Je mi jasné,že když bude utahaná,tak se nevzbudí,ale nechápu, že v roce ji to ještě vůbec napadane to doma udělat

Se stane, ja taky v noci chodim na zachod
Kor kdyz nespim...

Alvi Alvi to není prča Dala jsem pryč koberec z obýváku, ten už byl durch a ona není líná si dojít do kuchyně a tam to pustit na ten malý koberec

Ja vim, ze to neni sranda
Asi to chce vic upevnovat venceni venku, zjisti jestli neni prochladla.. a utahat at nevymysli kravoviny. V roce je napadaji ruzne veci...

Já ti nevím, prochladnutí to určitě není a ještě jsem nenapsala,že to není pes spící v posteli, ale pokud se někdy v posteli vyskytne,tak vydrží spát ááááž do 9:00 do rána

A problem mas vyresen
Ne, delam si srandu.
Mozne je vsechno, od psychicke pricin pres vymysleni konin (je taky mozne, ze ji rozhodilo to harani, nebo ji nastupuje faleska - nevim jak dlouho je po harani).
Ja bych proste delala tak jak jsem psala vyse (utahat, venku venceni mirne pochvalit,...). A jeste odstranila na nejaky cas koberce, pokud si udela tu praci aby si vzdy nejaky nasla.

Několikrát denně jsme lítali ven, měla problémy udržet to i přes den. Dělali jsme vše jak jsme si tu i psali, vstávali v noci, nedělali tiátry když se počůrala ani jsme přehnaně nechválili když čůrala venku a přesto to někdy vydrží a někdy ne.

Ahoj,
máme fenku všsp a jsou ji necelé 3 měsíce. Zatím je s námi doma, tak se ji snažíme naučit dělat potřebu venku. Ještě před týdnem se to dalo nějak vysledovat a stihnout s ní letět ven, i když nehody byly. Bylo to takové relativně pravidelné. Co se týče tuhého, tak to už si říká, prostě jde ke dveřím, ale teď začala čurat a převážně večer. Bez varování. Hraje si a hned to z ní teče :), nebo se venku vyčůrá a přijdeme domů a než stačím něco udělat tak jsou během 10ti minut dvě louže. Nachlazená mi nepřijde. Vím, že to je mimčo, ale ohledně čurání prostě ať koukám jak koukám, žádný signál nevidím. Je to jako by během řeči prostě dělala potřebu. Nikdy jsem na ní za to nekřičel nebo tak. Ale už nevím jak jí naučit ven. Náhodou nějaká rada by nebyla?

To máme úplně to samý :) Eliáš se vyčůrá venku, třeba i 2x, přijdeme domu, hraje si a za půl hodiny je schopnej udělat 3 louže. Neřešim, koberec se nám už na krajích kroutí, ale tak holt... snažim se s nim chodit co nejčastějc, ale tohle prostě nedáváme. Já si myslim, že si to prostě neuvědomuje, chce se mu, tak se vyčůrá... kakání zvládá venku, jenom když vidim, že se chystá, tak letíme, ale klidně by to hodil i doma a rozhodně by mu to nevadilo nj, prasátko...

Tak to je úplně přesně Arsie Jako nám to taky nevadí, koberce jsou staré a hodláme přestavovat a předělávat, tak počkáme až povyroste, ale prostě to někdy nechápu a musím hodně počítat, abych zachoval klid a pejsek na mě nic nepoznal ) Takže se to chce asi obrnit svatou trpělivostí

Chce to hledat něco pozitivního- například, Eliáš si čůrá klidně do pelechu, je mu jedno kam, ale nevyčůrá se do postele. A tam v noci spí. Takže se občas vyspim i 5 hodin v kuse a pes se celou tu dobu nevyčůrá a já tudíž ráno nešlapu do ničeho mokrýho, co by jinak udělal. Radovat se musíme z maličkostí

Mahero, fakt to chce jen vydrzet. Taky jsem mela cunatko, byl schopen si i nacurat pod sebe do pelechu a pak v tom spat. Ted je mu 7 mesicu a uz zvlada celou noc v klidu, obcas jeste pro jistotu nad ranem poustim na zahradu. A dokonce se umi i vyptat kdyz musi.

Jj, vím, vydržet, aspoň se mi tím zocelí nervy :-D. Jinak ona si do pelechu nečůrá, na to je dáma. V posteli ji učit nechceme spát, přece jen to nebude malý pes :-D, ale v ložnici spí s námi, ale na zemi a je fakt, že ložnici považuje asi za pelech, protože tam potřebu neudělal ještě ani jednou.

Tak to bude cistotna holka, casem se to nauci :) Oni kdyz jsou v zapalu hry, nebo je neco zaujme, tak i zapominaji na to, ze se jim chce curat, az to najednou tece... :) Casem se to zlepsi :)

No, dobrman taky nebude úplnej drobeček a ještě k tomu nechce ani teď využívat volný půlky postele, protože my se s přítelem mačkáme spolu na jedný, naopak si lehá nejradši na nás
Ale je to jediný místo, ještě s gaučem, kam se nevyčůrá. Na pelech chodí čůrat klidně denně, chodí si tam i sežrat kosti, prostě prase to je.
Alvi, s tim 7 měsícem jsi mě neuklidnila teda, to jsou ještě víc než 4 měsíce. To budeme moct rovnou vyměnit parkety :))

Jako, s cistotnosti zacal na tom byt lepe uz driv, postupne.. ale proste nehody se stavali a hlavne na tom pelechu (to me fakt stvalo, pac s tim teletem co z Velese roste si umis predstavit ty "nehody" - bazeny!) Ovsem jak v noci dost vstavam kvuli diteti, tak jsem po nakrmeni pak sla na chvilku nechat vycurat psa trebas 2x za noc a uz to bylo lepsi. Ted uz se mu stane nehoda fakt jen tehdy, kdyz si moc hraji (po zradle samozrejme, to je nejvic energie) a on si pozde uvedomi, ze musi. To pak utikame vsichni ke dverim a obcas holt to zacne tect driv nez stihnu otevrit, ale dokonci to venku. Ale to uz je fakt tak jednou za mesic.

Tak to jooo :)) jo čůrání do pelechu mě pěkně štve, on si tam hraje, žere tam, spí tam no a čůrá tam. Prasátko.
Ale tak co. Drobnosti. I to zvedání nohy na nábytek (dělá skoro denně). Pořád drobnosti :)

Je fakt, ze jsem strasne rada, ze Lesak doma nabytek neocurava :) To bych mohla rovnou vse vyhodit, bychom plavali...
Ale zatim ho to nebere ani venku :)

Ty jo, co to mám za psa... venku zvedá nožičku po tom, co se vyčůrá normálně, tak další už je značkování (tak v polovině případů). Předevčírem venku zvedl nožku tak nesměle a pak to chtěl napravit a dozvednul ji jak dospělej pes. Takže se překotil a lehce počůral. A to dělá i doma. Ještě, že nemáme klasickej dřevěnej nábytek, to by bylo škody :)

Rynn, se ti vážně divím. To očůrávání nábytku mu zaraž okamžitě, jinak se toho nikdy nezbavíš. Stejně tak jsem dávala nelibost i štěnatům, když jsem je při činu načapala. A od 3 měsíců už ta nelibost byla "značná". Ovšem jen při načapání při činu. Jindy jsem jen uklízela, jako by to bylo v pořádku.

Ja se taky divim, ze jsi tak benevolentni U nas uplne stejne, jak pise Eva a nechci se nikterak vytahovat, ale od 3 mesicu nebyla doma jedina louze

tak treba moji cube to trvalo dobryho skoro pul roku, nez se to naucila a to si myslim, ze jsem na to nekaslala. Po te operaci v pul se jeste nejakou dobu pocuravala, vydrzela sotva tri hodiny, ale srovnalo se to po homeopatikach prakticky ze dne na den uz vydrzela normalne. Jelikoz to neni pes, tak nabytek neocuravala, ale myslim, ze nektera plemena se to uci treba i dyl.

Nojo, jenže je rozdíl mezi nestihnutím a upuštěním a cíleným očůráváním (značkováním) nábytku... psa-samce jsem nikdy neměla, ale tohle by se mi taky značne nelíbilo .

Což o to, pokud to je jindy, než při hře, kdy to prostě pustí pod sebe, aniž by si to uvědomoval, mám ten pocit, taky dám najevo nelibost, hlasem teda, případně když zrovna jsme na cestě ven (a chce to pustit v chodbě), tak ho prostě vytáhnu ven.
Zkoušela jsem ho v tu chvíli sebrat a jít s nim ven, ale upřímně řečeno bejt počůraná několikrát denně neni moc ideální.
Já to beru tak, že je to moje chyba, že jsem to nestihla a nevzala ho ven.
Nám to označkování doma udělal zatim 3x, dělá to hlavně u mámy.
Já pak zase před sebou vidim Zoráka, kterýho za tohle děda trestal, když to pustil doma (a to bylo tim, že ho děda zapomněl pustit ven...) a když byl nemocnej a nevydržel třeba dýl, než 2 hodiny a počůral se doma, byl takovej provinilej. A já bych se chtěla vyhnout tomu, aby pes z tohodle ty pocity měl.

Áha, ono to znělo, nebo aspoň jsem to tak pochopila, že to dělá celkem běžně .

jak často to dělá u mámy přesně nevim, ale řikala, že to dělá. A ta mu tu nelibost dává najevo určitě
Doma počůral 2x takovej sedací bobek, přes kterej leze na gauč. A jednou obývákovou stěnu. Teda, co jsme byli doma...
Jinak značkuje hlavně venku, ale tak denně zvedne nožičku parkrát, rozhodně ne při každym čůrání :)

jako largo se učil čistotnosti na muj vkus dost dlouho- ale většinou to byla moje chyba nebo po prochladnutí. nelibost když sme ho u toho chytla sme mu dávala najevo celkem jasně a šlo jsme hend ven- čurací eps když ho zvedneš přestane čurat. .-)
vše se upravilo kolme 6 měsíce a od té doby je doma uplnej klid- řekla ybhc od odby kdy začal zvedat nožičku.
ale tedka máme doma blondatý čuně to se jinak nazvat nedá, který si i v 6,5 měsících klidně ančurá na pelech pod sebe a jiné srandy.
nutno dodat ale že vlekou ptořebu oba dělalai vždycky venku to ani ejndoho nenapadlo dělat doma

No, tak asi jak kterej, Eliáš mě už takhle nejenom počůral, ale i pos*al... Proto to nedělám...
Tak asi o něco zpřísnim a uvidíme. Do pelechu když si načůrá a pak i lehne, je to jeho problém (samozřejmě teda peru, nebo to utřu z pelechu, ale když mu tam dám čerstvě vypranej a do 20 minut ho počůrá, tak to jenom vysušim a smůla, no. Ale je fakt, že tam stejně moc nespí :))

Hele, Raist trestan nebyl a stejne kdyz se mu stane nehoda (nemoc, prujem, bliti), tak je tak strasne provinilej, az srdce useda. Nero to stejny. Nikdy ho za nehodu vevnitr nikdo netrestal, ale kdyz se mu stala, byl to zoufalej pohled. Ke konci jak se mu nehody stavali casteji, jsem byla rada, ze mu kratkodoba pamet v podstate nefunguje a uz si to nepamatuje :)
Oni proste pak vi, ze vevnitr se to nedela a citi se desne, ze to nevydrzeli.

Alvi, jo, to je fakt... ale je pravda, že Zorro už nebyl ke konci provinilej tolik. Děda ho za to fakt trestal. Často i zpětně. A myslim, že třeba dostal i holí (i když úplně jistě to nevim). A reakci na nápřah měl docela dost. Takže já jsem u nehod dělala, jakoby nic, nějak jsem si zvykla to neřešit, tak mi to zůstalo. Pořád to jsou jenom věci, sice naše a máme je rádi, ale věci.

Tyjo, štěně jsem neměla, ale když to tak čtu, tak bych ho ani nechtěla. Permanentní čůrání doma bych těžko snášela, značkování na nábytek už vůbec, teda. Tak jsem asi ráda, že jsme si vzali dospěláka. Ale nějak jsem měla za to, že čistotnost by mělo štěně mít získanou od matky, v době, kdy si ho odeberou noví majitelé, tak že už by mu to doma mělo ujet jenom občas, ale ne, že by čůralo doma pořád....

Bob to bohužel ono štěně to prostě neudrží takže kdyby bylo na zahradě je to bez problémů ale v bytě je to problém musí se naučit kde jo a kde ne

Bob, jenže štěňata u chovatelky chodila částečně na podložky, venku byla asi 2x a to na zahradě. A jak byla kosa, tak to bylo v tomhle na prd, minulej vrh byl zase venku skoro pořád, narodil se v létě.
Takže on vlastně tohle všechno venkovní poznává až se mnou a to včetně venčení venku.
Možná jsem mu mohla nechat ty podložky, ale to jsem nechtěla a ani nechci.
Koberec z Ikey koupíme za půl roku novej a bude, no...

treba Arwen jsem si brala uz v sesti tydnech a tam to proste jeste nebylo mozny, aby ji to uteklo jen obcas.. Navic jeji mama mela stenata v takovem jako kotci na zahrade, a vubec nevim, jak to tam meli. A tenkrat jsem jeste neznala poradnu,tak jsem zpocatku pouzivala doma plinu, cimz jsem udelal psovi v hlave bordel a proto to trvalo mozna i tak dlouho. Ale me ty louze nejak zily netrhaly, mam to jako Rynn, koberec byl starej a vosklivej A bydleli jsme v osmem patre s vytahem a to bylo v noci ukrutny se dostat ven zavcasu....Kdyz ji bylo uz kolem pul roku a bydlela jsem s ni u kamaradky na chate,a ona se tam pocurala, tak Ruda mi radil,ze kdyz podrepne, tak vyvest za kozisek ven.Ne nejak brutalne, ale aby pochopila,ze doma se necura.. A tohle nam taky pomohlo.

Je fakt, ze ja mam vyhodu te zahrady. Prvni tydny jsem spala s malym dole na gauci a kdykoliv jsem slysela, ze se zvednul, hned jsem mu otvirala dvere na terasu. To pochopil vcelku rychle, ale stejne byl obcas cune. Pripadne kdyz si hrali na vrchu a pak nedobehl.. takze pocurane cele schody.. to jsou ale nehody. U toho pelechu jsem ho uz chvilku podezrivala, jestli to neni na truc, pac kdyz byl vetsi, tak po navratu jsme nesli trebas louzi na pelechu, misto u dveri na terasu. Az nam doslo, ze nejspis chrapal, jak nas slysel, vzbudil se a radosti to pustil jeste na tom pelechu. V posledni dobe je uz ale opravdu fajn s tou cistotnosti. Dokonce cim byl starsi, tim dal se presouval od dveri na zahradu - z terasy az na "travnik". Proste, fakt to vetsine psu dojde casem, jen nekterym o neco driv, nekterym pozdeji

Bob, štěňata jsou různý, Bony se naučil čistotnosti v bytě během měsíce, lítali jsme jak splašení ze 3. poschodí každou chvíli i v noci a byli venku tak dlouho, pokud to nepustil. Doma když už to pustil, tak vždy na jednom místě k tomu určeném, byl tak zvyklý už od chovatelky. A Dar, i když je divoch, tak na toto byl přímo geniální. Byli jsme v té době na horách, takže hodně venku. Z chaty stačilo otevžít dveře a byli jsme na zahradě. Takže po každém probuzení, po každém jídle, při každém sebemenším náznaku už byl venku. Dalo by se spočítat na rukou, kolikrát se počural vevnitř, během dvou týdnů pochopil, že potřeba se dělá jen venku. Daleko horší byla za škaredá Bonečkova nemoc ke konci života. Při každém záchvatu se počural a často i pokálel, chudáček. Když odešel, hned jsme měnili koberce.

Ok, ok Nehody chápu, to je zase jasný, že malý štěně se musí pořádně naučit chodit ven a ani to nemůže umět rovnou od začátku, ale jak to tady Rynn popisuje, tak to už by na mě asi bylo moc.

tak ono to stene hlavne uplne neovlada sverace.. proste je to jak s clovekem. dite taky neumi chodit hned na zachod a i kdyz pochopi vysvetleni nocniku, porad jeste pro jistotu nejakou dobu nosi pleny, jinak by taky delalo louzicky nemluve o tom, ze stene proste jeste nevydrzi nekolik hodin bez venceni. Stejne jako to dite cura kazdou chvilku, zatimco dospelak uz tech par hodin vydrzi

Ale ano, je to obrovska vyhoda dospeleho psa, tech par mesicu kdy neuklizis louze

No já bych s nim taky lítala při každym náznaku, ale žádnej náznak neni! To je to nejhorší, on si hraje a najednou čůrá...
dneska jsem ho už "kárala" a když jsem byla po ruce, tak jsem mu to přerušila a šli jsme ven. On nemá problém čůrat venku. On nemá problém čůrat. Tečka. Kdekoliv a kdykoliv. Samozřejmě po probuzení s nim jdu ihned, po žrádle, i během hraní... ale často to prostě udělá ve chvíli, kdy to nečekám. A tim, že to nevyčůrá najednou, tak fakt třeba během 5 minut venku čůrá 2-3x.
Během posledních 4 hodin jsme byli 4x venku a 4x se vyčůral doma (z toho 2x do pelechu, prase jedno).
Ale jak napsala Mellorn, tohle mi žíly fakt netrhá. I když v tomhle bytě bydlíme teď rok a i všechno vybavení je z tý doby, takže rok starý. Holt... počítala jsem s tim, že když si pořídim štěně, bude to tu prochcaný, až přijde do puberty, tak i rozkousaný. Nejsem z toho nadšená, ale neberu to jako nic hroznýho, prostě je to štěně...

Rynn, nemyslela jsem to špatně, jen jsem chtěla říct, že i štěňata jsou různá a není třeba se toho bát. My jsme prostě měli štěstí, štěnda měla dobrý základ od chovatelů a důležité bylo, že jsme s nimi mohli být doma pořád, pokud se nenaučila 100% venčit venku. Proto taky Dar nic nezničil, teda kromě 3 překousnutých kablů, naštěstí nebyly pod proudem, ale to bylo tak do půl roku věku. Bony nebyl vůbec ničitel. Proto se taky divím, když čtu o kokrech věci, které na ty mé vůbec nesedí.

Květo, jasný, já nic rozhodně špatně nevzala :)
mně jenom štve, že právě neni náznak. Bydlíme v přízemí, ideální... ale on právě nic nenaznačí a najednou je pod nim loužička :-/

Řekla bych, že skutečně ještě není vyzrálý, když nenaznačuje. Až si to začne uvědomovat, tak bude i naznačovat. A pak bude mít taky to učení daleko větší dopad. Ale značkování doma bych mu netolerovala ani teď, aby se z toho nestal zlozvyk.

je to mimino - to odezni samo. Princip je po kazdem krmani, po karde aktivite a kazdem probuzeni ven.

Jo, já řikám, mně to nevadí, koberec jednou za čas vyčistíme a za čas koupíme novej.

No já ho beru, hned jak se probudí, po jídle, to je v pohodě. Největší je problém je, když si hraje, tak řikám, prostě během půl hodinky se klidně 3x vyčůrá, tak tam nedokážu odhadhnout, KDY mám přerušit hru a jít s nim ven.
Plus ještě- on se vyčůrá venku, ale pak klidně za dalších 5 minut doma...
Ale tak řikám, já tomu dávám čas, myslim si, že to začne umět aspoň trochu ovládat tak kolem těch 4 měsíců, pak se to snad i pohne...

Já jsem v tomto poněkud drsnějí. Když štěně načapám při konání, dávám nelibost najevo už od prvního dne doma. Ze začátku samozřejmě hodně jemně, ale už to tam je. Díky tomu si začnou řikat velice rychle. I když je to jen nenápadné projití okolo dveří. Nic víc, ale je to tam. Nebo jen jiný pohled, na vteřinu.

jojomám to jako Eva taky když ej u toho čapnu dělala sme to tak že sem řekla rázně ne vzla štěně a šlo se ven- vždycky ikdyž to bylo jendou za půl hodiny- naučil se říkat si velmi rychle cca do týdne pak už byla jen moje blbost když sme ho neposlouchala, enbo když mu to prostě ještě ujelo

Tak nějak, jen při páchání činu a aby se naučili brzy říkat, pak už to bylo bez komentářů, výkřiků a pod. To už byla čistě moje vina, že jsem to neošéfovala. já akorát neříkala "ne" ani nic podobnýho, spíš rychlé sebrání do náruče, rychlé vyběhnutí, výkřik zoufalství a pod prostě "něco". Já chci štěně! Ranní oblékání a obouvání se štěnětem v náručí mi chybí No a u Vačce to pak začalo nanovo, když se chystala na hárání. To to pravidelně pouštěla po vyjití na chodbu nebo ve výtahu.

Tak vidím, že jsem svým dotazem rozpoutal opět diskuzi :-D. U nás to je tak nějak jako u Rynn, ale je fakt, že co jsem sem napsal, tak jako bychom si začali rozumnět a víc poznám její signáli. Akorát musím, běhat z patra na dvorek. Máme sice domek, ale bydlíme v patře, tak je to zároveň i sport. Tak to beru i jako trénink kondice :-D, protože už má 13kg Akorát když to tedy udělá venku, tak by mohla hodinku vydržet a né, že za15 minut letíme opět a za dalších 10 (kdy si kousala kostičku) udělá louži doma aniž by nějak řekla :-D. No někdy je to celkem únavné.