Dobrý den, mám jezevčíka kterému byli v červnu 2 roky. Zatím jsem jeho výchovu zvládala dobře(jak se mi zdálo:)jednak pozitivní motivací - odměny a tak dále...u nesprávného chování od malinka stačilo slovo"nesmíš". Pro určení jeho místa ve smečce domácí jsem používala postupy - první jí pán smečky potom pes, vstup do místnosti první pán, potom pes a další(nejhorší varianta bylo mu zavrčet přímo do ksichtíku a toto vše zatím stačilo. V poslední době ale začíná být ostřejší a vrčení oplácet. Párkrát už neuhýbal pohledem a cenil zuby. Začíná vrčet tehdy, když po něm někdo chce věci ktaré nechce dělat, například opustit oblíbený pelech(při vrčení je celý ztuhlý a když mu není třeba dobře je to ještě horší). Nevím jak mám daleko zajít abych pesana opět přesvědčila kde je jeho místo ve smečce?
Další problém je s jeho chováním k ostatním psům, má tendenci na ně vyrážet ostrým štěkáním celý naježený. Toto mu sice zakazuju, strhnu ho na vodítku a vynadám mu, ale to ho neodradí od další reakce stejného druhu...

To vypadá jako zvyšování sebevědomí a strach. Nedostal někdy? Místo zakázů zkuste používat to,co pejsek umí, tzn. přivolat si ho, popř. posadit a zkusit to řešit v klidu.
K tomu strhávání na vídtku: proč to dělat pokud máte přivolání? A pokud mu za to nadáváte až v době, kdy ho k sobě strhnete určitě už neví, za co to je.

Jasné že zkouším přivolat, ale on když ho v takové situaci volám začne vrčet a prostě nejde. Přitom doma přivolání nebylo nikdy žádný problém. Je fakt že jsem udělala to že jednou dostal a to proto, že jsem ho přistihla jak si ukradl tašku s jídlem. To už na mě vrčel jak sem ho uviděla.

joo a s tím štěkáním na ostatní psy, to že nesmí říkám jen dokud štěká...ale co funguje je jen když ho trochu vycukám na vodítku, jinak tak štěká že mě ani neslyší...

Bohužel vám pejsek vrací jen to, co jste do něj vložili, hrubost a silové jednání. Jednáte tak s ním, on tak jedná se svým okolím i s vámi. Kdo vám poradil ty "výchovné" postupy??

Ja s nim jednam vestsinou vlidne, to co popisuju je reseni problemoveho chovani. Ani ho nijak nebiju a nic takoveho, urcite ani nijak prehnane netrestam. vetsinou se snazim spis chvalit kdyz dela veci spravne.

On jen zacal vrcet, kdyz chci aby sel za mnou a je dobre rozlezeny v pelisku. Proste jako ze se mu nechce, nebo kdyz ho zvednu z jeho mistecka kde lezi. Jinak sveho pesana miluju a urcite mi jen jednou ujeli nervy.

Co je to "většinou" vlídně? Nebo "nepřiměřené tresty"? Protože podle vašeho popisu používaných postupů a jeho reakcí na ně to nevede k ničemu dobrému. Podle vašeho popisu máte výchovu založenou na zákazech a trestech. Nechybí tam ta fáze vysvětlování?

a kdyz mu reknu ze nesmi, kdyz vrci, tak zacne vrcet jeste vic.

no bezne posloucha mimo pelech na slovo, povely ke mne, lehni, sedni, tam vzdy pouzivam pozitivni motivaci - odmeny. Zákazy ani moc nepouzivam, delam to tak kdyz mi treba leze do talire tak na nej zavrcim a on toho hned necha. To co mi del problem je ze zacal vrcet prave kdyz ho treba nekdo bere z pelechu, ted pozoruju ze sem to spatne popsala...

Jak píše Essi, pejsek vám nerozumí...když mu řeknete "Nesmíš", tak on neví, co nemá dělat a bohužel taky neví, co by dělat měl...a v tom to podle mě vězí...

vlidne myslim to, ze kdyz ho terba volam pozivam vlidny ton, ostrejsi jen kdyz neposloucha. Ale spis nez ostrejsi bych to nazvala pevny ton. A kdyz neposlechne napoprve nedostane odmenu, pochvalu. Vlidne taky myslim, ze pozivam pozitivni motivaci, pochvalu mazleni a tak...

a tak co delat, kdyz vrci, kdyz ho bereme z pelechu? Nebo volame aby sel ven?

taky nejsem zrovna příjemná když mě někdo (většinou budík) vyhání z pelíšku. Buď mu nechávejte obojek a krátké vodítko a použijte přivolání (máte možnost si jej vynutit tím vodítkem) nebo psa nějak vesele vyzvěte ve stylu "jdem mrknout co páník vedle dělá?". Ale moc teda nechápu proč jej vůbec z pelechu zvedáte

Katchi mate me oblibene moto :)

no treba kdyz ho chceme vyvencit, treba kdyz clovek nekam odchazi a pozdeji to nejde...

a on taky zacal vrcet, i kdyz ho zvedame kdyz je mimo pelisek.

martino.t - tak si tim mottem řiďte

Když na něj šaháte do pelechu a on zavrčí, tak bych na něj určitě netlačila, ale spíš bych nasadila udivený ton a zeptala se ho co blbne. Pokud neposlechne na přivolání, tak bych mu nechala i doma krátký vodítko, za které si ho můžete přitáhnout.
Na druhou starnu i pes potřebuje místo, kde se v klidu vyspí a páníček ho nebude každou chvíli budit.

Manipulace mu vadí, podle mého názoru proto, že vám nevěří. Z pelechu si ho přivolejte, netahejte ho odtamtud. Je možné ho ovládat přes to vodítko. Na vašem místě bych hodně ubrala na tlaku, dala bych větší důraz na nastavení atmosféry pohody a uvolnění, než na splnění povelů. O plnění povelů vzájemný respekt a vzájemná důvěry moc nejsou.

No tak to je prave co tu hledam, a nejen tu i doma, hledam zpusob jak to zvladnout, samo ze napred je dobre zjistit duvod proc se tak deje...a pak zpusob jak to vyresit, protoze sveho pesana miluju a chci s nim vychazet dobre ale zaroven nechci aby mi i pri jeho male velikosti prerustal prez hlavu

Ono je taky fakt, ze na me osobne si dovoluje vrcet nejmene. Nejhorsi je to se synem a ostatnimi cleny rodiny. Ale zkusim to, je fakt ze kdyz reknu ve chvili kdy je ztuhlej neco vlidnejsim tonem zacne trochu"měknout".

Essi, s ostatním plně souhlasím, ale s tímto úplně ne - pokud mi nevěří, nebude se mu moc chtít např. do lehni, protože to je "zranitelná" poloha. Tím míň bude dělat kravinky typu válení sudů a skákání do náruče. No a pokud mě nerespektuje, můžu se třeba postavit na hlavu a v okamžiku kdy nebudu schopná psa donutit, tak povel prostě nesplní. Takže bych si troufla tvrdit že pokud pes radostně a ochotně plní všechny možné (občas i nemožné) povely, je vztah OK. Už proto že tím že to psa učím se mu dost věnuju a jsou povely které si "nevymlátíš", nebo když už, tak je to hodně vidět. Hodně jsem si uvědomila dnes na tom "rande" s buldočí slečnou - prej že na mě kluci jen visí pohledy... no je fakt že jsem měla pamlskovník... a oni se pitomci předbíhali kdo poslechne dřív/líp/blíž. A Barouš byl pes co mě měl někde pod ocáskem...

V tomto případě je to podle mne souhra více prvků - nervozita pána (MUSÍM jít teď nebo něco nestihnu apod.), rozespalost psa a hlavně nejistota obou. Nejlepším řešením vidím opravdu trvale vodítko a mimo to pracovat na vztahu - celkově brát všechno víc v klidu, víc pozitivně. Pamlsky psa neuplácet, ale odměňovat (zní to podobně, ale není to totéž - "když přijdeš, dostaneš piškot" zní jinak než "přijď... hodný, tady máš piškot"). Cvičit se psem často a velmi krátké úseky, tzn. na dvouhodinové procházce se 10x zastavím, dám psu 1-2 povely, pochválím, jdu dál. Nastavit to tak aby se pes na tyto cvičení těšil. Vykašlat se na "hierarchii" s tím kdo jí první a kdo kam první jde, o tom to není. Ale pokud v pravou chvíli vykouzlím balónek, zaženu zlého psa nebo psa "ochráním" v tramvaji, jsem jeho milovaný páník se který je lépe vycházet po dobrém a kterého je lépe se držet - vždyť kdoví jaké kouzlo ukáže tentokrát...

K plnění povelů můžeš psa přinutit, ale důvěru si tím získat vůbec nemusíš. A tady je to podle mého názoru o důvěře a tomu, že jim pejsek nerozumí. Podle popisu z prvního příspěvku mají práci s pejskem postavenou na "budování pozice" naprosto nevhodnými prostředky, kterými nezískají skoro žádný respekt a už vůbec žádnou důvěru. A o té důvěře a vzájemném respektu to podle mého názoru je.

Pejsek mě většinou poměrně radostně poslouchá, máme za sebou i poměrně úspěšně lovecké zkoušky(BZ). Ono je to jen teď v poslední době - asi čtrnáct dní nazpět - začal mít toto zvláštní chování(ke mě). K ostatním už to má trošku déle. Prostě když ho někdo zavolá začne vrčet...nebo ho třeba bere z pelíšku...nebo ho zvedne když jde.

Jinak pejska poměrně dobře cvičím pomocí odměny když poslechne napoprvé. S tím nemám problém...To co sem psala na začátku vyznělo pravda divně. Budování pozice, to je spíš jen okrajové a já to popsala poměrně divně.

proč jste to nezačali řešit už dříve,když měl takovéhle chování k ostatním?

Je nějaký závažný důvod, proč psa zvedat? Mě jako dítěti vždycky moje teta říkala (taky měla jezevčíka) - netahej ho, není to hračka, je to pes, má nohy a umí chodit.

Martino,
důvěra psa se projevuje spíš tím, že je ochoten nechat se sebou manipulovat, ošetřovat, projít nějakým neobvyklým terénem, než složením zkoušek. Po netu se nedá vyhodnotit, v čem přesně je problém. To, co jsem psala, je názor, který vyplývá z tvého popisu toho, jak jste ho vychovávali a jak s ním zacházíte a jednáte. Podle tvého popisu bych ubrala na tlaku, vykašlala se na povely typu "nesmíš" a škubání na obojku, neřešila bych, jestli první jí on nebo vy, ale řešila bych to, aby mi pes začal věřit. Dala bych si pozor na to, abych ho volala k sobě než ho odněkud tahala nebo zvedala, dala bych si záležet na tom, abych dodržovala jeho reflexní oblouk. Snažila bych se mu radit se splněním svých požadavků, vysvětlit mu, co chci a co nechci. Nestavěla bych výchovu na metodě pamlsek/vyškubání na obojku, ale právě na tom vysvětlení.

No snažila jsem najít způsob co s tím, ono to bylo takové nanápadné a teď se to zhoršilo. Je fakt že syn byť je mu téměř 17, nemá nejlepší způsoby zacházení. Tak sem to tak trochu sváděla na to, že mu často dělá nepříjemné věci(třeba utírá čumák, oči atd...). Problém je že si syn nedá říct, má zkušenost s labradorem co si nechal líbit všechno...

Essi, jsou povely které si opravdu dost dobře nedovedu představit vynucené. Ty klasické ano, ale jak psa donutíš aby ti skočil do náruče?

Martino, nejjistější bude opravdu psa nezvedat ale přivolávat. Nečekané zvednutí nemá rád žádný pes a i u očekávaného musí pes plně věřit tomu kdo jej zvedá - a stačí málo a tuhle důvěru ztratíš, stačí jej jednou neopatrně zmáčknout nebo upustit a pokud byla předtím důvěra na hraně, posune se za a pes už se prostě bojí.
Když už by opravdu bylo nutné jej zvednout, pak tak aby on to čekal, tak aby to pro něj bylo příjemné (klidně piškot do pusy a ať si jej vyzobne) a pokud by snad vrčel, tak to neřešit. Klidně řekni něco jako "no tak si zabruč", bezpečně (ne aby mu visely tlapky a pes se bál že spadne) jej popones kam potřebuješ a v klidu zase postav. Ještě chvíli přidrž a pohlaď. Časem bych to poponášení dělala úmyslně a často, ale to až budete mít obnovenou důvěru a nastolený "klid a mír"

Je pravda, že se s ním dá"mluvit". Dost často mu věci vysvětluju. Budu se snažit zlepšovat tedy důvěru.

Zuzko, to je fakt, taky to říkám synovi když ho tahá zbytečně. Veterinář mi sice říká že ho máme třeba po schodech nosit, ale po rovné podlaze je pravda schopen chodit sám :)

na tom přeci není nic špatného otřít psovi oči, váš syn asi nehledá problémy v tom,kde nejsou.

no je fakt, že on sem tam i někdy vrčí i jen když ho přivolávám...nebo ani tak ne já ale někdo další z rodiny. Mohlo by to být spojené třeba s tím když pesanovi není dobře? On moc piškotky nemůže - má po nich právě problém, je alergický na některé potraviny. Může takhle reagovat třeba když ho něco bolí, když je jinak v pohodě a nosí se i docela rád?

Ještě - když jsem se přistěhovala k příteli, jeho Rocky si ode mne nenechal skoro nic - vyčistit uši nebo vytáhnout klíště byla hrůza. Neexistovalo aby si přede mnou lehnul na záda. Neřešila jsem, nelámala, nenutila. Pracovala jsem na vztahu. cvičením, mazlením, hraním. Teď si pes ochotně nechá provádět téměř cokoli (uši jsou teda pořád divadlo, ale drží). Válí se přede mnou na zádech, učí se "sudy", přeskakuje mne přes záda, nechá se nosit... Kdybych do něj šla po zlém, bude se mne jen bát a nikdy tohle neudělá.

no myslela sem že mu třeba při tom otírání mačká čumák, nebo se k němu tiskne tak že je mu to nepříjemné...

to je jedno jestli piškot, balónek nebo vlídné slovo (teda psům to jedno není, každý je právě na něco jiného), prostě ODMĚNA. Pudlík mi fungoval jen na vlídné slovo, Barouš když má makat razí heslo "zadarmo ani bígl neposlouchá" a pro Rockyho je nejlepší odměnou aport. Najděte si NĚCO čím psu jednoznačně ukážete že tohle bylo naprosto správně a máte radost. Je jedno jestli to bude balónek nebo podrbání za uchem, důležité je aby po tom pes toužil.

(makat = cvičení prvků z tance, učení, delší cvičení poslušnosti, agility,... Normálně musí fungovat i bez pamlsků)

No on si ode mne nechá vyčistit uši i další dlouhodobě, ale teď jsme asi dělali nějake chyby

jasné, rozumím, já to psala kůli tomu, zdy by to jeho vrčení taky nemohlo být spojené s tím když mu třeba není dobře.
Je fakt že náš Jimik je ochotný za kus žvance jít světa kraj :))

No ale jen tak mimochodem díky lidičky za ochotu poradit a pomoct

může to s tím být spojené, i proto bych jej moc nezvedala a když už, tak nanejvýš opatrně - nevíš jestli jej to přitom nebolí a to se pak není moc čemu divit že vrčí. Pokud je psu blbě, je lépe neřešit, cvaknout jej na vodítko, odbýt si nutné venčení a nechat jej být. Je fakt že Barda ve stavu kdy mu nebylo nejlíp složil zkoušky poslušnosti, ale jednak to na něm bylo dost vidět a hlavně to udělal fakt jen kvůli mně a kvůli tomu že je opravdu naučený že poslouchat se musí vždy a všude. Ale pes který má na to aby skládal na plný počet udělal za "dobře"

no právě, to zhoršení by se dalo tak nějak spojit s tím, když nebyl v pohodě(snedl asi dva rohlíky se salámem, což je u něj dost katastrofa). Asi jsme to moc lámali a ono se to pak nějak nakupilo...byla jsem z toho vcelku rozhozená.

Souhlas s Feli, obzvlaste s tim ze pes potrebuje take svuj prostor, dost lidi si toto neuvedomuje. Take souhlas s Essi ohledne te neduvery, ackoliv ta tam muze i nemusi byt. Ja jsem to pokazde resil tak, ze dostal povel. Pokud se povelu vzpiral stupnujicim se vrcenim, coz u ted hodne dlouho nedela, tak jsem ho chytl za cumak, drzel jsem mu ho, a sedel jsem u nej dokud se neuklidnil. Kdyz se uklidnil, tak dostal pochvalu, a dalsi povel, pak jsem ho nechal byt...

to je co ted prave parkrat udelal...hlvne ale jinym clenum rodiny

Uznávám, že jsem se řídila těmito postupy, protože jsem si myslela že je to správné. Na druhou stranu jsem s pejskem od půl roku chodila na cvičák a učila ho pomoci systému pochval a odměn. Snažila jsem se to dělat co nejlépe, ale taky spousta věcí funguje. Na druhou stranu dost jich i nefunguje. Říkala jsem si že tu najdu třeba trochu rad a nasměrování ve věcech kterým nerozumím. Je mi jasné že tu nenajdu písemný recept jak vše vyřešit, jen sem chtěla konzultovat své problémy s tím kdo jim rozumí :) Zřejmě je problém asi hlubší...než jsem se domnívala.

je to tak, to ale neznamená, že nejde řešit a Brno od Vlčár neni tak daleko

V poslední době jsem zaznamenala rapidní změny v chování mojí feňule ( Anči ) vůči Břeťanoj. Děje se to jen venku.
Zpočátku, když k nám přišel, tak se na něj kasala, když zjistila, že na něj nemá, tak ho uznala a chovala se k němu slušně. Teď ale na vycházkách za ním všude běhá, provokuje ho ke hře, radostně na něj poskakuje - což není vůbec její parketa - ona není moc na psy, miluje balonky a tím se baví. Pes reaguje taky radostně, dává pozor, aby ji nešlápl, když se před ním pořád motá, ale hrát si s ní ( jako si blbne s Dorotou ) nechce. Připadá mi, že to feňuli nevadí, že po něm víc nechce.
Nevíte, co jí jde hlavou? Že by se zamilovala?

Ahoj všem,pročítám tu všechna možná témata,ale nějak nemůžu najít nějaké vhodné pro můj dotaz...tak snad tady,abych zbytečně nezakládala nové
Mám 6 letou fenku labradora,nemáme spolu žádný problém,je skvěle ovladatelná,můžu s ní kdekoliv chodit na volno a vše probíhá ok,nechá se i od čehokoliv odvolat...problém nastává jakmile se sešeří...to je většinou při posledním venčení...ne vždy,ale občas se stane,že se prostě normálně procházíme,odněkud se vynoří člověk,kolo,nebo cokoliv a ona se okamžitě naježí a běží na něj..přitom vrtí ocasem,což mi přijde taky zvláštní...ona by nikdy nikoho nekousla,přijde mi,že se tím velice dobře baví,pro mě už je to ale menší zábava... Jakmile na ní houknu,tak se okamžitě vrací ke mně...mě by hlavně zajímalo,proč tohle vůbec dělá?Pokud taková situace nastane normálně za světla,tak se vůbec nic neděje a ona si kolem vesele projde jakoby nic.....myslela jsem si,že to může být třeba i že se jen lekne,ale ona kolikrát na ten objekt chvíli kouká a když už si myslím,že je vše v pohodě,tak vyběhne...Pokud se mi její reakce podaří včas odhadnout,tak bez problémů tuhle situaci přejdeme jen tím,že jí řeknu ,,NE,opovaž se" a ona stáhne ježuru ze zad a jde si dál....
Prosím poradíte mi někdo proč to dělá???Už opravdu nevím,co si o tom mám myslet.....všem za názory předem děkuji

Podle mě to dělá ze strachu - přepne na noční režim a víc si hlídá záda.