hraní. Pak jí utahanou nechám doma. A odpoledne většinou kolem 2-3hodin.

No vzhledem k tomu, že po operaci je lehce indisponována tak opravdu není zvyklá závratně moc být aktivní a proto po příchodu z hodinové procházky je schopná lehnout a dvě až tři hodiny spát.

v posledních dvou větách si popsala kus vašeho problému- ona neví za co jí byt nepřímo káráte tudíž to druhej den udělá opět. mě čuba která doma škubala kousala a truhala na co přišla na dovolený nezničila ani ň když byla sama doma v tom ale zdárně pokračovala.

Já v tom vašem chování vydím stereotip.

Tento problém jsem měl s mým bulíkem, když jsme byli oba v práci. Dělám na směny, tak jsem s ním hodně i přes den. Okusoval madla křesel. Už jsem byl na mrtvici, pak jsme ale venku našli kolečko od velké dětské Tatry, je to dokonale tvrdý plast a zdá se je po problému. Zkusit jí najít nějakou hračku, která ji zaujme. Ona neničí, že chce, ale nemá s čím hrát. Někdy pomůže úplná blbost, třeba rukojeť krumpáče nebo lopaty.

Ahoj, chtěla bych se zeptat...

za týden nás čeká stěhování, tak pročítám poradnuse souvisejícími příspěvky. Pro nás bude plus, že začínají prázdniny, takže pro Cindy nebude změna až takový šok, ale přece jen pár dotazů:

Cindy bývá semtam doma sama, ale jen poměrně krátce, dvě tři hodinky. Nevím, jestli to patří k nesamostatnosti a destruktivnímu chování - občas neudělá vůbec nic, spí, ale většinou rozhází všechny dostupné hračky mé nejmladší dcery - od báboviček na chodbě, přes plyšáky, vytahá a rozhází papíry z koše v dětském pokoji, sesbírá její zapomenuté kelímky a petky od pití - nic ale neničí, jen to rozhází, eventuelně ožužlá. Z věcí ničí jen vařechy a fotky - ale to spíš, protože jí to voní.
Co se týče ničení, mám s ní potíže s tím, že jakmile objeví nějakou "nedokonalost" - natrhnuté lino, odchlíplá tapeta, popraskaná koženka na sedačce, vytáhnutá nit z koberce - upne se na tu konkrétní věc, zajímá ji to tak dlouho, dokud nedostane příležitost do toho vrtat - což když jsme doma, nemůže, že...a když nejsme doma, stane se, že předmětný kus lina urve celý, stejně tak tapetu, vykouše rozpraskanou koženku i s molitanem, nit z koberce vypárá...už třeba týden dopředu tuším, že se to stane...jak tomu zabránit?
A co se týče utahání psa - počítá se do unavovacích procesů taky pozornost dětí?

Vida.loca je to tu niekoľko krát... Zabrániť v prístupe k tomu, k čomu by sa pes nemal dostať - teda odložiť hračky, je vhodné "podhodiť" niečo, čomu sa pes môže venovať tak, aby to považoval za zaujímavé, teda akoby to "zabudnúť". Dať dostatok činnosti tak, aby pes na druhej strane nemal pocit, že všetko sa nutne musí točiť okolo neho. Zhruba povedané pracovať na samostatnosti a na tom, aby sa pes nenudil a mal dôvod vo vašej neprítomnosti oddychovať. Do unavovacích procesov sa pozornosť detí samozrejme počítať môže, ak psa naozaj unaví.
U môjho boxera sa kedysi vrtuľa v zadku prejavovala tým, že kde sa dalo, hľadal vatu a po mojom príchode sa pýšil tým, ako ju krásne rozťahal po byte. Jeho radosť som nezdieľala, ale ani som pred ním tomu nevenovala žiadnu pozornosť, čo ho dosť sklamalo, pretože mama mala tendenciu to pred ním upratať, čo mu tiež robilo ohromnú radosť, pretože to, že jej s tým "pomáhal", považoval za ohromnú zábavu. Odhaľovanie "nedokonalostí" mi je tiež dosť povedomé, pri správnom prístupe je to ale len také dočasné obdobie, kým si to pes v hlave uloží...

Rea: mně to nějak extra nevadí, protože zamezit přístupu - to je problém, protože umí otevřít dveře a je zvyklá se pohybovat kdekoliv po bytě, tudíž kdyby se někam nemohla dostat, vyvolalo by to pravděpodobně stres. Ona hračky neničí, a s malá ji do her se svými hračkami aktivně zapojuje, takže už stejně snad každou hračku měla v hubě...jen jestli to, že hračky rozhazuje, když nejsme doma, je nějaký nepřístojný projev, který je třeba napravit? Nebo to jde považovat za běžnou zábavu stejně jako cupování větve.....což ovšem taky miluje a není z toho nijak míň práce při úklidu ;-)
S tou vatou...dokážu si to živě představit - stejnou věc mi dělá Cindy s pletením..je tak zábavné pak s paničkou hledat zbytky klubíček a tahat vlnu obmotatou kolem nábytku...
Ono je to problém s boxíkama, vždycky vypadají tak pyšně na odvedenou "práci", když páníček přijde domů...ať už je to rozcupovaný gauč nebo jen rozházený koš , pak člověk neví, jestli se má smát nebo zlobit...no jsou to jen věci, že

Vida.loca neprístojné je to, čo považuješ za neprístojné ty. Nejde o to, že sú to len veci, ale o to, že sa môžu vytvárať nesprávne návyky a ty na to môžeš prísť, až keď budú upevnené. Tu záleží na tom, o čo ide tebe.

No především mi jde o to, že je to ještě štěně a v tuto chvíli nevinné maličkosti se můžou zvrhnout v nepříjemný problém, nebo zůstat v nevinné rovině, nebo úplně potlačit a odvést jiným směrem. Pro mně - pokud dělá binec, aniž by ničila, nevadí mi to, samozřejmě to není moc důstojné, když se mnou přijde někdo "cizí", ale to není moje priorita.
Mimochodem, jaký je správný postup na potlačení psího odhalování nedokonalostí v bytě?

Je to šteňa, hrá sa, učí sa a je dobré túto činnosť smerovať práve tak, aby nevznikali nesprávne návyky. Kam to smeruje, to už by si mala vidieť a vedieť predpokladať ty, ty s ňou každý deň žiješ a môžeš ju vnímať, my to nevidíme. Pokiaľ predpokladáš, že obmedzenie prístupu do iných miestností v byte môže vyvolať stres, je lepšie psa pripraviť tak, aby stres táto situácia nespôsobila, ako ustúpiť tomu a obrať sa o možnosť vplyvu. Záleží na tom, či to podáš, ako stresujúcu situáciu.
Potlačenie vyhľadávania nedokonalostí spočíva práve v tom, že si vytváraš možnosti ovplyvniť toto správanie tak, že buď môžeš zasiahnuť a presmerovať, alebo prístupu zabrániš. Len si netreba situáciu zbytočne komplikovať. Ak vie otvoriť dvere, znamená to, že na to prišla a musíš byť krok vpredu. Podľa toho, čo píšeš, sa zdá, že je krok vpredu ona záleží na tom, kam ten jej krok smeruje a kam ho smerovať necháš.

No jo...možná dělám z komára velblouda, ale když tady člověk čte ty zoufalé dotazy, snaží se tomu předejít.

S těmi dveřmi je to tak, že ona ví, že jdou otevřít a že to umí. Když dveře zamknu, nebude to chápat a bude do dveří vrtat tak dlouho, až je zničí. Když před dveře postavím židle, pochopí že se k nim nedostane a je v pohodě.

Pořád čekám nějakou hrůzu...viděla jsem, co boxer dokáže udělat s bytem u několika majitelů...

dobrý den...mám takový problém...vzala jsem si fenku křížence jezevčíka roční:) od lidí kteří jí nemohli mít..když sem jí přivedla domu..tak sem sní první týden byla skoro furt doma protože sem měla prázdniny..ale další týden byla už škola a když sem jí nechala doma samotnou strašně prý štěkala říkali sousedi i já sem jí slyšela..a navíc rozkousala koberec,kabely od počítače který byi pod kobercem,polštář,botu,a další věci..štěkání sem už vyřešila zavírám jí do svého pokoje když odcházím a nebouchám dveřmi a sousedi říkají že už nic neslyší..ale to kousaní věcí nepřestalo..rozkousala knížky co byli na stole..vlezla mi do tašky a rozkousala učebnice..penál,všechno co najde co má po cestě..hraček sem jí hend nakoupila strašně moc..ráno ale nemám moc času abych si sní hrála dlouho..a na procházku dem maximálně na půl hodiny..když přídu ze školy vdycky se bojim co bude rozkousaný...protože mi mama řekla že pujde z domu estli bude furt kousat...jenže já jí ani nemůžu třeba seřvat když přídu ze školy..když mě vítá nevšímam si když si všimne začne učůrávat žýe je štastná a když na ni zvýšim hlas tak také..a hned máme loužičku..bojim se že to nepřestane..nechci dát pryč dalšího psa..snažim se sní po škole být furt venku nebo si sní hrát..skoro se od ní nehnu abych jí to vynahradila..ale ráno jí unavit moc nezvládám neni čas..když v sedum musim do školy...prosím poradte mi

No,to bys ani neměla! Přečti si pořádně témata na destruktivní chování a tam se dočteš,že pokud psa nechytneš při činu nemá cenu jakkoliv!!!! ho kárat!Mám pocit,že Ti nezbývá nic jiného,než holt vstávat o chvilku dřív a psa zkusit unavit.Co třeba aportem?Nebo procvičováním povelů?

mě teda zarazilo tohle

to jako že už ses nějakého zbavila?

je to tady už mnohokrát popsáno, takže pohledej, ale stručně:
- neloučit, nevítat, netrestat.
- 1-2 hračky, střídat, používat hračky které dlouho vydrží (Kong, klacík, piškoty v PET flašce,...)
- ráno je opravdu potřeba jej utahat - holt vstaň o půl hodiny dřív, zblázni jej do aportů a vyaportuj ho "do mrtva", dejte si rychlovku u kola nebo běh (vše samozřejmě přizpůsob tomu že je to jezevčík a navíc mladý - rozumná rychlost, vyhýbej se skokům, tvrdému povrchu,...)
- cvič poslušnost, zejména odložení (po krátkých chvilkách)
- zruš stereotypy - pes nesmí poznat jestli jdeš vynést koš nebo do školy

nechci říkat že děláš všechno špatně, ale skoro všechno asi ano ..
Myslím, že jsi si vzala větší sousto než dokážeš "sníst", ale všechno se dá zvládnout když se to dobře "nakouskuje" a načasuje.
První krok je určitě to co ti píše Petra ... utahat, utahat, utahat ... utavit!(s ohledem na jezevčíčí tělíčko )

Další krok ... pozorně si tu projeď poradnu a věnuj tomu čas ... vyplatí se ti to.
Pak bych ti doporučil zakoupit Rudovu knížku a pozorně ji pročíst a zamyslet se nad sebou versus hafan a jeho potřeby
No a klidně si udělejte výlet va Vlčáry za Rudou .. rád ti poradí a vysvětlí jak na to aby to fugovalo.
Přece to nevzdáš ... zradila by jsi další psí duši ... ten hafís za to nemůže a zradu si jistě nezaslouží

noo chyba je ve mě..ale neim co jí naučili předešlí majitelě..nebo co dělali špatně oni...a co tet ja dělám špatně..asi toho je hodně ale já to nepoznám. Jenže jak ten pes pak pozná že něco udělal špatně když ho ani nepokárám..to si bude myslet že nic špatně nedělá nebo ne? S tím že už by to byl několikátý pes to myslim tak že tadyten už je asi pátý za 2 a půl roku co mi umřel můj pes kterýho sem měla od narození..asi dva sem našla u popelnice nebo uplně vyhublý a zoufalý fenku a další mi vdycky někdo dal protože sem ěmla hodně známostí kdo by chtěl pejska..tohle je další jenže toho sem ani nechtěla dát pryč..jenže o všem rozhoduje mamka..dneska sem vstala dřív a běhala snou venku..když sme přišli dom jen lehla a koukala na ěm jak se chystam do školy...jenže když sem přišla ze koly bylo to horší něž normálně..byl rozkousaný kabel od televize který sem schovala za postel ale ona ho nejak vytahla.....mojí nabiječku na telefon uplně rozkousala..potom nějakou krabici se segřinýma věcma ..všude po pokoji byl binec a to sem před mamkou neutajila...takže na mě začala řvat že pude zdomu že tohle neni normální atd...já už nevím co mám dělat...budu se snažit aspon ji utahávat schovavat pře ni všechno..akorát mi příde že ona si stejně vdycky něco na rozkousaní najde...když odcházim tak se s žádným psem neloučim...ani nevítám max.řeknu ahoj..a du dál..jenže po dnešku s ebojim toho že jestli něco eště zítra nebo pozítří rozkouše...budu se sní muset rozloučit..a to já nedokážu

Není na takovýho prcka lepší koupit prostě klec? Nezničí klec, ani nic jinýho.

něco na rozkousání jí tam narafič- balíček ubrousků větev kost, ty hračky ajko je kong by taky mohli zabrat

Ani sebe... když kouše kabely. A v tomto případě bych asi taky byla pro kennelku - ovšem jen jako dočasné bezpečnostní řešení. Samozřejmě bych pokračovala ve zvyšování sebevědomí (počurává se) a učení samostatnosti (to taky se sebevědomím souvisí). S tím, že kennelka není trest, ale bezpečný pelíšek, kam si pes zalézá sám od sebe. Projdi si tu naporadně nesamostatnost, je tu tento problém rozebírán dost podrobně.

Předchozí majitele vůbec neřeš - teď je pes u tebe a jaký si to uděláš...
Postupně uč odložení, uč krátkodobou nepřítomnost kdy odcházíš do jiné místnosti atd.


A jak pozná za co ho káráš když to udělal před víc jak minutou? V tomhle případě před několika hodinami? Pes funguje v přítomnosti.

Já nevím lidi, já jsem dost těžce proti klecím - i z toho důvodu, že to že neublíží sobě nemusí být pravda - nebyl by první kdo by začal ohlodávat sám sebe...

noo tak klec by mohla být dobrý kdybych na to měla srdce...vždyt ten pes se pak bude bát když ho vůbec budu chtít dát do pokoje..a v kleci přece nema moc prostor...a omezuju ho celkově..neumím si to představit

Kennelky taky nemam ráda, ale umím si představit situace, kdy jo - ale samozřejmě ne že psa "uklidím" a on nic nezničí, ale pes si bude i v mé přítomnosti sám zalézat do klece, a když ho tam budu muset zavřít, když jdu pryč, tak pes bude ve stavu, kdy je rád, že spí. A až dotáhnu ut samostatnost, kennelka bude celou dobu otevřená a netřeba zavírat. A pokud nejde rodičům vysvětlit, že to chvilku trvá, naučit psa samostatnosti... Navíc jezevec je prcek, ve stovce kleci má místa dost a dost. A už tak moc velký rozdíl nevidím v tom, zavírat do kennelky nebo do vyklizené chodby

no tak za takovéto situace by ta kennelka asi problém byla....

noo právě že máme to nevysvětlim..ta chce mít svůj klid a ne se stresovat s mim psem kterýho sem přivedla aby ho nedali do utulku...do chodby ji dát nemůžu..tam ona po celu dobu nepřítomnosti strašně štěká..už sme měli stížnosti a proto je v pokoji a už neštěká..zkusím se poptat po tě klici ..hlavně aby mě založila mama...když ne..bud budu šetřit..nebo snad nějak to vyřešim

a prosim ta kennelka je naka normální klec nebo něco specialniho..já to tet hledám na netu...a nemůžu to najít

Je to normální klec, ale dřív, než jí pořídíš s to pořádně rozmysli, jestli budeš schopná zabezpečit řádné unavení psa (vstávat třeba o hodinu dřív), zvýšit sebevědomí....

no tu pořdím maximalně v te největší nouzi..zatim schovám všechny věci aby už na nic nemohla vůbec a zkusim vstat aspon o hodinu dřív a unavim jí že bude ráda že dojde domů

noo tak sem to dneska zkusila..akorát mě přišlo že sem byla víc vyřízená než ona..vyrobila sem jí eště tu flašku s piškotama uvnitř akorát jí nemůžu najít ..snad snesnědla i flašku ale zase dneska rozkousala jen miho obrovskýho plyšáka..ale toho sem jí tam stejně nechávala na roztrhání:) takže pro dnešek dobrý..uvidim další dny:) ale děkuji:)

Dobrý vyspat se budeš muset ve škole.

to já zvládnu spát pár hodin a za chvilku si an to zvyknu:)hlavně abych kiminku měla:)

Ahoj, mám roční fenku, je to kříženec labradora a švýcarského ovčáka. Je dost živá a není jednoduché jí vyblbnout, taky je dost citlivá, trochu bázlivá, ale jinak velmi veselá. Doma dělá nepořádek a to je důvod proč sem píšu.
Před dvěma měsíci jsem se přestěhovala a myslím, že změna jí prospěla. Já se v novém bytě cítím dobře a myslím, že ona taky. Nejdřív nebyla zvyklá na byt a taky na to, že je teď už jen se mnou (rozešla jsem se s přítelem) a dělala tyjátr, ale po čtrnáctidenní kůře navykání samoty - postupné prodlužování doby samoty - si zvykla a byla doma hodná. Až na pár drobných vyjímek, ale to přikládám spíš temperamentu než strachu ze samoty.
Mám teď ale nový problém. Před čtrnácti dny začala poprvé hárat a v posledním týdnu je naprosto nevyrovnaná. Začala hrabat vchodové dveře, dělat hodně velký binec, jaký před tím nedělala. Snažím se jí venčit na místech, kde nepotkáme psi, ale v místě mého bydliště je to dost těžký. Chodíme aspoň občas plavat a na víkend jsme vypadly do lesa. To ale na vyřádění podle mě nestačí. Nicméně mám pocit, že se v ní melou hormony a hodně po mě teskní viz. poškrábané vchodové dveře, zrušila domovní telefon apod. - chce ven. Větve a hračky každý den jiné praktikuju, ale nepomáhá to. Zabaví se tím, ale na dveřích stále pokračuje a bohužel jí slyším i vít, když přicházím domů (když odcházím ne).
Poraďte mi prosím jak jí zase spátky uklidnit. Moc děkuju, hlavně za Laurinku.

Děkuju za odpověď, asi jsem potřebovala trochu uklidnit, říkala jsem si jestli jsem někde neudělala chybu. Od zítra mám do neděle volno, tak to ty čtyři dny budem po kouskách zkoušet. Snad to bude stačit, myslím, že je celkem učenlivá. Plavání raději nechám na jindy, vezmu jí do lesa. Brala jsem jí plavat, protože jsem někde četla, že to nevadí, hm, takže mohlo by...
Jinak myslím, že hárání pomalu končí, takže se pak opřem do naprostýho utahání:) Už se na to těším a věřím, že se na ty dveře potom vykašle.
Díky moc za radu.
Bára&Laura