A ještě k tomu ta představa, že vítací výbor složený z lidských kamarádů, rodinných příslušníků a známých stojí na mráčku opodál, chechtá se a čeká, až se vyhrabeš z té hromady nadšeně vítajících hafanů, protože holt je to odjakživa tak, že k vítání se vždycky prvně hrne psovstvo .

Anicka:
uz kdyz jsem ten obrazek videlka na FB, vehnal mi slzy do oci, a ted tady znova....je uzasnej.

Anicka - to je krasna predstava :)

No já nad tím právě přemejšlím, jestli se po smrti potkáme se všemi blízkými, anebo jsou už oni někde v dalším životě a tohle je jen iluze, aby nám to ten přechod ulehčilo Protože na duhový most úplně nevěřím, nevím jak to celé bude. Na jednu stranu se těším,že svého psa uvidím a na druhou mám trochu obavy,že je to jinak. Ne špatne ,teda..

myslím, že za "duhovým mostem" budeme všichni tam, a s těmi, se kterými a kde si přejeme být. je to jedno, jestli je to hinduismus, bezvěrectví, nebe v křesťanství, nebo že červi jsou našimi matkami v budhismu..
vždy platí "prach jsi a v prach se obrátíš". a pokud stále občasně fyzicky cítím přítomnost mé babičky, když mi je fakt zle, fyzicky jsem cítila přítomnost vraha, nejen já, ale i ten pitomej druhej pes.. nemůžu nevěřit, že TAM nebudeme všichni spolu
jinak ať každý věří, čemu chce.. s vědomím, že je to dobře

Snad to nikomu nebude vadit, ale právě odešla jedna žijící legenda. Bohužel jsem neměla tu čest ho poznat, ale vím od těch, kterým se to poštěstilo, že tu bude opravdu chybět. Šťastnou cestu, Richarde Caldwelle, tahle Vaquero Fiesta se pojede jen pro Tebe. Byla to Tvoje slavnost, bude to Tvoje slavnost. RIP

Mellorn, já mám na "duhový most" a spol. taky svůj specifický názor, ale to je spíš na debatu někde u táboráku než po písmenkách. Nicméně stoprocentně souhlasím s Lucíou:

"Prišla chvíľa, keď anjel odvrátil svoju tvár,
prišla chvíľa, keď aj veterinára ochromil žiaľ.
Keď z banálneho nočná mora stala sa,
keď človek má pocit, že len zlu a skaze darí sa
a z očí neprestajne potopa sĺz leje sa.
Kam a prečo nám Aidušku vzala si?
Smrť lakomo svoje tajomstvo stráži si.
Tak daj nám na ňu pozor kým stretneme sa zas.
Lebo ja sa na ňu opýtam, keď príde raz môj čas."

Už je to takmer 2 mesiace, čo navždy zaspala moja najmilovanejšia Aida, vo veku 7 rokov bolo to nečakané, náhle...nespravodlivé, také výnimočné stvorenie ako ona, tak plné života a plné lásky a radosti, ktorú ešte mala rozdávať, hlavne tu mala byť ešte so mnou, velmi ťažko mi je bez nej, neviem sa s tým zmieriť, každý deň keď prídem domov čakám, že sa tu bude na mňa usmievať, je naozaj hrozné, že jediné čo ostalo po tak úžasnom psovi je popol... strašne dúfam, že sa naozaj ešte niekedy stretneme a budeme zase spolu...

To je mi moc lito

To mě mrzí... Drž se.

Drž se....já poslední dobou myslím na to, jaké to bude až odejde Ch. A taky kdy to bude (je mu čerstvých . Neměla bych na to myslet, ale nějak se tomu nedokážu ubránit...strašný

P.s. Má tam být 8 - ten věk - se závorkou to udělalo to, co to udělalo

Je to mooooc těžké, když odejde milovaný pejsek, já vím. Je to už dva a půl roku, co odešel Boneček a pořád na něj myslím, i když mám nového a moc hodného pejska. Jenom ta vzpomínka už není tak bolavá, ale chybí mi. Asi jsem tě moc neuklidnila. Přeju hodně sil.

My sme si po mesiaci tiez zadovazili noveho psika a velmi ho lubim, ale Aida bola Aida, nenahradi ju nikto iny, teraz zase zaciname odzaciatku s novym psikom, kt. bude nenahraditelny tak isto ako Aida a donesie nam nove zazitky, ale Aida mi bude vzdy chybat najma preto, ze to bolo tak nahle a mala tu este byt s nami este aj dalsieho psika nam vybrala ona sama (si to tak hovorim) lebo ona sa nikdy moc nehrala so psami, ona bola taka ze som jej stacila ja a palicka a sme sa hrali spolu a jediny pes, ktoreho si v poslednej dobe oblubila a mala ho rada bol weimarsky stavac, ktoreho sme spoznali u nas na vybehu..a tak som si pocitala co to o nich, aj som par weimarov poznala a bolo rozhodnute. Celkovo sa poslednou dobou chovala uplne inak, ako keby vedela, ze uz tu nebude dlho..mozno to tie zvierata vedia vycitit..tak ci tak je to hrozne

8. srpna před rokem jsem si přivezla Quipa z útulku. Zažila jsem s ním něco, co jsem zatím nepoznala. Byl to hodně intenzivní rok, naplněný slzama zoufalství, bolesti, vzteku i štěstí a smíchu. Quipe, dík za vše co jsi mě naučil.
9. srpna v půl druhé ráno Quip přešel přes duhový most. Byl s námi, neměl náhubek a nic ho nebolelo. Přemohla ho torze.

Šťastnou cestu Quipovi a hodně sil paničce!

Skřítku, to je mi líto. Quipe, šťastnou cestu a spoustu radosti za Duhovým mostem.

Nevím jestli to sem můžu napsat, ale chtěla bych se s vámi podílet o své pocity.
V roce 1994 se narodila Míša (odkaz:https://picasaweb.google.com/105449415943911025667/MisaVzpominka#5875513113259732226). Klasický městský oříšek typu otec neznámí mama směska. Myla velice šikovná a inteligentní fenka. Za svůj dlouhý život prožila i bolesti. Jednou ji srazilo auto, a jednou kopl kůň. Vše bez zdravotních následků. Ve její 12 letech jsem ji naučila sud a bavilo jí to. Hrála si do poslední chvíle života. 22. 12. roku 2008 ji postihla náhlá rakovina mozečku. Neměli jsme to srdce ji dát hned uspat a tak ji veterinářka pichla velmi silnou tišící injekci na bolest s tím, že jak usne, už se jistě nevzbudí, napadení rakovinou je už veliké. Nemohla ani chodit. Jenže ráno Míša po probuzení zvedla hlavu. Neuvěřitelné. Vstala, ale nohy se jí hned rozjely a spadla zpět na zem. Kňučela bolestí. Museli jsme už bohužel na poslední injekci. Trápení jsme jí nechtěli prodlužovat. Tekli mi tenkrát slzy. Veterinářka obdivovala sílu fenky žít. Utěšovala nás slovy, že je až neuvěřitelné jak s nemocí po probuzení bojovala a že se i zvedla. Nechtěla odejít jak nás měla ráda. Teď i po 5 letech a s novým pejskem to strašně bolí. Zdává se mi o ní a často ukápne slzička. Fotka Míši v rámečku visí na stěně. Nikdy na ni nezapomenu. Tímto bych jí chtěla za všechno poděkovat. Měj se tam dobře princezno.
Každý mi říkával, že čas rány přebolí. Tak kdy už dotikají poslední vteřiny tohoto smutku?

Přesně v okamžiku, kdy se s ní dokážeš doopravdy rozloučit. Něco mi říká, že právě takové povídání, jako jsi napsala tady, by mohlo být tím okamžikem. Doposud jsi držela její dušičku ve své blízkosti, nedovedla jsi ji pustit dál. Teď jsi poděkovala, rozloučila se, zbývá ti sundat ten obrázek ze zdi a pustit do svého srdce další psinu. Nic z toho neznamená zapomenout, ale život jde dál a smutek je teď už zbytečný.

Myslím si, že úplně ty vteřiny nedotikají nikdy. Vždycky, když si vzpomeneš, to zabolí, mám to tak taky. Ale ta bolest už není tak urputná. Vždy se snažím přemazat ji nějakou hezkou vzpomínkou, vzpomínkou na šťastné okamžiky, který mi můj kamarád dopřával. Zapomenout se nedá a asi bys ani nechtěla.

V r.2003 tesne po novom roku mi nečakane odišla prvá doga Gera.Mala som podobné pocity ako Terkris a nemohla som sa s tým zmieriť.Všade som ju videla a v duchu ju volala.Zrazu ma napadlo (akoby mi to šepla) aby som na jej pelech položila jej obojok,fotky,hračky,zapálila som sviečky a takto som to tam pár dní nechala a rozlúčila sa s ňou.Odvtedy mi ten balvan spadol zo srdca a spomínanie na ňu nebolo také ťažké,i keď slza sem tam ukápne aj dnes,10 rokov po jej smrti.Obrázky čo som mala na tom pelechu som si dala do klipu a mám to tu nad pc,možem sa na ne hocikedy pozerať aj s úsmevom že sme spolu prežili krásne roky

Včera nás opustil náš Gustík. Nepřežil srážku s motorkou, kdy motorkář asi nevěděl, že se v obci jezdí 50 km/h. Bolí nás to, ale hlavně si vyčítáme, že jsme o nezvládli ohlídat. Tak se tam měj v nebíčku pěkně Gustíku.

To mi je lito....drzte se!

vypadá moc sympaticky..hodně síly

to je hrozný

Hodně síly a pozdravení za duhový most.

Ach ne ...

Takový mladý. Je nám to moc líto. Držte se.

To je mi líto

Ach jo, to je mi moc líto. Myslím na vás, ať to přebolí....

To je moc líto. Držte se.

Dneska jsme pohřbili v nedožitých 14 Bobinu. Potkali jsme se až v jejich devíti letech. Byla to paní pes. Všem, kteří se nám snažili pomoci v její nemoci děkujeme.

cypriane - dali jste jí maximum a odešla šťastná a určitě v ten pravý čas.. posíláme trochu té síly...

Neee...tolik jste jí dali...držte se. Je mi to moc líto.

Sakra, neni tech odchodu za Duhu zase nejak moc naraz? Bobince posilame podrbani a vzpominku za Duhu....uz je ji dobre! Drzte se!

Tolik smutných zpráv najednou, cítím s vámi a přeju hodně sil a krásných vzpomínek. Pejskům už je dobře.

To je mi moc lito za vsechny

Ja som sa až včera dozvedela že v červenci umrel známeho dvojročný stafbulíček,moc hodný a milý pes,vraj odpadol a nestihli ani prísť k vetovi Som sa čudovala že ho nevídavam vonku.Najviac blbievali s Adélkou Tak RIP Bertíčkek.

R.I.P.Rudíček,bol si s nami krátko,ale bol si moc fajn.


+8.10.2013

Včera odpoledne jsme po dlouhém a těžkém rozhodování nechali odejít naši milovanou holčičku, foxinku Dášeňku. Dlouho statečně bojovala s nepohyblivýma zadníma nožkama a stářím. Odešla doma, obklopená naší láskou, v měkkém teplém pelíšku a s plným bříškem. Veterinář byl ochotný přijet k nám domů, za což jsem mu moc vděčná. Teď jen brečím a brečím a nevím, jak budu dál fungovat. Poslední dny byly pro nás i pro Dášeňku náročné, ale i když vím, že jsme rozhodli správně, strašně to bolí. Je tu prázdno. Moc děkuju, že jsi prošla naším životem, Ty holko s očima jako korálky!!! Než jsme si Tě přivezli domů, nedokázala jsem si představit, že se mnou bude pes spát v posteli... Sama ses kdysi rozhodla, že než spát sama v pelíšku v obýváku, raději budeš ležet na zemi vedle naší postele. Na zemi jsi dlouho nezůstala Nikdy nezapomenu na naše postupné sbližování a bezmeznou důvěru, kterou jsi nám každý den projevovala. Moc mě mrzí, že jsem se na Tebe zlobila kvůli věcem, ze které jsi nemohla. My lidé jsme často tak strašně hloupí a sobečtí, i když si myslíme, že milujeme. Budeš nám moc chybět, holčičko naše umazlená!

Šťastnou cestu za duhový most a sílu paničce.

Také jsem se musela takto rozhodnout, slzím, když tu čtu takovéto zprávy. Ale hafinku už nic nebolí a zase běhá za duhovým mostem. To jsem si říkávala já, když na mě dolehl smutek za Týnuškou. Držte se.

Šťastnou cestu, fousatice teriéří! U trojice fox/welsh/erdel a u berňáků se mě to dotýká nějak víc...