Moc zdravíme!
Máme takový ,,malý velký'' problém. Už přes tři roky máme doma Maxíka (cca 20 kg, kříženec NO???) hafíka z útulku. Je to suprovej hafan, kamarád do nepohody ... dokavaď mu ,,nerupne v bedně''. My si většinou děláme srandu, že je to náš nevrlej dědulka (cca 7let), i když starý ještě není, ale občas je to trošku na obtíž.
Když jsem si jej přivedla, tak se projevoval opravdu hodně dominantně (ale občas mi to přišlo, že to bylo spíš ze strachu), ale tuhle fázi jsme zvládli ... nevyjíždí po nás kdykoli se mu zrovna něco nechce a nebo když se mu něco nehodí ... Jak jsem už říkala, je opravdu pohodový kamarád na procházky atd. , ale občas si nerozumíme. Tím nerozumíme to myslím do slova ... S Maxíkem jsme si sice zkusili lehonkou zkoušku poslušnosti (ZOP), kterou zvládl úplně vynikajícně, takže základní povely ví co znamenají, ale doma je někdy úplně mimo ... vím, že to někdy určitě bude i moje chyba, ale většinou se snažím, aby opravdu mohl pochopit, co se po něm chce ... třeba leží někde, kde se nedá překročit (nečastěji tam, kde se nejvíce chodí)a my mu řeknem ,,Maxí běž ''- nebo jiný podobný povel a on se ani nehne ... což by ještě tolik nevadilo ...ale když jej chci vzít za obojek a ovést jej mimo (kde na nás uvidí, ale nebudeme po něm muset ,,šlapat'') tak nastane náš věčný problém - Maxíček začne vrčet a pokud už se k němu ruka moc přiblíží má tendenci po ní vyjet (upozorňuji, že to nedělá v případě, že se mu před tím nic neřeklo). Celé ty roky co je u nás se mu snažíme vysvětlit, že mu neublížíme a myslím, že to pochopil, ale když ho ,,to chytne'' (když nemá náladu, tak i povel ,,lehni'' je hrozný problém takovým stylem, že mám pocit, že je to pro něj hrozně pokořující) ... Jinak je hodný a mazlivý ... celkem takový závisláček ... určitě by jsme jej kvůli tomu nedali pryč ... ale byla bych ráda za nějakou radu ohledně toho jak mu mám vysvětlit, že je lepší, když se zvedne sám ...

Pak máme ještě jeden problém a ten už je trošku vážnější pro naší rodinu ... Celkem máme jako rodina 4 hafíky - jeden z útulku, druhého dávali pryč, když nechtěl pracovat, třetí byl vyhozen na autobusové zastávce jako 3 měsíční špunt no a poslední je momentálně dvou měsíční špuntík jorkšírek
Dva jsou mí a dva sestry. Já bydlím s hafanama na baráku a sestra s těmi svými v bytě ... takže spolu nemusí být, ale když má přijet, nastává problém, kam půjdu s Maxíkem ... se sestry psem (Pintem, cca 40 Kg, kříženec ) se totiž nemůžou cítit už ani přes dveře ...
Je to opravdu dlouhý příběh a tak mi přijde zbytečné jej sem celý vypisovat ... Asi bude stačit jen to, že když byl Pinto štěňátko, sestra Maxe odstrkovala (i pro Maxíka dost okatě kvůli Pintovi) a tak se Max snažil o ,,likvidaci'' Pinta ... samozřejmě to bylo časem stále horší a dopadlo to jak to dopadlo (Pintovi už je 2,5 roků)
Chtěla jsem se jen zeptat, zda si myslíte, že by bylo možné ještě kluky ,,dát dohromady'' ... aby jsme vždy nemuseli vymýšlet, kam půjde jeden, když má přijet druhý ...
On je Maxík sice vůči ostatním pejskům taky občas agresivní, ale zvládám to ... samozřejmě pomoc i s touto vlastností uvítám

Asi je to všechno takové zmatené ...

Já bych prostě chtěla naučit se jak to a to správně tomu našemu hafíkovi vysvětlit ...

nejlepší rada je zavolat a domluvit si osobní schůzku - máte tam těch problémů víc a v takovém případě opravdu není nad osobní návštěvu na Vlčárech.

No ... k tomu už se dlouho chystáme ... ale sehnat dva řidiče ... dvě auta ... je to celkem těžký ... když může jeden, nemůže druhý ... a že by to bylo na Vlčáry kousek se taky říct nedá (jsme až ze severu Čech) ... ale je fakt, že to asi dost dobře jinak nepůjde ... naštěstí to neni nijak akutní, ale bylo by fajn už to mít za sebou ... asi jsem ani jinou odpověď nečekala :-D ... co se dá dělat tak budem plánovat a snad se nám podaří dát to dohromady

Jsou to 3 hodiny cesty. A nemůžete jet jedním autem dva lidi a jeden pes v kufru a druhý u spolujezdce?

To by jsme sice mohli, ale ryskovat pokutu se nám moc nechce ... a celkem máme i problém, že když se jen cítí třeba i na deset metrů, tak už oba vyvádějí jak splašení, takže nevím, jak by to v tom autě dopadlo ...

ale už se to rýsuje, takže by jsme se mohli dostat do Vlčár snad už brzy

Proč pokutu? Běžně vozíme dva psy, někteří i víc.

Co se tyka probemu kdy pes doma vrci -pes nasel zpusob jak se prosadit,resil bych vse pres obojek a voditko kdy psa bych beze slova pomoco voditka odvedla na mysto napr. jeho pelysek a dala mysto ,zustan..Toje jedna moznost druha je podiv nad jeho chovanim a nacasovany vysmech co dela jestly je normalni.
Co se tyka problemu s druhym psem zde je klic v ukazani psovi ze tohle mu nepryslusi resit a nic se nedeje.Co se bude dit urcujete vi-rozhodne ale zase je mnohem lepsi tohle uz resit s Rudem.

Tu pokutu jsem myslela za to, že pes se nesmí vozit bez zabezpečení ... buď musí být v kufru a nebo alespoň připásán ... jízda u spolujezdce je zíkonem zakázána ...

No jasně,ale koupit kšíry vyjde určitě levněji než dvě cesty.
Ale už mlčím, toť jen můj názor.

My už to většinou řešíme tím druhým způsobem ... neboť nám ten první jaksi selhal ... problém je v tom, že on se nprosazuje, ale spíš se bojí, co se mu stane ... je totiž hrozně tvrdohlavý ... my mu něco řeknem a když to neudělá a my k němu jdeme aby jsme ho třeba odvedli na to místo, začne vrčet, protože ví, že udělal něco špatně .... brali jsme si jej z útulku cca ve 4 letech a myslím, že předchozí majitel vše řešil násilím ....

to určitě, ale my bohužel máme všechna auta s otevřeným kufrem a nevým, jak by jsme ty 3 hodiny udrželi 40-ti kilového psa, aby se nám nevyrval a nesežral toho druhého ... ale asi největší problém momentálně je, že ani jedno z těch aut není moje ... (jedno je sestry a druhé taťky) ... už máme naplánované se známou, že by jsme zatím sjeli k Rudovi alespoň s tím mým (ona se svým také potřebuje), ale musíme počkat, až jí vyjde dovolená ....

No já bych to teda řešila tak, že bych koupila kšíry a psa bych v kufru připoutala abych ho nemusela tři hodiny držet, eventuálně bych pro sichr nasadila košíček no a toho druhého bych měla v autě na podlaze.

Pokud vite ze pes reaguje ze strachu pes ppotrebuje pozbudit,celkove zdvihnout sebevedomi a sklidnit

Ono tovypadá hrozně jednoduše ... jenže my už se bojíme s klukama okolo sebe jen projít ... jak říkám, nejdřív zajedu s jedním a tam se s Rudou poradim a skusíme aspoň toho jednoho sklidnit a pak třeba s oběma ... bohužel stále nikdo nemá čas a já s nima jet nemůžu (řidičák sice mám, ale dost nepoužívaný, takže bych tam sama určitě netrefila a asi ani nedojela) ... pro nás to neni nijak akutní a tak jsou doma všichni pohodlní a moc to neřeší ... přeci jenkluci v podstatě bydlí nějakých 100km od sebe ... takže na tu organizaci jsem tu sama a když už něco vymyslím, tak zase najednou někdo nemůže ... :-(

Ale ono jeto i veci psychyky majitele.Jeho obavy se odrazeji i na jeho psovy a ten na ne reaguj,ale to uz tady byloprobyrano.Ten problem jen zdanlive neni akutni,ale jeto vec nazoru.....

[/quote]
Pokud vite ze pes reaguje ze strachu pes ppotrebuje pozbudit,celkove zdvihnout sebevedomi a sklidnit[/quote]

o to se snažím, ale když on je dost komplikovaný ... na jednu stranu se snaží být dominantní a prosazovat se a na druhou se bojí, že dostane ,,na čumec'' ... když jsme si jej vzali byl to v podstatě můj první pejsek a já byla úplně nezkušená ... snažil se prosazovat dominanci, ale to jsme si vysvětlili (ačkoli se mu zřejmě dvakrát nelíbilo, že jsem ženská a jako takovou, že mě musí respektovat nad sebou)...přesto mu zůstala dominance vůči psům (ale zase ne všem) ... a i k těm psům se chová různě ... jednou vyjede ze strachu a podruhé zase aby si psa podrobil ... já jej mám doma ještě s jedním a ten je plně nekonfliktní ... nesnaží se být dominantní a to Maxovi vyhovuje ... mají takový vztah jako ,, já nechci být nad tebou, ale ty nebudeš nade mnou ...'' a když to Max zkusí, tak si jej ten druhý umí srovnat ... snažím se chovat podobně jako on a je fakt, že to pak celkem jde ... také je to taky takový můj ,,vlk'' ...

Když u nás ten problém je právě mezi těmi dvěmi hafíky ... když si sestra přivedla toho svého jako štěně, začala toho mého odstrkovat (to jsme ještě bydleli pohromadě) od té doby to začalo a samozřejmě Max cítil i to, že to samozřejmě vadilo i mě ... od té doby se to stále zhoršovalo a Max se pouštěl téměř do všech štěňat a dalo mi to dost zabrat, abych mu vysvětlila, že jej kvůli štěněti neodstrčím ... teď už je to dobré, ale přesto když mě vidí se štěnětem, tak je hrozně nervózní a začne se hrozně lísat, abych věděla, že jej jako mám a že on je můj ...

Ještě bych chtěla dodat, že nezůstal pozadu ani vůči sestře a dával to silně najevo, takovým, stylem, že se mu raději začala vyhýbat (ne že by po ní vyjel, ale raději odejde a je na něm vydět, že z ní opravdu není na větvi) ... problém mám i s tím, že sestra má prostě tu myšleku, že Max je ,, parchant'' (vím že je to ošklivé, ale bohužel je to tak) a my jí nejsme schopni vysvětlit, že žárlí a že neni hloupej aby neviděl, jak se k němu chovala a chová ... a to, že se snažil o ,,likvidaci'' jejího psa kvůli jejímu chování, už nechce slyšet vůbec ...

Nevim co rozumite pod pojmem dominance,to jestly slo opravdu o,tenhel pripad zpetne neposoudim,klidne se mohlo stat ze púes Vas vyzyval ke hre,projevoval uz tehdy nejistotu.....
Psi rec ma pro nektere vyrazy vice vyznamu,rozhoduje kontex kdy se tak deje....co se deje,rec tela,mimika,postaveni usi a ocasu...
Jeddno gesto,ale odlisne situace a ruzna reseni....otazkou je zda jste tehdy resila siuaci adekvatne danemu problemu,to ale musite vedet sama zda jste nahodou z nevedomosti nebyla zbytecne tvrda....
Pokud vite ze pes je nejisty vse se resi zdvyhanim sebevedomi,presvedcnim ze se nic nedeje a neni duvod k obavam,to seale neda ukazatani vysvetlit po netu....

Asi i proto mám problém se tam dostat s oběma ... sestra nechce připustit, že už by byl problém i v jejím pejsanovi ... samozřejmě že jej způsobil Max svými ,, nájezdy'' ale ten strach sám od sebe z něj nezmizí ... takže to vlastně zůstává na mně a taťkovi a ten je pořád v práci, takže ... no prostě chci dát nejdříve do kupy Maxíka a pak pokračovat ...

proto i pro jiné chci nejdříve zajet k Rudovi jen s Maxíkem a domluvit se jak dál ... samozřejmě je možné, že jsem někde udělala chybu to nepopírám ... učený z nebe nespad a tak by bylo hloupé tvrdit, že jsem byla od začítku dokonalá (hlavně mi bylo tenkrát něco kolem 15ti a myslím, že ani teď ještě nejsem dost stará na to, abych to mohla zvládnout sama bez pomoci)... ani teď si někdy nejsem jistá, co si právě myslí a myslím, že jen málo kdo má ten dar ... jen se o to snažím a říkám, že se učím od svého druhého psa, který je výborným učitelem ...
Psy zbožňuji pro jejich individualitu, ale s tím svým mám problémy (u když už ne takové) už se mi podařilo dát do kupy psa, který byl kandidát na utracení, ale přitom jen potřeboval ukázat, že ne každý mu ublíží ... ale to je jiný příběh ... prostě to vidím tak, že pojedu k Rudovi a necham si poradit ...
mimochodem, tím že ten problém není akutní jsem myslela to, že nám to že se kluci nesnesou nijak nepřekáží a řešit se to v podstatě nemusí ... osobně jsem řešila případ, kdy lidé dávali pryč 6-ti letou stafordku protože se jim doma nesnesla s jinou 2 letou fenkou ... navrhla jsem jim ať si sjedou k Rudovi, ale raději to vyřešili tak, že ji dali pryč, tak skončila u mne a já jí musela najít novou rodinu a opravdu to neni lehké u starších hafanů ... těm lidem jsem ráda pomohla, ale nikdy to nepochopím, i když máme s Maxíkem jisté problémy už si nedovedu představit, že by tu nebyl ...

Ráda bych Vás poprosila o radu a třeba o nějaké Vaše zkušnosti, poslední dobou se mi často stává, že když jdu na procházku se svým psem ten je naprosto nekonfliktní, právě až naopak moc kamarádský, často se nám stává že někde a to většinou nečekaně na nás odněkud vyběhne v lepším případě malý agresor, ale už se stalo taky že na nás vybafnul německý ovčák a to ne jedenkát. Nevím co mám hned udělat, tak první co mě napadne je vzít psíka na ruce a jít pryč. I když u těch vzteklejších to tak rychle nejde. Naštěstí je teda náš psík malý ale máme vplánu pořídit si ještě jednoho a to už bych asi nezvládla. Proto bych se ráda zeptala jak by měl člověk v téhle situaci nejlíp reagovat. Zatím díky

Já mám stejnej problém a řeším to tak, že barák neopouštím ani na menší procházku bez řetízku na házení. Když jsme venku a blíží se k nám pes, Trix dostane přivolání, vodítko a posadím si ho k sobě zádama, aby na procházejícího psa viděl. Pokud se pes chce očuchat, tak ho držím na vzdálenost ruky a čekám, když se projeví v pohodě, zůstanu v podřepu, abych na ně dosáhla a sleduju seznamování. Pokud se nezachová pěkně, buď ho chytnu za obojek a čekám, než si ho vyzvedne majitel, pokud je to menší pes, vyhodím ho od nás. Pokud potkáváme psa, co zdálky vrčí, nebo o něm vím, že je agresivní, eventuelně nepříjemný, Trix má opět přivolání, ale psa k sobě nepustím. Trix je za mnou a psa vyhodím. Buď slovně, řetízkem, klíčema, klackem... Po mým psovi ostatní dost jdou, a několikrát se mi stalo, že mi na něj zničehonic někdo skočil. Tak se ke psům nesmí přibližovat beze mě.

tak to mě zajímá - to co popisuje Fenrizka - není to moc násilné, nepřirozené, emotivní? neřeší věci moc brzo?

Ja mam psa podobnej rasy a velkosti ako Fenrizka. Po vreckach nic nenosim a kedze som fyzicky a vahovo niekde medzi boerboelom a mastifom, nemem problem zdvyhnut odhodit psa do 25kg pokial sa sprava nevhodne. Ja ich necham nech sa ocuchaju ale pozorujem ich a pri naznaku nezhody sa okamzite staviam medzi mojho psa a toho cudzieho. Toto zatial vzy zabralo. Moj pes je nekonfliktny a este nikdy na ziadneho ineho psa ani len nezavrcal a to ma uz 3 roky preto skor sledujem spravanie toho cudzieho. Snazim sa to neprehanat a nebyt hystericka. Udrzujem sa v klude ale nespustam z nich oci Moj pes je nauceny stavat sa za mna v situaciach ked si je neisty alebo ked mu je nieco neprijemne.

Dorotko, asi jo. Osobně z toho mám sama takovej pocit a vadí mi to, ale nehodlám to měnit. Prakticky vyjímečně potkám psa, kterej se na Trixe nevrhne. Včera jsme jen procházeli kolem auta na dogtrekku a nějaký dva psi se mi na něj vrhli. Prostě mi to za to nestojí. Možná máš psa, kterej budí respekt, nebo se ti po něm každej nevrhá, ale Trix je malej puberťák a úchyl. Každou chvíli jsem ho někomu vyndavala z huby. A když se ti na dogu vrhne čuvač, asi to ustojí. Trix by nemusel a kdybych ho nechala k němu jít bez celýho toho procesu, tak bych ho teďka asi neměla. Prostě nehodlám riskovat, když mám psa, na kterým si každej psí idiot chce pohonit triko.

V tomhle s tebou plně souhlasím!Já jsem taky Jackieho pořád nechávala socializovat skoro s každým psem a bohužel ten můj úchyl tak nějak ty psi taky štve,takže dost často ti psi po něm vyjeli.Ted´ už jsem daleko opatrnější a nedávám na věty typu : ,,on je hodnej " ....pak to totiž často končilo : ,,tohle ale on nikdy ještě neudělal?! ".Pro mýho psa zbytečná zkušenost.

Btw, Dorotko, emotivní to není, protože já každýho psa vidím ráda a jediný, co chci je, aby byl v pohodě a mohli si pohrát.

Dorotko, tobě se to nestane, ale Trix je malej a tak je u něj počet útůků a "honičů si chlupů" častější. Dám ti příklad co se nám jednou stalo při venčení.
Jdem Johulka Ari, Martina Ozzy, já Bony a Zbyněk Arya. Najednou k nám přijde ztuhlej haskounek (nebo co to bylo) a očuchá nejdřív Ariho, pak Ozzoucha nakonec Bonyho a do toho skočí protože byl prostě nejmenší, v jeho váhové kategorii. Na Aryu pak zase jenom vrčel. takže já to řeším podobně jako Fenrizka, ale s tím, že já mam (měla jsem, teď už jen hučí a nedáchá.... ) straťáka a tak musím hlídat dvě strany a ne jen jednu - cizí.

Ok, mě to totiž došlo až po odeslání, co píšeš výš. Je jasný, že můžu být klidná, spíš si hlídám svého psa, aby nezafrajeřil. Ale když víš, že tvůj pes je "slabší", tak jsi opatrná, to je jasné.

Moj pes je na tom tak isto a preto vas uplne chapem.
Mam suverenne najmensieho psa v okoli a preto k nemu pustam len k tym u ktorych som si ista, ze nic nehrozi.

Díky za Vaše zkšenosti, náš pes je taky malý, tak asi proto se to stává tak často že ho někdo napadá. Já jsem vůči cizím psů hodně nedůvěřivá, tak proto ho vždycky raději vezmu na ruky, a potom až když poznám o co tomu druhému jde a když je v pohodě tak až potom ho pustím. Ale pořád mám celkem obavu až budeme mít toho druhého, ten už nebude až takový prcek, jak to budu dělat potom. No asi se budu muset nějak obrnit, protože jak už jsem psala stává se mi to dost často. Je možné že když budou psi dva, nebudou si na ně ostatní tak dovolovat, nebo je to uplně jedno? A neexistuje žádný jiný způsob jak psa od takové agrese odradit napořád? U nás v ulici bydlí paní ta má křížence takový malý ale tak vzteklý až hrůza.Ten už po nás vyjel mockrát, dokonce jsem na něj šla s palicí tak vyjel už i po mě, prostě se nedá zastrašit ani odradit ničím. Tak jsem vlítla na paní majitelku a to dost sprostě, jen mám obavu že to paní asi moc řešit nebude, no skrátka je jiná.

Pavlíno, tím, že vemeš psa do náruče, děláš situaci snad tou nejhorší, jakou může být. Přečti si tohle téma