Moje kamarádka má takový problém s hafanem a autem. Jedná se o belgického ovčáka (tervueren) je naprosto bezproblémový, 3,5měs.starý pes, kontaktní - lidi i psy má rád, hluky mu nevadí, prostě nic. Jen to auto. První ho nacpou dovnitř, pak lehne a leží celou cestu - pokud se nepozvrací. Jamile vyleze, bere roha a je totálně nepoužitelný:-(   přitom dostane odměnu, že byl tak hodný...
Dokonce měl hrůzu z auta stojícího před plotem a později za tmy když šli na procházku, skoro odmítl projít brankou hrozně vynervovaný, asi si myslel, že je tam ještě to auto...
Jinak jel vždy "někam za zábavou" takže se zlem jako veternia se to nespojuje...
Můžete poradit?
Děkuji...

Jestli je mu opravdu jen 3,5 měsíce, nechápu, proč v tom vidíte problém. V autě se mu dělá špatně a když otevřete, vystřelí ven. Píšeš, že ho nacpou do auta... , to asi nebude ten správný postup.
Ať se kamarádka snaží zachovat klid, pohodovou atmosféru a nedělá z toho, že se jede autem nebo se má kolem auta projít, žádný problém, aby pejsek získal pocit, že to je normální věc, že se nic "zvláštního nestalo" ani neděje. Jestli je to možné, něčím ho v autě zabavte, nám se osvědčila syrová morková kost. V autě by pejsek měl mít obojek a vodítko a být jištěný, aby nemohl z auta vyletět a utéct. Jestli dostal odměnu, že byl hodný, asi ji dostal nevhodným způsobem nebo v nevhodnou dobu, protože mu to, za co odměnu dostal asi moc nedochází.
Je to štěně, na auto si při správném postupu zvykne. Jsou pejsci, kteří v autě zvrací dost dlouho, než si zvyknou. Chce to klid, trpělivost a spoustu naježděných kilometrů.

Obecne plati ze Belgicaci jsou streleni,zvlast Tervici obcas maji problem s nervickami.Pokud ma pes strach z auta seznamte jej nejdriv z autem v klidu,jde oto ukazat ze se nic nedeje a vse je vporadku,pokud pes zvraci jsou dve moznosti,bud pes reaguje na stres nebo ma problemi s jizdou v aute stejne jak clovek.Spis bych tohle videl na prvni variantu,ale psa neznam takze spis tipuju i podle vlastnich skusenosti s Tervikem.....
Pri praci sTervikem nesmite na zvire tlacit,veskera prace musi byt vklidu a pohode,radeji kratsi dobu,vzdy koncit v nejlepsim a psa motivovat,vse pozitivne...
Jinak jakuz napsala Essi,psa nenechte z utect,to jak jste psa chvalil bich nedelal,spis bych skusil to co uz navrhla Esii..psa zabavit......
To jak byl chvalen spi vec zhorsilo....

Opět jsi využil příležitost aby jsi kazil pověst mému milovanému plemeni. Belgičáci sice jsou střelení, ale že by měli obecně problém s nervičkami tak s tím teda souhlasit nemůžu. Jezdila jsem v autě se spoustou malých i odrostlejších štěňat, tervíci i gréni, o jízdách ve smrdutém autě plném řvoucích štěňat bych mohla psát romány. Někteří snášejí jízdu v autě bez problémů a někteří blijí a srajdí sotva vidí auto, to nemá s povahou nic společného. Je to jako u každého jiného plemene. Souhlasím s Essi, chce to jezdit, jezdit a jezdit a tvářit se jako že o nic nejde. Nám se osvědčily žvýkací kostička, nebo cokolivco zabaví. Po čase se to určitě srovná.

Je moc důležité pejska nechlácholit a do auta nelákat, prostě zachovat klidnou atmosféru, autem se jezdí denně... . Také ho netrestat a nehubovat za to, že se v autě pozvracel. I když je to nepříjemné, v klidu bych to uklidila a dala bych si záležet na tom, aby se pejsek neměl důvod cítit provinile, tedy víc vystresovaně. O tom zajištění, aby po otevření auta nemohl vyletět ven a utéct, jsem už psala. Zkoušeli jste ho nějak zabavit při jízdě? Třeba nějakou hrou nebo hračkou... . Moje čubina v autě blila jako amina, jezdím většinou sama, takže jsem neměla možnost jí nijak při jízdě bavit. Moc se nám osvědčila morková kost na hraní. Jen doporučuju do auta nějakou starou deku.

Já bych jen dodal,a to už vyplynulo i z jiných příspěvků zde, že nemá smysl to nějak lámat přes koleno...zkusil bych jak zde bylo řečeno pejska zabavit a spojit mu jízdu autem s něčím příjemným a tak mu dát najevo že to není nic čeho by se měl bát...a zkoušel bych to naráz,ale postupně, nejdříve malé trasy či jízdy, a postupně bych prodlužoval...

Pokud mu odměnu (pamlsek?) nabízejí v okamžiku, kdy je mu blbě od žaludku, možná to jako odměnu nemusí pes pochopit.

Pamlsek nebo hračku, v autě dávám hned, ještě před jízdou, když už je psovi blbě tak je pozdě. Žvýkáním např. kostičky nebo hračky se pejsek zabaví a jízdu v autě si spojí s příjemným zážitkem.

My jsme vzbudili u čubiny zájem o kostičku předem, jako že to je něco super a vzácného a pak jsme jí umístili do auta před tím, než nastupovala čuba. Většinou se o ní začala zajímat hned a jízdu tolik neřešila.

Reakce kamarádky z emailu:
Děkuji vám všem za odpovědi. Musím jen dodat, že :
1) psa neodměňuju za to, že se bojí, myslím si, že odměna je načasovaná dobře. Nejsem začátečník a vím, za co chválit/nechválit.
2) psa do auta necpu, ale jen ho tam dám "jakoby nic", jak tady píšete. Vždy se tak i chovám. Není to nic zvláštního.
3) žádnou hračku ani kost nechce, to už jsem taky zkoušela.
4) jak už tady Cherry za mě psala, nejezdíme za ničím nepříjemným - zatím jen za pejskama na hraní nebo na cvičák, kde je opět se psy a hraje si s nimi
5) za zvracení nehubuju
6) nikdy ho do ničeho netlačím, měla jsem možnost poznat pár tervů a stačila jsem tak trochu poznat, jak se k nim chovat
7) dneska jsem pracovala u garáže a dala jsem mu misku s vodou k onomu autu a byl v pohodě. I jsme se kolem něj několikrát prošli. Podle mě postupuju dobře, jen bych chtěla vědět, jestli neexistuje nějaký jiný postup, protože v naší rodině o tom vedeme debaty a co člověk, to názor.

Větším problémem bych viděla to, že když jsem s ním chtěla jít ven, zavolala jsem ho a neuvědomila si, že 10m ode mě je auto (dokonce za rohem) a on místo toho, aby přišel (jindy poslechne na zavolání skvěle), uteče. Pak ho musím, bohužel, přiměřeně potrestat. Moc se mi do toho nechce, ale za strach ho chválit nebudu. Prostě se bojí, že pojede autem, i když to je relativně daleko. Ale není to vždycky, nechápu to. Někdy je v pohodě, někdy vyšiluje docela dost.
Je lepší ho postupně zvykat (jen posadit do auta, pak naststartovat) a jezdit s ním na krátké vzdálenosti (kratší nez 4km, které jezdíme do města za pejsky a na cvičák?) nebo mu dát chvilku oddech a pak až jezdit (to je podle mě blbost)? Podle některých mu to způsobuje zbytečný stres, podle mě se nedá nic jiného dělat (na cvičák musíme). Nutno zopakovat, že s ničím jiným nemá problém a ničeho se nebojí.
Děkuji za další odpovědi, snad jsem to napsala aspoň trochu srozumitelně.. špatně se to vyjadřuje, muselo by se to vidět.
A dodávám za sebe, že celkově dlouhosrsté variety BO nejsou ve vyšších soutěžích jen a pouze proto, že jejich majitelé je tam nehlásí.
Moje fena je po otci s IPO3 a hodně slušně se projevuje (ne z mého hlediska - podle kamaráda a cvičitele maliňáků). I přesto s ní nebudu jezdit po závodech a zkouškách. Je to prostě psí kamarádka a ne prostředek ke zjískávání ocenění a zkoušek.

Podle toho co pisete pes v aute neni moc pohode a jak uz reaguje jen na pouhou pritomnost auta,to jak postupujete prinejmesim necitlive vuci psovi....

já bych psa naložila a jela na slovensko na skoro každé benzině zastavila, psa na vodítku vyndala, dala napít, vyvenčit, hra a zse se jede dál. Jen bacha na útlum, to pak dát delší pauzu nebo vynechat zastávky. Po této jízdě mu bude cesta na cvičák připadat jako že ho aspon nebolej nohy

Dobrý den všem, moje kamarádka má dva Bílé Švýcarské ovčáky - Katy a Viky. Katy je z útulku z hrozného útulku z Červené vody, vzala si ji asi v roce, ted má už tři. Problém máme s tím, že když se chystáme někam jet autem - většinou na chalupu na Pastviny, strašně vyvádí. Když ví,že se někam pojede, z baráku vystřelí jak raketa a už čeká u auta, hned tam skočí. Když už vyrazíme, v autě štěká,vyje a knučí na každé auto co projede kolem, tudíž cesta sní v autě je přímo šílená na ušní bubínky. Je taková vyhukaná, má "vykulený" oči. Za ty dva roky už se to trošku zlepšilo, pokrok tam je,ale pořád je to hrozný. Ještě v čem se pokročilo, když jdeme na vodítku ven, tak už nevyráží a neštěká na auta co projedou kolem nás. (dříve jsme nemohly projít vůbec kolem cesty). Jinak jsou to úžasní psi.Vikyně jsou 2roky, kromě toho, že strašně štěká na psy - je bezproblémová. Prosím, poradťe nám...Děkuji.

řešíme to klidovým postupem, spolujezdec vzadu,který ji drží a je uní,mluví na ni apod. to jediné pomáhá,ale stále knučí a štěká, ale je klidnější..bez spolujezdce vzadu na nic nereaguje, je tak vzteklá,že podsekla mríž mezi ridičem a zavazadlovým prostorem..uvedu ještě příklad. Zastavíme autem,jdeme na procházku,když otočíme směr,začne šíleně táhnout a když ji pustíme, už čeká u auta a chce strašně dovnitř.

Pokud máte mříž která je zapřená mezi podlahou a stropem v autě, tak jí to asi moc práce nedalo, je totiž úplně naprd. Měli jsme jí taky a podsekávali ji všichni psi a vzteklí nebyli. Chce to pevnou mříž, oddělující kufr od zadních sedadel.

Dobře. a jaký máte názor na to její knučení a štěkání v autě na projíždějící auta? co by jste nám poradil? jak máme docílít toho,aby se uklidnila a byla v pohodě? jak máme zastavit to její vyvádění a co je příčinou? Prosím o jakoukoli odpověd. Děkuji pane Desenský. S pozdravem Kajuš

mě to dělá dobrouš v autě taky, když ho okřikuju, tak ještě víc, takže ho ignoruju, pustím si rádio a 1x-2x šlápnu na brzdu...pak dá pokoj...
asi to není zrovna výchovná rada, ale naučila jsem se hodně věcí neřešit-pokud nejde o život-...
no, ale počkej si na fundovanější radu..

Dobrý den, mám 6-ti měsíšní štěňátko border kolie. Je to úplně bezproblémový pejsek, přesně takový, jakého jsme dlouho hledali. Zatím jsem se snažila v jeho výcviku nedělat zbytečné chyby, jako jsem dělala u našeho předchozího psa, ale teď mám pocit, že jsem něco pokazila a potřebovala bych poradit. Když mu byli 4 měsíce potřebovala jsem se dostat na očkování a musela jsem jet autobusem. Byl úplně v pohodě, jen takový ztuhlý)dokonce cestou papal piškoty. Před pár dny jsme jeli znovu, myslela jsem si, jen tak výchovně 2 zastávky, aby to nezapomněl Hrozně se bál, a co je horší- od té doby se bojí úplně všeho a k zastávce ho nedostanu ani na 300metrů.Každým dnem je to ale horší. včera klidně šel okolo silnice a dnes jsme museli zůstat na poli za barákem, dál prostě nechtěl. Když jsem ho přivolala tak přišel, ale hned běžel pryč.. Bohužel ho do autobusu musím pokaždé vnést, schody jsou příliš vysoko aby je zvládl sám, a času je málo, autobusák nebude čekat až psisko ráčí nastoupit. Myslíte, že pomůže čas, nebo jsem něco udělala špatně? Děkuju za odpověď.

Děkuju za odpověď. Opravdu to bylo dnes venku lepší, jen když zaslehl autobus, tak se mohl ubláznit a místy s pořád ještě bál... Jen pořád nevím, zda mám tedy nejdřív řešit ten autobus, nebo to že se bojí venku, pokud je to, že se bojí venku způsobené mnou zaviněnou chybou v autobusu... (sama jsem byla hrozně nervózní a pořád jsem ho asi chválila, i když jsem se snažila dělat to vesele.. byla to chyba, plně si to uvědomuji..) Kdybych se měla rozhodovat sama, tak asi na autobus na pár týdnů zapomenu a začnu pěkně odzačátku, jenže nevím, jestli to pak nebude jen to samé, až autobusem pojede znovu...

Pokud je pes hodne v pohode k lidem a ty si nejses jista zda to zvladnete spolu, tak bych poslala psa na vyjizdku s nekym jinym koho pes dobre zna.

Já bych ještě k tomuto tématu, pro ty, kteří si ho budou číst, chtěla dodat, že naše Megie se taky bála jízdy tramvají. Nejdříve jsme jeli sami, ale moc se to nezlepšilo, tak jsem to udělala trochu jinak. Vzala jsem s sebou kámošku s její fenkou, která s tím problém nemá. Holky jak se na nástupišti pošťuchovali, tak si ani nevšimla, že tramvaj přijela a pak úplně bez problému druhou fenečku následovala dovnitř. V tramvaji pak vedle sebe seděli a když teda nemohli skákat, tak se aspoň "pusinkovaly" čímž připravily divadlo pro jiné lidi. A od té doby není problém...

Dobrý den, mám pudla pět let, od narození je Betinka slepá, místo očí má blanky. Je v pohodě, jen ta jízda autem.Vždy musí jet někdo, kdo jí drží na klíně a já musím neustále mluvit. Celá se strašně klepe, strašně jí buší srdce a jazyk má neustále vyplazený. po jízdě jí musím uklidnit. Zkoušela jsem už několikrát jet s ní sama, ale ani si nesedne, neustále se na mě sápe. Poradí někdo jak mám postupovat, aby nebyla pro Betku jízda tak stresující. Děkuji Martina Petrlíková

možná bych v tomhle případě použila přepravku

ahoj, neskúsila nikdy na jazdu autom homeopatika, ukludnujuce prostriedky? Velmi dobre zabera:
http://bullterrier.webnode.sk/products/ikan/

- nechcela som to sem kopirovať, je to dlhšie, ak je to problem, vymažte to...

ale kamoška to začala použivať, je spokojná a je to čisto prírodná vec...
pôsobí to ukľudnujúco a nielen pri jazde autom, vhodne aj na silvestra a po rôznych traumach a zraneniach

Zklidňující prostředky nejsou řešením problému, pouze jej "maskují". Nestalo se jí někdy v autě něco nepříjemného?

Nevím o ničem že by se jí něco stalo, mám jí už od tří měsíců . Myslím si že ani přepravka není řešení, vyřeší to tak můj problém a né Betky. děkuji

Neni jej v aute blbě,takzv.kinetoza? podobné príznaky mám aj ja,už mám pomali fobiu na cestovanie autom,stačí keď ho cítim,taký ten pach v aute,a začína mi byť zle.Može to ešte zhoršovať aj tá slepota.Č o jej dať prášky na kinetozu? Oni aj trocha utlmuju,aspoň tie,čo som brala ja.

ja by som ju tiez nicim netlmila, aby sa nestalo ze jej to nezaberie a iba ju to viacej vystresuje. nepises ako casto tym autom chodite a ako ju ukludnujete. podla mna prave v tom bude problem, ze ju pri tom lutujete a vlastne uz dopredu ocakavate ze bude problem. ja by som cvicne zacala navstevovat auto dva tri krat denne na par minut najskor odstavene, ked bude ok nastartovane a pomaly pridavat jazdu. skuste jej tam prestriet nejaku jej deku ktoru pozna z domu naladte si prijemnu hudbu na uvolnenie atmosfery. precitajte jej kapitolu z oblubenej knihy a ide sa domov. ja si myslim, ze fenula za chvilu pochopi ze o nic nejde a bude ok. vela zdaru

Teda,ja sa neklepem,ani nemám vyplazený jazyk,a už vobec sa nesápem na ludí v aute ,ale niekedy je to až pekelná cesta pre mňa.

My třeba udělali tu chybu, že Borisova první jízda vedla k doktorovi a hned dom. Do auta už nechtěl a bál se co ho zase čeká... Tak sme vyrazili na výlety a taky na venčení s dalšíma peskama a teď už taky nestačíme pomalu uhejbat jak se tam cpe -nedávno chtěl dokonce řídit :)

Ještě mě napadlo jestli nevidí třeba aspon stíny nebo tak? Nemohlo by tu její nervozitu způsobovat to rychlé střídání všeho kolem ní? Když si to představím plus to, že pořádně neví, co se s ní děje... to by mohla být možná příčina... ale nemám v tomhle zkušenosti

Ari auto právě děsně miluje a to kvůli zážitkům. Teď se začíná cpát do auta i návštěvám, protože cesta autem znamená, že se jede na chalupu nebo k Rudovi

Děkuji moc za rady, určitě začneme více cestovat. Třeba to bude lepší. Betka nevidí vůbec, nemá oči místo očí má tenké blanky. Ahoj Martina

Já se taky přidám se svou troškou do mlýna,která mě trápí.Mám 4letého SBT a nejsem schopna ho naučit jezdit tramvají a autobusem.Vzala jsem si ho nedávno, v původní rodině byl zvyklý pouze na jízdu autem a asi 2x vlakem.Což jsem nevěděla,takže když jsme jeli poprvé na cvičák,byla jsem jeho reakcí velmi zaskočená.Do tramvaje nastoupil v pohodě,ale co začal předvádět potom, to byla hrůza.Začal ječet tak,jak snad umí ječet jen staffbulíci,dral s ke dveřím a na každé zastávce měl tendenci vystupovat.Nedal si ničím utišit.
V autobuse MHD to samé.Protože mám osobní zkušenosti s panickými záchvaty,tak moc dobře vím, že jinak,než se tomu postavit čelem, to nejde.Tudíž jezdit, jezdit, jezdit.Ovšem bohuže-to u nás nezabralo.
Problém nemáme jen ve vlaku,v kupéčku je schopný si lehnout,ale opět-když vlak zastaví,znamená to pro něj znamení,že je třeba vystřelit odtamtud rychle jako blesk.
To se psím společníkem jsme zkusili a bez výsledku.On je v takovém(asi)stresu, že nevnímá moc okolí. Když jsme jeli na Vánoce domů(3 hodiny vlakem),vedle nás přes uličku seděl chlap s ovčákem,což by za normálních okolností znamenalo,že by on nebo já museli přejít jinam. Můžu vám říct, že si ho můj pes ani nevšimnul...
A jestli náhodou nejsem nervózní před jízdou?Ano, jsem,ale hlavně je to u toho vlaku, u tramvaje vůbec-tam jsem právě naopak říkala psovi takovým tím nadšeným hlasem,že pojedeme na cvičák a bude tam rukáv, který on miluje...No a bylo to k ničemu...
Tak já už vážně nevím, co s ním.

s problémem bohužel nepomůžu, ale můžu znát jméno psa?

Obísek - Obi Wan Kenobi (Daffodil Yellow)

jj, myslela jsem si to podle fotky... zlatíčko... u něj bych takový problém nečekala... Co to teda nejdřív zkusit na konečné - ve stojící tramvaji? Nastoupit, chvíli pobýt, vystoupit. A uvidíš jak se bude tvářit když to nepojede. Ještě mě napadá - jak je na tom se schůdkama? Choďák má problém ne s jízdou, ale se schůdkama (neumí si spočítat nohy - a Obís je podobné toprédo), což se ale projevuje hrůzou před nástupem a hrůzou při každém zastavení (co když už půjdem? Budou tam ty hrozné schody). Nejlepší je na to právě konečná a nastupovat, vystupovat, dokud to pes nezvládne.

A co jinak Obísek, jak si zvyknul, jak se má?

tak to zdravíme do Plzně

s tím problémy nemá, do tramvaje se vždy nahrne, v metru taky v pořádku,takže to schodama asi nebude. Ale děkuju za tip, zkusím to v prázdné stojící tramvaji,pokud budou řidiči ochotní (což moc teda nejsou)...

Jinak myslím, že se má Obísek dobře, zvykl si hned a užívá si toho, že je jedináček

jinak pár fotek z nového bydliště je tady: http://obikvidova.rajce.idnes.cz/

také bych potřebovala poradit,co dělat aby pes nekňučel když jede ve vlaku.v pohodě naleze ,chvíli to vydrží ,ale po chvíli to začne.zkoušela jsem mu říci,aby toho nechal,tahala jsem za vodítko při knučení i jsem se znažila odvádět jeho pozornost neustálým zaměstnáváním.prostě nic nepomáhá.dneska mi jedna paní říkala,že se asi bojí.ale říkám si,kdyby se bál,tak by tam snad ani nenastoupil.

Nastav situaci jako naprosto normální, buď v klidu a cestuj co nejčastěji, až si zvykne.

takže si ho nemám vůbec všímat a dělat jako že se nic neděje?

Snaž se celou situaci zahrát tak, aby nepoznala, že to hraješ a jde vše z Tebe přirozeně, na jakékoli přehnané hraní Ti pes neskočí(což nevím, zda tak děláš, jen dedukuji popisovanou situaci).

ok,dík zkusím to,prostě mu dám povel lehni,když se bude zvedat a bude chtít jít pryč,zas ho vrátím a nebudu reagovat na jeho kňučení a rovněž musím trénovat svoje emoce.doufám,že už brzo s námi pojede jeho kámoška Betinka(staford bulterier),ta mu řekne,že je to v pohodě.ve mě se asi ještě pere,zda dělám dobře,že s ním jezdím vlakem,

Dobrý den, mám téměř 2 letou fenu dobrmana a jízda v autě je s ní hrozná - kňučí a je nepříčetně natěšená. Není agresivní a snažila jsem se to řešit slovně. Jenže to nepomáhá vůbec, ať už ji rikam, at nevyvadi, ze druhy pes je v klidu, ze dela ostudu (druhy pes je celou dobu klidny a ceka, az dojedeme na misto). Proto by me zajímalo, jaká je spránvá reakce? Když jedu sama, nemám čas se na ni ohlížet a mechanicky ji pohrozit, stejne bych nevedela, jak. Může to být z toho, že vím, že se jede na procházku a těší se? Každopádně je asi rozmazlena, kdyz na me takhle tlaci a ja bych sebe i ji tech neprijemnych chvilek v aute zbavila. Proto moc dekuju za radu...

moje fenka se také bojí jizdy autem ale tak casto s ni nejezdime takze se to vydrze tda sice je to hudak ale da se to vydrzet