Dodrý den,máme doma 4 a půl měsíční štěně fenu AST,odběr byl v 7týdnech.Fena je hyperaktivní,nervní,přes den málo spí.Chtěla bych poradit,jak se chovat,fenka na mne začne skákat,kousat u toho se ježí v kohoutku,nedá se zastavit,nic na ní neplatí,snažím se jí od mé osoby odreagovat hračkama,nereaguje,odstrčení je ještě horší,klidný hlas nepomáhá,jemné zatřepání za kůži,přitlačení k zemi,noviny i odejití od ní nepomáhá,až se unaví,tak jí to přejde a je zase klid,napadá mě tak 1 denně trvá to i 20minut,už nevím jak reagovat.Není to hraní,ale připadá mi to jako agrese vůči mě.Manžel i syn jí dokáží uklidnit.Chodíme s ní pravidelně ven,má hodně pohybu.Před ní jsme měli amerického pittbultetiéra fenu,bez problémů,zkušenosti jsou-manžel byl psovod.Děkuji za radu Alena

Nemyslím si, že jde o agresi, ale oč se jedná od počítače určit nelze. Rozhodně nezkoušet, to opravdu nikdy nefunguje, ale přijít na řešení. Takže doporučím obligátní radu důkladně pročíst poradnu a uskutečnit přinejmenším telefonickou konzultaci s Rudou.

Taky bych neřekla, že by to měla být jakákoli agrese, spíš to bere jako super hru, vytočí Vás a Vy nejste schopna s tím nic udělat, reálně jí v tom nezabráníte, ale ty Vaše pokusy jsou právě zdrojem její zábavy. Někteří psi se ježí při jakémkoli typu vzrušení a hra je jeho formou. Vrčení má mnoho významů, že rovnice vrčení=agrese je jednou z velmi mylných. Velmi záleží na intonaci, postavení těla,...
Ještě si dovolím vypíchnout dvě slova z Vašeho příspěvku "je hyperaktivní,nervní". U hyperaktivní nevím jestli se tomu divíte nebo jen konstatujete, ale u AST mi to přijde zbytečné vypichovat, je to dá se říct plemenný standard. Nevím co je podle Vás hodně pohybu, ale toto plemeno se v pohybu realizuje a zvláště ve štěněcím věku jsou to střely, pro které 2-3 hod lítání s kamarády psy není příliš. Alespoň tak to mají nastavené v hlavě, často také neumí odpočívat a člověk by je proto měl hlídat, aby se nepřetahovali, a naučit je odpočívat. U slova nervní by mne zajímalo, co tím myslíte. Může to být projev nedostatečně vybitého temperamentu.
Doporučuji zavolat Rudovi a také si okouknout, jak se to těm Vašim chlapům daří ji uklidnit.

díky za odpovědi a názory.Že se jedná o nervozitu u fenky si myslíme pro to,začne se najednou honit za ocasem,dělá to několikrát denně.Ven s ní chodíme 6krát až 7krát denně,z toho3 krát na louku,kde běhá na stopovačce2 až 3 hodiny,po příchodu domů začne lítat jak neřízená střela a do půl hodiny se 5krát i více vyčůrá,dle veterináře je vysoce hyperaktivní a nervní,vyšetření moče,krve vše v pořádku.ohledně mého kousání,dělá to pořád,někdy bojuji půl hodiny,kousne kde může,otočím se zády,nevšímám si jí,kouše znovu.Chlapi jsou vysocí,hrubé hlasy,mají autoritu,stačí zvednout hlas..,potřebuji poradit jak se chovat nebo zasáhnout,díky alena

Určitě by pomohlo video -hned by se líp radilo než takhle poslepu... Sou tu zkušenější, to čůrání mi ale přijde zvláštní. Jediný co můžu já poradit, je začít pracovat na trpělivosti a sebeovládání, postupně se jí snařit naučit dostat ty nervíky trochu pod kontrolu

Nebo osobní konzultace, na Vysočinu to není zase tak daleko.

no pokusím se něco nahrát,jinak budu volat na Vysočinu.Včera jsem přišla po odpolední z práce,pes spal,přišla vše v pohodě,za půl hodiny přišla ke mě a začala kousat,to se stupnovalo,fenka byla úplně rozzuřená k nepříčetnosti,nic nezabralo,došlo to tak daleko,dostala na uklidnění koš,vím ,že to není správné,ale kouše do krve,věci mám potrhané.Pak za 10min.se zklidnila,v klidu šla spát,jen se stačila 4krát vyčůrat,vykakat a to byla vyvenčená..

Pokud tě kouše do krve a máš potrhané věci, tak si myslím, že koš je správné nouzové řešení. Ale min. telefon a individuální návštěva na Vlčárech je nutností.
Držím pěsti pro štěstí.

Díky za radu,zavoláme

Dobrý den, řešíme teď naprosto stejný problém s naší 5-měsíční fenkou zlatého retrívra. Několikrát do týdne se stane, že ji chytne podobný amok, začne lítat, vyskakovat na nás a docela drsným způsobem kousat. Na naučené povely v tu chvíli nereaguje, klidný hlas nepomáhá, převést pozornost na hračku taky ne, přidržet u země...Naposledy jsem ji chytla za kůži na krku tak, že ji to muselo i zabolet, ale prostě nic nefunguje. Je v tu chvíli jako smyslů zbavená. Asi je to pro ni super hra, ale kousance do krve a roztrhaná trička nejsou zas tak zábavné pro nás Navíc se to nepochopitelně děje nejčastěji po tom, co je po dlouhé procházce a vyběhaná...Jediné co pomáhá, je nasadit košík, ale nemyslím, že je to správné řešení našeho problému. Dokázal by někdo poradit? nechceme nic zanedbat.

Tohle mi teda zrovna nezní jako super hra. Jestli tohle fenka dělá při příchodu domů unavená z procházky, a ne jako normální prvek hry, tak to spíš značí, že danou situaci nezvládá a takhle ventiluje vyčerpání, napětí a stres. Moc bych se tomu nedivila, protože jak znám goldeny, tak jsou to spíš jemní a dost podřízeně se chovající psi, ale občas mají podobné labilní přeskoky. Jestli je to tak, zkuste změnit rituál příchodu tak, aby útočení nemohlo nastat (choďte jinudy, nasaďte košík už před příchodem, nechte ji přinést pantofle, doveďte fenu na vodítku přímo k pelíšku a tam ji uhlaďte, pamlskujte...) chovejte se klidně, za žádnou cenu na ni nebuďte hrubí a nenervujte ji.

Zvážila bych, jestli není aktivity na pětiměsíční štěně příliš, tohle mi přijde jako klasická reakce z přetažení.

Ono to tak z mého příspěvku možná vyznělo, ale právě že se to neděje jen po procházce, ale v podstatě kdykoliv. Neděje se to každý den, ale několikrát do týdne ano, jediné co funguje je odejít a zavřít ji venku nebo nasadit košík. Fenka má volný přístup na zahradu a chodíme s ní i na každodenní dlouhé procházky. Stává se to na zahradě, ale i venku, když je na stopovačce...Situace jsou to různé, takže se nedá odhadnout, jaká je příčina. Třeba se vracíme z koupání v řece, jde v klidu, vyblbnutá, najednou uvidí houpající se konec vodítka v ruce, takže po něm vyskočí, já ji okřiknu, že nesmí a v ten moment to začne, nálety, skoky, kousání. Nebo včera věším prádlo (dřív to pro ni taky byl skvělý objekt na hraní, po kterém vyskakovala, poslední měsíc už si ho nevšímala..), Mia přiběhne z domu, třeba zrovna spala, takže není unavená, skočí po něm, okřiknu ji a tak to zase začne. Nebo si hrajeme, nosí míček, poté se ale rozdovádí natolik, že ji míček nezajímá a začne skákat po mě. Ale zase 10x si takhle hrajeme,nic se neděje a pak se to najednou stane. Počítáme s tím, že zlatí retrívři jsou jako mladí tak trochu pošuci, ale ta naše nám od začátku přijde trochu míň tvárná. Jinak už jsme měli dva psi, oba v pohodě, takže nějaké zkušenosti s výchovou psů už taky máme za sebou. S Miou chodíme i na cvičák do psí školky, ale rady jako zklidnit ji hezkým hlasem a hlazením prostě nefungují. A čekat, jak se to vyvine mi taky nepřijde jako dobrý nápad, proto píšu o radu, co s tím.

Přijde mi, že to okřiknutí ji rozvášní. Moje půlroční štěně tyhle záchvaty mívá taky, ale spíš právě z přetažení. V tu chvíli, co s tim začne, ho mlčky posadim, mechanicky, ale jemně, tim se docela uklidní a po chvilce jdeme dál. Zatim je to jediný, co na něj účinkuje. Kdybych se obrátila do nějaký agrese, ať už okřikování, nebo plácání nebo cokoliv, rozdovádělo by ho to ještě víc.

Vy to fakt nevidíte? Proč ji okřikujete když to má tyhle následky? Ať už vaše okřikování psa rozvášní nebo rozhodí (což vidím u GR jako pravděpodobnější variantu), rozhodně bych to neprovozovala. Moje mladá fenka mě v tomhle naučila sebeovládání velmi rychle - kdybych ji okřikla, tak by se na místě počůrala a posléze sesypala. Projev jiný, příčina a řešení stejné. Klid a důslednost platí na každýho psa - a zřejmě ve vašem chování není ani jedno. Rynn to popisuje hezky a malý dobrmánek asi taky nebude žádný vořezávátko

Uznávám, asi děláme nějakou chybu, jinak by se to nedělo a okřikování možná není nejlepší řešení. Na druhou stranu už chápe význam slova nesmíš a tohle je něco, co přece nesmí, ne? Ale zkoušeli jsme být i v klidu a uklidňovat, ale to na ni taky neplatí. V tu chvíli je prostě mimo a na nic nereaguje. Jinak s tou příčinou, co ve chvíli, kdy jsme spolu na zahradě, nehrajeme si zrovna, já si dělám svoji práci, Mia taky, odcházím ze zahrady a ona najednou ze zadu na záda hop a škub a už visí na tričku, začne lítat a je to tu zase, což se taky párkrát stalo. Tady nějakou příčinu opravdu nevidím... Na zlaťáka je od prvního dne, co ji máme dost sebevědomá a rozhodně to není žádný nebojácný uzlíček, což jde vidět i ve vztahu ke stejně starým štěňatům, kdy má naše Mia při hře vždycky navrch...

Dobrmaně je sice na dobrmana překvapivě vyrovnaný, ale vořezávátko to moc neni, no
hele mě třeba předevčírem jen tak, ze sportu, kousnul během procházky do zadku. Teda, spíš štípnul. Prostě byl moc rozdováděnej.
Právě proto, že nereaguje, bych ji neuklidňovala slovně, ale mechanicky právě tim posazením. Já u toho na Eliáše nemluvim, prostě posadim, podržim chvilku ruku na zadku, aby nevstával, ale jemně... a uklidní se. Někdy to musim za chvíli zopakovat, ale jde to.

Problém je v tom, že vy jí říkáte, co nesmí (používání zákazových povelů není vůbec dobrý nápad), ale nevedete jí k tomu, co smí. Může to být její ventilace stresu právě z okřikování a zákazových povelů.

No, je pravda, že zákazový povel od nás za den asi slyší celkem často... Má totiž tendenci skákat (teď nemyslím to hrozné skákání s kousáním), ale taková ta klasika- třeba když se něco chystá na stole, tak se potřebuje mrknout, když přijde návštěva apod. Takže jakmile vidím, že se chystá, už říkám nesmíš a ona to pak většinou neudělá (pokud nemá ten šílený amok). Jakmile bych ji ale nevarovala, tak vím, že by vyskočila...Možná je to špatný postup, jak to ale dělat jinak a správně? Jak zabránit tomuhle nežádoucímu chování? Já se tomu samozřejmě snažím předcházet a když vidím, že chce zase vyskočit, tak se k ní skláním, ale ne všechny návštěvy se chtějí mazlit a nechat od ní oblízat A ještě jedna věc... naše Mia opravdu není ten typ psa, co by se zhroutil z toho, že jej majitel okřikne, spíš naopak, moc velkou hlavu si z toho nedělá

Díky, zkusíme u toho zbytečně nemluvit a uvidíme, jestli se nechá usadit Ale dneska jsem koukala,jak si hrála s jedním psím kamarádem, který není moc akční a ono je to v podstatě to samé. On neměl moc zájem si hrát, ale ona kolem něj dělala letecké nálety a vyskakovala na něj s kousáním. Proto myslím, že je to forma určité hry, ale nejde mi do hlavy, proč ji při tom nejde nijak uklidnit...Mám právě strach, že to posazení nepůjde, ona u toho dost kouše a jak ji chytnu za obojek, aby neskočila, tak si hned lehá na záda...Ale vyzkoušíme

Já mám bohužel z toho co píšete čím dál víc dojem, že svoji čubu absolutně vůbec nechápete a nerozumíte co vám říká - a ona nerozumí vám. Zkuste pořádně pročíst poradnu a nebo ještě líp nechat si poradit osobně.

Souhlas se Zitou, ta čubina je nepochopena, ne v každém případě lze určit, kde je problém, ale tady je to jasné jak facka. Chytání za obojek samozřejmě nefunguje, je to sáhnutí do intimní zóny psa. Nechte jí couračku a korigujte právě takto, vyhnete se submisivní reakci lehání na záda (= nerozumím, nechápu, jen mě prosím netrestej, nejsem si vědoma chyby, ale udělám cokoli, aby ses nezlobila), a také předejdete kousání při posazování (= nedělej to, není mi to příjemné, přestaň s tím, nebo se budu bránit). Pokud potřebujete učit sednutí, tak potřebujete vodítko a rukou psovi saháte maximálně na zadek, nikdy ke krku.

No, když štěně skáče, kam nemá (teda, štěně má už přes 30 kg), tak ho prostě shodim, odstrčim, nastavim nohu... při hraní mi může skákat až na hlavu, ale jinak ho takhle krotim. Většinou bez komentáře, když je dál ode mě a chce někam skočit, tak jenom pravim "ani to nezkoušej" a jdu ho shodit ručně. Moje štěně nezná povely fuj, nesmíš, ne a podobně, což se pak spousta lidí diví, když mu zkoušej něco zatrhnout :) sami máme co dohánět, ale tohle dodržuju. Zrovna dneska to skákání s kousáním zkoušel na ulici, takže zase, posadila jsem ho, chvilku klid a šli jsme dál. Já ho za obojek klidně chytám, ale on na to nemá žádný negativní reakce, kdyby měl, tak bych to nedělala.

S tím chytáním za obojek nesouhlasím. Teda souhlasím, co vy píšete, ale v tomhle případě bych v tom klidně pokračovala a využila toho. Když sebou plácne na záda, tak jí automaticky začnu drbat na břiše a lze tak uhladit do klidu. Byť třeba dočasný a pak sáhnout po hračce a ještě vleže převést pozornost a hru jinam.

Rozhodně v tomhle stavu nemá absolutně smysl na psa mluvit (ve smyslu řikat mu povely). Ale smysl má jednat (jak popisuje Rynn). A to v absolutním klidu a s nadhledem. Protože pes kopíruje chování člověka. Nesměj se do toho přilévat emoce (ani pozitivní, žádné chválení). A to, že si z okřikování nic nedělá, nebo spíš naopak je spíš známka toho, že jí to sebere hodně. Ale ventiluje to jinak, ten stres. Musíte jí uzemnit (náladou, energii).

A co se týče nepoužívání zákazových povelů: je to jednoduché, místo "neskákej" řeknu "lehni". A logicky, když pes leží, tak nemůže skákat Ale tohle by vás měli učit v té školičce ...

K tomu přidám a tím naučím povel "dolů/neskákej/..." . Ten povel pak můžu použít, když se pes chystá k výskoku = neskočí.


není to jednodušší (pro vycvičeného psa ano, ne pro štěně). Jednodušší je povel "neskákej/dolů/..." kterým odpovídáš na to, co mu právě probíhá hlavou + následuje povel "lehni". A pro rozblázněné štěně je ještě jednodušší převést na jinou aktivní činnost, kterou štěně můžeš řízeně utlumit.


v takovém případě svého akčního štěníka převádím na sebe- balónek, přetahovadlo, v rámci hry poslušnost a končí to klidným "jdeme"...

Míšano, s tim převedením na balonek... já třeba psovi v týhle situaci nebudu dávat míček. Štěně je míčkofil a nechci, aby si potom míček nebo hru vynucoval hopsáním po mně (už takhle jsem samá modřina a škrábanec od her s nim, natož aby se pak rozhodl, že chce na ulici míček a hop na mě).
Prostě když skáče a kouše, tak ho uklidnim a jede se dál. Bez odměny.
Povel dolů ho učim na skočení z gauče/z lavičky atd, "neskákej" používám jako komentář k tomu, když mu tam nastavim tu nohu nebo ho odstrčim, když skáče. Ale neni to pro mě povel.
Prostě, když si hrajem, ať si skáče. Když děláme cokoliv jinýho nebo neděláme nic, tak nechci, aby na mě skákal.

tak to je jasné, že každý dle svého psa a situace. Já to v tomto konkrétním případě myslela, když štěně otravuje druhého psa, který to nechce (mám dva psy, takže tuto situaci dobře znám) - prostě štěněcí aktivitu převádím na sebe.


tak opakovaný komentář pro tutéž situaci(činnost) se pro psa stává povelem...

Ahojte,naše fena Celis měla v červenci 1 rok,vše jsme dobře zvládli,už nekouše,neježí se,použili jsme na doma lehkou šnůru,jak fena kousala a naježila se trhli jsme se slovy fuj,pak jen trpělivost,fena je tvrdohlavá,takže to šlo pomaleji,ale nehorší máme za sebou,takže všem přeji pevné nervy a trpělivost,ale hlavně důslednost!Alena

Pořídili jsme si tříměsíčního barzoje a máme ho doma 14 dní. Je klidný, zvykl si na kočku, na nová místa. Chodí se mnou denně do práce a víceméně tam spí, několikrát za tu dobu jdeme venčit a někdy i na kratší procházky, odpoledne se mu snažíme víc věnovat.
Před pár dny na mě poprvé zavrčel, když jsem mu chtěla pomoct z auta a on nechtěl. Pokárala jsem ho, že takhle ne, chytila ho za tlamu, a pak vlídným tónem pokračovala. Od té doby to dělá každý den - když ho chci posunout, nasměrovat (kvůli tomu, že je někde, kde být nemá). Včera na mě dokonce vyjel, když zalezl do stodoly, aby si dal něco "chutného"... několikrát se po mně ohnal s vyceněnými zuby - jako dospělý pes. Byla jsem překvapená, protože na takové chování u štěněte nejsem zvyklá. V tu chvíli nevím, jak reagovat - mám na něj taky vrčet, mám na něj být přísná nebo zlá nebo mu mám poskytnout prostor a pak ho ignorovat? Zajímal by mě přesně ten postup.. Je to přece jen malé štěně, teprv se učí úplné základy: na vodítko, na chození ven (většinou strašlivě blokuje, pokud neví, kam jde - cesta zpátky je ale úplně bez problémů, bez tahání), na dělání potřeby venku. Chováme se k němu hezky, hodně ho chválíme, když udělá něco dobře. Jdu na něj vždycky po dobrém, možná až moc. Ale často mu říkám, co nesmí v rámci naučení ho pravidel.
Má se mnou příliš kontaktu a málo času na sebe? Nebo zkouší, co si může dovolit?
Určitě něco dělám špatně a chtěla bych se toho vyvarovat..
Předem díky moc za rady.