Ignorace nepomáhá - mám pocit, že jí spíš utvrzuje v tom, že nevadí to, co dělá (?)

je hromada lepších způsobů než hromadný štěkot:
1) Naučte ji DOBŘE přivolání, nechte jí doma krátké vodítko a po příchodu přivolejte, případně vodítkem přitáhněte. Pořád štěká?
2) Naučte ji aport - stačí jedna oblíbená hračka, za velkou odměnu. Po příchodu velím aport - pes si zacpe tlamku aportem a ještě je za přinesení odměněn. Na štěkání si ani nevzpomene. Časem by vás měl vítat potichu a s aportem v tlamě.
3) Naučte lehni - dokáže štěkat i vleže? (některým psům to nedělá problém, jiní se to na zkoušky pracně učí)
4) hromada dalších způsobů. Princip spočívá v tom zaúkolovat psa něčím jiným.

My občas stretávame na lúke staršiu pani s dvoma papilónmi,cca 3 ročnými.Jeden je hrozne uštekaný,človek sa ani nemože rozprávať,proste sa nepočujeme.Paničkine napomínanie nepomáhalo.Tak som to vzala do rúk ja.Mala som mäkkú gumovú loptičku v sáčku a keď pes začal štekať,povedala som zretelne-neštekaj!,a tú loptičku aj so sáčkom som prudko hodila pred neho(nie do neho).Pes sa lakol a prestal štekať.Zopakovala som to asi 3x s loptičkou(keď sa zas rozštekal),4x stačil ústny povel a potom už bol ticho,len prešlapoval okolo paničky,alebo si čuchal okolo,prestal štekať aj na psi okolo. Ale funguje to len keď som pri nich ja,paničku ignoruje.Tá je málo důrazná.

Petro super návod , vytisknu to a dám to ostatním členům domácnosti. Máme stejnej problém jako Bria, teda spíš ostatní členové rodiny a já už nad tím koumám delší dobu. Akorát je průser, že máme vysokou úzkou chodbu, takže kráááásně rezonuje
Furt jsem se zaměřovala na to, jak malině uklidnit ty její nervíky... To přivolání si myslím, že ani u Brii nezabere, tohle už máme vyzkoušený, ale ten aport určitě zabere.

Dobrý den,
i já bych se chtěla zeptat na radu....mám 8 měs fenku RR a jak jsem všude četla, že jsou tiší :) o nás se to moc nedá říct resp. štěká v případě když si chce hrát...chápu že na sebe takhle upozorňje ale já jsem schopní vnímat to i jinak, a mylím že to ví, pač když mi donese hračku tak si hrajeme...ale nemam ráda když stojí před hračkou a vyštěkáva, to samý děla i na psy když si jinevšímají....nemám ráda uštěkaný psy!proto jsem zkoušela ignoraci - reakce je štěkáme o sto šest jak jen to jde...povely uděla, ale v zápětí opět štěkáme....podotýkám, že chodíme pravidelně mezi pejsky, ven na procházky, cvičíme povely....neřííkám, že každý den padne unavou, ale nemyslím si že bych ji co se tyká psychické a fyzické práce zanedbávala....moc děkuju!

Mám stejně starého RR, taky to zkusil, stačilo mu doma nechat krátké vodítko a pokaždé si ho přivolat a hlavně nikdy nepodlehnout tomu co chce. Prostě dělat něco jiného než chtěl. My jsme si po tom přivolání udělali pár cviků, dostal pochvalu (u nás i odměnu)a v žádném případě jsme si nešli hrát. U RR platí snad ještě více než u ostatních plemen důslednost, důslednost a ještě jednou důslednost. U prvního psa jsem to dost zmršila a docela jsem si mákla s nápravou. Tak u druhého povel jen jednou, žádné extra "vysírání", psovi se nikdy neleze kamsi. Opravdu je suprové mu doma nechat krátkou couračku, je to mnohem jednodušší, než když je na "holo" a ty ho nemáš za co mechnicky usměrnit.

Tak stále zkoušíme, štěkat jí jde i v leže, ale už je to únosnější, není tak hystrická. Štěkně 3-4x a zmlkne, dřív to byl přímo štěkací útok. Zkouším to i s přivoláním, celkově lepší (asi už jen proto, že děláme něco novýho a neročiluju se na ní - neštěkám )
díky, budeme stále trénovat

děkuji za radu....zkusime to s courackou ( jak velká asi má být? ).alespoň s tím zároveň odbouráme nešvar kradení jidla ze stolu

hmmmtak to mame jen dvě délky psa, tak pořídíme ještě jednu na doma.....ale i tak včera jsem to zkoušela,chodila celý večer s couračkou a když začla se štěkotem, tak jsem ji řekla ke mně tak přišla, dala jsem ji lehni a sedni nejdřív se koukala co se to děje že taková salva, ale když jsme to tahle udělali ještě parkrát tak i když se ji nechtělo a ja ji chtěla jakoby "opravitů tak pochopila že na ni můžu

dobrý den:) mám roční fenku jezevčíka,mám jí asi 3 tydny...je hodná,přítulná ale vadí nám její štěkání,když sme doma a slyší jet třeba výtah v páneláku tak štěká,když někdo projde kolem dveří tak taky štěká,šteká ne vše co slyší za dveřma nebo mimo byt,v noci je to ale horší když nás 3krat za noc vzbudí,nevím jak tomu zabránit protože štěká strašně hlučně a dlouho i když všichni odejdem a necháme jí samotnou doma..nevíte jak bych to štěkání mohla zkrotit?

Dobrý den, přečetl jsem si to zde celé, ale odpověď na svůj problém jsem nenašel. Zkusím se zeptat:
švagrová má kokršpanělku, která je vysloveně postelový pes, bez základního výcviku, rozmazlený, rozežraný a uštěkaný. Kvůli nějaké poruše nehárá ačkoliv je jí 8 let, zato však přibírá. Na kokršpaněla má 33 kg. Předepsané granule na hubnutí nežere, za to, kuřecí prsíčka, libové maso, kvalitní salámky apod. Na vodítku je hodná. Jenže: pokud švagrová přijede na dovolenou na vysočinu, pejsek se někam zaparkuje a začne štěkat. Není to radostný štěkot, varovný, nic takového. Je to monotonní, stále stejný štěkot. Dokáže takhle štěkat od rána od 5 do 11 večer. Na povely absolutně nereaguje, dělá, že to asi neslyší. Když za ní někdo jde, přeběhne jinam, zaparkuje se a pokračuje ve štěkání. Vadí mi, že to není štěkání k věci, ale jen stále stejné monotonní hafání.
Moje dvě feny NO jsou cca po půl hodině absolutně otrávené, dávají to jasně najevo, ale jelikož nejsem majitel, nedá se s tím nic dělat. Švagrová mě řekne, že ji nevnímá, což mě vytočí víc, jak to štěkání.
Jelikož bydlím v CHKO I.stupně, kam jezdí mnoho turistů a i chatařů, nerad bych se dočkal stížnosti na nepřiměřené, obtěžující štěkání.
V době hafání ji nic nezajímá, ani povely, ani hračky, ani nějaká pracovní aktivita. Jediné, co dokáže uklidnit její hafání je plná tlama nějaké dobroty. /štěká i v leže!/Děkuji za rady

Jediné, co pomůže je jí utavit - na celodenní (podle jejího fyzického stavu) výlet aby pak doma lehla a nevěděla o světě. A pak samozřejmě celková změna přístupu. Ale jelikož to není tvůj pes, máš asi max šanci jí unavit vycházkou.

Vycházka nehrozí. V létě je zde horko i v lese a při jejích kilech je schvácená po 50 m a vypadá, že umře hned na místě. Manželka to jednou zkoušela, jenže milá hafuše rozhrabala v lese úl vos, dostala cca 30 žihadel, vypadala jako koule a manželka ji táhla v náručí 2 km. Pak prohlásila, že běhání po lese s pytlem cementu ji přijde zábavnější.

Vážně 33kg? To je hrozný vždyť má mít okolo 12ti. Moje kokršpanělka, než jsem se jí naučila krmit, měla 17 a to už byla pěkná koule a procházky v létě byly problém. Vypadá to podle popisu, že je chudák, pěkně znuděná. To se jednorázově vyřešit nedá, to by musela panička postupně pracovat na kondici. Jediný co můžu poradit, je vzít jí někam k vodě, stačí potok (nebo i větší louže ), protože většina kokršpanělů vodu miluje a pěkně v ní ožije i když jsou ty největší vedra. Saluška v ní blbla jak malý štěně i ve 14 letech.

jo uštěkaná tvrdohlavá jezevčice to znám, sice ne v takové míře, ale vím, jak je to nepříjemný, já to řeším přivoláním a odložením popřípadě jiným zabavením-to dle situace. Na přivolání i doma je nej ta stále tu probíraná stopovačka, nebo doma krátký vodítko. Když mi nezabere přivolání (to v případě, že přijde pošťačka), tak nasazuji ruční náhubek a je klid.

33kg - tak to je masakr, respektive týrání. No, pokud to s čubou dřív nešlehne, začala bych ji postupně dávkovat pohyb, chtěla bych docílit toho, aby jí procházky začaly bavit a stal se z ní trochu pes se vším všudy. O zkrouhnutí krmení ani nemluvím - nějaký Lightky/Seniorky. Ono s neúplně apatickým psem se spolupracuje lépe.

Dobrý den,
tchýně mají 3letou fenku pražského krysaříka a je to uštěkaná hysterka. Štěká když někdo otevře hlavní dveře od domu (to chápu - chrání si své území), ale když k nám někdo přijde, hystericky na něho štěká, když si dotyčného člověka očuchá, zase štěká, když se posune nebo jde dál, pořád na něho štěká. Člověk se nemůže normálně bavit a je to ostuda.
Naproti našemu domu začali sousedé stavět, neustále štěká na zedníky přes ulici - je to hrozné.
Tchýně s tchánem ji rozmazlili a stále rozmazlují, absolutně ji nevychovali.. dá se tohle nějak řešit? Nám všem to štěkání vadí, ale majitelé si s tím nevědí rady - můžete mi poradit?

Rád tu je mnoho,ale musia chcieť hlavne majitelia.Inak-aké územie? Moji psi neštekajú ani keď niekto klope alebo zvoní-dostali by co proto.Správny hlídací pes sa pozná podla toho,že nešteká.

Ja mám otázočku...
Môj Cero keď je na volno a stretne psa, je úplne v pohode... ako náhle je na vodítku, tek breše...a mece ho na všetky strany... to už riešime...
Ale dnes som ho vzala do práce a chodí sem dosť ľudí a akonáhle niekto prišiel, spustil brechot a nie a nie ho skľudniť... nekričala som a kľudne som sa mu prihovorila, jeho papuľku som namierila na moju, poslala ho na miesto... nič... keď sa kus skľudnil a zas niekto prišiel, zas spustil... bol na stopovačke... inak ak niekoho stretneme na ulici, ľudí si nevšíma...

Dobrý den, máme doma osmiletého jezevčíka kříženého s bíglem. Poslední 2 roky máme problém se štěkáním a postupně se to stupňuje. Začalo to přibližně v době, kdy bývalý manžel začal pít. Těď jsme už ale od sebe i bydlíme i jinde v rodinném domě. Jakmile někdov okolí zaparkuje, už štěká a když někdo jde k nám, je zalezlý pod stolem v kuchyni a štěká, ale nevyleze, aby se podíval nebo přesvědčil, že se nic zvláštního neděje. Má hlavně hrozně pronikavý štěkot a sousedi si stěžují, jelikož je slyšet až z domu ven. V loni se to vyhrotilo napadnutím člena rodiny (prokousnuté lýtko) a postupně žačíná vrčet a cenit zuby i při utírání, když přijdeme z venku. Mám 4 letou dceru, je teda na ni zvyklý od malinka, ale mám strach, aby mu jednoho dne nepřeskočilo a nepokousal ji. prosím o radu, jsme už z toho všichni v rodině nešťastní.

Váš problém není štěkání psa, ale jeho velký strach. Pročtěte si poradnu zaměřenou právě na bázlivé psy.

Dobrý den,

měla bych dotaz, který se netýká mého psa, ale psa mé kamarádky, se kterou chodíme na společné procházky. Problémem je štěkání na lidi. Situace vypadá asi takto: Jdeme po louce a najednou se naproti nám objeví lidi. Jakmile je Shorty zbystří, tak začne proti nim utíkat a štěká. Když ale doběhne k nim, tak se zklidní. Příchozí lidi se ale pochopitelně bojí, ačkoliv jim nic neudělá. Kamarádka se to pokoušela vyřešit tím, že když viděla lidi jako první, přivázala ho na vodítko a když začal štěkat, tak s nim cukla. To ale nepomáhá. Na vodítku stále štěká jak pominutej a to i když nás míjí. Jaký může být důvod jeho štěkání a hlavně co s tím dělat? Pokud to zde někde bylo řešeno, tak se omlouvám, nikde jsem to nenašla

zkusila bych ho zklidnit- muže to být strach s tím že si myslí že musí chránit paničku. dala bych mu stopovačku když začne- přivolat posadit počkat až projdou a s výsměchem co blbneš trubko kdyt tě nesežerou. aspon takhle sme to učila já dost podobný průběh

Neškubat, nezvyšovat hlas, nechlácholit, nechovat se tak, jako by lidé byli pro psa ohrožením. A socializovat. Ať přijedou na nějaké fríčko.

Jinak při styku s lidmi ale není bázlivý. Nechá se pohladit a chová se normálně...

Mam teď doma na chvíli podobné štěně. Bojí se všeho a všech. Když vezmeš doruky předmět, když si dáš kapucu, když venku potkáme člověka - bedejbože, aby něco držel, když vyjdeš z kupelny - vrčí a štěká. Ale vezmu ji na trhy, na Václavák, do nákupního centra a absolutně jiný pes. Tam ty lidi jsou a hodně, mají různé oblečení, různé věci... tam je to normální. Ale to, když dem po ulici, nikde nikdo a najednou se objěví člověk (nebo pes...) - to je zase strach. Takže socializace, zvykání, socializace....

Dobrý den všem,
před 10 měsíci jsme našli na silnici psa. Po "kolečku" útulek a marném hledání páníčka jsme se rozhodli nechat si ho. Je asi 6ti letý, vykřížený do podoby Norfolk teriér a donedávna to bylo zlatíčko. Před cca 2mi měsíci však začal po našem odchodu z bytu štěkat. Nejprve si jednou štěknul a dnes nejsme schopní nechat doma psa samotného, protože si stěžují sousedé (nedivím se jim) a ten smeták štěká, dokud se nevrátíme. Zkoušeli jsme ho nahrávat a štěkat začně třeba až po hodině, někdy dřív, ale v době naší nepřítomnosti si ani na chvíli nelehne. Pobíhá vystresovaně ke dveřím a na pelíšek a ztěžka dýchá. Dle zde dočtených rad jsme vyzkoušeli odejít na chvíli za dveře, odměnit v případě že byl hodný, unavit před odchodem, zabavit kostí, tričko na místečko...vše marně.
Ještě je třeba dodat, že pejsek špatně vidí a je na nás přespříliš fixovaný. Nehraje si a relativně poslouchá (odložení na místo a základní povely, které se naučil poměrně rychle). Můžete mi prosím někdo poradit, jak ho uklidnit a odnaučit štěkat. Děkuji, Kateřina.

Tak mám ještě jeden dotaz tady: Nevím jak zklidnit jorkšírku, pokud někdo zazvoní popř. zaklepe na dveře. Ječí tak, že není slyšet vlastního slova. A když prostě otevřít musím a s člověkem u dveří se bavím, tak jediná možnost je zavřít ji do jiného pokoje kde ječí, dokud jí neotevřu. To stejné, když příjde někdo dovnitř, koho nezná.

Obojek, doma hladké lehké vodítko a přivolání. Domluv se předem s návštěvami, že mají chvilku za dveřmi počkat. Když někdo zazvoní, dej jí Ke mně a trvej na plné pozornosti, poslechnutí povelu. Nejdřív vyřešíš psa, pak otevřeš návštěvě. Zkuste povel Vypadni nebo něco v tom duchu a když bude otravovat, vyhoď jí. Trvej na tom. Pes a důslednost má přednost před návštěvami.

Dám konkrétní příklad: přišli k nám na návštěvu rodiče od přítele. Fenka je zná. Začala štěkat už při zvonku i když věděla, že příjdou zrovna oni (tohle je spíš štěkání z nedočkavosti nebo jak to popsat, ale utišit to nejde úplně stejně). Dala jsem jí povel Ke mně, který samozřejmě ignorovala nebo přes ten jekot snad ani neslyšela, počkala jsem tak 2 vteřinky a přitáhla jsem ji k sobě. Posadila jsem ji taky mechanicky. Jenže potom vlezla návštěva do dveří a ona vystartovala k nim a začala zase ječet. Takže jsem ji řekla něco ve smyslu, ty nevíš, co máš dělat? a vrátila jsem ji zpátky, pak jsem ji ale musela pořád držet ruku na zadku, aby ho nechala na zemi a nikam nešla - štěkat ale nepřestala, dokud se nemohla přivítat.

Dala bych jí "vypadni" takovým stylem, aby fakt vypadla. Jemné slůvko v takovém případě nestačí a nefunguje. I svým holkám dávám tenhle povel dost stroze až nevlídně, i když už vědí, co to znamená a co bude následovat, pokud nevypadnou dobrovolně.
Píšu to proto, že nevím, jak se psem jednáš - znám spoustu lidí, co říká psům "nech toho" a "jdi pryč" a tónem hlasu přitom vyjadřují něco úplně jiného (něco typu "ahoj pejsku co tady děláš?").

Prečo by neblbla, ak tým dosiahne, čo chce? Namiesto výčitiek z toho, že sa nevenuješ návšteve si daj záležať na tom, aby bolo naozaj to, čo hovoríš. Inak sa naučí, že stačí len naozaj chcieť a bude tak, ako chce ona, len stačí trvať si na svojom a byť krok pred tebou.

To je přesně to, co jsem ti psala. Vyřešit důsledně chování psa je důležitější, než řešit návštěvu.

Prosim Vas mohol by mi niekto poradiť mam doma 3mesiac e 7 mes. sučku ang. buldoga je hlucha vycvičena na ruky sadni lahni nesmieš, žijem iba s mamou ked som doma chova sa ako milačik aj ku mame. Ako nahle odidem z domu začne do mami štekať a nechce prestať začne behať po byte trha kable atď. Bol by som vďačny keby mi niekto poradil nechcem ju davať preč.

Toto nie je problém samotného štekania, ale nesamostatnosti, o ktorej je celá táto časť poradne. Základných informáciíí veľa, treba čítať.

Potřebovala bych poradit, prosím... na tréningu agility často psi štěkají nebo kňučí, když zrovna musí čekat až na ně přijde řada, a páníci je většinou ignorují. Jenže Uhlík když se do toho dá, tak všechny přeřve a moc se to nedá vydržet. Snažím se ho zabavit hračkou, přetahováním, tichými povely..., moc to nepomáhá nebo jen na chvíli. Občas vypadnem vedle a nosí míček, ale jednak chci koukat a jednak bych ráda, aby si postupně zvykl být v klidu. Je mu 13 měsíců a teprve jsme začli chodit, snad se časem zklidní, ale co a jak do té doby?

Hm, to může být oříšek... může na to padnout spousta času a energie, a taky ho to nemusíš odnaučit vůbec... Záleží hodně, jak dlouho ti to dělá. Důležité je stopnout to hned, jak zakňučí poprvé, aby pochopil, že tudy opravdu cesta nevede. Mně čuba kňukla při práci asi 2x v životě, to jsem se na ní akorát znechuceně podívala, řekla "tak jestli hodláš řvát, tak deme domu", otočila se na podpadku, a pomalu s ní šla pryč. Okamžitě se uklidnila, nechala jsem ji vydejchat a normálně jsme se vrátili a pokračovali. Byla jsem ale hodně přesvědčivá - opravdu mi uvěřila, že jdeme domu. Taky se dělá to, že dokud pes kňučí, nechá se sedět a čumět a až se teprve uklidní, může začít dělat. Ale to jsem si nikdy nevšimla, že by fungovalo. Taky jsem tu psala příklad jedné mé kamarádky:
Asi bych se s nimi na cvičáku domluvila, že se teď pár lekcí budete chodit jen koukat. Jakmile pes zakňučí, jde se domu. Natvrdo. Máte třeba možnost individuálu, bez ostatních psů, co by na ně musel koukat? Aby si to zaběhnul sám, bez konkurence, co ho vybízí ke kňučení? Asi bych to taky zkusila.

Nedá se dát do odkládačky nebo do auta, odkud by na plac neviděl? Ono u agi je určité natěšení na práci žádoucí, stejně tak na coursingu. Pes který bude v klidu ležet a koukat na to jak běhají ostatní bude stejně vlažně přistupovat i ke svému běhu. Potřebuješ aby CHTĚL. A když chce, tak mu to zakazuješ? Buď bude myslet na to že má být zticha nebo na běhání, obojí dohromady moc dobře nejde. Zakrytá klec, vzdálenější odkládačka, auto,... A když pro něj jdeš, jde se na plac, huráááááá

A ty myslíš, že natěšenej pes musí nutně řvát jak protrženej? S tím nesouhlasím.

Nemusí, ale někteří to tak mají a v tomto případě bych zkusila snadnější cestu, kterou v psovi nepodtrhnu chuť do běhu. Neznám v agi těžší úkol než psa natěšit a zrychlit.

Dík moc za oba názory! Mám o čem přemýšlet...

Auto ale parkujem moc daleko a navíc radši jezdíme tramvají, a odkládačka zatím není k dispozici...
Poradím se ještě s instruktorkou, jestli si myslí že by ho odnaučování rambajzu mohlo demotivovat, ale zkusím asi spíš Zitiny rady. Akorát že je závislák a bojím se, že odchod z cvičení za trest ho až zas tak hrozně mrzet nebude - však ona s paničkou bude dřív nebo pozdějc zas ňáká jiná sranda...
Co by na něj určitě fungovalo, by bylo říct mu Tak mladej, tenhle rambajz já poslouchat nebudu ani omylem a přivázat ho venku někde dál od stanu, a sama bych se vrátila koukat... jenže to si mě určitě začne vyštěkávat a já se pro něj nebudu moct vrátit dokud neztichne, co... třeba celou hodinu - no to by bylo drsný...
My bychom tu totiž měli řešit i štěkání když chcem aby někde počkal přivázanej a ztratí nás - mě nebo přítele - z dohledu, anebo když se mu před nějakým krámem nelíbí - a nelíbí se mu tam většinou...

Pes je plný emocí, který MUSÍ dostat ven. Navíc je strhlej ostatní náladou. Ty, když jsi někde s partou a ta se baví, tak taky nezůstaneš klidná - nebo ti to dá sakra práci a změní se ti nálada do negativní. Proč musíš být ztuhlá, když ostatní se dobře bavěj? A pokud štěkacímu psu to zajkážeš, tak si to vyleje jinde - třeba tím, že si začně kousat třeba ocas. A pak na prakuru tě nebude vnímat a bude "kosit" překážky, protože bude moc vynervovaný. Řešila bych jenom to, že když k němu přijdu a budu po něm něco chtít, tak mě musí vnímat.

Holky na to koukají z pohledu agility, do čehož já nevidím vůbec, takže je fakt, že moje rady můžou být docela mimo mísu.
Podle mě, buď je už kňučení neoddělitelně spojený s tím vzrušením a natěšením, a potom máš asi smůlu, jak píšou holky. Nebo je to projev "Já chci!", čemu by napovídalo to, že řve i před sámoškou. V tom případě jste prostě příliš měkký a nedůsledný a nedali jste mu najevo, že vás to obtěžuje - on to neví, nebo si to prostě nevzal k srdci.
- no to si právě nesmí říct. Měla by ses zatvářit tak, aby si řekl - "aha, tak teď jsem to asi po..., panička je naštvaná." Na citlivý psy přece tohle funguje, ne?

Hm, to byste měli a u toho bych asi začla.

tohle už jsou dvě věci dohromady - pokud pes blbe při odložení mimo agi, tak zapracuju na odložení kdykoliv kdekoliv a v klidu. Samozřejmě začínám na 1 kroku a chvilce, ne že uvážu psa před obchodem a počkám až si vyřve hlasivky. Návod tu někde je. Jde to i u toho největšího závisláka, jen nesmíš přeskakovat lekce.
A pokud takhle blbne, tak bych to na agi zas tak moc neřešila, to je teď nad jeho síly.

Jo, chápu... takže spíš ho nechat a když to bude moc, tak mu odvádět pozornost, případně ho brát ven, aby se vylítal? Takhle to zatím dělám... A kromě toho myslím, že on není ten typ, který ze vzrušení musí štěkat stůj co stůj jako ty pejsani co si štěkaj i do kroku při závodě, ale že ten přetlak emocí ventiluje jen nárazově a až to pro něj nebude tak nové a bude mít celé to prostředí víc "na háku", tak se taky víc uklidní.
A vedle toho postupně cvičit odložení u krámu (teda kdekoliv) - už jsem to tady studovala. Ach jo, mě se vám do toho vůbec nechce a hlavně budu muset zpracovat přítele, kterej ho zatím bere všude možně, ale když si představím tu krásu, že bychom měli pejska který na nás kdekoli v klidu počká na místě, tak to holt stojí za tu námahu a trpělivost