Dobrý den,
všude čtu, že pes má reflexní oblouk pouze několik vteřin, a že ho nemá cenu trestat za něco, co provedl třeba před půl hodinou. Jak si ale pak vysvětlit chování psa, které mi popsalo už několik majitelů pejsků, že pes, který o samotě doma něco zlikvidoval, se po příchodu pána chová jinak než normálně. Ačkoliv pán ještě spoušť nenašel, pes ho vítá opatrně, je trochu přikrčený, jako by se bál, že bude potrestán. Jeden známý má knírače, který ho každý den bouřlivě vítá. Když ale něco doma zničí (což udělá třeba jednou za měsíc), vůbec pána přivítat nejde, je zalezlý pod stolem a na volání nereaguje. Má to jiné vysvětlení, než že pes ví, že (třeba už před hodinou) provedl něco, co se pánovi nebude líbit?

Většinou to takhle pes dělá, když ho páníček za poškození něčeho trestá.Kamarádka měla pudla, který když za dobu její nepřítomnosti něco provedl, tak když přišla domů, seřvala ho a nějaký ten "pohlavek" taky padl..postupem času, ji ten pes přestal vítat, bál se jí a čekal výprask..a ona si to spojovala s tím, že má špatné svědomí, že něco udělal, ale tak to vůbec nebylo. Jak ale vysvětlit to, že pes normálně pána vítá, ale když něco provede ne..tak to nevím..pes si přece nemůžu uvědomit, že udělal něco špatně..
Já třeba někdy přijdu domů, otevřu dveře, uvidím rozkousaný kartáč a chtěnechtě se u mě objeví takové ty reakce jako naštvání, apod., i když psa ani neseřvu, snažím se dělat jako že "nic", Sára to stejně nějak vycítí, skoro se ke mně plazí - což by si taky mohl někdo vyložit tak, že ví, že udělala něco špatného..Ale obávám se, že na ten kartáč zapomněla přesně v té chvílí, kdy ho přestala hryzat..Já si myslím, že to je jen reakce na mou změnu chování, kterou psi vycítí..Takhle jsem to aspoň vypozorovala u svého psa, snažím se proto zachovávat naprostý klid a okřiknout "fuj" jen a pouze tehdy, když ji přistihnu při nežádoucí činnosti. Jinak to nemá cenu.

Jak si chování psa vysvětlit, když ne strachem z toho, že bude zle, protože něco zničil?

1. Pes, který doma něco zničil, vítá pána opatrně, je trochu přikrčený, jako by se bál, že bude potrestán.
1. Pes pána každý den bouřlivě vítá. Když ale něco doma zničí (což udělá třeba jednou za měsíc), vůbec pána přivítat nejde, je zalezlý pod stolem a na volání nereaguje.

Připomínám, že se jedná o situace, kdy pán přichází s dobrou náladou, spouště si ještě nestačí všimnout a pes už se chová neobvykle.

Díky za odpověď.

A dá se vysvětlit tohle -
1/ zavolám ke mně a pes na první zavolání přijde ,uplně do mé blízkosti
2/ zavolám stejně ke mně a neposlechne ,očuchá si svoje ,to je třeba minuta i víc, a pak jde ke mně ale nedojde stoupne si tak dva metry ode mně a čumí ,když zopakuji v klidu tak přijde ,když dám hrozivej ton začne okolo mně skákat a nepřijde dokud to neřeknu vlídně.
Jde mi o to proč nejde i v druhém případě do mé blízkosti ,nejsem rozčilená ,nic neříkám jen v klidu stojím a čekám .
3/ nepřijde na povel ani nemá snahu ,např.při hře s dcerou. Jdu si pro něj,v klidu na to si fakt dávám pozor ,ale jak se přiblížím ,uskakuje okolo mně ,jakmile řeknu ke mně ihned jde.
Hana

rmikar no určitě bych psovi dala minimálně krátké vodítko a ten povel si prostě vinutila a nenechala ze seb dělat šaška

Že mám problém s poslušností vím ,ale teď mi šlo o to pamatování ,jak se psalo přede mnou. Proto jsem to sem psala.

potrestala si ho někdy po tom co přišel? třeba jen hlasem? a proč ho necháš minutu čekat než si vynutíš splnění povelu?

asi takhle, pes něco provede. I když normálně pána vítá, tak tentokráte nevítá. Páneček to nazývá svědomím. Pes má ovšem v hlavě naučeno-vidím kolem sebe rozházenej koš=vylágoš. Nikoliv však spojnice já jsem rozházel koš=vylágoš.

Když nejde, asi změníš výraz tváře, postoj nebo něco takového, co mu dá jasně najevo, že tě naštval nebo že není něco v pohodě a v pořádku. Když se pro něj vydáš, pohybuješ se jinak, než když ho jdeš třeba pohladit - takže zase ví, co se děje.

Nikdy jsem ho nepotrestala ,když přišel jen když jsem ho odchytila při činu,to dostával slovně nebo cukáním stopky.
Hele a nepraktikuji to takhle normálně ,že čekám ,ale třeba když s někým blbne tak ho zkusím zavolat ,jako zkouška jak nám to jde No a to se mu nechce a zkusí jako že neposlechne a pak je to jak jsem psala.Je to třeba na louce ,na zahradě a tak.
Mám z toho pocit ,že si celou tu dobu pamatuje ,že neposlech a za to bude vylágoš,
.Jasně ,že když ho potřebuji přivolat tak to má důvod a nestojím tam minutu jak trubka až se uráčí .Za normálního provozu poslechne ,ale když má rozdováděno tak zkouší co vydržím.podle mně ví co dělá.

rmikar- no ví omotává si tě klem prstu- dotáhni si stoprocentní přivolání

Já bych ráda ,ale asi na to nemám nebo jsem měkká nebo nevim. Rozmazlenej trochu bude ,ale na druhou stranu zase jsem důsledná ,ale bohužel jediná z rodiny.Mám prvního psa tak dělám jak nejlíp umím.
Co čtu tuhle poradnu ,tak jsme se zlepšili to zas jo ,ale to je asi náš strop.

Když nejde, asi změníš výraz tváře, postoj nebo něco takového, co mu dá jasně najevo, že tě naštval nebo že není něco v pohodě a v pořádku. Když se pro něj vydáš, pohybuješ se jinak, než když ho jdeš třeba pohladit - takže zase ví, co se děje.[/quote]

Možná ,nějak podvědomě ,asi to fakt vypadá trochu jinak když ho pujdu pohladit.

rmikar chce to čas ale jde to opravdu je duležité nenechat ho 2m od tebe šaškovat

Děkuji za vysvětlení,to jsem to dostala ,ale musím uznat ,že máte pravdu hlavně s tím opakováním povelů,to jsem dřív dost dělala . Ted se snažím se řídit radama tady ,ale jde to moc ponalu. A taky bych ho musela izolovat od ostatních doma ,ti mu dovolí všechno. Není naděje na tu free sobotu někde v západních čechách,už se tu někdy zminovalo. Díky moc

Moje zkušenost: náš frbul mi lezl na záhon s čerstvě zasázenýma jahodama a vyhrábával to smradlavé kravské hnojivo, co pod nima bylo. Asi mu to moc vonělo , jenže dělal škodu. Nepomáhalo nic ani ohrádka kolem záhonu, vždycky se tam dostal. Tak jsem si na něho jeden den počíhala. Nevěděl, že ho sleduju a jak se zabral do vyhrabávání, tak ani nezmerčil, že se k němu zezadu pomalu přibližuju. V ruce jsem měla klacek kvůli prodloužení ruky, abych k němu nemusela moc blízko a neutekl mi. Jakmile jsem byla na dosah, tak jsem na něho hukla:" co tady děláš?! a současně ho pleskla klackem po zadku. Od té doby v záhonu nebyl. Takže z vlastní zkušenosti vím, že to načasování funguje.

Možná by to fungovalo ještě líp, kdybys ho před tím nevarovala hlasem a místo toho klacku po něm něco hodila. Nepíšeš nic o tom, jak teď pes reaguje na zvednutou ruku, připadně na něco klacek připomínajícího, co v ní někdo drží.

Nemá s tím problém. Nebyla to žádná rána, nemám potřebu ho mlátit, šlo jen o to ho plácnout a že bych se trefila kamínkem, to si nefandím

Ahoj, je skvělé, že existuje takové fórum. Dlouho jsem něco takového hledala - a našla poté, co se mi do rukou dostala kniha Jak poznat psí duši. Řeším problém tohoto tématu - devastování a tresty.

Mám fenku BOM - koupila jsem ji ve 4. měsicích věku. Do té doby než šla ke mně, žila se svými sourozenci v zahrádkářské kolonii - bez socializace. Výchova mi dala zabrat, Sára byla dost agresivní k ostatním (auta, kola, lidé, psi). Ale více rozebírat nebudu - nyní je z ní roční vychovaná princezna zvládající základní povely a sem tam chodíme na agility.

Náš problém je rohožka u dveří. Sára má asi 4 různé hračky, má poměrně velký výběh kolem domu, na procházky chodíme, ale nevím proč ji ta rohožka pořád tak přitahuje. Každé ráno je prostě dokousaná. Řešíme to tak, že před dveře dáváme na noc takovou desku - barieru - aby se Sara k rohožce nedostala. Když jsme tak rohožku 14 dní chránili, tak jsme tam barieru jednou nedali, aby jsme věděli, zda už ji nechá být. 2 dny se rohožce nic nestalo - ale pak to zas začalo... Vím, že má být pes potrestán v momentě "činu", ale přítele to tak vytáčí, že ji vždycky tou rohožkou přetahne, pes už utíká do boudy jen když ho vidí .
Co mám dělat, aby tu rohožku nechala na pokoji? Počíhat si na ni? Kouše ji jen v noci...

Určitě ji chytit při činu a dát při tom najevo, že Ti to vadí a potrestat (ne mlácením) nebo rohožku schovat a holt se smířit s tm, že jí sice nebude kousat, vy budete mít klid, ale neodstraníte nežádoucí chování.

Vím, že vám moje odpověď asi nepomůže, ale... co my bysme dali za to, kdyby si ta naše ničitelka v mládí vystačila s blbou rohožkou!

Jo, to bylo presne to prvni, co me napadlo, kdyz jsem si to precet. Mate rocni malinu! Prestante resit rohozku a vyreste pritele.

Moc děkuji za odpovědi!

Sára je jako takhle bezproblémová, že je problémem přítel, vím
On měl na vojně pár psů, křížili to tam s vlkama, pořád mi to předhazuje - jak on tomu rozumí a má zkušenosti apod. A tak například jsem se ho ptala:
"Miláčku, jak naučím psa stopovat?"
"No to mu musíš dát očuchat něco, co chceš aby stopoval a on to musí najit..."

aha

"Ale jak mu to mám říct, že chci aby to našel?"
"No to on musí vědět sám!"

- tak to vypadá, když člověk dostane již vycvičeného psa......

(jinak stopovat už nás naučila kolegyně ze cvičáku)

tak teď mě správně dorazila mamka - jsem jí vysvětlovala proč nefungují tresty až po činu (začal nám zas, bestie, vyžírat kočičí misky) - pokud ho přistihneš s hlavou v misce, spojí si žeru co nemám = dostanu. Pokud ale přijdeš po hodině, tak sice všichni víme že to sežral pes, ale on už si to nepamatuje... a mamka: hmm, ale to že mu chutnají kočičí granule si pamatuje už šest let

Dars a co rohožku vyhodit? Stejně je okousaná nebo vyměnit za kovovou. A jak psali jiní - roční malina a kouše jenom toto? Ani nic nepřesazuje na zahradě? Tak to je nějaká "vadná". Reklamujte jí

Ahoj, no rohožka už je to třetí... když jsme kupovali novou, chtěli jsme hrubší materiál, ale holt jí to chutná... Když jsem řekla příteli, že má být rád, že kouše jen rohožku, tak mi na to opáčil, že vlastně ani žádnou jinou možnost kousání nemá. A má pravdu. Zahrádku máme za brankou - tam se Sára nedostane a kdyžtak kouše dřevo na topení (a to mi zas tak žíly netrhá).

Každopádně teď o víkendu se nám stalo, že kousla mého synovce (9 let) do zadku. Sice se tomu smál, že ho to jen štíplo, ale mně do smíchu moc nebylo. Nijak ji neohrožoval. Prostě se rozběhla, rafla ho do zadku a zas metala pryč. Rozhodně to nebylo formou hry.
Uvědomila jsem si, že vlastně nevím jak se zachovat.
Zlým tónem jsem ji k sobě přivolala a dala ji lehnout do kouta. Naštavaně jsem odešla a nechala ji tam ležet asi půl hodiny. Pak jsem za ní přišla i se synovcem a nechala jsem ho, aby si ji hladil - aby věděla, že jí neublíží. Pak jsme ji poplácali a dali volno. Je to správně? Mlátit ji nechci, ale tohle se nesmí opakovat, zvláště u dětí - kdyby na sobě neměl oteplováky, jak by to mohlo dopadnout?

Nikdo jsme u toho nebyli, tak bude asi docela těžký říct, co a jak...Ale co vím ze zkušenosti se svou, tak něco takovýho bych čekala jednak ve chvíli kdy je fenka buď rozdivočená a je to prostě v rámci hry, a nebo že chytne nerva (a že to není u těch malin zrovna složitý...) a jde si kousnout do toho co jí prudí (osobně jsem to nezažila teda) ale klidně tam stačí že synovec se třeba rychle pohybuje, poskakuje, hraje si...prostě dělá to, co dělaj děti běžně a fenu to vydráždí.
Osobně bych se postarala nejdřív o to, aby měl pes každodenně dost aktivity- psychické i fyzické- to je základ. No a co se týče synovce, tak i kdyby se znali od malička, je možný že tam jě něco o čem nevíte. Neřešila bych to tím, že si ji synovec pohladí (pro fenku to může být nepříjemný a jen si tak spojí negativní pocity se synovcem) ale spíš nějakou společnou aktivitou na kterou bych dohlížela- šla bych s obouma třeba na procházku a pak bych je nechala aby si spolu pohráli s balonkem, nebo tak něco...Je to ale jen moje osobní zkušenost- takhle jsem to řešila já- ale nešlo o dítě teda. Snad se tady vyjádří zkušenější.

Ano, máte pravdu - synovec si hrál celé dopoledne s mečem - máchal jím sem a tam (hrál si na kupě sněhu a mečem sekal) - Sára ho sledovala delší dobu, já zas sledovala ji. Několikrát k němu během dopol. přiběhla, očuchala ho a pak šla zas pryč. Takže jsem se domnívala, že to bude v pořádku. To, že ho rafla, se stalo odpoledne.

Abych situaci přiblížila:
Víkend byl pro ni trošku školou - cestovaly jsme poprvé vlakem. Jely jsme ze Zábřeha do Vyškova k rodině. Mají tam koně, králíky, papoušky, dva psy a právě i dvě deti. Chtěla jsem, aby si zvykala, nic víc. Jo a taky kousla koně do pysku - ne do krve, ale chňapla po něm.

Sára tyto děti viděla dvakrát - poprvé cca před půl rokem, a to na synovce tak hnusně vrčela, že jsem ji odložila na místo a odtamtud se nesměla hnout. Když kolem ní procházel, pořád vrčela - nato jsem ji okřikovala (mimochodem neteř je menší, a ta jí nevadí).

To je normální, že maliny tak zkratují? Sára mi nepřipadá jako nervák...

A dotaz - je dobré psa trestat odložením a nevšímáním si?

No jestli měla takhle náročnej víkend, tak už taky mohla být prostě přetažená . Ono to chce občas na takhle náročných návštěvách zajistit pro psa i chvíli klidu na bezpečném místě, kde nemusí řešit pro ni nové a nové věci. I zvykání je potřeba dělat s mírou.
Ad děti- pokud děti vídá jenom výjmečně, tak se prostě nemusí umět k nim chovat. Bojující chlapec má pohyby i chování jiné než běžní lidé Bezpečnost dětí (ale i třeba těch koní) se dá vyřešit jištěním košíkem- ideální je pevný pohodlný kožený, protože skrze něj neštípne , ale také s ním nemůže dítě uhodit. A pak můžete v klidu čubinu učit, jak se má k dětem chovat a co má a nemá řešit.

Hmm, máte pravdu

Každopádně díky

Dars- nemám moc zkušeností, Bára je první malinuška se kterou jsem kdy přišla do styku, ale je fakt, že se o nich všeobecně ví, že mají docela "nervíky", řekla bych, že to hraničí až s takovou nevyrovnaností. Přijde mi, že maliny dřív jednaj než přemýšlej (proto se k sobě s Bárou tak dobře hodíme ) Ale samozřejmě je to na psovodovi- šikovnej psovod si umí malinu usměrnit a zklidnit a naopak té její zrychlené nervové soustavy využít... Když ji srovnám se svým prvním psem (NO) tak ten byl proti ní děsnej kliďas.

Jinak pokud pes dělá silně nežádoucí činnost, jako je štípání do zadku, tak bych spíš dala důrazně najevo, že se mi to nelíbí...ale u takových věcí je to spíš potřeba vyčíhnout a dát to najevo ještě před tím než to udělá- já už občas i poznám kdy na to jen myslí a to je pak úplně ideální ( náš konkrétní problém je štípání náštěv do pat- počká si až projdou a pak jim de po nohách, vychytala jsem ji vteřinu předtím, než to udělala a teď už si to v mé přítomnosti nedovolí...)

A halvně, "mrtvej" pes = hodnej pes (mrtvej ve smyslu unavenej že lehne a je rád, že má klid), což vám u mladé maliny dá hodně zabrat, proto bych začala třeba se stopama.

Projev BOM je trosku sverazny, byly stvoreny pro praci, a jednim ze znaku malin je i zavislost na osobe majitele a jeho rodiny. Jsou to psi vyzadujici neustale spolecnost a spatne snaseji samotu. Je mozne, ze soustavne niceni rohozky je projev preskoku.
Dalsim problemem je neadekvatni reakce pritele, kdyz zjisti zpusobene skody... toto se mohlo projevit v nechtene souvislosti a stipnutim ditete. Zvlast pokud se to neumi, nesmi se na malinu tlacit, vzdy se to v nejake formne obrati vuci puvodci tlaku! Ano, maliny jsou pomerne rychle jdouci do vzruchu a tim pomerne snadno jdou do nervu. Potrebujete presne vedet, jak psa uklidnit.

wow.. díky! Moc díky za odpovědi.

"hnevam sa" na hava, smutne sedi na pelechu, aj sa snazil "chytit" so mnou ocny kontakt, aj sa tlacil na mna, ale ja som neoblomny (uz skoro hodinu), a mam sa naozaj hnevat, aj vo vnutri ? , alebo len navonok ?

Dnes jsem narazila na tuto diskuzi a nemohu nad tím přestat přemýšlet. Ano je pravda, že posledních pár let panuje názor, že pes si pamatuje jen daný okamžik a nedokáže reflektovat své chování v minulosti. Nějak se s tím ale stále nedokáži ztotožnit.
Například, když jsme měli doma v bytě dva psy, dělaly jako snad všichni štěňata doma spoušť. Když člověk přišel domů, přesně na nich bylo vidět kdy po vstupu do bytu najdu spoušť a kdy ne. Jistě poskytnuté vysvětlení o tom, že psi sami vidí nepořádek a ví že s nepořádkem se pojí nepříjemnosti by vysvětlovalo, že je budou očekávat. Ale pokud já přijdu domů a jeden pes je v pohodě a druhý má ten svůj "provinilý výraz" již mě toto vysvětlení neštimuje. Nebylo by na základě těchto teorií pravdivé tvrzení, že pokud je doma pes s dítětem a dítě udělá nepořádek, pes ho uvidí a bude reagovat stejně jako kdyby ho udělal sám? Ale tak to dle mých zkušeností není. Jak tu již někdo uváděl pes rozliší pokud nepořádek udělala kočka, jiný pes, dítě či on sám. Jak je toto tedy možné?
Pokud si je pes schopen zapamatovat kam před týdnem zahrabal hračku, proč by si nebyl schopný zapamatovat že před pár hodinami vytahal koš? Otázkou je, proč pokud pes nedokáže spojit svoje dřívějši chování s trestem, tohoto chování zanechává?
V této otázce je pro mne příliš mnoho nejasností , takže zatím zastávám názor, že jde o další chybnou dedukci o psím chování, kterých tu již bylo mraky. Nicméně jsem otevřena jakékoli diskuzi a názorům

Dovolím si přidat jeden příběh ze svého okolí. Dvě fenky RR, když zůstaly doma samotné, odneslo to něco v domácnosti. Jedna z nich se vždy přikrčila, stáhla ocas a ta druhá krásně vítala páníčky. Jednoznačně vyhodnotili, že to dělá ta starší fenka. Úplně náhodou přišli na to, že je to přesně naopak, ničitelem byla mladší, ta která je vždycky vítala, jakoby se nic nestalo.
Můj mladší pes měl také krátké, ničitelské období. Já jsem na to nikdy nereagovala (po přečtení tady na poradně), prostě jsem to uklidila a tím to pro mě skončilo. Vím, že to dělalo štěndo, protože si občas zkusil ukrást i něco v mé přítomnosti. Starší pes se u toho tvářil značně neurčitě, dalo by se říci, že provinile. Myslím, že opravdu nechápou, že před časem něco provedli. Jiná je, když se dneska pokusil ukrást pytlík s pochoutkama a byl odhalen hned, tak to fakt vypadal provinile a nemusela jsem ani nic říct, sám ho pustil a odkráčel se "vztyčenou" hlavou ven.

mám JRT, kterej se rád pere. povedlo se mě ho trochu zkorigovat, když je semnou, tak kňučí, ale nedovolí si. až na 3 známý psy, na který si rád zařve, ale to budu řešit zvlášť.
dneska mě dožral, trpělivost přetekla... venku sem ho seřval, doma pak "degradoval". nedovolím mu nic, co má rád, odvolávám ho od psů, nehraju si s ním, nehladím a nemazlím ho. musí bejt na chodbě na palechu a ne s náma na oblíbeným místě na gauči v místnosti, ve který trávíme většinu času.
i tak se ale zdá, že mu to venku nevadí. doma je smutnej a chodí s očima dolů a ocasem mezi nohama. dělám neco špatně? dodávám, že todle sem udělal poprvý.
jak dlouho bych se k němu tak měl chovat? dokud se věc nezlepší, předpokládám. ale došlo mu vůbec, že to je trest?

mé zkušenosti s provinilými psy jsou jednoduché. štěně ničilo jak o život a rozhodně se nenudilo, denně jsem opravovala krátery v trávníku a znovu zasazovala keře, kytky. denně byla na infarkt. vyřvala jsem se na té zahradě - bez psa. druhý pes - expert na krádeže všeho žrádla, vytahání jakéhokoli pytle s čímkoli, žádné odpadky nezajistitelné. čím horší věc psi provedli v mých očích - tím radostněji mě vítali, zřejmě s tím, jak si ten den pěkně užili. "provinileji" se tvářil rozhodně ten, který si to tak neužil. nejradostnější vítání od psů zaznamenáno, když jsme na zahradě nechali ve sněhu zahrabané štangle masa /zapomětlivost/ a psi byli dopoledne na zahradě. igelity po celé zahradě, sežraný skoro všecko a pes radostně běží k brance a ještě si u toho povýskne. včera s čokoládou - taky šťastný pes, jak si pěkně užil den. má člověk vůbec právo na to, trestat psa za to, že si něco nezabezpečil a dal mu příležitost něco zničit?

lucía- jak se říká za blbost se platí- když nám čuba četla knížky nebo mi sežrala výbornou čokoládu mohla sme opravdu nadávat jen sama sobě .-)) že sem uplně ublbá

Když nevíš, jestli on to správně pochopil, proč v tom setrváváš? A proč tak dlouho? Podle toho, co popisuješ, tam je podle tvého mínění trest, ale není tam směrování k žádoucímu chování. A bez toho mi ten trest připadá celkem o ničem.

neni to trest, odebral sem mu jeho výsady, protože měním jeho pozici ve smečce (máme ještě jednoho psa) na poslední. abych mu je mohl vrátit, musí se snažit. teda měl by se snažit, nejspíš to nepochopil. ale to, že mu to zatím "nevadí" neznamená, že couvnu a nechám ho zas dělat bordel.
ruda o tom v podobným duchu psal. myslím.

ano odebrání výsad- nebo snižování pozice psa lze ale musí se to umět musí an to bejt cit a je to jak bych to řekla vyšší dívčí

v poslední větě jsem psal, že to je trest. to je vlastně špatně napsaný. já ho netrestám, já ho "degraduju".

O tomhle postupu tady psalo už víc lidí hlavně jednu věc - že je to vyšší level a kdo tomu nerozumí, nemá se do toho pouštět, protože je složité už jen to, kdy tenhle postup nasadit a kdy ho zrušit, nemluvě o detailech "jak" a "proč". Ten pes tomu asi nerozumí, já bych se raději rychle vrátila k normálu a hledala jiné cesty, jak odstranit agresi. Jinak tomu psovi dojde, že nevíš co děláš a zařídí se podle toho, pokud už tak neudělal.