No já bych v první řadě odstranila téměř úplně pamlsky. POkud to orpavdu probíhá tak, jak píšeš, klidně is mohla spojit že žrádlo=strach respektice nějaká situace, ve které se bojí. A tak doma se nažere a začne se preventivně bát, kdy už to teda přijde.

Já bych zase v první řadě přestěhovala psa z koupelny např. kuchyň, většinou tam žerou naši psi, nebo venku. dřív nám psi žrali v chodbě. Sprchovat se v době večeře psa - to je taková trošku neúcta k jeho klidu, kor, když je to plašan, tak ať se aspoň nažere v klidu. a za bé tam nepochybně není dobré prostředí z důvodů, jak píše Ruda. Jo, když byl můj plašan ještě plašanem, sprchy se bál taky, to jsem ho několikrát do koupelny brala, ať si počká, až se umyju, jako ať vidí, že sprcha psy nežere a já je tím nebiju.. Ale žrát u toho snad není nutné - to tělíčko snad nemůže nic vstřebat. Myslím, že určité jistoty v životě psa jsou důležité pro učení nových situací a odbourání toho strachu.

Popravdě jsem z toho taková zmatená, půl roku OK a teď jakoby jí teda asi něco vylekalo u žraní, nechce si vzít ani v práci, ale když mi něco upadne, tak to jo. Když jí nandám do misky a jdi žrát, tak to ne, ale pak jsme se museli vrátit kvůli něčemu domů a to se vrhla k misce, která ovšem byla už prázdná po druhém psovi mezitím. Jindy jsem jí nandala k večeři granule smíchané s masíčkem a to žrala jakoby se nechumelilo. Asi fakt nevím jak odhalit, kde je "jádro pudla". Vychází mi z toho, že ráno z 99% nic nechce, večer záleží co je v misce, maso jo, masová konzerva ne. Dnes ráno začala vylizovat misku, co zůstala v předsíni po včerejším jogurtu (si jí tam odtáhl ten starší) Bydlíme v bytě, v kuchyni řrát nemůžou, tam je přepážka a zákaz vstupu kvůli staršímu. Zbývá velká předsíň, kde ovšem také není žádné ideální místo na misky. Vodu mají právě v koupelně hned za dveřma, takže mají i nohy venku z koupelny někdy
Evo: pamlsky jsou jiné, než co jí dávám žrát. Nevím, jak bych s ní cvičila bez pamlsků, začínáme agility, kde třeba něco jde přes hračku, ale např.zastavení se a sedání na kraji silnice nebo nástup do MHD(eskalatory) to si neumím představit bez odměny...?

Mám asi rok psíka z útulku. Je to malá fenka kríženec teriéra. Bojí sa všetkého. Trasie sa celý den, nepomohlo hladkanie, pamlsky, hračky, hladkanie, pusinky. Za rok som nedosiahla žiadny pokrok. Stále uteká, pred dvoma týždnami vybehla na ulicu ked prišla známa, no auto ju zrazilo. Veterinár povedal, že nemá nič zlomené, trošku si udrela nohu. Dostala injekcie, tabletky. Už prešlo 10 dní, no ona len leží, nechce vúbec chodiť, na rukách ju vynesiame von, len stojí na 3 nohách, trasie sa a pýta si do vnútra. V nútri len leží, pije a papá iba z ruky.A trasie sa v jednom kuse. Niekedy prejaví záujem o druhého psíčka, niekedy je apatická celý den. Podľa veterinára už má nohu v poriadku, mala by sa postaviť a chodiť, ale ona nechce. A pritom rada behala vonku, mala rada ostatných psíkov. Už som zúfalá, ked ju vidím, tak rada by som jej pomohla, ale neviem už ako. prosím Vás o radu. Veľmi pekne dakujem

dsmoli ťažko narýchlo povedať, či si máš najprv prečítať tému, do ktorej som tvoju otázku zaradila, ale hneď, ako si prečítaš moju odpoveď, prestaň prosím s tým, ako s fenkou jednáš, dostávaš ju takýmto ľutovaním a prehnanou opaterou do čím ďalej, tým horšieho stavu. Prečítaj si témy o strachu, čo si podľa registračných podmienok mala urobiť ešte pred zadaním novej témy ohľadom toho, čo je tu v poradni pomerne dopodrobna preberané. Tvoju otázku som zaradila do témy, kam patrí, začni od začiatku. Si pravdepodobne ale v tak veľkom omyle, že by bola vhodná osobná návšteva, čo najskôr. Mimochodom, psík s reakciami, ktoré opisuješ, by nemal ani doma byť bez istenia vodítkom.

Dobrý den, máme dvě feny (čivava 5 let,ořech 4 roky). U čivavy jsme bohužel zanedbali socializaci a je strašně bázlivá. Jen co vyjdeme na ulici, spustí štěkot, štěká na psa co vidí 15 m před sebou, na lidi, odpadky...když k nám náhodou běží pes, spustí totál hysterák a snaží se utéct. Bojí se všeho a všech.Oříšková se taky bojí, ale míň, není útočná jako čivava (ta ještě hystericky vyštěká psa, co jí míjí bez povšimnutí). Jak mám správně jednat? Snažím se na obě mluvit jako že se nic neděje, nikdo je nechce sežrat, že o nic nejde...ale nepomáhá to. Občas mi ujedou nervy a čivavu okřiknu, když vyjede nečekaně se svým hysterákem a já se leknu. Jde vůbec nějak zmírnit tu bázlivost u takto starých psů? na cvičáku mi řekli, že i když s nimi budu chodit mezi jiné psy, zvyknou si jen na tu skupinu a ostatních se stejně budou bát. Nechodíme moc mezi jiné psy,neb to vdycky končí hysterákem a lidi se nám raději vyhýbají (krom spol. venčení ).Moc děkuji za případnou radu

Celý příspěvek jsem ti schválil "podmínečně" protože jsi na poradně už nějaký ten pátek a navíc se známe tak trošku osobně a znám i tvé čubinky. Vše co potřebuješ vědět tu už je popsáno a vysvětleno, to že jste se za celou dobu nikam neposunuli, bude zapříčiněno nejspíš tím "závažím" na opačném konci vodítka než je pes ;-) .. udělej si čas, zavolej Rudovi, dohodni si schůzku, vem čubiny a zajeďte na Vlčáry.

Kromě té návštěvy Vlčár, kterou byste měly absolvovat co nejdříve, venči fenky zvlášť, aby bylo možné se každé z nich věnovat a měla jsi volné ruce. Klid, žádné okřikování, ale důslednost a výchova - bude dělat to, co chceš ty a nic k tomu navíc. Takhle jedna odkoukává od druhé zlozvyky, ty musíš řešit nevhodné chování jich obou najednou a není to k ničemu.

OK, děkuji ti...dnes jsem po dlouhé době propadla nějakému splínu (po dalším čivavým hysteráku) ...a tonoucí se stébla chytá. Uvědomuji si, že je to naše chyba, holky zenadbáváme, nevěnujeme jim moc času. Za 10 dní mám termín porodu, tak už si netroufnu jet moc daleko. Tak až se prcek narodí,..ale neumím si představit tu návštěvu se dvěma psy a řvoucím dítkem a novorozence odložit nemůžu

Aha, tak díky za radu. Chyba je, že se s tím vždycky na čas smířím, než propadnu zoufalství a začnu opět hledat pomoc. Na tom cvičáku mi řekli, že jí stejně toho strachu nikdy nezbavíme. Je pradvou, že čivava voříškovou stáhla dolů

Na cvičáku se velmi často mýlí. Oni cvičí psy, připravují ke zkouškám a tak, ale málokdy rozumí psí psychice ve smyslu normálního fungování v rodině. Raději bych se ptala skutečného odborníka. Když budu chtít spravit vodovodní potrubí, tak taky nepůjdu za úřednicí, co mi účtuje vodné, jen proto, že má taky něco společného s vodou, ale budu volat instalatéra.

Ahoj,
mám zlatýho retrívra jsou mu 3 roky. Přijde mi pořád jako štěně. Problém je v tom, že se převážně všeho bojí např. letícího pytlíku na něj, popelářskýho auta, zavření popelnice, když jsme byli poprvé u kámošky na chatě na 4 dny, tak se bál projít první 2 dny brankou, strašně dlouho si někde zvyká a venku když jsem seděla na terase nechtěl ani usnout, když jsem si stupla chodil stále za mnou, když jsme někde, kde to nezná jediný místo, kde je schopný být je pod stolem u mě atd. strach z kočárků a kol se zlepšilo. Zkoušela jsem např. ten pytlík přinest a ukázat mu že mu vážně nic neudělá, ale stejně se ho bojí. Zkoušela jsem ho i rázným způsobem okřiknou, aby šel ke mě a nevšímal si toho, ale stějně mě tahali pobouzet, ale jediné co vidí tak tu hrozbu, která ho"sní". Ocas nosí pořat dole, ne že by ho měl úplně stáhlý, ale pořádně ho nezvedne, to jen když jsme na louce a ví, že kolem něj nic není tak to běhá ocas vztyčený a nebo když s ním po cestě blbnu a pobouzím ho. Žádných psů se nebojí to i kdyby byl ten nejagresivnější pes tak to vrtí a jde k němu.

Pomalounku se to zlepšuje od té doby, co jsem ho dostala jako štěně. To byla úplně tragédie, to mi něchtěl jít ani do výtahu. Jenže pak přijde zase den, jako kdyby zase byl to malé štěně a někdy zase přijde den, kdy je jeho strach spíš nestrachem, ale těch je málo.

Chtěla bych se teda zeptat na správný postup léčení jeho strachu. Aby jsme mohli vrtět a být šťastní pořád.

Dobrý den, mohu přijet na fríčko 5.4. s fenkou, která bude 17. den hárat, a pokud se povede, cca týden po nakrytí? Je jí 18 měsíců, máme ji od roka, hodně se zlepšila v socializaci-strachy z lidí, psů, nečistotnost, strachy učúrávání a kakání, ale od začátku nemusí přítele, bojí se ho pořád. Po telefonické poradě s Vámi cca před 2 měsíci se vše hodně zlepšilo, ale pořád nějaké strachy zůstaly, důvěřuji Vám, vy na psa kouknete a poznáte hned, co potřebuje.Chtěla jsem na fríčko hned-ale buď byla škola, nemoci..prostě by to vyšlo až nyní. Děkuji Markéta

S háravkou na freečko přijet můžete, ale nemůžu si pomoct- opravdu je rozumné fenku, která má tyto problémy, nakrývat? Budou její štěňata skutečně přínosem do chovu? Nejen, že může být její nevyrovnanost dědičná geneticky, ale štěňata také kopírují chování matky... Fenku osobně neznám, nemůžu to posoudit, ale z toho, co píšete, se mi chování na ní moc nezdá...

Do posledního puntíku souhlasím s Johulí...

a 18 měsíců je málo! Co je to za fenku a proč chcete krýt?

Byla napadana sikanovana fenkou ve smečce,např.někdo zazvonil a ona se na ní vrhla a vybijela se na ni i do krve. Teď od prvního dne harani mi přijde,že se fenka zklidnila.Chtěla jsem,aby se zklidnila materstvim,a chci si jedno stěně nechat a od začátku si ho sama vychovat.už neduveruji chovatelům těchto malých plemen,mají je zavřené v paneláku,nenavykle venčit,jen ať mají hezkou srst.max.je vyfoti na zahradě nebo v posteli.pravdu zjistíte,až doma.když mi p.Desensky rekne,že si tímto zavřu cestu zpět k prepsani harddisku feny,budu respektovat.vybraný krycí pes je pohodar,co nejkvalitnější.krytí doporuceno od chovatelky,ve star.věku prý tuhne pánev -císař.řez.

marki starší věk je myšleno 4-5 let krytí do tří let věku je uplně v pohodě a standartní. ale stejně byhc si to být vámi rozmyslela minimálně byhc to odložila

Je fenka s pp a zdravotne vyšetrená? Týmto nechcem povedať že psy bez pp sú horší než psy s pp,sama mám dva psy s pp a dva bez pp.Ale príde mi kontraproduktívne v dnešnej dobe preplnených útulkov aby sa množili psy bez rozmyslu koli veci ktorá sa dá zvládnuť správnym vedením.

Ju sklidní hlavne vaše správne vedenie a ukázanie "správnej cesty" ako sa chovať má.Pokial si chcete vlastnoručne vychovať štendo,stačí si nejaké vziať z útulku,je ich tam nepreberné množstvo.Napr.na FB je "Šteně v nouzi" a denne ich tam hladá domov na desiatky Ale aj v iných záchranných staniciach sa dá vybrať.Keby som si vzala každé šteňa čo hladá domov,tak mám za týždeň doma psiu školku.

Děkuji

Ano, je s PP, ano, je zdravotně vyšetřená. Ne, nevezmu si štěně z útulku. Vezmu si zase staršího velkého psa, až mi ta moje větší nedejbože odejde. Necítím se vinna za přeplněné útulky a za to, jsem chtěla chovat čistokrevné plemeno, to, že jsem natrefila na fenu s takovými zkušenostmi a povahou, to holt je smůla. Kdoví, jak by skončila, raneček neštěstí u někoho míň klidného než jsem já /nelituju, konstatuju/Pro útulek v místě bydliště pořádám každoročně alespoň sbírku, ale to je jedno. Díky

Opravdu není vaše vina, že jsou přeplněné útulky, to je pravda. Ale taky opravdu není dobré používat mateřství jaké lék k čemukoli. Mateřství má být výsada, privilegium, právo těch nejlepších z nejlepších. Z jednoho prostého důvodu. Krytím jedinců s jakoukoli vadou, a to myslím i psychickou jako ve vašem případě, se z čistokrevné plemeno kazí. Jestli vám na tom plemeni záleží, nedělejte to. Počkejte si na lepší chovatelský materiál, však není všem dnům konec a ta vysněná chovná fenka nakonec přijde.
Bázlivost je dědičná, a jak píšete, bůhví, co by bylo s vaší fenkou, kdyby se nedostala k vám jako uzlíček neštěstí, zkuste si to představit u těch štěňat. To si chcete všechna nechat a tahat z bázlivosti nejen matku, ale celý vrh? Nebo se budete do konce jejich životů třást hrůzou, kdy jejich nové majitele přestave bavit bojovat s bázlivostí a těch uzlíčků neštěstí se zbaví? V lepším případě do útulku... Nikdy dost neprověříte zájemce o štěně, nikdy neostestujete jejich trpělivost, můžete spoléhat na několik znaků, které znamenají špatného pána a na svoji intuici, která je sice fajn, ale lidi se také někdy mění, a co slíbili, to nedodrží...
Já bych se jiné než perfektní štěně sotva odvážila někomu prodat.

Dobrý den,mám 10měs fenku PRT.Vybrali jsme ji,pže se nám líbila její nebojácná povaha, jak se k nám hned hrnula a vše nadšeně prozkoumávala,aktivní a veselá.něco se ale změnilo a teď se bojí téměř všeho.Hlasitých zvuků,dopravních prostředků,samoty,psů.Třeba projede nákladní auto,zdrhá,nebo se přikrčí a nehne se,i když dělám že se nic neděje a jdu v klidu dál,reaguje stejně.Lidí se nebojí.Nej problém:psi.Odmala jsme jí brali mezi psy,chodili dopsí školky.ze začátku se jen schovávala,utíkala,ale naučila se vylézat ven,očuchávat a hrát.Pokaždé nechá psa přijít k ní,ona dojde jen napůl cesty,zastaví se,přikrčí a čeká,většinou stáhne ocas a odběhne, pokud se pes otočí, jde za ním.často si bez problémů hraje,ale je hrozně submisivní,dřív si lehala na záda,teď už ne, otočí se a vycení zuby, občas zacvaká,ale čím dál častěji i vyjíždí.Když je kolem ní více psů a ona je nezvládá,nebo když je větší pes.Poslední dobou začala vyjíždět i jen tak, někdo k ní víc čuchá a je zle.Vyjíždí i na štěňata.Zhoršilo se to po hárání,nesnáší když k ní víc čuchaj.A to jsem psy odháněla,nebo jsem dělala špatně?Nikdy jí žádný pes nic neudělal,dávala jsem pozor aby měla jen dobré zkušenosti.Dřív jí docela psi převalovali,jak byla mrňavá,ale vždy se zvedla a běžela za nimi a provokovala je ke hře, pokud jsem viděla,že už si sama neuměla poradit,snažila jsem se zasáhnout.Někde dělám chybu,prosím poraďte jak jí ukázat,že se nemusí bát a hlavně aby se z ní nestala agresivní hysterka.

Děkuji za odpověď. V tom případě se pokusím knihy sehnat, popřípadě si Vás dovolím v uvedený čas kontaktovat a domluvit návštěvu. Opravdu nechci, aby za mé chyby "trpěla".

Zdravím všechny, potřebovala bych od vás radu.

Včera přítelův otec přivezl ročního kluka border kolie. Podle toho co říkal, tak pejsek žil s dalšími třemi v malém kotci, vypouštěni byli jen na dvě hodiny denně. Kdykoliv uděláme rychlejší pohyb nebo zvedneme ruku, že ho chceme pohladit lekne se, lehne si na zem a dělá že tu není. Stále hledá místo kam by se schoval.. já mám dvou a půl letou fenku sibiřského huskyho. Když jsem je seznamovala moje fenka na něj vrčela.. proto jsem jí k němu otočila ocáskem aby jí mohl očuchat a pak jsme zas otočili jeho, pak už na sebe nevrčeli a hráli si. Dneska jsem je pozorovala, když byli spolu na zahradě. Lítají spolu, hrají si, on má uši i ocas nahoru je sebevědomější. Ale jakmile s mojí fenkou odejdu pryč, změní se v toho bázlivého psa. Museli jsme ho bohužel i vykoupat, protože strašně smrdí a hodně u toho brečel a vyváděl. Vypadalo to skoro jako by ho to bolelo ale voda horká nebyla a já mu neubližovala. Spíš si myslím, že na něj nikdy nikdo takhle nesahal. Takže moje otázka zní.. jak ho socializovat aby si více věřil a byl z něj pes v pohodě? Určitě mu chceme pomoct, vypadá to totiž že ho předchozí majitel bil.. poraďte prosím a omlouvám se, za nové téma.

Dotaz jsem přesunul tam, kam patří, nový téma opravdu nebylo nutný zakládat.
K dotazu: postup je jednoduchej, byl tu popsanej už několikrát, a je tak jednoduchej, že mu často lidi nevěří. Ale funguje. Neřešit minulost, psa nelitovat, nastavit pravidla a ty důsledně, ale citlivě vyžadovat. Problémy řešit bez zbytečnejch emocí, manipulaci přes couračku (viz vyhledávač) a mít trpělivost. Pro konkrétní ukázky si případně dojet osobně na Vlčáry, ale ve vašem případě nevidím nic tak moc závažnýho, co by člověk s citem pro psy neměl zvládnout.

Dobrý den,
chtěla jsem se zeptat jestli se již někdo setkal s tím, že by pes měl strach pouze v budovách?
Máme štěně 11měsíců venku zvládá vše nebojí se ničeho, ale venitř je problém. Například: bojí se vstupovat do jakékoliv budovy a jakmile vejde bojí se skoro, se plazí, ale po chvilce to odezní. V budovách se bojí chodit ze schodů i když venku nikdy není se schody problém, párkrát uklouzl na plovoucí podlaze a nyní nechce chodit do obývacího pokoje. Řešíme to tak, že ho stejně k tomu donutíme, ale je to opravu pokaždé když někam jdeme, takže to musíme řešit stále dokolečka. Celkově je to hrozný strašpytel vevnitř jakmile tam něco zkusí jednou a nepovede se tak i přes povzbuzování to již podruhé nezkusí (je vidět že by chtěl například i když se klepe tak přistoupí ke schodům ale pak se zasekne a strach ho ovládne a je konec).
Díky