Zdravím, máme doma 3,5 letého kokříka - barvou zlatý bělouš. Vždy byl trošku dominantní, ale stačil ostřejší povel a dal se usměrnit. Avšak co předvedl včera...
Měli jsme problém s vodítkem, kdy tahal při tom, když cítil fenu, nebo čerstvou moč, kterou musel přečurat. Včera dostal ohlávku Halti a pejsek byl úplně úžasně fungoval.
Ovšem přišli jsme domů a ohlávku jsem sundala, začal jančit. Nechala jsem mu vodítko a pak běžel dolů sousedovic pes a pes začal zuřit. Nemohla jsem ho přitáhnout, protože vodítko si držel v puse a přitom vrčel, štěkal...při povelu DOST se uklidnil. Jenže pak mi stáhnul z gauče vestu, lehl si na ni a z ničeho nic začal vrčet, štěkat, ohrnoval pysky a absolutně nereagoval. Bála jsem se k němu přiblížit. Povely dělal, že neslyší. Sám se zklidnil, vestu jsem mu vzala, poslala na místo. Za noc toto zopakoval ještě 4krát,tahal oblečení po bytě, úplně zuřil a na nic nereagoval. Odebrala jsem mu to a poslala ho na místo. Poslední kapka přetekla, když si vzal svůj plyšový balon, lehl si přímo přede mne a zase.Přímo zuřil, sliny mu tekly z mordy, byla jsem tak vyvztekaná a vystrašená, že jsem začala brečet, načež on jako kdyby přepnul kanál, přišel mi olíznout ruku a se svěšeným ocasem se odplížil na místo. Dnes byl normální, olizoval mě, ať už vstávám, ohlávku si nechal natáhnout a choval se vzorně. Když zuří, tak nepomáhá nic, žerty ani povely, když se přiblížím, tak ohrnuje pysky, neútočí, ale já mám strach, že by mohl.

Kľúčové je v tejto otázke toto:

Otázkou je, či to usmernenie neviedlo k nepochopeniu a nestoplo psa len "navonok",či na druhej strane neboli z vašej strany situácie, ktoré psa zneistili. Nejaké to ľutovanie, ustúpenie v nesprávnu chvíľu a pod.

Ďalej toto:


Určité chyby z vašej strany sa teda predpokladať dajú, takisto, ako nejaká psychická porucha u psa. Odporúčam ale riešiť osobnou návštevou, pretože určiť, či je pes schizofrenik, je na diaľku nemožné.

co syndrom zuřivosti? netvrdím že to musí být tohle, ale u kokrů je to bohužel dost časté... zkuste zavolat přímo Rudovi, má s tím zkušenosti

Tomu som sa vyhla zámerne. Veľa majiteľov kokrov za tento syndróm schováva svoje chyby. Čím nechcem povedať, že aj u tohto psa možný nie je, na druhej strane chyby na strane majiteľa tam sú. Preto to osobné riešenie...

ahoj, no nevím, jestli ustupuju, ale když třeba cítí psa z vedlejšího bytu, se kterým se nesnesou, a nechce přestat štěkat, když mu řeknu, tak mu řeknu, že je blbý a zavřu spojovací dveře, v tu ránu přestane a pak kňučí a škrábe do dveří, tak ho po chvíli pustím za mnou....
jinak včera byl naprosto v pohodě, pořád mi líže ruce, což je prý znak absolutní podřízenosti, nevím, třeba to byl jen chvilkový zkrat...

Nemohlo by to být třeba něco na způsob přenesený agrese? Jako že jsi mu zakázala vyřídit si to s tím psem, tak byl pak agresivní k jinýmu objektu. Prostě to někde potřeboval vybít.....

vopred sa ospravedlnujem za vlozenie dvoch prispevkov za sebou

mam 1,5 rocnu fenku krizenca Misu, ktora odkedy k nam prisla vsetkeho sa bala, na prechadzkach sa ma sice drzala, ale bola ako vo svojom vlastnom svete, z nicoho nic sa odpojila a dokazala sa vybrat uplne inym smerom ako zvysok „svorky“. na meno reagovala sporadicky, mala som pocit, ze len vtedy, ked sa jej chcelo. strach zo vsetkeho sme postupne odburavali, socializovali, ucili, vychovavali, privolavali.Misa je pes, ktoremu vsetko treba ukazat pat krat viac ako inym, ma sice uplne spomalene chapanie aj reakcie, ale kazdy pes je iny, chape inak.
to co vyvadza posledne ma uz donutilo sa zamysliet aj nad moznostou nejakej vady. nereaguje takto vzdy v rovnakom prostredi, alebo v situacii, je to nevyspytatelne, neocakavane a v situaciach, ked raz reaguje normalne a inokedy "zvlastne"
Vonku je znovu ako keby ani nebola so mnou. Ide na voditku, na stopovacke, alebo taha v postroji, ale sprava sa ako keby bola sama, dam jej k nohe a ide meter vedla, nie pred ani za, ale vedla, mozem ju cukat, prehadzovat donekonecna a jej to absolutne nedojde. nereaguje na to absolutne nijak. Mechanicky je pri nohe, lebo ju tam pricuknem a za sekundu je na povodnej urovni, bez toho, aby akokolvek zareagovala, len ide. To iste na haltine, to iste na stopovacke.Privolam ju ku mne, ona zdvihne hlavu, pozrie okolo seba, a ide.Pripada mi to, ako keby mala reflexny obluk pol hodiny.Niekedy ostate len stat,

ako keby nieco pocula, nevie to priradit, hlasnejsie tlesknem tak sa otoci a ide. nevyzera to ako neposlusnost, alebo ignorovanie, mam este jednu fenku, vidim ako vnima, ci uz odvrava, alebo nie, ale vidim ze vnima, misa ako keby nevnimala.
Vratil sa nam strach zo vsetkeho,este horsi. mame dobre dni a zle dni. Dobry den je vencenie v pohode, ludia, auta, psy, cokolvek, vnutri sa hra, lezi na gauci, pobehuje s mackami, reaguje na podnety, ci „strachovo“ alebo normalne. ked mame zly den tak od prveho ranneho vencenia ide s chvostom na bruhu, usi stiahnute, ako keby sa tak zobudila. z nicoho nic sa otoci, ze ona sa niecoho boji a ide domov. doma, v prostredi ktore uplne pozna sa hra s druhou fenkou, ja sedim a pozorujem a zrazu sa z nicoho nic misa rozhodne, ze ona sa musi schovat, stiahne chvost, usi a bezi pod gauc. pri veceri to iste, zerie a zrazu sa z nicoho nic rozbehne a ide sa schovat, bez akehokolvek podnetu z vonku takto reaguje. Nedochazaju jej veci, povely, posunky.Povel sadni, o ktorom s istotou viem, ze mu rozumie, tak nan reaguje tak, ze ked je dobry den, tak sadne do sekundy, ked je zly den tak na mna pozera ako tupa, ze co to ja od nej chcem. "sadnem ju ja" ale ona sa tvari uplne nezucastnene ako ked nevnima. To je priklad, lebo povel sadni je jeden z mala, ktore mam na porovnanie, viem, ze mu rozumie.
mate skusenosti so psom, o ktorom viete s istotou, ze trpi psychickou poruchou, schizofreniou,autizmom? ..moze sa to takto prejavovat?

dakujem za odpoved. takze moja chyba. v podstate si ma potesil, lebo s tym mozem nieco urobit.
chcela by som vsak vediet, preco sa tak sprava? niekde robim chybu, lenze uz neviem kade vedie cesta. to, ze ide podla seba jej neprinasa ziadne vyhody. a mam pocit, ze ona to vie, ale aj tak to robi. na vychadzke chodi vzdy pripnuta, nemoze ist na volno, ona to vidi, vsetky ostatne psy sa motkaju na volno ona taha v postroji. streckuje, vresti ako male decko, nepomoze jej to, naopak dam jej najavo, ze tudy cesta nevede. zblbne, odide od vecere, schova sa, ja to odlozim, uz dojedla. taha na voditku aj po desiatom prehodeni, ide na haltinu. vyskakuje, ked prichadzam, natrcim koleno ona sa od neho dokaze desat krat odrazit a aj tak znovu vyskoci, je to normalne? je to slaby argument, ze neskakat? kazdy pes to doteraz pochopil, nevyskakujem, nesaliem, nic sa nedeje, ale ona sa dokaze desat krat odrazit, co urcite nie je prijemne, ale aj tak to urobi.

Rada je - objednej si konzultaci. Názor - podle toho, co popisuješ, jsou tam jen omezující opatření, případně trest, ale není tam návod, jak se teda chovat má a co má dělat.

ja som sa zamotala som sa na zlych prikladoch poslusnosti. to, co je mne pre mna zvlastne spravanie je, ze napr. ta vecera, Misa bezne nema problem sa najest sama, alebo vo svorke, veceria v kuchyni v klude. ziadny rusivy vplyv. jeden moment uplne vzorovo a iny moment - pes sa zrazu z nicoho nic strhne a uteka sa schovat. nikto jej neublizil, nikto a nic pri nej nebolo, nic netreslo, nepadlo, nic od nej nechcem a nic nemusi splnit, len sa mala najest.
v tych istych situaciach, v tom istom prostredi, tie iste podnety. v nedelu sa pes zobudi ako blb. naozaj sa tak zobudi. zavolam ju a tvari sa ako tyrany pes, co ocakava kopanec. Pride prikrcena, ma chvost pod bruchom, usi stiahnute, cura pod seba, ked sa jej niekto prihovori. sprava sa tak, ze ona nevie, nerozumie, streckuje, rozbehne sa, zastane, vrati, ujde od vecere, bezdovodne sa skryva. ludia sa ma pytaju, kto jej tak ublizil, lebo sa sprava ako keby ju niekto cely den mlatil a kazdy jej chcel ublizit. dalsi den chvost hore, usi hore, ked ju volam, rozpravam sa s nou, tak sa netvari ako tyrany pes, na prechadzke slape (v ramci toho, co ovladame), doma si poviem, ze to bola dnes parada.
tak ja uz neviem. ma na toto vplyv to, ze ja s tym psom neviem robit?

Tohle ti nikdo na dálku neřekne. Jen si myslím to, že ty žádný důvod nevidíš, neznamená, že ho nevidí ona. Pejsci mají vždy nějaké důvody k tomu, co dělají. Proto ti radím - objednej se na co nejdřív na konzultaci. Na dálku tohle nevyřešíš ani náhodou.

Hanka, to mas pravdu, ze na dialku to nejde, ale keby som aj hned teraz sadla do auta a isla s misou k vam, tak tu situaciu nenaplanujem. to je tak na pozorovanie na dlhsie. nechcem jej silou mocou pripisovat nejaku poruchu, ale ozaj si myslim, ze nie je celkom v poriadku, preto ma zaujima, ci ma niekto podobne skusenosti, alebo ma psa o ktorom vie, ze ma naozaj psychicku poruchu

Dobrý den,
Chtěla jsem se zeptat na radu ohledně kokra mé sestry. Od malička, kdy mu nesestoupila jedna kulka, občas vylítl po někom během hry, nebo když švagr vstal a šel k sestře. Zpočátku jen chňapal a pak jako by mu to došlo začal vrtět ocasem a chtěl se mazlit. Jenže pak se to začalo stupňovat a bez úplatku nenechal nikoho dojít do mého pokoje (kam měl přístup a spal tam, než jsem si pořídila kocoura) nebo odejít do práce. Uznávám, úplatky byla chyba...Zklidnil ho až můj starý pes, když se odstěhovali k mámě (V Praze jsem svého psa mít nemohla a u mámy na venkově měl zahradu). Můj pesan ho uměl usměrnit a učil ho "slušnému chování", ale byl už nemocný. Když nemoc pokročila a do toho ochrnul, museli jsme ho utratit a Max (sestřin kokr) se vrátil do starých kolejí a znovu stupňoval. Když pokousal mámu, tak sestra začla jednat a dojíždí na tréninky někam do Prahy, max má však kromě krmení košík (kožený) pořád nasazený. Prý řádí kvůli strachu z toho, že je poslední ve smečce a má strach z chlapů (řekl jim ten trenér).... nevyznám se v tom a taky s ním mám nejmíň špatných zkušeností (vyjel po mě čtyřikrát, dvakrát kousl povrchově), nevadí mu ani si ke mě lehnout nebo se pomazlit, ale stejně občas vrčí a nechce mě pouštět na gauč, když přijedu na návštěvu. Mohl byste mi poradit, jak toho nezkazit víc, když jsem tam jen občasný návštěvník?
Děkuji, Lucka M.

platí to ze začátku tématu - bylo by dobré aby sestra (případně i rodiče) se psem navštívila Vlčáry. Nejpravděpodobnější je rozmazlenost, ale může to být strach, psychická porucha,... Náhubek je v pořádku, ale neřeší příčinu, tu je potřeba odhalit.

No podle mě je pes pořádně, ale pořádně rozmazlený. Jediný pes mu dokázal určit hranice a naučil ho, jak se správně chovat. Proto doporučuju osobní návštěvu na Vlčárech, když i přes to, že sestra s ním chodí na cvičák (?) se to nelepší (nejspíš nejsou schopní poradit). Ale teď je důležitý, aby se k němu chovali všchni stejně, naučili ho základní povely: přivolání, odvolání, odložeí a odeslání na místo. S tím, že jednou řeknu povel a pes ho za vteřinu začne plnit a dokončí ho. Dejte psu pevný, přiměřeně široký obojek, nejlépe kožený utažený za ušima tak, aby se z něj nevyvlík (na 1-2 prsty). A na něj mu nasaďte pernamentně vodítko (couračku), hladké, aby se s ním nikde nezasekával, které bude dlouhé min 2 a půl délky psa. A za něj ho ovládejte, v klidu, jasně, srozumitelně. A hlavně buďte důslední.

Eva Štemberová .. nechodí s ním na cvičák, ale k nějakýmu chlápkovi, co dělá výcvik asi za 6000,- nejdřív ho učili pracovat s nima, pak i po praze a aby si zvykal na psi... Mě přijde, že je spí ustrašený, bo stačí naznačit, že by jednu dostal a začíná být nepříčetný. Nebo když někdo zazvoní nebo odchází.... O něco se za tu dobu zklidnil, ale podle toho, co jsem tu četla si myslím, že Vlčárny by mu pomohli víc, ale nevím jestli ségru přesvědčím, když už vyplázla tolik a teď jim dovolenou asi nedají...ale zkusím to navrhnout... já bych tam s ním klidně jela, ale 1) nejsem jeho páníček a 2) mám neustálé problémy s dýchacími cestami a i když to ode mě nechytili ani potkani, ani hadi, ani kocour a ani myšky, tak u psů to může být jiný, nevím co to způsobuje a mám slabou imunitu, nerada bych tam cokoli zatáhla

Aha... no tak v tom případě jen a jen doporučuju Vlčáry nebo ať se sestra zaregistruje alespon zatím sem. Protože jak píšeš, ona je áník, ona se musí naučit to řešit. Ale couračka a povely platěj, jen je třeba být co nejvíc v klidu, být pro psa srozumitelný, jasný a důsledný.

Eva Štemberová oni už na couračce chodí a povely zkouší, už se jich pár naučil, ale jako malý štěně mě klidně poslouchal a byl učenlivý, věděl, že když jdeme na procházku, tak než dojdem do parku tak musí u nohy a když jdeme domů, tak to samý. Ale pak jsem měla práci na 12 hodin a svýho kocoura, takže protože ho i po dvou letech furt rpělivě snažím zklidnit (kocoura, je nekastrovaný a velmi aktivní), tak mi na ségřina psa nezbyl čas... ale zase s Benjou se učil nelézt do záhonů, nehonit kočku po bytě, nevyjíždět po lidech.. jak tohle zkusil, tak mu můj veterán dal jasně najevo, ať na to rychle zapomene...rpto si myslím, že by mu další psi z Vlčáren pomohli spíš..... dám jí návrh a uvidíme jak se k tomu postaví

Ahojte vsetci,

som tu novy a mal by som otazku, myslim, ze sa najlepsie hodi to tejto temy. Mame 2,5 rocneho nemeckeho ovciaka-psa a pred par mesiacmi zacal- z mojho pohladu, dostavat schizovrenickeho zachvaty. Tesi sa, beha okolo, nahana sa a zrazu v jednom momente sa mu neuveritelne zjezi chrbat, zacne vrcat a snazi sa vyhnut danej osobe.

Zaujimave ale je, ze ak su okolo neho dve osoby, tak to spravi len voci jednej, s tou druhou je vsetko ok. Trva to chvilu, potom je zasa vsetko v poriadku. A takto sa jeho nalady striedaju a robi to voci skoro vsetkym clenom domacnosti. Nikdy sme ho nebili, vzdy mal vsetko, chodi na cvicak vramci moznosti, takze aj poslucha, ma dvor, teda nie je zavrety.

Co by to mohlo byt a ake by mohli byt priciny? Dakujem vopred