Ahoj chcem sa spytat mam 3 mesacneho STB stafordsirskeho bulteriera, a dnes pri prechadzke mi stale nabiehal predo mna ,sadol alebo stal a pozeral mi do oci a stekal / on skoro vobec nesteka / a troska sa snazil jak keby skusat skocit mi po nohaviciach.

Dobrý den,
mám 4 a půl měsíční fenku Portíka. Je velmi temperamentní a inteligentní. Snažím se využívat vašich rad a pročítám poradnu a vždycky se mi něco hodí. Chtěla jsem se zeptat , protože jsem narazila pouze na pár fotek ve vaší knížce , jestli nemáte někde popsané postoje psů( co vyjadřují). Zajímalo by mě, co znamená ,že se mi před procházkou ( už bezpečně pozná že jdeme ven, i když celý den může lítat po zahradě)neustále staví za záde a vyskakuje ne mě zezedu a přitom ňafá za kalhoty, není agresivní a na svůj věk docela slušně poslouchá, umí téměř 100% sedni, ke mně zvládá taky velmi slušně( teď trénujeme na stopovačce ignorovat srnky ). Děkuji za odpoveď

Třeba jen chce, abys s ním něco dělal, nějakou akci, hrál si, nebo mu dal nějaký úkol....

Můj malej dělá něco podobnýho,je to výzva ke hře.Většinou chce,abych běžela a mohli jsme se honit a nebo abych mu něco hodila.

souhlas je to výzva ke hře, k akci- čubík mi to dělá taky tak jí vždycky trošku taky vyprovokuju trošku se honíme ona mě chytá za ruce a tak a má z toho strašnou prču

Já jsem si myslela, že to bude o hře, víte nechci aby získala špatné návyky. Bude to docela velký pes a ne všichni lidi mají radost když na ně hopne chlupatá mnohdy dost špinavá příšerka a pucuje si o ně packy.Někde jsem četla , že o budoucí povaze psa rozhoduje období do 6 měsíců , ale zase nechci být na ni zbytečně tvrdá, vím , že je to ještě štěně a chce si hrát.Jde o to zvolit tu správnou střední cestu. Mám ji hodně ráda a ona mě myslím taky , tak to nechci pokazit ať už rozmazlováním nebo zbytečnou "tvrdostí". Není to můj první pes , mám psi vlastně co si pamatuji, ale první větší.....

pokud nechceš aby skákala, tak se k ní sehni. To s tou povahou je částečně pravda, právě proto jí dopřej bezstarostné hravé a spokojené dětství

Když se k ní sehnu , tak mi dá pusinku až mi cvaknou zuby, dětství má suprové , celý den si hraje , lítá po zahradě a tak trochu zlobí starší kamarádku. Mám totiž ještě 13 letou fenku špice.Ta s ní hodně omládla, a i když jsem z jejich soužití měla strach až na malé výjimky si dobře rozumí.

Náš pes je vyloženě vítací a skákací a teď poslední 2 týdny pochopil, že skákáním nic nezíská a už se většinou kolem lidí vlní jako užovka. Ale je to i dost tím, že jsme doma přestali vítat a loučit se a on už prostě nemá potřebu tolik vítat. (Je mu 9 měs. a řešili jsme to jen povelem dolů)

myslela jsem sehnout a korigovat psa rukama, ne jí nastrčit bradu. Případně nosit hračku a do zubaté tlamky vrážet hračku

Zdravím, dík za radu už na tom pracujeme.Včera jsme byli venku a "malá" byla jak vyměněná. den před tím pěkně poslouchala( ona vypadá že jí dělá ohromnou radost poslouchat) a včera dělala , že neslyší..., škrabkala se za uchem, čuchala myšky atd. Zítra má 5 měsíců, tak že by už puberta? Má nové zúbky, tak je velká frajerka, taky se na sebe ráda chodí dívat do zrdcadla, je to srandovní když v její výšce je zrdcadlo samý flek od nosu. Taky ji ohromně zajímají letadla, může si krk vykroutit když ho slyší už ho hledá na obloze. Je s ní zkrátka sranda.

Ahoj, chtěla bych se zeptat, zda máte někdo zkušenost s podobným chováním.
Moje Cápa (4 měsíce Jack Russellík), občas dělá to, že začne lítat ve větších kruzích kolem člověka, psa. Letí jak vítr, má uši přilepené k hlavě a trochu do zadu, vykulené oči, pootevřenou pusu (jsou jí vidět zuby, jakoby se smála) Ocas má Část u kořene na horu, zbytek dolů, takže celkově tvoří jakoby očko. Když se zastaví, většinou zalehne i s čumákem dolů a pak zas vyskočí a pokračuje. Ze začátku to dělala večer před spaním na posteli a někdy to dělá po koupání. Lítá tak, že běhá přes předměty, skrz keře a klidně by vlítla kamkoli. Proto mi to připadá dost nebezpečné.
Připadá mi, že jí chytá jakoby amok, vypadá u toho jako blázen.
Dělá to snad z nejistoty? Trochu se bojí, trochu si chce hrát, prostě jakoby neví a tak tím uvolňuje napětí? Myslíte, že si to vykládám dobře?

Už sme to tu preberali.Pes má radosť zo života,vela energie a takto to dáva najavo.Robili to všetky naše psi a ja tomu hovorím že "ju chytla šajba".Nič negatívneho v tom nehladaj.Mňa to pokaždé rozosmeje,lebo to fakt vyzerá smiešne.Aj nebezpečne,lebo to psa čapne hlavne v lese kde je vela stromov.Ale je to v podstate kdekolvek.Z úplne kludného psa sa zo sekundy stane raketová strela.

Tohle dělá Ron na zahradě, kde se může vylítat na volno. Lítá dokola sem a tam, někdy mu v zatáčce ujedou nohy a je na to bezva pohled Většinou skončí u klacku nebo jiné hračky.

Díky, trochu mě to uklidnilo. Cápa je můj třetí pes, ale žádný před ní,to nedělal.

Dobrý den, prosím o vysvětlení následující situace.
Moje kamarádka má RR (1,5roku) a domnívá se, že jí pes "napadá". Já si ovšem myslím, že je to pouze výzva ke hře, ale uvidíme, co na to ostatní Popisovala mi situaci takto: pes je na zahradě, ona jde přes zahradu, psa si nevšímá a on jí chňapne po ruce. Potom se před ní postaví, vycení zuby, je v předklonu, přední nohy roztažené, zadek nahoře. Podle postoje se mi to jeví jako klasická výzva ke hře. Ovšem ona si není jistá těmi vyceněnými zuby. I to chňapání po ruce mi přijde zcela normální. Naše feňule mě dělá prakticky totéž, občas mě chňapne tak, že do druhého dne tam mám vyryté zuby.
Nechci, aby se svého psa bála a jeho chování si špatně vysvětlovala.
Díky za reakce.

za mne: "jednoznačně" hra

Naprosto jednoznačně hra. RR mají trošku brutus hry, vypadají, že se vraždí. Než si sousedi zvykli, běhali k nám domů, že se mě rvou psi. Někteří jsou navíc hrozně hluční a ukecaní.

Moc děkuji za reakce. Jsem ráda, že se mi potvrdila moje domněnka, a nyní bych kamarádce ráda poradila, jak se zachovat, když jí pejsek takto vybízí ke hře.. ignorovat, nebo přistoupit na hru?

No, to je přece na kamarádce! Pokud má čas a chce, tak ať si hrají, pokud čas nemá, či nechce, tak nehra!

Ahoj, máme 5 měsíční fenku (matka labradorka, otec neznámý, něco menšího). Poraďte mi, prosím, jak jí vysvětlit, že si hrát nechci. Při procházkách na volno je až šílená. Štěká jako by mě chtěla zakousnout, lítá kolem mě a dost tvrdě mě napadá (míra může být subjektivní, ale mě se to opravdu nelíbí). Kouše mě do lítek. Není možné ji chytit. Jediné, co pomůže, hodit jí hračku, ale nevím, zda se tím nenaučí si něco vynucovat. Myslím, že ze mě musí cítit, že se mi to nelíbí. Povely nesmíš, fuj, dost nemají žádný efekt. Co dělám špatně a jak to napravit? Děkuju.

Nenazvala bych to napadáním, chce si hrát.
Tohle dělala hodně často ségry kolie. Když to přesáhlo mez, otočila jsem se zády, založila ruce a úplně ignorovala. Když přestal kousat/skákat, šli jsme si hrát. Pochopila rychle, že tím prvním způsobem se daleko nedostala, kdežto pak jsme si hráli (samozřejmě se musí psí energie vybít jinde a jinak, třeba házením míčku apod).

Jackie mi tohle dělá taky,akorát že mě kouše do boty....většinou to dělá když se nudí,že třeba dlouho jdeme nebo že se mu dostatečně nevěnuju.Podle toho taky reaguju.Budˇvezmu třeba klacek nebo něco podobnýho a to mu hodím a nebo když mám pocit,že to přehání tak prostě povel...většinou k noze a pak trochu pocvičím...sedni,lehni,sedni,lehni....pak dám volno a je klid.Ale samozřejmě pes musí tyhle povely znát. ,,Štěkáním ´´ povelů fuj,nesmíš atd. se ničeho nedocílí.

Holky, děkuju. Dnes jsme byly venku, ještě než jsem četla Vaše odpovědi a sama od sebe postupuju, jak říkáte. To otáčení se jsem už zkoušela, ale popravdě jsem netušila, jak dlouho to bude trvat, tak jsem od toho ustoupila. Zkusím tedy vytrvat. Snad nepřijdu o nohavice Když zareaguju hrou, je to v pohodě, ale přišlo mi to, že jí dovolím, aby si tu hru vynutila, což nechci. Teď chodíme na stopovačce a když začne a já si nechci hrát, tak ji přivolám a to jí samozřejmě zklidní Jsem ráda, že začínám trochu rozumět, jak na ni. Čtu knihu pana Desenského a tam často je, co hledám, aniž bych to primárně hledala.

Hlavně jí dej nějakou zábavu. Obyč házení míčku je blbé, spíš jí ho třeba schovávej nebo házej do vysoké trávy nebo větví, aby ho musela chvilku hledat. Tím se unaví víc než lítáním a kousáním do tebe

Máme 3,5 měsíční entelbušku. Je skvělá, temperamentní jak se o nich píše, ale jedna věc nám nejde odbourat. Občas jí popadne štěkácí kolečko, štěká, doráží, jakoby chtěla chňapnout po noze, občas to vypadá, že je hodně rozlobená a když se jí chci dotknout, tak hbitě odskočí. Takže jí nelze zastavit, protože jí nechytnu. Něco možná vzniklo se zvykáním si na obojek a vodítko. Oboje byl trošku problém. Když vezmu "odměny", tak je u mě a hned skáče a sežrala by všechno. Nechceme z ní loudivce. Spíš nerozumím tomu jejímu štěkání. Běhá dokola a doráží na nohy, nikdy nekousne, ale je to na milimetr blízko. Je jak divoká a nenechá se zklidnit, štěká pořád pryč. Někdy hodně rozlobeně s vrčením. Občas to dělá když jí nebaví, že se zastavíme, nebo zpomalíme. Občas když má hlad (což má téměř pořád :). Možná to je jen obecné gesto pro vyjádření nespokojenosti s něčím? Někdy stačí se rozejít nebo jí zabavit míčkem. Ale jindy to nebere konce. Zkoušela jsem povel a dokud nemám "odměnu", tak nic. Zkoušela jsem v klidu, pomalu, počkat, nekončilo to. Zuřila ještě víc. Až po nějaké době v hlavě jakoby přepne a zklidní se. Většinou jí zaujme něco jiného. Máme dvě malé děti (4 roky) a jen prostě nechci aby to gradovalo v něco špatného.
Děkuji za jakoukoliv radu či zkušenost s entlebuchem či podobnou situací.

Kontaktuj Lenku Schönbeckovou, tady Lenka Apenzelka, ví o nich všechno.