Dobrý den,
mám 20 měsíční fenku bearded kolie a bojí se chlapů, které nezná. Když například cvičíme agility a u tunelu stojí chlap s fotoapárátem, tak mi do tunelu nevběhne. Udržuje si odstup alespoň 2 metry, tak ji vždy chytnu, dovedu ji blíž a směju se ji, že je prdlá co dělá. Na některé chlapy si již tímto způsobem zvykla a nebojí se, ale jak přijde někdo cizí, tak z něj má strach. U žen toto neplatí, těch se nebojí vůbec, je k nim mazlivá a chce ci hrát. Mužských členů v rodině se také nebojí. Mohl byste mi prosím tedy poradit, jak bych měla lépe v těchto situacích reagovat, abych ji tento strach odbourala? Vím, že musím být hlavně v klidu já, ale asi dělám něco špatně, když se stále bojí. Děkuji moc za odpověď.
Katka

Dobrý den,
děkuji za odpověď. Někde dělám chybu, to je jasné. Zkusili bychom tedy za Vámi s Belou v průběhu srpna dojet, abyste nám poradil, co děláme špatně. Snad by s tím šlo ještě něco udělat, aby se pořád nemusela takhle bát.

Hezký den
Katka a Bela

Mám problém so svojom nemeckou ovčiačkou, socializačný základ mala dobrý, ako šteniatko so mnou všade chodievala....no akonáhle dovŕšila 1.5roka z ničoho nič sa začala báť cudzích mužov (nemala žiadny negatívny zážitok, do dvora sa nikto nedostane, sú tam ďalší traja psy a vonku je pod kontrolou) a teraz sa bojí prejsť okolo skupinky chlapov,v panike sa ťahá preč, na cvičáku sa nesústredí pokiaľ je chlap bližšie ako na dva metre.... Skúšala som resocializovať, ale výsledný efekt žiadny (nechávala som ju kŕmiť rôznymi mužmi, dostávala náhodne od mužov pamlsky....akurát sa menej bála tých,od ktorých už niečo dostala)

Maxovi jsou 3 roky (RTW x VO) a pořád nemůžeme odstranit nervozitu z cizích mužů. Kamarády snáší celkem dobře, když se na něho vyloženě nezaměří. Všeobecně platí jak u cizích tak známých, že potřebuje čas na očichání a za chvíli je z něj mazel. Ale bohužel u cizích je to horší. Trénujeme od malička v běžném provozu i na cvičišti. Ne moc často, jsme venkovský, ale dá se říct že 1x týdně. Např. uličky, odložení v rušném prostředí (Kaufland, Horbach atd.). Absolvoval jsem s ním i rock. koncert, vinobraní, armyshow. Chodím s ním na fotbal, děti toleruje, jezdí vlakem. Vše zvládá celkem dobře, ovšem nesmí si ho nikdo všímat. Pak je v panice, není to nic hrozného ale nemůžeme se přes to pořád překlenout. Podržení ode mě a hlazení cizím snese, ale těžce.
Doma dobře hlídá (mám ale vyzkoušeno, že před cizím člověkem co nám vlezl na zahradu ustoupil), v cizím prostředí značkuje na každém rohu. Ve městě prochází těsně kolem mužů. To je v klidu, ale nesmí být na něj upřena pozornost.
I v největším tlaku nebyl zatím v ochranném útlumu, i přes opakování a zvyšování dávek stresu se to moc nelepší. Tak pořád hledám nějakou strategii. Vím, že bych mu mu mohl dát pokoj a mít ho jen na zahradě a chodit s ním na louku za vesnici na procházku. Já ale chci mít doma obříka, který se lidí nebojí...

Doporučuji freečko, tam je dost cizích lidí i psů a udhladí se tam, kde je problém, když na první pohled vypadá, že postup máte dobrý. Bude tam nejspíš jen "lehký detail", který je ale zásadní. Ať už emoce, nebo načasování a tak.