Protože jsem odpověď na svou otázku nikde nenašla, zkusím se zeptat v samostatném tématu. Mám téměř 6ti měsíční fenku stafbulíka. Od malička je velice přátelská ke všem lidem, psům i jiným zvířatům. Od prvního dne, kdy ji mám doma, chodíme mezi psi všech velikostí, ras a věku. Fenka se při kontaktu s jinými psi chová vždy velice podřízeně - před psa si buď sedne, odkloní hlavu a odhalí bříško, nebo si před něj rovnou lehne na záda. Takto se chová od mimina, takže předpokládám, že je to povaha. Ze psů strach nemá, ke každému radostně běží a chce si čuchnout a hrát. Co mě ale trápí je fakt, že není schopná reagovat na i jen jemnou agresi v psím chování, neumí se jakoby bránit.
Příklad 1: počuchá se se psem, začnou si hrát Když jí jiný pes chce vzít klacek a vrčí při tom (v rámci jeho způsobu hry), tak si ho raději nechá vzít a přikrčí se. Potom s ním ale dál běhá.
Příklad 2: Jen trochu dominantnější pes (3 měsíce štěně) si s ní hrál a nejdříve byli v pohodě a hra probíhala normálně. Pak se ale pejsek rozjel a začal ji víc kousat. Místo sebeobrany před ním začala utíkat a neměla ani trochu náznak toho, že by ho třeba odmítla zavrčením a cvaknutím nebo něco podobného.

No a můj dotaz, jedná se o povahu nebo má fenka nízké sebevědomí a mám jí pomoct se z toho dostat? Nechci, aby z ní byl otloukánek, měla by se umět adekvátně bránit myslím. Ona ale raději uteče. Zvukové projevy normálně téměř nepoužívá. Ke psům se chová někdy až podbízivě.

pokud vidite,ze se fence hra nelibi,nebo je ten druhy moc hrr,tak ja bych to resila za ni,necekala bych,az se bude branit sama....

Ano, to samozřejmě dělám. Buď si ji přivolám a jejich hru ukončím a hraji si s ní chvilku sama nebo toho druhého psa usměrním - dle situace. Jde mi o to, jestli ji můžu naučit, že bránit se při hře je normální. Je možné, že s věkem na to dojde sama?

Řeš to zatím za ní, na tohle je ještě malá (buď ráda)

JJ, řeším Vždy běží ke mně, ví že u mě najde azyl
Je hloupý, že si z ní každý pes potom dělá hračku, protože na jakýkoliv dominantnější projev druhého psa ona neumí reagovat. A pořád jí asistovat nemůžu. Zajímalo mě, jestli se to věkem změní (samozřejmě s mojí podporou). Zatím to vypadá, že si neodežene ani otravnýho psa pudovce (na což je fakt ještě maličká). Ještě dodám, že má pořád tendence všem psům olizovat koutky a obecně jim lézt do tlamy.

A že doma nemám čubu, co si chce všechny podřídit, za to jsem docela ráda

Díky za odpověď, budu teda pokračovat v její obraně. Zatím se nám to daří, jediný konflikt, který vznikl jsem vyřešila myslím dobře, ubránila jsem ji. Byl to jezevčík nervák, se kterým si normálně hrávají, takže jeho podrážděná reakce mě překvapila.
Řešit to tedy nebudu, jen jsem nechtěla něco podcenit nebo přejít. Díky.

Nevim, kam to hodit, tak to zkusim sem....
Myslela jsem si, že Zorro je celkem v pohodě, ale... jde ale o to, že s nim teď bydlim necelý dva měsíce, ze začátku bylo všechno v pohodě, ale teď jsem začala mít pocit, že se mě v určitejch situacích bojí... nebiju ho, netahám za kůži, nekřičim na něj, neválim ho po zemi... vyžaduju splnění povelu, když nesplní na poprvý, usměrňuju ho hlasově, když už ho trestám, tak pohledem, nebo zase hlasově. Když se to stane, chci po něm nějakej povel, co zná dobře a za splnění pochválim...
Jenže se mi teď začlo stávat, že třeba večer se jdu umejt, pes si zatim lehne do postele a čeká na mě. Když přijdu, tak mu řeknu, ať sleze, abych mohla rozestlat, pak si lehnu a pozvu ho k sobě, je to tak každej večer. No, ale občas se mu nechce dolu, tak mu to řeknu znova a v tu chvíli už mi ukazuje břicho..... nebo včera jsme učili povel "mrtvej pejsek" a pokaždý, když byl na boku, měl tendence mi ukazovat břicho, já mu vždycky tu vrchní zadní packu dávala zase dolu... nebo když si myslí, že se má jít koupat, tak zaleze pod stůl a nechce přijít, přijde až na přísný "ke mně", se staženym ocasem a sklopenou hlavou. Pak mu dám zase třeba sedni, pochválim, pomazlim a to už má zas ocas nahoru...
Nevim, co dělám špatně, ale nelíbí se mi to, tohle dělá až tak poslední tejden, 14 dní, nevim proč, nevim, že bych udělala něco, aby se mě měl začít bát... to je jenom těhle pár situací, jinak je úplně v pohodě... co s tim?

Tak jak se učíš poznávat ty jeho tak on "čte" tebe a myslím, že našel nějakou tvoji slabinu a zkouší to na tebe. Pokud děláš vše jak píšeš, tak v tom dál důsledně pokračuj a nech ho ať "hérečkuje" dál. Za chvilku si začne vynucovat úlevy jinak .. uvidíš ;-) Nenechej se tím rozhodit "Hyeňák pankáčoidní" bude asi pěkný Filištýn

Hele ale mě napadlo, jestli se tim jenom nechce něčemu vyhnout- jako nechce se mu z postele a minutu čekat, jestli si tam lehnu já, tak šup, ukáže břicho a já na něj jdu pak jemnějc, i když na tom, co chci trvám :) tak mě napadlo, jestli neni jenom vych*anej, ale pak jsem si řikala, to néééé, to tak nebude

ted když darince čistím uši tak sme hodně bojovali s povelem kemě protože si spojila kemě s čištěním uší vždycky se vpila do pelechu nebo do postele a odmítala přijít. tak sme si pro ní vklidu došla a odnesla na místo kde sme jí ty uši vyčistila. nicméně u starouška bych klidně byla jemnější přžecijen on už si i nějaké menší ulevy zaslouží

Dobry den, chcela by som poprosit o radu. Nasa fenka (teraz ma 5,5 mesiaca) zacala po 4. mesiaci byt trochu bazliva, ale myslim, ze v beznom zivote uz s prehladom zvlada vsetko (smetiarske auta, kosacky, deti, vlak...), od ludi sa necha pohladkat, ale vidiet ze tym nieje nadsena a hlavne si velmi ludi vybera s niektorymi je kamaratka hned, k inym sama nejde. Ale co ma momentalne trapi je cvicak. Neveim preco zrovna na cvicaku sa jej nepaci, lebo hoci kde ine napr. v nakupnom centre, na letisku nema ziadny problem, psov stretava plno a neboji sa.
Zacali sme chodit na agility (boli sme tam 2 krat zatial ). Boji sa ludi ked kricia na psov poveli, a psov ked velmi stekaju. Nema priamo paniku ale je velmi neista. A najma sa velmi boji hlavnej trenerky, ktora ju chcela chvilu drzat za obojok (pred tunelom), vtedy dostala uplnu paniku a odvtedy sa k nej nechce ani priblizit, necha sa odnej pohladkat len ked je somnou. A ja by som sa chcela opytat ako je to s fyzickym kontaktom, ci je dobre ju hladkat za pochvalu ked sa pekne sprava, je uvolnena, je v poriadku ked nic nerobime a pozerame na ostatnych tak ona si ku mne/na mna lahne a ja ju skrapkam? Ci jej to sprijemni atmosferu alebo to podpori jej neistotu (resp. ze ju rozmaznavam)? Musim podotknut, ze ju nelutujem ,ani nechlacholim, tvarim sa ze sa nic nedeje a ci nema nic lepsie na robote. Chcela by som poradit ako posilnit jej sebadoveru, ci mate njaky typ DAkujem